Půst - Duchovní cesta s Pánem
Úvod
V této sekci chci psát své zkušenosti s půstem. První článek je mé svědectví o tom, co jsem prožil během tohoto půstu. Musím ale napsat o svých předchozích zkušenostech.
O půstu obecně
Pokud jste v období, kdy se vám nedaří víc se přiblížit k Pánu, nezažíváte svobodu nebo cítíte, že vám něco schází a nemůžete se přes to dostat, zkuste se za tu věc postit. Můžete se podívat na vyučování o Půstu na dvou videích. První video (Škola Pionýrů*), druhé video**. K oběma videjím jsou titulky v angličtině a polštině.
* - "Lesson 13 - When you fast - The Pioneer School" youtube
** - "TIME TO FAST. Join us in a fast - Revival we need"
Co říká Boží slovo?
Půst je dobrým nástrojem jak naplnit slovo apoštola Jakuba:
Jk 4:7 "Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se Bohu a přiblíží se vám..."
Tolik
pro křesťany, kteří nežijou v hříchu. Pro křesťany, kteří žijou v
hříchu a chtějí se od něj odvrátit, je půst ideálním a žádoucím způsobem
jak vkročit do tohoto boje. Pak pokračujte čtením Jk 4:7-10.
Jk 4:7 "Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se Bohu a přiblíží se vám. Umyjte své ruce, hříšníci, a očistěte svá srdce, vy, kdo máte rozdvojenou mysl. Dejte se do bědování, truchlete a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. Pokořte se před Pánovou tváří a povýší vás. Dejte se do bědování, truchlete a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. Pokořte se před Pánovou tváří a povýší vás."
Výsledkem půstu by měla být radost, poté co se přiblížíte k Bohu.Moje první půsty
Moje první půsty obvykle trvaly jen den nebo dva. Nejlépe se mi začíná hned z rána, když mám prázdný žaludek. Obvykle začínám v pátek. Zezačátku jsem míval pocit, že mi moc pomalu utíká čas. Je dobré to vyplnit nějakou činností jako v mém případě je tomu tak dnes, že píšu články, abych sdílel své zkušenosti s jinými věřícími. Půst není jen o tom, že nejíte jídlo, ale také se modlíte, chválíte Pána, čtete bibli, každý podle toho jakou má zrovna potřebu a touhu. Abych prodloužil svoje půsty začal jsem se postit, když jsem vyjížděl na víkendové křesťanské akce (takové akce, kde se hodně uctívá - hraje hudba, něco málo se káže a máme spolu skvělý čas). Tyto akce trvaly od pátku večer do soboty v noci, přičemž jsem zůstával v místním sboru na nedělní kázání, takže můj půst trval minimálně dva a půl dne (Ještě cesta domů zabrala dost času během které jsem se stále postil, ale dvakrát jsem ten půst porušil v neděli ráno, když jsem dostal něco málo k jídlu). Smysl půstu byl pro mě v podstatě jen během toho co probíhala ta akce, protože jsem se chtěl víc přiblížit k Bohu. Tímto jsem vyplnil čas a půst pro mě byl snadný. Za den jsem prakticky nic nejedl, jen pil vodu a odpoledne jsem si dal půlku čokolády, protože na těchto křesťanských akcích jsem zvyklý hodně tančit a člověk potřebuje energii doplnit. Kromě čokolády jsem si dal kapučíno. S kapučínem mám dobrou zkušenost v tom smyslu, že když už je tělo slabé, také dodá energii. Piju ale jen malé šálky, kde si dám dvě vrchovaté lžičky (menší) kapučína. Začal jsem se postit tento rok, předtím si nepamatuju, že bych se někdy postil. Začal jsem se postit jednou měsíčně. Taky jsem k tomu měl dobrý důvod, chtěl jsem zhubnout neboť se mi nelíbilo moje nafouklé břicho :).
Jeden půst jsem protáhl až na pět dnů a to byl můj nejdelší půst. Myslím, že 4. a 5. den jsem už se cítil unaveně. Ono už to že člověk musí v neděli táhnout zavazadlo a cestovat je únavné, takže když jsem v neděli přijel asi jsem měl dost.
