Kontemplativní modlitba
Falešné já a pravé já (3/2)
(Marcia Montenegro)
Čtete 5. díl seriálu o kontemplativní modlitbě.
Předchozí díly
Část I: Pozadí
1. Dokdy budete vy prostoduší poznání nenávidět? (Přísloví 1:22) - Úvod k článku "Kontemplativní modlitba od Marcia Montenegro".
2. Meditace ve ztišení - co říká bible. Vysvětlení některých částí Žalmů.
3. Kontemplativní modlitba - Buddhistické propojení
Část II: Je to vůbec modlitba? (Rozděleno na 4 části)
Úvod
Pokračování článku od Marcia Montenegro (strana 2 z 3), překlad: Křesťanské stránky webnode.
V článku budu používat následující pojmy: Modlitba Souhlasu - angl. "Centering Prayer" - je to jiný výraz pro kontemplativní modlitbu (zkratka KM), ale v souladu s přesností překladu budu používat tyto slova tak jak je použila Marcia Montenegro ve svém původním článku v angličtině. A zkratku p.p. používám jako "poznámka překladatele". Pokud jde o citace, největší fabulace jsem označil fialovou barvou. Pokud jde o slova, které je dobré si dále samostatně dohledat na internetu, tyto jsem označil tučně a modrou barvou.
V článku je řeč o římsko-katolických mniších Thomasovi Keatingovi, o kterém je samostatný článek, zatím nepřeložený ...zde: https://www.christiananswersforthenewage.org/Articles_KeatingLecture.html
Basilovi Penningtonovi, Thomasovi Mertonovi a Quaker Richard Fosterovi.
Za hranicemi svého já: falešné já a pravé já
Thomas Merton tvrdí, že "vnější (povrchní, p.p.) 'já' není naše skutečné já*," ale pouze naše "individualita" a "empirické já"*, nikoli "ta skrytá* a záhadná osoba*, v níž žijeme před Boží tváří."[26] Tento druh myšlení se nachází také u Keatinga a Penningtona.
(*Pozn.překl. Pozor! Zde je jsou další termíny, které se svou povahou podobají Quimbyho filosofii! Můžeme tedy očekávat stejný nebo podobný účinek jako u Quimbyho okultismu!)
Keating říká, že KM nás zavede na místo, "na kterém ten kdo poznává, vědění a to, co je poznáváno, jsou jedno. Zůstává pouze vědomí. Ten, kdo je vědomý, zmizí spolu s tím, co bylo předmětem vědomí. To je to, co božská jednota znamená."[27]
(*Pozn.překl. Tento popis je velmi důvěrný v hinduismu. Brzo budu zveřejňovat článek o meditacích a vizualizacích v hinduismu a přesně o to tam běží, aby se vědomí spojilo s tím co si člověk představuje; filosofií v těchto hinduistických vizualizačních praktikách je, že představa je reprezentací existujícího objektu či obrazu a cílem je, aby vědomí dotyčného člověka splynulo s vědomím o představě, čili aby se zahladila tato dualita... Jinými slovy cílem je dosažení ne-duality. Nic takového se v křesťanství neučí a je to v příkrém rozporu s biblí, která říká, že nemáme provádět stejné praktiky jako pohané, nemáme žít jako oni. A tady už máme totožnost s buddhismem, hinduismem a Quimbyho filosofií. Pochopitelně, že stejná podobnost platí i s jógou, která taky pochází z hinduismu, bez ohledu jestli změníte obal, vytrhnete to z kontextu, podstata je stále stejná: u jógy jde o to, navodit tento duchovní stav. Podobnost je stejná jako u meditací v New Age. Stejná podstata. O vizualizačních praktikách také psala M. Montenegro zde.)
