Moje vyznání

Tento text jsem jen zkopíroval z úvodní stránky. Doporučuju přejít tam, abyste text viděli barevně.

Moje vyznání

Abych vám ušetřil práci se čtením, rozhodl jsem se napsat transparentní vyznání svoji víry. Pravděpodobně se to bude postupně rozšiřovat.

Bible je Boží slovo. Jako stoprocentně spolehlivé Boží slovo beru jen hebrejské, aramejské a řecké texty např. zdroje 01, 02 a 03.
Pro studium slova je třeba používat věruhodné překlady, které se co nejdoslovněji blíží původnímu znění. Používání některých volných překladů jako CEP, B21, PNS (Bible svědků Jehovových), Tree of Life může být nebezpečné, protože můžete prohlásit za Boží slovo něco co Božím slovem není a jedná se jen o autorův výklad. Za věruhodný prostředek pro studium Božího slova považuji biblehub.com/text např. odkaz zde. Pokud čtu CEP, snažím se porovnávat alespoň některé klíčové pasáže s hebrejským textem. Podobně to ale dělám i s NBK. Mnohem přesnější než CEP je ČSP, ale ani ten není dokonalý. Dokonalý je fakt jen ten hebrejský a řecký text. Další problém mám s KJV či Biblí kralickou - ta byla v minulosti hodně opravována katolickými písaři, což víme podle toho že máme k dispozici kumránské svitky, které jsou výrazně starší.
Boží slovo je třeba chápat uceleně, v kontextu. Každý verš má svůj kontext nejen v rámci sebe samého, předchozího a následujícího verše, ale i předchozích kapitol. Nakonec celá bible musí být posuzována jako celek. Také je třeba se zajímat o kulturně-historický kontext a kdo komu vlastně psal. To pomáhá správně pochopit verš. Bez těchto vědomostí se amaterští kazatelé dopouštějí někdy fatalních omylů.
Ježíš je Boží syn, bylo ukřižováno jeho fyzické tělo, byl v hrobě tři dny a pak byl vzkříšen a vzat do nebe. Poté se ukázal mnoha učedníkům (asi 300), takže viděli, že opravdu vstal z mrtvých.
Bůh existuje ve třech osobách a přesto je jeden. Ježíš v tělesné podobě byl dokonalým zjevením Boha na zemi. Ježíš mluví o Bohu jako o svém Otci a že Otec je v něm a on v Otci. Toto říká Boží slovo. Naše povolání je abychom byli v něm a on v nás, což je možné jen v Duchu Svatém. Nemám rád slovo trojjediný, jako trojjediný Bůh nebo trojjedinost, v bibli vůbec není! Navíc světoví odborníci přes biblickou kritiku vědí (tvrdí), že nauka o trojjedinosti v Matouš 28:19 byla uměle dopsána do bible katolickými písaři na podporu této doktríny. Je to znát i z kontextu bible, že toto místo bylo uměle opraveno, tak aby to katolíkům sedělo do jejich teologie.
Duch Svatý byl vylit o letnicích. Dary Ducha Svatého nikdy nepřestaly existovat, jen křesťané je přestaly používat. Duch Svatý se předává vkládáním rukou a jediným jistým znamením přijetí Ducha Svatého, jak tomu rozumím já je mluvení v jazycích. Samotný křest ve vodě nezaručuje přijetí Ducha Svatého viz např. Filip nebyl pokřtěný v Duchu Svatém a nemohl tento křest praktikovat. Museli poslat apoštoly Petra a Jana (viz Sk 8:14-18). Duch Svatý je utěšitel, je to osoba. Ducha Svatého potřebujeme, abychom dokázali vítězit nad hříchem.
Před křtem ve vodě je třeba vyznat hříchy a rozhodnout se cele následovat Ježíše. Před tím než se necháme pokřtít se očekává, že se mu cele vydáme, ale to neznamená, že dokážeme hned skoncovat se všemi hříchy. Křest nás však k tomu má zmocnit! Ten postoj má být takový, že mu chci dát celé srdce, ne jen část a zbytek si nechám. Ježíš za nás zemřel celý, vzdal se všeho. Více dát nejde. A s podobným rozhodnutím bychom měli k Bohu přistupovat i my. Rozhodněte se žít s Bohem, když zjistíte, že bez něj nemůžete svůj život zvládat. Ať vás nikdo neklame, že poté co se necháte pokřtít, on po vás už nebude chtít více! K Bohu nelze přistupovat s vypočítavostí.
Ježíšův učedník pokřtěný ve vodě je spasen, i když ještě nepřijal Ducha Svatého. Slovo ve vodě znamená, že pravý biblický křest je třeba provést ponořením do vody.