Vzpomínám jak jsem jednou byl na návštěvě a měl jsem půst a jedli se tam oplatky. Takové ty oplatky, které mám velmi rád, křehké křupavoučké a byly přímo před mýma očima. Bylo by velmi lehké natáhnout ruku, zvlášť když ostatní začnou jíst. Bylo to pokušení. Vyřešil jsem to tak, že jsem se nedíval. Zakryl jsem si oči. Jo, bylo to trochu podivné. Ptaly se mě (ženy) jestli mi je dobře. A já, jo jo, ale držím půst a snažím se překonat pokušení. Byl to vnitřní boj. Ale zvládl jsem to!
Duchovní útok a Boj s nemocí
Nedávno jsem dostal střevní virózu, ale začalo to jako duchovní útok. Z ničeho nic bez jakýchkoliv racionálních příčin na mě přišla vlna strachu. Bylo 8h večer. Strach nevíte z čeho a nelze to nijak kontrolovat. Modlil jsem se ale pomohlo to jen dočasně. Četl jsem žalmy, ale to pomohlo strach jen trochu zmírnit. Nevěděl jsem jak před tím uniknout. Nakonec jsem se rozhodl pustit uctívací hudbu, chválil jsem. Současně jsem se cítil tak, že mi stoupla teplota. Chválil jsem většinou v leže a pomohlo mi to překonat nejtěžší okamžiky. Jaké to bylo? Asi jako když se přes vás převalí příboje strachu. Bylo to takové, jako popisuje Samuel:
2 Samuelova 22:5-6 "Ovinuly mě příboje smrti, zachvátily mě dravé proudy Ničemníka, provazy podsvětí se kolem mne stáhly, dostihly mě léčky smrti."
Žalmy 18:1 "Pro předního zpěváka. Žalm Hospodinova služebníka Davida, který přednášel slova této písně Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z rukou Saulových.
Pravil: Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo. Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade! Když jsem vzýval Hospodina, jemuž patří chvála, byl jsem zachráněn před svými nepřáteli. Ovinuly mě provazy smrti, zachvátily mě dravé proudy Ničemníka, provazy podsvětí se kolem mne stáhly, dostihly mě léčky smrti. V soužení jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu o pomoc jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k jeho sluchu. Země se zachvěla, roztřásla se, hory v základech se hnuly, chvěly se před jeho plamenným hněvem."
Tyto slova jsem používal, když jsem se modlil, protože to nejvíce vyjadřuje co jsem v tu chvíli cítil. Připomnělo mi to dávné časy, kdy jsem prožíval strach, avšak jsem to už dlouho nezažil. Boží přikázání zní: "Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou." Člověk který takto uctívá Hospodina se nebojí zesměšnění, nedívá se na to co si o něm pomyslí druzí. Jeho modlitba je upřímná a je jako modlitba dítěte, neohlíží se na předsudky a konvence ostatních, kteří jsou tak předpojatí a jejich mysl je svázaná tradicí a místními zvyky. Jak by vás Bůh mohl slyšet, pokud se nemodlíte upřímně a celým svým srdcem? (Tyto slova adresuju k lidem, kteří jsou svázáni náboženskými předsudky a životním stylem svého místního sboru/fary). "Neboť Hospodin má neupřímného v ohavnosti, s přímými však je v důvěrném obecenství." Přísloví 3:32
Žalm 42
Žalmy 42:1-10 Pro předního zpěváka. Poučující, pro Kórachovce. Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří? Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: "Kde je tvůj Bůh?" Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak jsem se z hlučně radoval a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek. Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jen jemu, své spáse. Můj Bože, duše se ve mně tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou spějí z krajiny jordánské, z chermónských končin, od hory Miseáru. Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí. Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého, promlouvám k Bohu, své skále: "Proč na mě zapomínáš, proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?"
