Pět herezí hnutí víry

Zdroj: Dingir 2008/02, str. 51-53, Téma: "Teologie prosperity a bible"

Tento článek vychází ve formě poznámek k článku Keynonových pět T (Milan Buban), citace z tohoto zdroje označuji číslem [1].

Úvod

Milan Buban ve svém dlouhém článku rozebírá pět pilířů hnutí víry, ale pro teologickou náročnost toho článku, vydávám tuto verzi s poznámkami. V tomto článku se nechci příliš zaměřovat na evangelium prosperity a teologii uzdravování, protože věřím, že tuto tématiku jsem již na této stránce probral v dostatečné míře, případně jste o ní již slyšeli. Taktéž tématiku New Thought (Nové myšlenky) a Zákon přitažlivosti, ze které hnutí víry vychází jsem snad pokryl v dostatečné míře.

Poznámky k článku

Ve svém strukturovaném článku o Filosofii P. P. Quimbyho jsem zmínil Emersonovu kolej, o které píše M. Buban. 

"Duchovním otcem těchto pěti "T" je Essek William Kenyon (1867-1948) známý jako evangelista, pastor, učitel a autor šestnácti knih. Od roku 1892 Kenyon působil v Bostonu, kde navštěvoval Emersonovu kolej řečnického umění. Tato škola proslula jako semeniště filozofických koncepcí hnutí Nového myšlení{1}, jež jsou založeny na doktrínách zdraví, hojnosti a prosperity.[1]"

Poznámka {1}, z článku Strukturovaný popis filosofie P. P. Quimbyho: "Pro nás křesťany je opravdu důležité vodítko, to že Quimby mluví o mentálních či jasnovideckých schopnostech člověka neboť nám to pomáhá rozlišit nebezpečí jeho učení. Quimby tyto biblí zakázané praktiky propagoval a vyučoval mezi svými žáky; lze tedy předpokládat, že se tyto věci vyučovaly nebo praktikovaly i na škole Emerson, kde studoval Keynon - zakladatel Hnutí víry. Přitom není třeba hledat dalších explicitních důkazů v učení, které se na Emersonu učilo, protože samotný fakt, že Quimby tvrdí, že dokáže ovlivnit mysl svých pacientů na dálku je usvědčující, že člověk, který přijal toto učení musel mít shodný cíl, neboť jde o samotné jádro. Navíc víme, že Quimbyho filosofie a praxe není závislá na přesné terminologii, ale významným rozpoznávacím rysem tohoto nebezpečného učení je pozitivní myšlení, sugesce a způsob jakým se vyučuje. Při šíření tohoto učení a vůbec při jakékoliv jeho obhajobě se do popředí vynáší humanistické motivace: pomoci lidem od jejich utrpení a zbavit svět nemocí. A aby toto učení bylo možné obhájit také v křesťanských kruzích, bylo třeba je převléct do náboženského pláštíku, i když základní poselství je ateistické. Proto taky toto poselství může dobře fungovat i na tzv. "vědecké" rovině, např. v oblasti psychologie, jen s použitím jiných termínů. Do křesťanství se toto učení nemohlo dostat jinak než pomocí obhájců, kteří svévolně vytrhávají verše z kontextu a tvrdí věci, které jsou k původnímu učení Krista a jeho apoštolů zcela protichůdné. K již zmíněným humanistickým motivům musíme připočíst také záměrné vyhýbání se biblické tématice podvolení se Boží vůli, strádání a snášení fyzického utrpení (Jen malá ochutnávka: 2 Ti 1:8, 2:3-4, 2:9-12, 4:5; Žd 11:36-40, 12:1-6, Jk 5:1,13 - přirovnání k Jóbovi, který vytrvale snášel nemoc; Jk 5:16 podmínkou uzdravení je vyznávání hříchů, což Hnutí víry často ignoruje). V křesťanství je také odlišná role, nikoliv "doktor" a pacient, ale náboženský vůdce a důvěřující ovečka, která je ochotna se zcela a bez zábran poddat autoritě a duchovní moci."