Před křtem je třeba správně chápat význam křtu. Není to jen symbol. Skrze křest zemřeme světu, hříchu, ďábel nad námi ztratí moc. Skrze křest se v duchu spojíme s Kristem. Existuje pro to řecké slovíčko, které použil Pavel v Ř 6:5 a jde o duchovní "ztotožnění" G4854. Skrze křest jsme s ním spojeni a to nám umožní zažít odpuštění hříchů a také růst do jeho podoby.
Křest se nemá příliš dlouho odkládat. Jestliže hříšník došel do bodu, kdy cítí naléhavě, že chce být spasen a přijmout křest, neměli bychom mu v tom bránit když cítí tuto naléhavou potřebu, kterou v něm vyvolává Duch Svatý. Pokud bychom bránili jednáme proti Boží vůli a hřešíme.
Křest se neprovádí do církve, do církevní organizace, ale do Krista. Nemáme právo si křtěnce nárokovat pro sebe jako pro svou církev. Kdo se takového smýšlení dopouští je sektář a manipulátor.
Obrácený člověk by měl číst bibli, aby mohl lépe poznat Pána, Boží vůli pro svůj život a naučil se rozpoznávat dobré od zlého. Tuto činnost lze doporučit, ale nelze stanovit jako povinnost. Je třeba chápat, že Boží slovo je duchovní potravou - životem v nás a dává nám sílu odolávat vůči hříchu.
Měl by se modlit, tj. komunikovat s Bohem, mluvit k němu jak ho to naučí Ježíšovi učedníci/následovníci. Bůh ho slyší a pomáhá mu, i když ještě nepřijal Ducha Svatého.
Jediný pravý křest vodou je ten ponořením do vody, kdy vás pokřtí jiný učedník. Nemůžete se pokřtít sami. Vycházím z biblických popisů křtů (Filip křtil komorníka), které se prováděli jednak v micvót. Micvéh hebrejsky znamená očistit. Slovo křest a křtít je od slova ponořit a očišťovat. Křest je nutný pro každého křesťana, který uvěřil že Ježíš je Pán, uvěřil v to původní/pravé evangelium a chce se nechat pokřtít o své svobodné vůli, aby se stal učedníkem a následovníkem Ježíše Krista. Křty novorozenců nejsou biblické, jsou nebezpečnou herezí, která oklamává lidi o tom, že jsou spaseni na základě toho, že se narodili do křesťanské rodiny, viz J 1:12-13.
Věřím v existenci duchovních sil, přesně tak jak o nich píše bible. Jsou andělé a démoni. Andělé nemají křídla. Andělé jsou Boží poslové a nikde v bibli není jediná zmínka o tom, že by Boží posloví měli křídla.
Věřím v potřebu vymítání démonů tam, kde se projevují. Vymítání se děje prostřednictvím Ježíšova jména. Smějí to dělat jen ti, kdo plně spoléhají na milost Ježíše Krista a jsou jeho následovníci. Při vymítání nemůžeme spoléhat na vlastní síly. Je to Bůh kdo jedná. Je to práce Ducha Svatého a Ježíše Krista. Nechlubíme se svými úspěchy, ale vysvětlujeme, jak tyto duchovní síly fungují a proč je třeba odvážně se postavit proti duchovním útlakům.
Odmítám evangelium prosperity, které je součástí hnutí víry. Odmítám veškeré projevy New Age, pozitivního myšlení, Zákonu přitažlivosti a techniky vizualizace. Odmítám veškeré projevy spiritismu a meditační či kontempletační relaxační techniky a prohlašuji je za nebezpečné okultní praktiky importované z orientálních náboženství jako je hinduismus, buddhismus. Nezahrávejte si s těmi věcmi, zotročí vás to a oddělí od Boží přízně. Doporučuji pečlivě prostudovat přiložené odkazy!
Vírou rozumím důvěru v Boha a jeho zaslíbení. Víra je naděj v uskutečnění neviditelných věci, které Bůh zaslíbil. Věřit můžeme na základě poznání jeho milosti a dobrotivosti, kterou nám prokázal. Máme právo od Boha žádat znamení, ale všechno má své meze. Ježíš Kristus udělal dostatek znamení, uzdravování nemocných, vzkříšení z mrtvých a lidem, kteří odmítali věřit Bohu a vést spravedlivý život to nikdy nestačilo, protože Boha doopravdy následovat nechtěli.
Opakem víry je modlářství, kdy příliš spoléhají sami na sebe, na druhé lidi, na majetek a peníze, na svůj vlastní rozum, na knížky, návody na internetu a videa ... ale lidé jsou náchylní k omylům, proto jedinou skutečnou jistotou pro každého věřícího je Bůh. Bůh chce, abychom byli plně závislí na něm. Bůh od nás očekává upřímně naivní víru i lásku, přesně takovou jakou mají děti. Bůh však po nás zároveň chce, abychom také používali rozum a porovnávat výroky a jednání druhých lidí s Božím slovem (vždy s ohledem na kontext).
