Meditace ve ztišení (Marcia Montenegro)
Čtete 2. díl seriálu o kontemplativní modlitbě.
Čtete část I.: Pozadí.
Předchozí díl
Dokdy budete vy prostoduší poznání nenávidět? (Přísloví 1:22) - Úvod k článku "Kontemplativní modlitba od Marcia Montenegro".
Úvod
Tímto dílem začínám zlehka naťukávat téma Kontemplativní modlitba od Marcia Montenegro. Tento díl už obsahuje výňatky z jejího článku. Dnešní článek se zaměřuje na Žalmy. Cílem je vysvětlit co říká žalmista. Jádrem tohoto článku je text od M. Montenegro. Vkládám ale také kus svého vlastního výkladu v samostatném bloku.
Ještě než se dáte do čtení, může vás zajímat, z čeho vlastně kontemplativní modlitba vznikla a v jakém prostředí. Nahlédněte do malého historického okénka života pouštních mnichů (tento článek není zařazen v menu).
V tomto díle je mimo jiné řeč o Richardovi Fosterovi, napsal knihu Prayer: Finding the Heart's True Home (NY: HarperCollins, 1992) - v českém vydání vyšla kniha: Uspořádej svůj duchovní svět (nevím zda je to ta samá kniha).
Dale je řeč o Paul Ferrini, titul: Love Without Conditions: Reflections of the Christ Mind, (Heartways Press, 1995) - viz první titul v seznamu jeho českých knih:
"Bezpodmínečná láska"(2009), "Klid, mír a moudrost v proudu řeky života"(2015), "Klid, moudrost a štěstí pro každého"(2008), Naplnění(2013), Sjednocení(2013), Svobodná láska(2013), Vnitřní uzdravení(2015) - zejména titul "Bezpodmínečná láska" a "Sjednocení" jasně naznačuje, že jde na New Age literaturu, protože křesťanství takového pojmy nezná (jako sjednocení s Bohem).
Článek od Marcia Montenegro (strana 1 z 3), překlad: Křesťanské stránky webnode.
V článku budu používat následující pojmy: Modlitba Souhlasu - angl. "Centering Prayer" - je to jiný výraz pro kontemplativní modlitbu (zkratka KM), ale v souladu s přesností překladu budu používat tyto slova tak jak je použila Marcia Montenegro ve svém původním článku v angličtině.
Citace různých autorů
(Tento úryvek citací pochází z článku od M. Montenegro zde, pozn.)
[Poprvé publikováno v Midwest Christian Outreach Journal, únor 2005; tato verze byla upravena s dalšími informacemi]
"Božím prvním jazykem je ticho."[1] "Pokrok v intimitě s Bohem znamená pokrok k tichu." [2]
"Důležité je, že jsme uvolněni a záda jsou rovná, aby vitalizující energie* mohla volně proudit." [3](*plural)
Rozjímání je "čisté a panenské poznání, chudé v pojmech, chudší stále v uvažování*, ale díky své chudobě a čistotě je schopno následovat Slovo" kamkoli může jít"." [4] (*angl. "reasoning" - je způsob uvažování, kdy se doptáváme abychom správně rozuměli věcem, například bibli, abychom měli zdravé biblické základy a abychom byli schopni rozlišovat původní evangelium od jiného evangelia. Bible nás nabádá k tomu, abychom pravdu zkoumali.)
Nevyřčené: Tichost
(Tento úryvek pochází z článku od M. Mongenegro zde, pozn.)
Jak vidíme z citací výše, ticho se považuje za Boží "jazyk". To se zdá být rozporuplné, protože jazyk obvykle zahrnuje použití slov nebo alespoň symbolů. Odkud tato myšlenka vznikla? Někteří citují Žalm 62:6, "Má duše, čekej tiše na Boha, protože od Něho pochází má naděje." Ale pasáž je o závislosti na Bohu jakožto útočišti a spasení, a neříká, jak se modlit. Důraz je kladen pouze na Boha - pouze Bůh může zachránit. I když se žalmista modlí, neříká nám, že ticho je jediný způsob, jak se modlit, nebo že se musíme v tichosti přiblížit k Bohu. Keating* však uvádí, že vokální modlitba není "nejhlubší modlitbou".[6] (*O Keatingovi bude řeč v dalším díle,pozn. překl.)