"Kenyonovy myšlenky ovlivnily známé kazatele, například T. L. Osborn a Jimmyho Swaggarta."[1] Letmo jsem nahlédl na knihu Uzdravenie od T. L. Osbourna a je to šílená slátanina nebiblických tvrzení. Uváděné jsou velmi vytrhávané z kontextu. Chtěl bych v budoucnu zveřejnit článek, ve kterém bych se vyjádřil jen k některým herezím.

Teologie zjeveného poznání

"Podle této teologie mohou křesťané neomezeně čerpat ze zjevených pravd, které překračují lidské smysly..."[1]

Podobnou herezi vidíme i u hnutí Nové Apoštolské Reformace (NAR), která také usiluje o výklady, které nejsou biblické na základě "Božího zjevení". Problém spočívá v tom, že tak vznikají nebiblické hereze. Bůh nemůže zjevit člověku nic co je v rozporu s již schváleným Božím slovem - biblí.

"Smyslové poznání je prý beznadějně závislé na pěti smyslech. Ačkoliv přináší vědecký pokrok a vysokou životní úroveň, pro poznání Boha je nedostatečné. Lidé závislí na smyslovém poznání{2} nejsou schopni poznat Boha a jednat podle Bible."[1]

Poznámka {2}: 

Do smyslového poznání patří take používání rozumu, protože když čteme bibli nebo posloucháme kázání, je to poznání zprostředkované buďto zrakem nebo sluchem. U slepých může být také zprostředkováno hmatem. Toto je v souladu s učením P. P. Quimbyho, jehož učení v podstatě říká, že rozum je třeba odsunout na druhou kolej a řídit se svou vlastní vírou. Podobně jsou založené meditační praktiky hinduismu, buddhismu, New Age a v křesťanství praktika je to kontemplativní modlitba či jiný typ meditace který nahrazuje biblický význam slova meditovat, ve smyslu přemýšlet nebo rozumově rozjímat nad biblí. Cílem těchto učení a doktrín je - nespoléhat na rozum - a to je v příkrém rozporu s biblí, která říká, že právě v moudrosti je naše síla, díky moudrosti můžeme poznat Boha. Je to v knize přísloví. Rozumem máme vše posuzovat s biblí, abychom věděli co je pravda a neupadli do klamu.

"Proti smyslovému poznání stojí zjevené poznání, které jediné může uspokojit hlad člověka po Bohu. Zjevené poznání je nadsmyslové a odhaluje realitu duchovní říše. Člověk musí překročit hranice smyslového poznání a jednat ve víře."[1]

Jinými slovy: Hnutí víry klade větší důraz na osobní víru, vlastní přesvědčení člověka než na to, co říká bible! Z výše uvedených tvrzení vyplývá, že není možné spoléhat na racionální poznání, tedy smyslové poznání, tedy není možné ani spoléhat na bibli. Proto spoléhají více na duchovní výklad. Teologie hnutí víry staví na učení lidí, kteří byli svedeni a silně ovlivněni duchovnem jiným než je duchovno od Boha. Není v kapacitě tohoto článku to vysvětlovat právě zde. M. Buban shrnuje tuto část slovy: "zjevené poznání přicházející skrze lidského ducha je vyšší než to, které přichází smysly fyzickými."[1]

"Teologie zjeveného poznání odmítá smyslovou realitu. Pokud chce věřící žít v souladu se zjeveným poznáním, musí odmítnout poznání smyslové."[1]

Ano, popírání reality je pro hnutí víry velmi typické a to je vidět právě na pozitivním myšlení, které je jednoznačně převzato z hnutí New Thought, respektive již od učení P. P. Quimbyho (Případně po Bakerové (M.B. Eddy)). Lidé si tak mohou ublížit, když ignorují svůj reálný zdravotní stav, a tvrdí, že byli uzdraveni, i když toto tvrzení není v souladu s jejich fyzickým stavem. Je to opravdu nebezpečné a velmi nápadný rys tohoto falešného učení.