Církve, které vybírají od svých stoupenců "desátky", nejednají v souladu s novozákonním učením o desátcích, neboť v NZ žádné není. Desátky platili jen pro židy a to zejména pro majitelé půdy, pro zemědělce, hospodáře, majitele stád, pro ty, kteří produkovali ve velkém. Desátky nejsou peníze, ale přírodní produkty, které se dávali jako oběť Bohu. Ne vždy se jednalo o desetinu a ne vždy se vše obětovalo Bohu, pokud si vzpomínám tak některé produkty konzumovali i ti kdo oběť přinesli. Více informací o desátkách najdete na Wikipedii.
Každý křesťan je povolán ke svatosti. Křesťan, který hřeší a považuje se za hříšníka, nebyl doopravdy vysvobozen z duchovního otroctví hříchu a není spasen. Potřebuje zažít duchovní vysvobození, plně zažít Boží milost.
Ježíš nepřišel zrušit Zákon (tóru) a proroky, ale přišel je potvrdit. Proroctví Ezechiel 11:19-20 říká, že ti kdo dostanou nové srdce (srdce masité) budou dodržovat jeho řády a nařízení, což znamená následující:
Učedník, který žije s Duchem Svatým úspěšně vítězí nad hříchem, by se měl také zajímat o přikázání Starého Zákona, protože ty nikdy nebyly zrušeny. Obřízka a kněžské rituály se křesťanů z pohanů netýkají. Musíme se v první řadě vyvarovat přísných zákonických postojů neboť "Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost." Přísloví 12:25 . Přestože je dobré dodržovat ty přikázání starého zákona, která jsou ku prospěchu, nesmíme klást na křesťany z pohanů příliš velké břemeno, jako to dělali farizejové (Mt 23:4). Mějme však na paměti, že Ježíš sám vyučoval že máme dodržovat přikázání Zákona. Důležité je učení o milosti, v které věřím a na které spoléhám. Nikdo nemá právo mě nutit k tomu, abych dodržoval celý Zákon, ani Bůh to po mně nežádá. Je to dobrovolná věc.
Je dobré zachovávat šabat, je to jedno z prvních přikázání vůbec. Bůh řekl, že kdo nebude dodržovat Šabat, Šabat Svatý Hospodinův a bude v sobotu pracovat zemře. Nesmíme Boží slovo podceňovat, ale nesmíme z Božího Slova vybudovat další mrtvý náboženský systém.
Je dobré když si ženy zahalují vlasy a hlásí se tak i veřejně ke své víře. Nikdo je však k tomu nemůže nutit. Spíš by si z Boží milosti měli uvědomit, že Bůh to po nich žádá a sami by měli chápat proč je to dobré.
Je dobré rozlišovat potravu na čistou a nečistou, například nejíst vepřové maso, pokud můžete, ale nenechte se nadmíru svázat pravidly či zákazy. Je to o dobrovolnosti. Bůh řekl, že nemáme jíst hmyz a nic co se plazí po zemi, protože je to nečisté. Nepodceňoval bych to, je to na tom místě v bibli, kde Bůh dvakrát za sebou zdůrazňuje, že on je svatý (Leviticus 11:44-45). Tam píše, že se máme posvětit, oddělit pro Hospodina. Takže tohle je hodně důležité pokud chcete posunout svou úroveň svatosti výše. Berme Boží slovo vážně. Ať vás k tomu nikdo nenutí, touha by měla vzejít z vašeho srdce na základě toho, že upřímně čtete bibli a chcete následovat Boha. Ať vám nikdo neříká, že pokud tyto nařízení ze Starého Zákona nebudete dodržovat, že nebudete spaseni (takové učení by odporovalo evangeliu). Ať si každý hledí ohlídat své vlastní srdce před hříchem, jak máme definováno v novém zákoně: Galatským 5:19-21, Efezským 5:3, Koloským 3:5-6, Zjevení Janovo 21:8, Zjevení Janovo 22:15
Nevěřím, že by byla Boží vůle, aby byl znovu postaven chrám a obnoveny zvířecí oběti. To chtějí židé, kteří nepoznali, že Ježíš Kristus je Mesiáš a poslední velekněz podle Malkítcedekova řádu. On přinesl dokonalou oběť na kříži, takže další oběti už nejsou třeba. Nicméně, až se stane to, že bude postaven chrám v Jeruzalémě, bude to znamenat příchod antikrista (který ale už beztak v tomto světě vládne). Pokud někdo učí, že potřebujeme, aby chrám byl znovu postaven, je to hereze. Pro nás křesťany to nebude znamenat nic dobrého.
Základem církve je rodina, respektive dobré vztahy. Církev může vzniknout už tam kde se sejde několik lidí a schází se pravidelně a vzájemně se podporují ve víře a pomáhají si.

