Může mít křesťan démona?

Co je démon a jak ho poznat?

(K prohlášení Aog)

Předchozí články

Úvodní slovo - Křesťan a démoni

I. Dva extrémy: Duchovní boj

II. Jakou roli hraje vyznání víry v uznání argumentů:

Zkušenost s obsazením křesťana démonem

III. K vyjádření Assemblies of God

III. 1. Nezdravý zájem o démonologii

III. 2. Dvě absurdity

III. 3. Obsazení osobnosti

III. 4. Hřích, duch a démon

III. 5. Co je démon a jak ho poznat?

Vysvobození skrze Boží moc

Nicméně současně věřím v možnost, že je možné Ducha vyhnat Boží mocí a být dotčen Božím Duchem - být naplněn Božím duchem nebo jak to říci - že z Boží milosti se někdy stane to, že člověk je zastíněn Duchem nejvyššího, a tento démon vadného učení či démon hříchu prostě sám odejde v přítomnosti Ducha Svatého. Tak nějak působil Duch Svatý v ranné církvi; to čteme ve skutcích, když Bůh se dal poznat Pohanům a celý Kornéliův dům uvěřil:

Přikázal nám, abychom kázali lidu a svědčili, že on je ten Bohem ustanovený Soudce živých i mrtvých. Jemu vydávají svědectví všichni proroci, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří." A když ještě Petr mluvil ta slova, Duch Svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali Slovo. Věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, tedy užasli, že dar Ducha Svatého je vylit i na pohany. Slyšeli je totiž, jak mluví jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr odpověděl: Může snad někdo odepřít vodu těmto, kteří přijali Ducha Svatého jako my, aby do ní nebyli ponořeni?" A přikázal, ať jsou ponořeni v Pánově jménu. Tehdy ho poprosili, aby s nimi několik dní zůstal." Sk 10:42-48

Takže pohané zde zažili, že díky víře na ně sestoupil Duch Svatý. V textu se nepíše nic o vyhánění démonů a nevíme zda tito lidé měli nějaké vážnější hříchy které by mohli navozovat démonické zajetí či obsazení, avšak z popisu života Kornélia zdá se, že šlo o muže zbožného a spravedlivého Sk (10:22,30-31). Tedy zdá se, že když Kornélius žil spravedlivým životem již měl získanou Boží přízeň a nelpěli na něm démoni, které by bylo nutné vyhánět. Snad můžeme předpokládat, že i muže, které Kornélius vyslal na tom byli podobně - neumím si představit, že by riskoval takovou věc - setkání s apoštoly, aby poslal nějaké nespolehlivé svévolníky. Nevíme nic bližšího o dalších lidech přítomných v Kornéliově době, ale můžeme předpokládat, že ti další mohli být více či méně obtíženi podobnými břemeny jako bývají lidé uvěřivší z pohanů a ti často potřebují vysvobození z různých potíží, nečistých duchů...

Můžeme tedy předpokládat, že při sestoupení Ducha Svatého mohlo k takovému osvobození dojít. Opravdu k podobným věcem dochází i dnes a není vždy nutné vymítat démony. Já totiž věřím, že podstatné je právě to obrácení, tak jak to udělal Kornélius, že se rozhodl pro takový zbožný a spravedlivý život, ačkoliv sám byl pohan. Proto se mi zamlouvají Petrova slova Sk 10:34-35: "Opravdu shledávám, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu příjemný ten, kdo se ho bojí a koná spravedlnost." A opravdu na Kornéliově životě je vidět Boží milost, která přišla jako odměna za vytrvání ve víře a za dobré skutky, které Kornélius dělal.

Co je démon a jak ho poznat?

Takže opět cituji AOG:

"Když je slovem duch míněn démon, Bible spíše mluví o zlém nebo nečistém duchu. Někdy jsou tato slova použita společně; např Luk 4,33-36."