Typicky sektářské rysy nese Hnutí víry díky tomu, že "Teologie zjeveného poznáni rozděluje křesťany do tříd. Je tu hranice mezi těmi, kdo zjevené poznání mají, a těmi, kdo je nemají."[1]

Teologie ztotožněni [4]

"Pro teologii ztotožnění je typické tvrzení, že když se Kristus ztotožnil s hříšným člověkem, zemřel ne jenom tělesně, ale i duchovně. Stal se satanským stvořením, ale potom se znovuzrodil a porazil ďábla.{3}"[1]

Poznámka {3} - Stát se satanským stvořením by znamenalo, že Ježíš by přestal být stvořitelem a to je v rozporu s biblí. Jestli správně rozumím tomuto problému - pokud by Ježíš měl skutečně duchovně zemřít, znamenalo by to, že přestal existovat. Toto neodpovídá ani konceptu reinkarnace v hnutí New Age... Tam se věří, že člověk sice zemře fyzicky, ale jeho duch se může znovu narodit do jiného fyzického těla v jiném životě. Podle mě je to teologický nesmysl. Pokud by přestal duchovně existovat, pak by to znamenalo, že ten nově vytvořený Ježíš není ten samý Ježíš, který byl při ukřižování, byl by to ale ÚPLNĚ JINÝ Ježíš. Připomíná mi to trochu horory nebo krimi filmy kdy nějaká vražedkyně díky rozdvojené osobnosti spáchá zločin, o kterém neví, protože v jejím těle byli dvě osobnosti. Pokud by tedy přestal existovat, jakože to není možné - bible neříká, že je něco takového možné: lidé po smrti buď získají věčný život nebo ho nezískají. Nezískat věčný život, tedy duchovně zemřít, ale neznamená, že člověk přestane duchovně existovat, ale že sestoupí do podsvětí, do říše mrtvých, do míst kde je tma a velmi zle. V tomto smyslu by tedy neexistence byla v rozporu s biblí a v jejich koncepci by vzkříšení bylo vlastně vytvoření nového, jiného Ježíše, tedy by to již nebyl ten samý Ježíš, Syn Boží, ale bylo by to pouhé stvoření. A to je v rozporu s biblí, protože Syn Boží je od věků až na věky. Zde bych tedy potřeboval ujasnit jak to vlastně myslí... 

"Tato kniha vrhá nové světlo na konstruktivní výklad Pavlova zjevení. Odkrývá nová zřídla původní pravdy, která byla odsunuta výkladem Slova založeném na smyslovém poznání....{4} "[1]

Poznámka {4}: Na "původní pravdu" odkazoval Quimby ve smyslu oné prapůvodní moudrosti, nemyslel tím ale Boha ve smyslu osobního Boha, ale univerzální božství, které je přístupné všem bez rozdílu toho jestli poznali Ježíše jako svého Pána a Spasitele a uvěřili v něho. Quimby pro to jinak používal také ekvivalentní výrazy jako "vyšší přirozenost", "neměnná moudrost", "vyšší moudrosti" či "moudrost člověka". Kenyonova filosofie je z člověka, protože v podstatě zpochybňuje, že není možné Boha poznat pomocí čtení bible, pomocí rozumového poznání. Toto je ve shodě s náboženstvími jako je buddhismus, hinduismus a New Age. U posledních dvou zmiňovaných však existuje víra, že pomocí meditací kombinovaných s vizualizací, člověk může dojít spojení s Bohem, přesněji řečeno, že se "vaše já" rozplyne uvnitř "nejvyššího Já", tedy uvnitř "boha". Viz např. Hinduismus - Vizualizace a meditace. Nebo z oboru New Age: Vizualizace a meditace (Marcia Montenegro). U všech těchto meditačních technik jde o vyprazdňování sebe sama, své mysli a otevírání se na cizí duchovní bytosti nebo mocnosti, které nejsou od biblí popisovaného Boha - Hospodina.