Pátek ráno
Ráno jsem se vzbudil a většina strachu už pominula. Díky Bohu. Zato však vypukla střevní viróza a nyní už vím, že ji mám. Během dne furt lítám na záchod, teče ze mě voda jako nikdy. Celý den nic nejím kromě asi pěti housek. Rozhodl jsem se nejíst dokud se nedám do kupy. Ještě v sobotu jsem celý den nic nejedl jen ráno jsem měl jednu nebo dvě housky. V neděli jsem také nic nejedl, ale ještě jsem se cítil slabý - slabost a teplotu jsem cítil od břicha. Mé rozhodnutí ale bylo, že k doktorovy nepůjdu, nebudu spoléhat na doktory, v pouhé tělo, v Boha budu doufat.
Žalm 27
Žalmy 27:1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli. Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat. O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu. On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne. Již teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem. V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu. Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi! Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: "Hledejte mou tvář." Hospodine, tvář tvou hledám.
Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso. I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme. Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí. Nevydávej mě zvůli mých protivníků! Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší. Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina!"
* Poznámka k verši 4: V době Davidově Chrám nebyl vybudován. Vybudovat chrám nebyl Boží záměr. Boží záměr byl, přebývat ve stanu, ale oni chtěli chrám. Dostali tedy chrám. Chrám vybudoval král Šalomoun.
Opravdu je dobré číst žalmy, když se člověk postí. Možná ne vždy je na to chuť, ale je tam mnoho povzbuzujících veršů.
Nespoléhej na člověka! Žalmy 27:14, 37:34, 55:23, 118:8 + Proroci
Spojil jsem čtyři věty ze třech veršů a vyšlo mi toto:
Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina! Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty; povýší tě a obdržíš zemi a spatříš, jak budou svévolníci vymýceni. Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil. Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v člověka.
Co jiného znamená slož naději, než věřit že nemožné se stane skutečností? Věřit tomu, že Hospodin dokáže uzdravit to co dokáže uzdravit doktor, že dokáže napravit to co doktor nedokáže. Opravdu tomu věříš, nebo budeš raději doufat v člověka, ve hmotnou, hmatatelnou pomoc? Pokud tomu nevěříš, tak říkáš, že Boží slovo není Pravda!
"Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v člověka. Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v knížata." Žalmy 118:8-9
Jeremiáš si servítky nebere!
Jeremjáš 17:5 Toto praví Hospodin: "Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, který neokusí přicházející dobro. Bude přebývat ve vyprahlém kraji, v poušti, v zemi solných plání, kde nelze bydlet. Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku, nezakusí přicházející žár. Jeho listí je zelené, v roce sucha se ničeho neobává, nepřestává nést plody."
Micheáš už je o něco vlídnější:
Micheáš 5:6 "I bude pozůstatek Jákoba uprostřed mnoha národů jako rosa od Hospodina, jako vláha pro bylinu, která neskládá naději v člověka, nečeká na syny lidské. Pozůstatek Jákoba bude mezi pronárody, uprostřed mnoha národů, jako lev mezi zvířaty divočiny, jak lvíče ve stádech ovcí: přežene-li se, rozšlape je, rozsápe a nikdo mu nic nevyrve. Budeš vyvýšen nad své protivníky, všichni tvoji nepřátelé budou vyhlazeni."
Pátý den, setkání s Bohem
Předchozí dny jsem nepociťoval nijak zvláštní hlad, ačkoliv u předchozích půstů občas snad ano. Je to ale dáno tím, že jsem nic nejedl, ani tu čokoládu. První dny jsem měl dost energie. Však jsem taky nikam nemusel cestovat, jen jsem odpočíval doma a psal články. Bůh mě hodně inspiroval, takže jsem to ze sebe musel pustit ven.
Pátý den svého půstu. Tělo už bylo unavené a nechtělo se mi stávat ani sedat. Nejradši bych jen ležel. Jako každý den začínám modlitbou a potom sednu k PC a napíšu ten první článek o kterém jsem přemítal už v posteli. Chci to mít brzo hotové.