Poznámka překladatele k Žalmům (Křesťanské stránky)
Podívejme se na podobné žalmy, zejména 22:3 je patrné, že Žalmista vylévá svou tíhu duše, své bolesti a starosti před Bohem a slovy "ztiš se duše" tedy povzbuzuje svou duši, aby se přestala rmoutit. Stejně tak Ž 37:7. Navíc 62:1 říká, že jen v Bohu se duše utiší: Žalmista, čekající na Boží úlevu a odejmutí těžkosti duše říká, že když Bůh odejme starosti, duše se uklidní. Ne, že máme to ticho záměrně vyhledávat. Situace je jasná v tom, že žalmista byl v tísni a potřeboval svou duši vylít před Bohem, aby se duše uklidnila. Cílem není úmyslné vyhledávání ticha proto, aby našel Boha, protože žalmista ví, že Bůh ho slyší! To se opakuje ve v. 6, následně dva verše povzbuzující duši a ve v. 9. jasně říká: "Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště." Z textu je jasné, že není možné se modlit beze slov, navíc žalmista jde příkladem, že ztišení používá jen v případě, kdy duše je plná rozbouřených emocí. Toto posledně zmíněné lze chápat i v Ž 65:2 a v návaznosti na 65:3, že Bůh slyší modlitby - aby je mohl slyšet, je třeba je vyslovit; i když Mt 6:8 se zdá být protiargumentem pokud ignorujeme kontext 6:7, že nemáme říkat prázdná slova na prázdno jako pohané... A jsme opět u těch manter! Navíc toto je ta sekce, kdy Ježíš dává příklad, že se máme modlit nahlas: v.9.
Je tichá meditace obsažena v bibli? (Marcia Montenegro)
Žalm 46:10 je populární biblická pasáž používaná k obhajobě tiché meditace jako modlitby: Žalmy 46:11 "Utište* se! Poznejte*, že já jsem Bůh." ("Budu vyvyšován mezi pronárody, vyvyšován v zemi.", *[harpú] hebr. znamená také: relaxujte, opusťte, vzdejte se něčeho! [de'u] hebr. znamená také: vizte, vnímejte, pohleďte! Nebo Učte se! Rozlišujte! Jinými slovy: Rozlišujte, že já jsem Bůh. Když to žalmista říkal - nemyslel sebe - ale vyjadřoval co mu Bůh přímo přinesl na srdce. Pozn. překl.).
Toto je však vyňato z kontextu.[13] Studie tohoto žalmu ukazuje, že se ve skutečnosti
jedná o pokárání od Boha těm, kteří se proti němu vzpírají. Některé překlady to podávají jako "Přestaňte usilovat a poznejte, že já jsem Bůh" (přeloženo z NASB, ESV). Komentář od Charlese H. Spurgeona k 10. verši jsou: "Nepřátelé, dejte ruce pryč! Věřící, posaďte se a trpělivě
čekejte! Uznejte, že Hospodin je Bůh, vy, kteří vnímáte hrůzu jeho hněvu! Uctívejte ho a jenom jeho, vy, kteří se účastníte ochrany jeho milosti."[14] (Ve v. 10 je důležité první slovíčko [mašbít] - ukončuje, vyhlazuje, vymícuje, ničí, odstraňuje, upouští od něčeho nebo způsobuje selhání něčeho - řeč je o ukončování válek. V. 10 lze tedy přeložit také: "Vzdejte se!" nebo "Ustupte!", pozn. překl.)
Modlit se v tichosti nebo v tichosti hloubat nad pasáží z Písma je normální, ale ticho by nemělo být považováno za nadřazené slovům*; ani Bible nepodporuje představu, že "jazyk Boží" je ticho.
(* Právě mě osvítil Duch Svatý: "Ticho se nesmí stát nástrojem k poznání Boha, jinak se z toho stane modla!"; vybavil se mi známý esoterik Eduard Tomáš, jehož jsem ještě jako New Ager poslouchal v televizi, ten vykládal o tom, jak dlouho sedával se svými známými a celé hodiny proseděli v tichu. Krátký úryvek z článku: "V letech 1963 - 70 přednášel Eduard Tomáš tři cykly: Umění klidu mysli. Jóga Velkého symbolu a Tajné nauky Tibetu, které byly v beznaději postupující normalizace přijímány s nesmírným zájmem." ... "Jméno Eduarda Tomáše je dnes spojováno zejména s řadou děl s duchovní tematikou - Milarepa, 999 otázek a odpovědí na cestě Poznání, 108 meditací, Metafyzické příběhy, Jóga pozornosti, Úvod do integrální jógy, Umění klidu mysli, Jóga velikého symbolu, Tajné nauky Tibetu. Je i autorem knihy Cestami sebepoznání, která se stala předlohou pro rozhlasový cyklus, a knihy vzpomínek Paměti mystika, podle níž byl Českou televizí vysílán stejnojmenný seriál. Dalším televizním přednáškovým seriálem byla Cesta uskutečnění." Jak názvy titulů napovídají, jedná se o klasický New Age či chcete-li mysticismus. Je tedy nepochybné, že ticho se může stát modlou samo o sobě, když ho považujete za cestu k Bohu, místo toho, abyste za cestu k Bohu považovali Boží slovo a Boha jako takového!)