"Apoštolově nevěděli, co se stalo na kříži ani během tří dní a nocí před zmrtvýchvstáním, ale my to musíme vědět, neboť právě to v nás zbuduje víru{5}. Toto tajemství je skryto v oněch třech dnech.{6}"[1]

Poznámky {5}, {6}: Zde autor prakticky připouští to, že má vyšší poznání, které nepochází z bible. Poznání, kterého se mu nedostalo prostřednictvím smyslů, tedy rozumu. Otevřeně tak připouští (je to dedukce), že nerozumí bibli! Jeho rozum není schopen bibli pochopit a proto se spoléhá na nadpřirozené zjevení. Dostáváme se tak do nekonečné smyčky, protože stejná tvrzení můžeme slyšet z řad těch křesťanů, kteří sympatizují s buddhismem a inspirovali se v něm a nechali se vést buddhistickými mnichy, když se rozhodli zavést "kontemplativní modlitbu". Je to v podstatě pilíř buddhistického učení, které říká, že k tomu, abyste dosáhli nirvány, musíte se zcela oprostit od vaší mysli, od všech myšlenek na tento svět a hlavně od smyslů. Díky tomu se vám dostane nadpřirozeného zjevení! Ale jak chcete poznat Boha či Krista než díky čtení bible, abyste věděli jaký je a jaké má od vás očekávání? Hnutí víry je tak teologický non-sense který svou povahou prokazuje, že vychází z New Thought, nikoliv z křesťanství. Kdyby vycházelo z křesťanství, bralo by bibli jako stěžejní zdroj poznání, kterému se vše ostatní musí přizpůsobit.

Poznámka {7}: Bible říká, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Člověk ale není stejný jako Bůh. Bible jen mluví o podobnosti či podobnosti v obrazu. Rozhodně není řeč o stejné podstatě či kvalitě. Člověk nemůže stvořit věci tak jako Bůh. Bůh stvořil Zemi. Může snad člověk stvořit nebe a zemi? Myslím, že podobných otázek je v bibli více, kdy se Bůh vysmívá lidem s takovýmto přemýšlením. Bible říká, že jedině Bůh je ten kdo tvoří. Teologie hnutí víry tak staví člověka na úroveň boha, aby ospravedlnil svůj postoj: "Všechno mohu, všechno smím" (Fil 4:13) a všeho mohu dosáhnout - stačí jen věřit. Není pravda, že člověk může všechno jako Bůh. Člověk není Bůh a nikde v bibli se to nepíše.

Ježíšovu dvojí smrt na kříži přeskakuji, "Skutečným výkupným dílem Ježíše Krista tedy nebylo jeho utrpení na kříži a tělesné zmrtvýchvstání, nýbrž jeho duchovní smrt a duchovní zmrtvýchvstání."[1] K tomu není co dodat. Je tam zpochybněn smysl Ježíšovy smrti a celého utrpení. Kdyby šlo o duchovní smrt a tělesná smrt by neměla význam (nebo měla význam menší), proč by "pro Boha" Bůh nechal ukřižovat vlastního syna a nechal ho podstupovat muka smrti.

"Teologie ztotožněni učí," že "Satan prý teď zcela legitimně vládne nad stvořením a jestliže Bůh chce svět získat zpět, musí satanovi zaplatit výkupné.{8}"[1]

Poznámka {8}: Tím hnutí víry v podstatě tvrdí, že Satan je (nebo vůbec kdy byl!) Boží rovnocenný soupeř a není poddaný Bohu. Je to směšná představa, ale zároveň smutná realita, že mnoho "křesťanů" tomu věří! Nechali se však oklamat a z toho důvodu pochybuji, že by byli praví křesťané. Jak by vůbec člověk, který uvěřil, že Bůh něco Satanovi dluží nebo dlužil, mohl být opravdově spasen, když má tak pomotanou a zmatenou mysl?

"Podle teologie ztotožnění Bůh zaplatil satanovi výkupné právě tím, že Ježíš zemřel tělesně a hlavně duchovně...{9} "[1]

Poznámka {9}: Syn byl od věků, jenže oni tím zpochybňují Božství Syna, protože by byl pouhé stvoření... Anebo pod pojmem duchovní smrt chápe sestoupení do pekla a udělal z něho satanské stvoření... Takže nechápou, že není možné pro nevinného člověka sestoupit do pekla. Navíc bible říká, že tam šel, aby kázal duchům ve vězení. 1 P 3:18.