Jak rozpoznad sektu nebo nezdravý sbor/církev

Níže uvádím svoje přesvědčení, které je založeno na biblických základech stejně jako výše uvedené vyznání. Vycházím z bible i ze zkušeností.

Žádná církev, která se nechová transparentně není důvěryhodná, kromě případu pronásledované církve, která se musí skrývat. Transparentně by měla zveřejnit své vyznání, kromě případu, kdy se jedná čistě jen o malou církev praktikovanou doma. Její veřejné vyznání by mělo být v souladu s tím co doopravdy vyznává, jinak je nedůvěryhodná. Některé církve v ČR nechtějí veřejně prozradit určité detaily ohledně jejich učení, například zda zachovávají dary Ducha Svatého (vkládání rukou na nemocné: uzdravování, modlitby v jazycích) provádí pravidelné evangelizace, křty a vymítání démonů. Takové církve považuji za nedůvěryhodné, protože pokud to odmítají, mají to říct na rovinu a neztěžovat tím lidem hledání. Ještě podivnější pak je když z informací na jejich stránkách nejste schopni zjistit, kde a kdy se vlastně setkávají (nemůžete je tedy jen tak navštívit, ale musíte se předem domluvit).
Církve by měly vést každého člena svého sboru k dospělosti a trénovat ho k tomu, aby byl schopen fungovat nezávisle na "nadřízených", ale závisle na Bohu. Pokud člen církve není veden k samostatnosti ve víře a službě Bohu a posiluje se závislost člena na "nadřízených", pak se jedná o náznak, že se jedná o sektu, jejíž hlavním cílem je udržovat moc nad lidmi. Zdravá církev bude mít takové vedoucí, kteří jdou příkladem svým členům v tom jakým způsobem mají konat službu (například poradí s tím jak kázat, budou je motivovat k tomu, aby kázali nejen v církvi, ale i na veřejnosti a sami půjdou příkladem; poradí jak oslovovat lidi při evangelizaci, ukážou jim to a budou s nimi v jejich začátcích, aby jim poradili).
Hlavním rozpoznávacím rysem zdravého sboru je, že nese hojné ovoce. Sbor se neuzavírá do sebe, ale podniká pravidelné evangelizační aktivity minimálně jednou za měsíc, jednotliví členové sboru pak vychází do ulic každý týden nebo co dva týdny podle možností. Členové usilují o oslovování lidi na ulici, nabízí jim své svědectví, mluví o Bohu, kážou nebo se za ně modlí. Pokud sbor podnikne jen jednu nebo dvě evangelizační aktivity za rok, tak jej nepovažuji za zdravý sbor. To je pravděpodobně důvod, proč se církve nehlásí ke svým špatným výsledkům veřejně, takže tyto informace na jejich stránkách nenajdete. Každá transparentní církev se ráda pochlubí tím kolik nových členů se obrátilo na víru v Ježíše Krista, kolik učedníků získala tento rok.
Církve, respektive sbory (jejich dílčí jednotky) by měly podporovat iniciativu jednotlivců a ne tuto iniciativu omezovat. Iniciativa vzešlá zezdola, například že člen církve sám něco podnikne, vlastní evangelizaci ať už sám nebo s jinými Ježíšovými učedníky je dobrá a nevyžaduje nějakou zvláštní koordinaci, je-li či motivována vedena Duchem Svatým a nese-li dobré ovoce. Snahu těmto iniciativám bránit považuji za mocenské projevy v církvi, respektive v náboženském systému (nic takového Ježíš nezřizoval).