Odpoledne jsem si pustil chvály ze školy uctívání. Škola uctívání, o té budu muset napsat, té jsem se účastnil letošní ročník 2019. Škola probíhá jednou měsíčně po šest měsíců. Jelikož jsem poslední školu vynechal chtěl jsem si poslechnout písničky. Konečně jsem si udělal čas na poslech slova a hudby. Ležel jsem. Moc se mi líbila písnička od Tanity Dear ze školy uctívání. Byl to ten úsek z pátku v červnu 2019, od Tanity dear až do konce. Bylo to krásné a tak jsem si řekl, že večer si to musím přehrát ještě jednou.
Teprve potom jsem si dal dva malé šálky kapučína a najednou se má energie zase obnovila. Večer po osmé jsem se šel modlit a po deváté jsem si pustil chvály a šel jsem uctívat ve stoje. To jsem už měl energii na to abych stál. Byla to pecka! Najednou přišel Duch Svatý, bylo to lepší než na běžném nedělním shromáždění v církvi. Bylo to stejně tak dobré jako kdybych byl přímo na škole uctívání. Jako bych tam byl s nimi. Duch Svatý přišel jako by mé tělo bylo kabát a on se do něj nasunul ze shora a já s tím kabátem pak hýbal tak jak se hýbal Duch Svatý. Tančil jsem s Duchem Svatým (víceméně na místě). Měl jsem tu normální domácí bohoslužbu. Tyhle věci jsem byl zvyklý zažívat na nějakých zvláštních setkáních, kde hrála živá hudba, někdo přinesl kytaru a uctívali jsme, zpívali duchovní písně nebo tak něco, ale takhle doma ve své komůrce jsem tak velkou Boží blízkost ještě nezažil. Jistě, měl jsem tu s Bohem skvělý čas, kdy jsem tančil během uctívání, létal po místnosti, ale tohle bylo zase něco nového. Když přišel Duch Svatý, cítil jsem jak mě vnitřně obnovuje, posiluje a vyzbrojuje. Pak jsem se modlil. Písničku jsem si přehrál celkem asi třikrát.
Matouš 6 - Hledejte nejprve Boží království
Existují některé sbory, kde se vůbec nepostí a ani se o tom nekáže, jak se postit a proč. Maximálně přečtou kázání o tom jak se Ježíš postil a byl pokoušen Satanem, ale nepamatuji si, že bych na téma půst slyšel nějaké kázání. Dokonce je to poznat, že někteří pastoři jsou tak tlustí, že je na nich vidět, že opravdu milují jídlo. V Matouši 6:25 se ale dočteme, že Ježíš řekl, že se nemáme starat o věci tohoto světa. A pokud si myslíte, že Mt 6:25 není ten správný příklad, tak se podívejte do Mt 13:22 kde se píše: "starosti tohoto světa a oklamání bohatstvím to slovo dusí, a tak se stává neplodným". Existuje tedy dobrý důvod proč se postit, aby starosti o jídlo a pití nepřehlušili hlas Boží. Tomu dosvědčuje také Pavel z Tarzu Slovem Božím: "Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, ale spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém." Ř 14:17. Pavel dal jídlo a pití do protikladu ke spravedlnosti, pokoji a radosti v Duchu Svatém. Z toho plyně několik věcí. Například to, že když se postím, veškeré chmury a duchovní útoky odezní a vystřídá ho pokoj. To mohu potvrdit, že od soboty už mám pokoj, přestože jsem se do neděle "léčil". Vlastně to byl Bůh kdo mě uzdravoval a obnovil mé zdraví, protože z předchozích zkušeností střevní viróza u mě trvala asi 14 dnů (týden jsem se neléčil a týden jsem bral farmaceutika). Kdežto s Bohem to jde mnohem lépe. Král David a Proroci Jeremiáš a Micheáš napsali nějaké verše, že nemáme spoléhat na člověka. V hmotné jistoty nemáme doufat, ale naděj máme skládat v Hospodinu. Bereme tohle slovo opravdu vážně? Věříme že Boží slovo je pravda, nebo si říkáme, "ano věřím, že bible je pravda, ale já potřebuju hmotnou jistotu, na svůj vlastní rozum budu spoléhat?" Potom tedy není pravda, že Bohu věříme v jeho slovu.
