Hinduismus:

Pronikání do subjektivní domény druhého (5)

Úvod

Cílem tohoto článku je prokázat škodlivost a nebezpečnost vizualizačních a meditačních technik a to zejména s ohledem na křesťanskou věrouku. Veškeré informace v tomto článku jsou interpretovány z pohledu bible, z pohledu fundamentálního křesťanského pohledu. Tento článek se opírá o dílo "Visualization in Hindu Practice", autor Sthaneshwar Timalsina,  zveřejněno květen 2017 na academia.edu. Autorem tohoto článku, včetně překladu jsou Křesťanské stránky (lokalizované na webnode.cz a FB: Křesťanské stránky webnode).

V předchozím díle byla řeč o transformaci osobnosti. U toho ještě zůstaneme.

Význam barev

Oranžová tučná v citované části je varující. Červená tučná v citované části je velmi závažné tvrzení, někdy až šokující. Žlutou tučnou barvou jsou věci, které jsou vhodné k zapamatování. Tmavě modrou barvou tučně jsou části, které jsou zajímavé pro pochopení hinduismu, ale pro další studium v souvislosti s meditacemi a vizualizacemi v New Age nebo v křesťanství, už není nutné si je pamatovat.

Termíny

subjekt - meditující jedinec, praktikant vizualizace; vlastně jogín praktikující nazírání nebo pozorování skutečnosti.

korelace - souvztažnost

relace - vztah mezi objektem vizualizace (vizualizovanou entitou) a praktikantem jógy, který si vytváří představu o objektu (například sledovaného obrazu, mandaly).

mantra - slovo nebo fráze, která se vyslovuje nahlas, za účelem meditace a kultivovaní určité představy nebo božstva. S každou mantrou je spjata nějaká myšlenka či představa, není to jen zvuk.

mandala - obrazec, který odráží nějakou náboženskou či filosofickou představu, je součástí meditační praxe jak v hinduismu, tak v tibetském buddhismu.

upasana, dharana - název pro vizualizační techniky

Další termíny jsou vysvětleny zde.

Vizualizace pod skutky pána Krišny

"Konkrétní forma meditace zvaná vizualizace pod skutky Pána Krišny (línásmarana) tento proces jasně vysvětluje. Přibližováním činů Krišny k různým obdobím během jednoho dne si vyznavači vizualizují tyto činy v průběhu dne, čímž znovu prožívají celý život Krišny a, v širším slova smyslu, mají jeho každodenní společnost."[1]

"Ať už v průběhu fantazie, jako v případě náboženských vizualizací nebo ve skutečných událostech, jsou transformační zážitky, jimž jsou subjekty vystaveny, skutečné, a jejich emoční reakce na svět se promění v důsledku emocí, které se vyskytují jako důsledek vizualizace." (str.5)

Jako křesťan pochybuju o realitě těchto zážitků, ale nepochybuji o jejich schopnosti transformovat mysl a charakter člověka a to v negativním slova smyslu. Zážitky považuji za bludy. Nadpřirozené působení sil, považuji za reálné, avšak neopírající se o Boží zákon tak jak ho známe z bible.

"Je ještě další typ kognitivní transformace skrze vizualizaci: prožívání áveša l samavéša, vstup do pozměněného stavu vědomí nebo pronikání do subjektivní domény druhého. Obecně jsou tyto termíny přeloženy jako 'vlastnictví'" (angl. possesion) "a vztahují se k řadě změněných stavů vědomí. U áveša, subjekti popisují známky pozměněného stavu vědomí. . Ve všech těchto případech je subjektivita chápána jako tekutina; subjekty jsou pomocí vizualizace schopni manipulovat se svými subjektivními stavy a občas mohou mít změněnou osobnost." ... "Subjektivita je tedy tekutým zážitkem, kterým lze manipulovat a při trvalých vizualizačních praktikách lze promítnout subjektivní zážitek do jiného subjektu, božství nebo člověka."(str. 6)

Osobně bych rozuměl tomuto textu tak, že spíš se jedná o možnost číst něčí mysl nebo duševní stav (jasnozřivost) než o schopnost působit na druhého člověka ve smyslu, manipulovat s jeho myslí tak jako v hypnóze. Ovšem je nutno podotknout, že je-li řeč o změněném stavu vědomí, je docela možné, že je řeč o tom stejném stavu jako v hypnóze. O této tématice psala Marcia Montenegro zde. Je-li řeč o promítnutí subjektivního zážitku zní to jako telepatie; o té se u siddhi také mluví. Všechny tyto věci stále spadají do stejné kategorie jasnozřivosti či věštění, Bohem zakázané praktiky.

"Subjekty mohou nebo nemusí být schopny si vzpomenout na svůj transformovaný stav subjektivity po návratu do svého normálního stavu vědomí."

Tahle věta nám prakticky říká, že se jedná o prakticky totožný stav jako je hypnóza.

Další zdroje

[1] David Haberman, Acting as a Way of Salvation: A Study of Raganuga Bhakti Sadhana (New York: Oxford University Press, 1988), 124-132; Tony Stewart, "Reading for Krsna's Pleasure: Gaudiya Vaisnava Meditation, Literary Interiority, and the Phenomenology of Repetition," Journal of Vaisnava Studies 14.1 (2005): 243-280; and Tony Stewart, The Final Word: The Caitanya Caritamrta and the Grammar of Religious Tradition (New York: Oxford University Press, 2010), 273-316.