Existuje mnoho křesťanských sekt s falešným učením a je třeba rozlišovat falešné duchy. Rozpoznat takovou církev není vždy snadné a zjistíte to až po vlastní zkušenosti. I když vyvinete maximální úsilí k tomu, abyste zjistili jestli daná církev je zdravou církví Ježíše Krista, nakonec vám nezbývá než do té či oné církve nějakou dobu chodit, abyste doopravdy zjistili co vyznávají doopravdy. I když vstoupíte do této církve, můžete časem zjistit, že uvnitř to nefunguje správně (hlavní jsou vztahy, ale i zdravé učení Ježíše Krista), když tedy narazíte na problém, může se stát, že budete muset tuto církev opustit.
Legitimní důvody k opuštění církve jsou: po čase zjistíte, že vyučování nebo jednání členů církve je v rozporu s Božím slovem - například se starší církve dopouštějí manipulace, učí falešné učení, rozhojnil se hřích ve sboru, okultní spiritistické praktiky nebo učení New Age. Stejně tak, pokud tam nejsou zdravé funkční vztahy neexistuje důvod proč v nefunkční církvi zůstávat. Pokud se jedná o takto nastavený a zakořenělý systém, který nemůžete ovlivnit, jedinou možností je odejít, jinak byste byli v rozporu s Božím slovem Jan 4:24). Dalšími zcela legitimními důvody je, že jste si našli partnera a chcete s ním trávit společný čas tam kde chodí on, že se stěhujete do jiného města nebo cítíte povolání jiným směrem, než vám váš sbor umožňuje pokud je toto povolání z Ducha Svatého. Každý věřící má jiné dary od Boha a tyto dary je třeba uplatňovat. Jestliže toužíte jít za Bohem celým srdcem a sloužit mu podle biblických principů, pak by jste v tomto měli najít podporu.
Nazývat takovéto hledání nestabilitou nebo důsledkem nestálé mysli, je projevem pokrytectví, dogmatismu, sektářství a tvrdého srdce. "Láska nepůsobí bližnímu nic zlého; plností Zákona je tedy láska." Ř 13:10 a "Láska je trpělivá, je dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nenadýmá; nechová se nepatřičně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nemyslí na nic zlého, neraduje se z nepravosti, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží." 1K 13:4-7 Kromě falešného křesťanského učení a bezpráví, lze říct, že láska všechno snese a všemu věří. Někteří křesťané ale zbloudili, když pomlouvají druhé křesťany, že zbloudili, jsou nestálé mysli, protože opustili právě takovou církev, ve které není láska. Takové chování je právě legitimním důvodem k opuštění církve, protože církev která stojí na kvalitních rodinných vztazích nemůže mluvit o druhém nic zlého.

Kromě toho, pro mě je sekta či sbor s nezdravým učením takový sbor, který učí falešné evangelium, tedy evangelium, které je v rozporu s mým vyznáním a učí takové křesťanství, které není součástí nového zákona.

Kontakt

Pokud chcete reagovat na tento článek, kontakt na mě najdete na úvodní stránce.