Kontemplativní modlitba

Buddhistické propojení (1)

(Marcia Montenegro)

Čtete 3. díl seriálu o kontemplativní modlitbě.  

Předchozí díly

1. Dokdy budete vy prostoduší poznání nenávidět? (Přísloví 1:22) - Úvod k článku "Kontemplativní modlitba od Marcia Montenegro".

2. Meditace ve ztišení - co říká bible. Vysvětlení některých částí Žalmů.

Úvod

Článek od Marcia Montenegro (strana 1 z 3), překlad: Křesťanské stránky webnode. Tento díl článku je vlastně začátkem původního článku od M. Montenegro, kdežto tu následující část o ztišení jste četli v předchozím dílu. Změnil jsem totiž pořadí, neboť mi připadalo lepší začít zlehka o tom co říká bible a jak nesprávně ji někteří lidé interpretují. Chtěl jsem také zredukovat množství textu v tomto díle.

V článku budu používat následující pojmy: Modlitba Souhlasu - angl. "Centering Prayer" - je to jiný výraz pro kontemplativní modlitbu (zkratka KM), ale v souladu s přesností překladu budu používat tyto slova tak jak je použila Marcia Montenegro ve svém původním článku v angličtině.

Kontemplativní modlitba

[Poprvé publikováno v Midwest Christian Outreach Journal, únor 2005; tato verze byla upravena s dalšími informacemi]

"Božím prvním jazykem je ticho."[1] "Pokrok v intimitě s Bohem znamená pokrok k tichu." [2]
"Důležité je, že jsme uvolněni a záda jsou rovná, aby vitalizující energie* mohla volně proudit." [3](*plural)
Rozjímání je "čisté a panenské poznání, chudé v pojmech, chudší stále v uvažování*, ale díky své chudobě a čistotě je schopno následovat Slovo" kamkoli může jít"." [4] (*angl. "reasoning" - je způsob uvažování, kdy se doptáváme abychom správně rozuměli věcem, například bibli, abychom měli zdravé biblické základy a abychom byli schopni rozlišovat původní evangelium od jiného evangelia. Bible nás nabádá k tomu, abychom pravdu zkoumali viz díl 1)

Kontemplativní modlitba, nazývaná také Modlitba souhlasu nebo Naslouchající modlitba, byla vyučována římskokatolickými mnichy Thomasem Mertonem, Thomasem Keatingem a Basilem Penningtonem, stejně jako Quakerem Richardem Fosterem, a je podporována mnoha dalšími. Neexistuje žádná autorita pro tuto metodu, ani neexistuje nezbytná důsledná výuka o této metodě, i když většina zakladatelů cituje středověké mystiky, hinduisty a buddhistické duchovní učitele.

Podle www.contemplativeoutreach.org, "Modlitba souhlasu je čerpána ze starodávných modlitebních praktik křesťanského kontemplativního dědictví, zejména Otců a matek pouště, Lectio Divina, (modlit se za písma), The Cloud of Unknowing, St. John of the Cross a sv. Terezie z Avily. V sedmdesátých letech ji zredukovali do zjednodušené modlitby tři trappští mniši, P. William Meninger, P. Basil Pennington a opat Thomas Keating v Trappistském opatství, St. Joseph's Abbey in Spencer. "Massachusetts." Je třeba dodat: "Během dvaceti let (1961-1981), když Keating byl opat, sv. Josef vedl dialogy s buddhistickými a hinduistickými představiteli a zenový mistr dal mnichům týdenní praktické vyučování v ústraní. Bývalý trappistický mnich, který se stal učitelem transcendentální meditace také dal mnichům školení.[5]

Vliv buddhismu* a hinduismu na kontemplativní modlitbu (KM) je patrný. Slova jako "oddělení", "transformace", "prázdnota", "osvícení" a "probuzení" plavou dovnitř a ven z vod těchto knih. Použití těchto termínů rozhodně vyžaduje podrobnější inspekci toho, co se vyučuje, a to i přesto, že kontemplativní modlitba je prezentována jako křesťanská praxe**.

( Poznámky překladu:

* - Čtěte článek o buddhistické technice meditace zde. A předchozí díl o meditativních praktikách.

** - Pozn. překladu - křesťanské názvy neznamenají nutně, že jde o neškodné křesťanské učení a praktiky - v jiných článcích jsem již vysvětloval, že v sektách jako je Unity Church, čili Církev Jednoty a Christian Science, čili Křesťanská věda, které na povrch působí křesťansky, protože používají křesťanské pojmy, se učí filosofie, která je zcela v rozporu s původním evangeliem - podobně tak tomu může být i v tomto případě. Podobným způsobem se vyučuje i křesťanská jóga, přitom je to stále jóga, hinduistická praktika, která ovlivňuje mysl cvičícího ať už na to věříte nebo ne!)