Matouš 6:24-31 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu." "Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život, co byste jedli a co pili, ani o své tělo, co byste si oblékali. Není snad život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na ptáky na nebi. Nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? Kdo z vás může pečlivým staráním přidat ke své výšce jediný loket? Proč si tedy děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní? Nemějte tedy starosti. Neříkejte: `Co budeme jíst?´ nebo `Co budeme pít?´ anebo `Co si oblečeme?´
Řeč není jen o majetku a není řeč ani jen o oblečení. Řeč je zde souhrně o starostech o hmotné jistoty, které nás oddělují od Boha. Proto máme problém vnímat jeho blízkost nebo slyšet jeho hlas.
Den šestý
Během šestého dne jsem si uvědomil co mi půst dává. Uvědomil jsem si: Ne, že bych četl Boží slovo častěji než jindy, ale to co čtu na mě zanechává hlubší a vážnější dojem. V souvislosti Ježíšovým kázáním v Mt 6, respektive Mt 13:22 a Mk 4:18-19, že starosti tohoto světa jako jídlo a pití utlumují hlas Boží. Během půstu je člověk mnohem vnímavější na to co říká písmo. Zatímco jindy byste daný verš mohli přejít poměrně rychle a nezamyslet se nad ním hlouběji, během půstu si uvědomíte jak vážná ta slova jsou. Navíc nevnímám jen toto, ale i další verše, které mi vytvářejí kontext bible. Nehrozí tak, že bych vytrhával verše z kontextu, protože si jednotlivé verše z různých míst bible navzájem dosvědčují, že to co říkal ten a ten člověk je pravda. Člověk si uvědomí jak moc Bohu nevěříme, že to co vidíme ve Starém Zákoně: zázraky, se může dít i dnes (tak jak zázraky popisuje Nový Zákon nebo i jinak). K tomu jsme vlastně byli povoláni, abychom dělali zázraky:
Jan 14:12 "Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, skutky, které dělám já, bude dělat i on; a bude dělat větší skutky než tyto, neboť já jdu ke svému Otci. A o cokoli byste poprosili v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li o něco prosit v mém jménu, já to udělám."
To co tedy potřebujeme je probudit se do reality. Tato realita je jako Matrix (film metrix). Půst by vlastně měl být taková červená pilulka, která nás vytrhne z toho běžného vnímání, kdy si neuvědomujeme nic jiného než tu suchou realitu jak nám je předkládána, že se zdá že Bůh nikde není vidět. Lidé spoléhají jen na svůj rozum, na své schopnosti a jsou přesvědčeni, že jediným smyslem života je věřit sám sobě. Lidé se tolik chtějí vyrovnat jeden druhému, že když se to zvrtne a nastane konec jejich úspěšného období, jde to s nimi z kopce. Protože pokud selžou: například nepodaří se jim dostudovat, přijdou o práci, zadluží se, uvíznou v pasti drog, prostituce nebo jiného hříchu, tak najednou vidí svou bezmocnost. Čím déle lidé odkládají tu pravdu, že Bůh chce, abychom byli zcela závislí na něm a jenom jemu vzdávali slávu, tím více klesají. Ještě jednou připomenu Jeremiáše 17:5-6 Toto praví Hospodin: "Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, který neokusí přicházející dobro. ... "
Taky si uvědomuju jak potřebuju víc si pamatovat Boží slovo. Tohle je jen překlad, který pro mě nemá moc velkou hodnotu, protože je nepřesný. Boží slovo lze překládat všelijak, ale Boží slovo je jen jedno a to je v případě SZ v hebrejštině. Proto jsem na této stránce vytvořil sekci Starého Zákona, ve kterém je podsekce Rozbory, kde se věnuju přepisům a překladům do češtiny. Vřele doporučuju učit se hebrejštinu, když začnete se mnou a budete se snažit naučit nazpaměť například jednu větu nebo její část (v hebrejštině) půjde vám učení snadněji než když byste se učili jen jednotlivá slovíčka samostatně. A to tak o 500%. Boží slovo je třeba opakovat, ale v češtině nemohu, nechci se naučit slova, která v hebrejské bibli ve nejsou.
