Jaký křest je pravý?

Omyji vás čistou vodou a budete čistí; očistím vás od všech vašich nečistot a od všech vašich bůžků. Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit. Ezechiel 36:25-27

Tento úryvek začíná slovem záraqtí זָרַקְתִּי - doslova rozprostřu nebo vydatně rozptýlím (angl. "I will spread abundantly"). Slovo záraq je odvozeno od aramejského slova zeraq, které má stejný nebo podobný význam. Pro správné chápání hebrejských slovíček je dobré se podívat jak jsou tyto slovíčka použity na jiných místech v bibli. Například v Exodus 9:8 Mojžíš rozhazuje saze směrem k nebi, ale třeba v Exodus 24:6 Mojžíš vzal polovinu krve a nalil do mís a polovinou krve rozprostřel po oltáři. Slovo záraq je ovšem odvozené také od ráqa רָקַע a podobné odvozené slovo od ráqa je raqia רָקִיעַ v Genesis 1:7. ráqá znamená rozprostřít, anglicky spread. Slovo ráqia čeští překladatelé přeložili jako klentba či obloha, ale přesnější termín by byl rozprostření... Prostě něco co se rozprostírá všude, něco co se rozvinulo po celém nebi. A podobný význam má tedy také slovíčko záraqtí, není to jen mírné pokropení vodou jak se nám snaží naznačit ekumenický překlad a jiné, přesnější a správnější překlad Ez 36:25 by byl že Bůh vás cele pokryje vodou nebo že vás cele omyje. Překlad verše vždycky záleží na kontextu a zde se přímo výklad nabízí, protože autor verše upřesňuje že jde o očišťovací proces, který židé dobře znají jako rituální očistu celého těla.

V Ez 36:25 se tedy opravdu nachází pravdivá definice křtu, že křest je rituální očistou celého těla, jeho omytím vodou ve vydatném množství. Prakticky by mělo být jedno jestli na člověka vylijete velké vědro plné vody nebo ho ponoříte celého pod vodu, ale k tomuto ponoření opravdu musí dojít. V souladu s ranným rituálem první židovsko-křesťanské církve, totiž církve Ježíše Krista - té církve jejíž členy byli apoštol Pavel a ostatní učedníci, které Ježíš stanovil apoštoly, tedy tato očista probíhala v tzv. mikvoth / mokvót tj. bazénky naplněné vodou ve kterých se židé očišťovali. Na obrázku který je přiložen v hlavičce mé stránky se takové mikvoth nachází. Ve skutečnosti se tyto bazénky nachází po celém Jeruzalémě neboť jsou součástí archeologického odkazu. Kromě toho ve Skutcích apoštolských čteme, že apoštol Filip pokřtil komorníka, přitom sestoupili do vody a zase vystoupili, máme celkem dva biblické popisy, jak probíhaly křty a oba byly ponořením do vody. Ten první byl, když Jan křtil v řece Jordán. Kromě bible máme k dispozici také nejstarší dochovaný spis, který je předkládán jako základ katechismu katolické církve, tento se jmenuje spis Didaché a popisuje, že křty se mají provádět v řece, respektive v plynoucí vodě a jen v případě, že by nebylo dostatek vody, mělo by být umožněno člověka polít nebo pokropit (ale tu si nejsem jistý překladem, neboť si ten spis teď nevybavuju, ale na internetu ho najdete). Spis Didaché mimochodem píše, že člověk se má minimálně jeden den postit a činit pokání před tím, než se nechá pokřtít. Což opravdu znamená, že tradice křtů novorozeňat jak provádí například katolická církev není původní křesťanské učení a jedná se vlastně o herezi či falešné učení, které nemá spasitelskou moc.

Vážení křesťané, pokud jste ještě nepodstoupili křest ponořením do vody, nezanedbejte to! Je to důležitý životní milník pro každého křesťana, neboť křesťan se křesťanem stává teprve poté, co vyzná své hříchy a nechá se následně pokřtít (ještě ten den kdy učinil pokání). V žádném jiném křtu není spasitelská a výkupná moc Ježíše Krista, protože Ježíš sám řekl, že do Božího království nevejde nikdo kdo se nenarodil z Ducha a z vody. Vodou, totiž ponořením do vody, jsme zemřeli starému hříšnému životu a nejsme již sami svoji, ale Kristovi! Modlím se za vás, aby vás tento článek oslovil a přiměl vás k naprosto radikálnímu životnímu kroku, který změní váš život. Vydejte se cele Bohu jako živé oběti Bohu (Římanům 12:1). Život s Kristem je radikální a vyžaduje poslušnost jeho Slovu. Neposlušní a nevěrní nebudou součástí Božího království, viz můj překlad Marek 16:16.