Zajímavé je, že Foster dokonce varuje před tichou kontemplativní modlitbou (KP) a říká, že je pro zralejší věřící, že "vstupujeme hluboko do duchovní říše", kde se můžeme setkat s "duchovními bytostmi", kteří nejsou na Boží straně. Navrhuje modlitbu ochrany, ve které se člověk obklopuje "Kristovým světlem" (tj. vizualizační technika, p.p.) a říká: "Teď musí odejít všichni temní a zlí duchové," (tj. jen sugesce, která na jejich odchod nemá žádný vliv; taková praktika spíš zavání čarodějnictvím než "modlitbou". Proč? Protože autor toho výroku se spoléhá na svou duchovní sílu nebo na sílu na kterou se napojuje, která má být údajně v něm. Modlářství je, když hledáme Boha v sobě nebo v duchovních silách, místo abychom vnímali svou závislost na Bohu, který je svrchovaný! Kdo se snaží manipulovat či ovládat duchovní síly, dopouští se čarodějnictví. pozn. překl.), a další slova, která mají udržet ty zlé v šachu.[15]
Nemohla jsem si pomoci, ale vzpomněla jsem si na časy když jsem byla v New Age, kdy mě učili, abych před psychickou aktivitou nebo kontaktem s mrtvými vyvolala bílé světlo ochrany. Ježíš když učil své učedníky jak se modlit řekl: "Chraň nás od zlého," ale to byla žádost, která nás chrání před Satanovými schématy, nikoli formule pro odvrácení zlých duchů, když se modlíme.
V předmluvě ke knize o Kristu autor uvádí, že Ježíš není mimo naši mysl, ale že "vás oslovuje prostřednictvím myšlenek*. Je to váš nejintimnější přítel, který k vám mluví, někdy slovy, často i za slovy . "[16] Tato kniha je klasická kniha New Age, tato slova však nejsou tak odlišná od mnoha prohlášení autorů KM.
(* Pozn. osobně nevidím nic špatného na tom, že bible říká, že máme mysl Kristovu a myšlenky, které k nám přichází mohou být od Krista, ale je třeba je rozlišovat, porovnávat a testovat Božím slovem, abychom věděli, zda tyto myšlenky jdou doopravdy od Boha. Tyto myšlenky však mohou přijít kdykoliv během dne a ne během meditace nebo relaxace; můžou přijít když ráno vstáváte nebo večer usínáte a přemýšlíte o bibli, o biblických příbězích a o Bohu, nebo třeba když se koupete. Není třeba pro tyto věci meditovat. Rozhodně bychom se neměli pouštět do meditace, zvlášť ne takové, jejíž podstata je velmi podobná buddhistickému, hinduistickému způsobu nebo New Age technikám, které mají v jádru jedno společné: pracovat s myslí a myšlenkama. Nakonec hypnóza je podobně nebezpečná. Není nic špatného na tom hloubat nad Božím slovem, ale jakmile děláme z myšlenek modlu a hrabeme se v ní příliš dlouho, za účelem ji zbožštit, je to stejný princip modlářství jako jsou hinduistické způsoby vizualizace a meditace. Pozn překl.)
Ticho může být utěšující a uklidňující. Jsme-li ticho, můžeme získat hlubší vhled. Ale prostě snažit se být zticha není modlitba; neexistuje biblický základ pro víru, že skutečná modlitba je beze slov. Koneckonců, Bůh nám dal písemné zjevení a Boží zákony a slova jsou uznávány v celé Bibli, jako je Žalm 119, který rozšiřuje Boží slovo jako poklad a lampu. V Iz. 40:8 se dozvíme: "Tráva vadne, květina mizí, ale slovo našeho Boha stojí navždy," a Ježíš prohlásil směrem k Otci v J 17:17, "Tvé slovo je pravda."*
(* Pozn. překl. na tom lze postavit argument, že Bůh mluví, hlavně skrze slovo. Ale jsou i proroctví, ale ty přichází právě když se modlíme nebo uctíváme Boha, ne když hledáme Boha v sobě či se snažíme objevit božství v nás, které jak věřil/věří transcendentalismus existuje v každém člověku, tedy bez nutnost věřit v Kristovu oběť na kříži a přijetí Ježíše za našeho Pána a spasitele!)
Pokračování
Část II. Je to vůbec modlitba?
3. Kontemplativní modlitba - Buddhistické propojení
Zdroje
[1] Thomas Keating, Open Mind, Open Heart (Rockport, MA: Benedict's Monastery, 1992), 57.
[2] Richard Foster, Prayer: Finding the Heart's True Home (NY: HarperCollins, 1992), 155.
[3] M. Basil Pennington, An Invitation to Centering Prayer (Liguori, MO: Cistercian Abbey of Spencer, Inc., 2001), 20.
[4] Thomas Merton, New Seeds of Contemplation (Abbey of Gethsemani, Inc., 1961), 4.
[6] Keating, 89.
[13] For a fuller discussion of this passage, see my article at
Meditation and Psalm 46:10
[14] The Treasury of David at ( https://bible.crosswalk.com/Commentaries/TreasuryofDavid/tod.cgi?book=ps&chapter=046&verse=010 ) .
[15] Foster, 156-157.
[16] Paul Ferrini, Love Without Conditions: Reflections of the Christ Mind, (Heartways Press, 1995).