Den sedmý
Vstupuju do sedmého dne půstu a jsem zvědav co mi tento den přinese.
Chci vám dát doporučení pro půst. Pokud se postíte, najděte si nějakou užitečnou činnost, která vyplní většinu dne. Pracovat fyzicky asi nebudete pokud máte méně energie - i když, slyšel jsem o bratrovi, který prý o půstu jezdí na kole a má potřebu závodit na silnici... To není nic promě. Já raději čtu bibli a píšu články nebo překlady veršů bible.
Můj půst začal tím, že jsem zažil duchovní útok a dostal chřipku. Během postu jsem ale žádné další duchovní útoky nezažíval a dokonce jsem ani nemusel bojovat s hladem nebo chutí na jídlo. Během půstu jsem nic nejedl, dokonce ani mléčnou čokoládu, na které jsem jinak závislý a každý den si dám alespoň 50g. Vydržet 8 dnů bez čokolády, tomu říkám zázrak. Nechápu to. Tento půst byl pro mě až do sedmého dne překvapivě jednoduchý.
Den osmý
Dneska se cítím slabý. Šel jsem nakoupit do obchodu nějakou zeleninu a při cestě zpátky jsem dvakrát odpočíval na lavičce. Odpoledne jsem spal a v 15:30 jsem si dal dva a půl šálku čokoládového kapučína. To mi zase trochu dodalo energii, jinak bych sem nepsal.
Příprava jídla
První jídlo, které si připravím bude hlávkový salát se zálivkou (voda,ocet,cukr). To mám v plánu jíst tak dva dny. Půst ukončuji dnes v sobotu v noci asi po osmé nebo desáté. Na útarý mám chuť na Šopský salát: okurka salátová, rajčata 300g, zelená paprika 300g, cibule, Balkánský sýr 250g, pepř. Solit to asi nebudu protože Balkánský sýr je dost slaný. Nakrájíme na kostičky, přidáme 50g olivového nebo slunečnicového oleje a je hotovo. Tohle miluju. V receptu je ještě citrónová šťáva, to jsem tam nikdy nedával. Pak jsem si nakoupil kukuřice, které si uvařím. Masu bych se chtěl vyhnout, resp. hlavně vepřovému, protože se teď nechci po půstu znečišťovat zakázaným jídlem.
Den po půstu (řeším cestu na školu v Holandsku)
Docela mě překvapilo jak rychle se tělo dokázalo vzpamatovat. Během 16 ti hodin jsem snědl skoro celý salát a dvě kukuřice a dodalo mi to tolik energie, že tělo je zase fit. Teda až na fakt, že potřebuju cvičit a posilnit svaly.
Poslední den půstu se pro mě stal takový malý zázrak. Čekal jsem totiž, kdy se ozvou ze školy PTS v Voorthuizenu v Holandsku (Pioneer Training School od The Last Reformation) ohledně pohovoru. Byl jsem z toho pěkně nervozní, protože jsem se na tu školu zaregistroval 14. srpna, škola začíná 7.9.2019 a měli tam napsáno, že se ozvou do 3 týdnů. Tak já byl celý nervózní, že to nestihnu zjistit jak se dostat do Amsterdamu a z Amsterdamu do Voorthuizenu a kolik to bude stát a tak. Ale představte si, byl jsem kontaktován přesně v tom čase, kdy mi končil půst a já se chystal na svoji bohoslužbu/chvály/uctívání, které mám pravidelně každý den, leč včera o něco dříve. Sice se nám nepovedlo zahájit video rozhovor kvůli problému s kamerou, skypem atd. Ale dnes (neděle) se to konečně povedlo, takže jsem byl přijat na školu. Přijat jsem sice byl, ale zatím nemám peníze na cestu a na zaplacení školy, takže pokračuji v modlitbách "God will provide". Pokud byste mě někdo chtěl finančně podpořit budu rád. O Biblické škole neboli PTS jsem psal již na svém druhém blogu
https://skola-jezisovych-ucedniku.webnode.cz/biblicka-skola/
číslo mého účtu:
2901588648 FIO, respektive: CZ9120100000002901588648
na cestu potřebuju: (400 (do Prahy) + 950 (Do Amsterdamu) + ? do Voorthuizenu)*2 + 600 euro na školu.