Tak to si nemyslím, že by to bylo tak jednoznačné. Pojďme se podívat do bible:

A když odcházeli, náhle k němu přivedli němého člověka posedlého démonem. Když pak byl ten démon vyhnán, němý začal mluvit. Lidé v zástupu tedy užasli a říkali: "Nic takového nebylo nikdy vídáno v Izraeli!" Matouš 9:32-33

Na tomto případě bylo zdůrazněné, že člověk byl němý a to bylo dáno do souvislosti s posedlostí. Může to tedy znamenat, že němota může být způsobena posedlostí, i když v tomto případě, nejspíš existovaly i jiné projevy démonické posedlosti, o kterém autor textu bohužel pomlčel, takže nevíme podle čeho tu posedlost v tomto případě posuzovat. Němota zřejmě v tomto případě nebyl jediný projev démonické posedlosti. Avšak z minulých citací víme, že člověk posedlý démonem může sebou škubat, házet, pěnit nebo vykřikovat (L 4:33). Co když těch možných projevů je více, avšak autor textu nepovažoval za důležité to zmiňovat? Jenže existuje ještě paralela s tímto příběhem v Lukášově evangeliu a ani tam není zmínka o žádných dalších projevech!

Ježíš vymítal démona a ten byl němý. Když pak démon vyšel, stalo se, že ten němý promluvil. A zástupy se divily." Lukáš 11:14

Při procházení veršů o vyhánění démonů mě však napadlo, že Marie Magdaléna, která měla sedm démonů, Mk 16:9 a L 8:2, nejspíš neměla žádné démonické projevy jako křičení, pěnění, škubání, neboť autorům bible nestálo za zmínku tyto věci zmiňovat. Máme tedy více případů v bibli, kdy démonická posedlost není provázena těmito nápadnými rysy. Víme, že ženy, které zmiňuje L 8:2 sloužily Ježíši, takže se pravděpodobně nejednalo o pohany, ale o židy, věřící lidi, kteří měli démony. V případě pohanů, kteří byli osvobozeni a přišli za Ježíšem, ti se vrátili do svých domovů jakmile byla jejich prosba vyslyšena, ale tyto židovské ženy zůstaly v židovské komunitě a sloužily dále Ježíši.

Pisatelé evangelií používali ve svých popisech vymítání slovo "démon" či výraz "zlý duch" nebo "nečistý duch", ale to o čem se tu bavíme není identifikace na základě slovíčka "démon", ale na základě popisů projevů toho ducha. A jak již bylo řečeno, v mnoha případech prostě není démonické posednutí na první pohled vidět. Můžeme tedy říct, že ten či onen muž je němý, nebo ten či ona má nějaký zdravotní problém, který je způsobený démonickým obsazením. ...

Z nové smlouvy vím jen o jednom výskytu slova démon a duch pohromadě a to je

Duch však výslovně říká, že v posledních časech někteří odstoupí od víry, naslouchajíce bludným duchům a učením démonů." 1 Timoteovi 4:1

Jinými slovy, zde Pavel naznačuje, že i skrze poslouchání takovýchto falešných učení, ať už na internetu či čtením nebezpečné křesťanské literatury jako jsou různé knížky od autorů z Hnutí víry, Nové apoštolské reformace (také NAR) nebo progresivního křesťanství, vás tito démoni mohou ovlivnit natolik, že to ovlivní vaše jednání a interpretování bible. Ve výsledku tedy skončíte v hříchu a s démonickou posedlostí bez zřetelných projevů. Nemusíte při tom nutně trpět epileptickými záchvaty, i když v případě, že jste ve styku s lidmi z Hnutí víry a NAR, můžete si takovou honbou za duchovními dary a za duchovním požehnáním, za "ohněm" ducha svatého přivodit sobě škodu ve smyslu démonické posedlosti, která se projevuje právě zmíněnými příznaky: zmítání, škubání a nekontrolované křičení nebo dokonce napodobování zvuků zvířat! To opravdu nejsou projevy Ducha Svatého. V bibli o tom nenalézáme jedinou zmínku. O jazycích zmínka je, o padání někdy taky, ovšem padání bývá také často spojováno v souvislosti s démonickou posedlostí popisovanou v L 9:42. Kromě toho další dvě zmínky máme v Zj 16:14 a 18:2, ale zde nevidím nic zajímavého k tématice. Ovšem ohledně této démonické posedlosti jsem už varoval a psal ve spojitosti s proniknutím učení a praktik New Age do církve například zde. Je to celý seriál, který zpracovává rozhovor se Stevnem Bancarzem, který zažil toto démonické obsazení na vlastní kůži a nemohl se toho zbavit: projevy kundalini, vize atd. které byly obtěžující a byly to vlastně halucinace.

Pokračování: Prohlášení Assemblies of God

6. Duchové a nemoci