Vizualizace v hinduistické praxi

Úvod

Cílem tohoto článku je prokázat škodlivost a nebezpečnost vizualizačních a meditačních technik a to zejména s ohledem na křesťanskou věrouku. Veškeré informace v tomto článku jsou interpretovány z pohledu bible, z pohledu fundamentálního křesťanského pohledu. Tento článek se opírá o dílo "Visualization in Hindu Practice", autor Sthaneshwar Timalsina,  zveřejněno květen 2017 na academia.edu. Autorem tohoto článku, včetně překladu jsou Křesťanské stránky (lokalizované na webnode.cz a FB: Křesťanské stránky webnode).

Ujasnění významu barev

V článku používám modrou barvu, ke zvýraznění některých klíčových termínů, které se dále používají v článku. Toto místo je zvýrazněné, abyste mohli snadno lokalizovat definici pojmu v článku. Oranžová tučná v citované části je varující. Červená tučná v citované části je velmi závažné tvrzení, někdy až šokující. Žlutou tučnou barvou jsou věci, které jsou vhodné k zapamatování. Tmavě modrá barva je určena ke zvýraznění faktických informací, které jsou důležité k zapamatování k pochopení studované problematiky. Mají deskriptivní význam.

Ujasnění pojmů

Slovo "mode" z angličtiny jsem překládal jako režim. Jeho význam je také způsob. V tomto článku ale rozlišuji slovíčko "way" (způsob) a "mode" (režim).

Vizualizace v hinduistické praxi

Touto kapitolou začíná pojednání o rituálním uctívání představ. Přesně o tom je vizualizace, tak jak ji chápe hinduismus, New Age nebo tak jak se používá v některých křesťanských (modloslužebných) praktikách. I když v moderním pojetí v západní kultuře nemusí vizualizace zahrnovat vizualizaci božstev, podstata kultivace představ zůstává stejná. Vizualizace se mohou v tržním prostředí objevit jako součást obchodního produktu nebo služby, v balení, které bude slibovat něco jiného, než o čem vizualizace ve skutečnosti jsou. V následujích článkcíách si vysvětlíme jak tyto vizualizace fungují a proč jsou v jádru špatné a škodlivé. Jsou-li součástí relaxačních cvičení, bylo by dobré se jim vyhnout.

Shrnutí a klíčová slova 

"Vizualizace obecně znamená konkrétní režim představivosti, ve kterém jsou určité objekty nebo koncepty 'vnímány jako'[1]  nebo 'vnímány ve světle' něčeho jiného. V náboženském kontextu je něco chápáno jako posvátné během procesu vizualizace. V podstatě to co dělá předmět nebo představu svatými je způsob jak se s touto entitou setkáváme během vizualizace: právě tento akt poskytuje entitě přidanou hodnotu. Když něco vizualizujeme, aktivujeme několik kognitivních mechanismů a přidaný význam získáme pomocí metonymických a metaforických struktur." (str. 2)

Ve výše uvedeném odstavci je vysvětlení rozdílu mezi běžnou představivostí a vizualizací. Běžná vizualizace, tak jak ji používáme při kreativním procesu, například kreslení, rýsování, tvoření čehokoliv nemá náboženský význam. V hinduismu se však představám přidělují specifické náboženské významy a tak se z nich stává rituální činnost, která uctívá konkrétní božstvo. Pro nás křesťany je však důležité zaměřit se na obecnou definici, která spočívá v tom, že představa je chápána jako entita, čili jako objekt zkoumání, respektive objekt uctívání nebo také částice. Později se dočteme, že představa je vlastně reprezentace objektu, jakýsi (nedokonalý) duplikát skutečnosti, který existuje v našem duchovním světě. Při uctívání pomocí vizualizace je klíčový právě onen přidaný význam či přidaná hodnota, tedy vztah k této představě. Zatímco v biblickém křesťanství vidíme uctívání jména Hospodina nebo Otce, Ježíše Krista či jakékoliv jiné jméno použijeme pro reprezentaci jediného pravého Boha, v hinduistických praktikách se podporuje vizualizace pomocí obrazů, které existují jak ve hmotném světě, tak ve světě duchovním - v naší mysli. Tento přehnaný či cílený důraz na kultivaci ať už hmotných obrazů či soch nebo nehmotných obrazů čili představ v naší mysli, křesťanství nazývá modlářství.

"Historicky se rituální vizualizace vyvinula v hinduistickém kontextu spolu s védskými rituály a později se stala ústředním rysem každodenního hinduismu. Zejména tantrické tradice využívají vizualizaci k získání většího přístupu k mechanismu mysli. Studium vizualizace tak nejen odhaluje, jak imaginativní život zapadá do reality při vytváření posvátného, ale také ukazuje sílu imaginace při přeměně každodenní reality." (str. 2)

Jinými slovy vizualizace opravdu funguje. Hinduistické praktiky jsou natolik propracované, že využívají znalostí véd, aby dosáhly co nejúčinnější transformace mysli. Praxe popisovaná hinduismem má vliv nejen na mysl, ale i na tělo a osobnost člověka. Jako křesťané však poměřujeme užitečnost těchto praktik podle toho jaký přínos mají tyto praktiky nejen na život jednotlivce, ale i na fungování celé společnosti. Zatímco křesťanství je zaměřeno na posilování mravních hodnot, budování charakteru člověka a ke zdravému fungování celé společnosti, hinduistické praktiky vedou k tomu, že praktikanti joginské praxe tráví celé hodiny a dny v meditacích a tak se izolují a stahují do sebe. Na hmotných věcech jim už tolik nezáleží. V křesťanství je sice také učení o tom, že se nemáme fixovat na hmotný svět, v čemž by se obě náboženství na první pohled mohli shodnout, zásadní rozdíl je ale v přístupu. Bible nás neučí, že máme vést asketický nebo poustevnický život; to že se tak dělo v ranné katolické církvi od 3. století n.l. bylo způsobeno tím, že křesťané přijali nepůvodní orientální učení, byli ovlivněni platonismem a nejspíš i buddhismem, neboť jejich kontemplativní praxe a filosofie je podezřele podobná s filosofií a praxí buddhistickou, která taktéž hlásá, že na hmotných statcích nezáleží. Hlavní rozdíl však je v tom, že křesťanství má úplně jiný cíl. Učení bible nehlásá, že bychom neměli pečovat o svá těla, o své obydlí, starat se o své blízké, ale právě naopak. Jakékoliv snahy o meditace jsou tedy v rozporu s evangelii, protože při tom je člověk orientován na sebe a dovnitř, místo na druhé a ven. Jak judaismus tak křesťanství podporují společenský a kulturní život, a když srovnáme dopady těchto náboženství na civilizaci, vidíme že křesťanské civilizace, či chcete-li západ si vedl mnohem lépe než kolébka hinduismu - Indie, kde dodnes nemají ani postavené cesty.

Poznámky k textu

[1] Také: "chápány jako", je tu řeč o tom, že objektům v mysli, čili představám či nápadům se přisuzuje nějaký výjimečný význam; není zde myšlen stejný druh vizualizace jako běžně lidé používají při kreativním způsobu představování či uvažování. Později autor mluví o RITUÁLNÍM UCTÍVÁNÍ PŘEDSTAV - z pohledu křesťanství tedy chápeme tuto praktiku jako modlářství. Toto je tedy podstata celého článku, z pohledu bible je řeč o modlářství. Později se dočteme, že "V náboženském kontextu se symboly stávají něčím víc než jen tím co znamenají."