a kontakt na mě:
krestanske-stranky.webnode.cz/kontakt/
Důvod proč nejdu pracovat a vydělat si na to je ten, že prostě vnímám, že je třeba vykupovat čas. Ne každý si může dovolit jet na takovou školu, lidi mají různé závazky: rodinu, práci, ale já podobný závazek nemám, takže si mohu dovolit na tu školu jet. Boží slovo pro mě zní jasně: 1. vykupujte čas 2. Hledejte nejprve Boží království a vše ostatní vám bude přidáno. Takže chci jet sloužit do Holandska, modlit se za lidi a chci vidět zázraky, ale i kdybych žádné zázraky neviděl, tuhle školu potřebuju, protože nemohu dělat evangelizace bez vedení Duchem Svatým. Na téhle škole si slibuju určitý průlom, a že se konečně zase posunu dál. Všem, kteří jsou vídělečně činní a pošlou peníze třeba jen na cestu do Prahy děkuji.
Jak mě půst ovlivnil (změnil)
Včera a dnes v noci jsem si uvědomil několik šokujících věcí! Včera jsem zjistil, že během půstu se stalo několik zázraků, kterých jsem si napoprvé nevšiml:
1) Zdá se, že jsem vysvobozený ze závislosti na čokoládě. Na druhou stranu jsme v neděli oslavovali a dostal jsem bonboniéru a jiné lákavé věci, kterou jsem otevřel a ochutnal. Ale půlku tabulky čokolády, kterou jsem byl zvyklý mít každý den už neberu.
2) Uvědomil jsem si, že během půstu se dost změnil můj režim, kdy by mi vyhovovalo chodit dříve spát kolem 10-11 v noci a že chodit spát později není Boží vůle. Dalo by se mluvit i o hříchu, protože Bůh nestvořil člověka k tomu, aby chodil pozdě v noci spát nebo aby byl v noci vzhůru. Kdo to tak má se připravuje o požehnání, jinými slovy takový nezdravý život nejenže škodí tělu, ale i duši a způsobuje neviditelné prokletí na životě člověka. Půst mi tedy mohl docela silně zasáhnout do života.
3) Uvědomil jsem si, že jsem Bohu blíž, jsem citlivější na Ducha Svatého. Ráno vstanu a cítím jeho přítomnost na sobě.
4) Jsem odolnější vůči tělesným pokušením
5)
Včera jsem dostal od Boha několik docela přesných veršů, pro někoho... A
večer jsem se zoufale modlil: "Bože co mám dělat, schází mi přepis ke
knihám Králů a nutně ho potřebuju. Bez toho nemůžu pokračovat v rozboru
1. Králů 19." Na to velmi brzo jsem dostal nápad podívat se na nějaký
online transliterator a našel jsem jeden. Ten moc nevyhovoval, pak jsem
našel druhý. Vadný. Ale opravil jsem si ho (poté co jsem ho zkopíroval
do PC). Pak jsem ho dokonce přeprogramoval, takže teď mi už přepisuje hebrejštinu do českých znaků! Velká úleva. Ještě jsem napsal autorovy, jestli by mohl hostovat moji upravenou verzi, tak se za to prosím modleme, abychom měli k dispozici takový nástroj pro hebrejštináře online! Používám teď masoretské texty . Ten odkaz na svůj upravený program nemohu uvést, není nahraný na webu, ale mohu uvést méně přesný zjednodušený nástroj, který přepisuje do angličtiny.
Říkám si co zajímavého mi přinese další půst. Je to dobrodružné.