Témata, která se v hnutí KM ozývají, zahrnují myšlenky, že skutečná modlitba je: tichá, mimo slova (ang. "beyond words"), mimo myšlenky (angl. "beyond words"), zbavuje se "falešného já"*, vyvolává transformaci vědomí** a je probuzením. Doporučené techniky často zahrnují dechová cvičení***, vizualizace, opakování slova nebo fráze**** a odtržení od myšlení.

(Poznámky překladu:

* Termín zbavování se "falešného já" je nápadně podobný s filosofií P.P. Quimbyho, který ve zkratce učil, že veškeré náboženství a zejména to křesťanské, bible a všechno křesťanské učení jsou bludy a je třeba se jich zbavit, protože jsou to negativní falešné představy o nás - totiž, že jsme odděleni od našeho Boha a že musíme bojovat s něčím jako je hřích - toto myšlení podle Quimbyho vyvolává utrpení a deformuje mysl tak, že je to příčinou tělesných nemocí. Ve skutečnosti však sám disponoval okultními silami, jasnovidectvím, telepatií a působení a léčení na "pacienta" na dálku. Toto učení vážně doporučuju prostudovat. Nelze to zanedbat, protože to jeho učení je vyloženě satanské a anti-Kristovské. Beze srandy. Odkaz na strukturovaný článek.

** Učení o transformaci vědomí je jednoznačně přiřazeno k hinduismu v souvislostí s vizuálními technikami. Tento článek budu teprve připravovat. Hinduismus opravdu tvrdí, že vizualizační techniky a meditace ovlivňují mysl a tělo člověka. V zásadě článek bude pojednávat o technice, kdy při vizualizaci dáváme představě jiný než obvyklý význam s cílem ji pěstovat, oživovat či uctívat jako božstvo. Cílem článku bude aby si čtenář uvědomil, že ty vizualizační techniky pro meditaci mají stejný základ a podstatu, jež jsou modlářstvím a otevírají duchovní svět, navozují změnu mysli. Těmi technikami lze dosáhnout podobných zážitků jako u drog, kdy není možné rozlišovat v realitě co je pravé a co skutečné, takže se jedná o v jádru zlou věc a velmi nebezpečnou, protože nepoznáte kdy jste již byli ovlivněni, zanechalo to na vás a vaši mysli stopy!

*** Dechová cvičení byly probrány jako meditační techniky známé z hinduismu a jógy, a jistě se používají i v buddhismu. Ještě jednou a opravdu s velkým důrazem doporučuji přečíst článek o vizualizačních technikách a meditacích.

**** Opakování slov nebo frází se používá jak v buddhismu tak hinduismu pod pojmem "mantry". V buddhismu je cílem odtrhnout se od vnější reality a spojit se s neosobním univerzálním božstvím - bohem Brahmou či brahmanem; a v hinduismu se mantry používají ve spojení s vizualizacemi a odděleně k probouzení Božstev přímo v člověku - my letniční křesťané říkáme, že při tom dochází k otevírání mysli a napojení na duchovní svět, při čemž se duchové "importují" do těla - hinduismus přitom věří na tzv. jemné tělo, čili auru, kterou má mít každý člověk. Hinduismus pak vyloženě pěstuje komunikaci s takovýmto božstvem pomocí představ a manter - což je na stejné bázi jako spiritismus.)

(Část "Nevyřčené: Tichost" s citací [6] byla přesunuta do předchozího dílu, p.p.)

Podle sv. Jana Kříže ("St. John of the Cross"), který je velmi často citován obhájci KM, vstup do "pokročilého stavu rozjímání" vyžaduje vzdělávání a výcvik.[7] Tento typ modlitby "nemá nic společného se slovy a žádostmi toho, co se běžně nazývá modlitba. Není artikulující, nemá žádnou formu."[8] Jednou z ironií KM je jistě to, že to v podstatě není modlitba.