Teologie víry{10} jinými slovy: Zákon přitažlivosti

"Je zarážející, že zákon víry je dostupný nejen věřícím, ale i nevěřícím. S tímto rozporem se Hagin vyrovnává takto: "Mátlo mě, když jsem vídal, jaké výsledky mají nespasení lidé. Pak se mi rozbřesklo. Tito hříšníci spolupracovali se zákonem Božím - se zákonem víry.{11}"[1]

Poznámka {11}:  Z toho lze dedukovat, že teologie hnutí víry nevyžaduje víru v Ježíše Krista a jeho vykupující oběť za hříchy a že vlastně Hagin naznačuje, že nezáleží na tom jestli člověk hřeší nebo ne. Také ignoruje fakt, že zákon Boží - zákon víry, jak je popisován Apoštolem Pavlem v Ř 3:27 je o víře v Ježíše Krista, totiž o odpouštějící milosti, která se realizuje prostřednictvím víry v Jeho vykupující oběť na kříži. Což vyžaduje pokání.

"Teologie víry tedy učí, že zákon víry je podobně jako zákon zemské přitažlivosti objektivní a  neosobní."[1] Ve hnutí New Thought se tomu říká Zákon přitažlivosti. Tyto zákony nevyžadují poddanost Bohu a pouze suše konstatují, stav člověka ve kterém se nachází nebo ve kterém se bude nacházet, asi jako když ve fyziku citujete Archimédův Zákon.... Není v tom vůbec žádné vyjádření vztahu Boha k člověku a jeho lásky k němu. S tím tento zákon nepočítá, nepočítá s Boží láskou k člověku, protože podle New Thought je mu to jedno; podle této filosofie neexistuje jako osobní starající se bytost, ale jako neosobní energie všudypřítomná ve vesmíru asi jako voda přítomná ve vodní nádrži. Rozdíl je asi jako když jdete za návštěvou za blízkým příbuzným nebo se jdete koupat do bazénu, ve kterém nikdo není a nemá vás v něm kdo uvítat.

"Ačkoliv teologie víry výslovně nepopírá, že Bůh je osobní bytost, v praxi musí "poslouchat", co mu nařizují duchovní zákony.{12} "[1]

Poznámka {12}: Také je fakt, že je třeba věřit ve vlastní víru, nikoliv ve víru v Ježíše Krista, aby se cíle evangelia prosperity (viz níže) naplnily, ukazuje na to, že se nejedná o pravověrné křesťanské učení. Bible říká, že víra je Boží dar daný z milosti - Ef 2:8 - a oni říkají, že není třeba věřit v Krista, ani Božího slova, abys měl víru k dosažení svého cíle... Boží dar nelze získat za peníze jak si myslí stoupenci evangelia prosperity: Sk 8:20, že když dáš peníze, získáš ještě více peněz... Směšné.

Pán mu řekl: "Vstaň, jdi do ulice, které se říká Přímá, a vyhledej v Judově domě Saula zvaného Tarský. Neboť hle, modlí se a ve vidění viděl muže jménem Ananiáš, jak jde k němu a vkládá na něj ruku, aby prohlédl." Sk 9:11-12

Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí. Kdyby totiž do vašeho shromáždění přišel muž se zlatým prstenem a v nádherném šatu a přišel by také chudák ve špinavých šatech a vy byste věnovali pozornost tomu, který má nádherné šaty, a řekli byste mu: "Ty se posaď pohodlně sem," ale tomu chudákovi byste řekli: "Ty se postav tamhle, nebo si sedni sem pod moji podnož," neučinili jste pak mezi sebou rozdíl a nestali se z vás soudci se špatnými úmysly? Slyšte, moji milovaní bratři: Nevyvolil Bůh chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, které zaslíbil těm, kdo ho milují? Vy jste však toho chudáka zneuctili. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni k soudům? Nerouhají se právě oni tomu vzácnému jménu, které bylo nad vámi vyhlášeno?" Jk 2:1-7

Poznámka {15}: To je hodně špatný, protože to umocňuje dělení křesťanů na duchovní a neduchovní, posiluje to rozdělení mezi křesťany a dokazuje, že se nejedná o pravou biblickou víru ve smyslu G 3:28;G 4:3,7,9;Ef 4:7