To, že pravda je nad rámec slov, je zen-buddhistický koncept (je to také taoistický pohled; kořeny Zenu jsou v taoismu a buddhismu). Zen učí, že pravda musí být pochopena tím, že praktikující provádí meditaci v sedu (zazen) kultivací prázdné mysli uvolněním myšlenek tak, aby došlo k překročení racionálního myšlení; nebo snad, jako v rinzajské škole Zenu, je uvědomění člověka vyvoláno koany (testovacími dialogy nebo prohlášeními, pozn. překl.), jako například: "Jaký je zvuk tleskání jedné ruky?" nebo "Jaká byla tvá tvář, než jsi se narodil?" Podle Zenu Buddhovo "skutečné poselství zůstalo vždy nevyslovené a bylo takové, že když se ho slova pokoušela vyjádřit, vypadalo jako by vůbec nebylo."[9]

Škola Křesťanské jednoty ("The Unity School of Christianity"), církev založená na principech New Thought, jehož zakladatelé byli ovlivňováni východní vírou, je předchůdcem hnutí New Age. Znají Ježíše jako "Cestu sprchy" ("Way-shower") a věří, že se stal Kristem, když dosáhl dokonalosti; věří, že všichni lidé mají vnitřní potenciál být stejní jako Kristus. V brožuře Unity "The Adventure Called Unity"[10] se uvádí, že modlitba zahrnuje

"Soustředění celého svého intelektu na Boha*, potvrzování** pozitivních prohlášení pravdy, rozjímání o Božských principech a konečně obrácení se ve své vlastní bytosti v nádherné tiché chvilce, kterou Jednota nazývá 'tichem' ('the silence'), kdy se člověk stane vnímavým k Božímu 'klidnému tichému hlasu.' "[11] (*pravděpodobně myšleno "božství" v člověku; **"affirming a positive statement of truth, meditating on Divine Principles",p.p.)

Výše uvedené, s výjimkou fráze "Božských principů", je podobné výrokům nalezeným v literatuře KM. Jednota také tvrdí, že "duchovní společenství se koná skrze modlitbu a meditaci v tichu*".[12] (*Toto je zase podobné na hinduistické meditace v józe, kdy se praktikanti schází ke společným meditacím, kdy se pohrouží sami do sebe a paradoxně uzavírají do světa ve své vlastní mysli, u buddhismu navíc takové meditace jsou s cílem se zcela izolovat od okolních vjemů a odpojit se od hmotného světa. To je paradox, protože v takovém stavu pochopitelně nemůže být řeč o nějakém společenství, když lidé spolu nekomunikují, nýbrž je jejich cílem laxnost ke hmotnému světu! V protikladu ke křesťanství, o jakém společenství to je vlastně řeč? Určitě ne to podle 1 J 1:7, pozn. překl.)

(Část textu, která následuje v originálu jsem přesunul do předchozího článku do oddílu s nadpisem  "Je tichá meditace obsažena v bibli?", pozn. překl.)

Pokračování

4. Kontemplativní modlitba: Bez přemýšlení (2/1) (autor: M. Montenegro) 

Zdroje

zdroje

[1] Thomas Keating, Open Mind, Open Heart (Rockport, MA: Benedict's Monastery*, 1992), 57.  - *Benediktínský klášter.
[2] Richard Foster, Prayer: Finding the Heart's True Home (NY: HarperCollins, 1992), 155.
[3] M. Basil Pennington, An Invitation to Centering Prayer (Liguori, MO: Cistercian Abbey of Spencer, Inc., 2001), 20.
[4] Thomas Merton, New Seeds of Contemplation (Abbey of Gethsemani, Inc., 1961), 4.
[5] The Rev. John D. Dreher, "The Danger of Centering Prayer,"  https://www.freerepublic.com/focus/f-religion/1246339/posts (česky: Nebezpečí KP)

[6] Keating, 89.
[7] F. C. Happold, Mysticism: A Study and An Anthology (Baltimore: Penguin Books, 1964), 73.
[8] tamtéž
[9] Alan Watts, The Way of Zen (NY: Pantheon Books, Inc., 11957), 55. Autorka tohoto článku (Marcia Montenegro, p.p.) studovala tibetský i Zen buddhismus a byl učen tibetským a zen buddhistickým meditacím učiteli v těchto tradicích; cvičila obě formy meditace. 
[10] By Charles R. Fillmore, zakladatel Jednoty spolu se svou manželkou, Myrtle; (zveřejněno Jednotou: Unity, Unity Village, MO).
[11] "The Adventure Called Unity," 9.
[12] Phil a Mary Stovin, revidováno a upraveno: Executive Ministry Team and Management Staff of the Association of Unity Churches, "twenty questions and answers about Unity," (Lee Summit, MO: Association of Unity Churches), 10. [Bolding is mine].