Jeden spisovatel píšící o mysticismu, aniž by si neuvědomil, že předběhl/předpověděl mnoho učení o kontemplativní modlitbě, jak je známe dnes, tvrdí, že "nejvyššího stavu mystického života lze dosáhnout pouze tehdy, dojde-li k úplné smrti sobectví (sebezaměření, p.p.)" a když člověk vstoupí do "tiché temnoty, do té nicoty, do té nikam nevedoucí cesty."[28] Autor dále říká, že mystické stavy jsou "více než pocitové stavy, jsou to stavy poznání."[29] Toto je gnostický pohled na poznání - tajné poznání získané pouze těmi, kteří jsou schopni dosáhnout těchto vyšších stavů.
(*Pozn. překl. Výrok 28 opět připomíná buddhistické učení o ztrátě zájmu k hmotným tužbám a vazeb na tento hmotný svět. Může se zdát, že toto učení má oporu v bibli, Ježíš ale neučil, že se máme vzdát svých potřeb, nýbrž, že máme žádat Otce, aby tyto potřeby ve zdravé míře naplnil. Nemluvil nic o tom, že bychom měli vstupovat do temnoty nebo na nikam nevedoucí cestu, ale že máme být světlem, neboť když jsme poznali Jeho, který je světlem a cestou, nemáme si to světlo nechat pro sebe a nedá se říct, že by tato cesta nevedla nikam, protože má biblí jasně vymezený cíl, který nespočívá v odpoutání zájmu o svět, ale naopak náš zájem má být o lidi, kteří jsou ve světě. S výrokem 29 o poznání jsou opět podobné Quimbyho výroky o moudrosti či "vyšší moudrosti".)
Keating i Merton diskutují o falešném já a pravém já. Keating píše o Já s velkým začátečním písmenem a říká: "Bůh a naše pravé Já nejsou oddělené. Přestože nejsme Bůh, Bůh a naše pravé Já jsou to samé."[30] Podle Mertona je naše "vnější, každodenní já" je převážně "uměle vyrobeno"/(je fabulací či výmyslem, angl. "fabrication",p.p.) a není "naším skutečným já," které "není snadné najít. Je skryto v zapomnění a 'nicotě,' v centru, kde jsme v přímé závislosti na Bohu."[31] Jiný autor rovněž tvrdí, že "základní myšlenka vždy nalezená v božském mysticismu je myšlenka návratu ducha do jeho nesmrtelného a nekonečného Základu, což je Bůh."[32] Všimněte si slova "návrat", jako by duch každého z nás byl původně u Boha, což je výrazně nebiblická představa*.
(Pozn. překl. Výrok 30 - to samé říká P. P. Quimby, jen pro to používá jiné názvy. Quimbyho jazyk byl celkově složitější, protože žil v jiné době.
Výrok 31 - Přesně odpovídá filosofii P. P. Quimbyho. Vypadá to, jako by Merton od něho opisoval! Šílené ale na tom je, že Quimby se netajil svou nenávistí k náboženství a křesťanství, takže zcela popírá bibli jako pravdivý základ pro jakékoliv poznání. Tímto tedy Meron taktéž popírá nutnost bible pro spasení. Pokud by nám stačila meditace k poznání Boha, tak na co bychom měli bibli?! To je šílené! To zcela popírá potřebu bible, takže je to vyloženě anti-Kristovo, ďábelské učení, které nemají s křesťanstvím společného vůbec nic, kromě termínů, které mají jiný význam než v bibli nebo u biblického křesťanství. Zatímco Boží slovo říká: zachovávejte mé slovo, pamatujte, vyučujte ho, tak tito učitelé říkají, že to nemáme dělat, protože ideální stav je podle nich trávení dlouhých hodin v meditacích a psaní literatury, která svádí Boží lid k modlářství, k oddělení od Boha a věčnému zatracení...
* U Boha byl jen Adam a Eva, jakožto zástupci lidstva, před tím než zhřešilo.)
Buddhismus učí, že naše identity jsou pouze prchavými představami nebo dojmy, jako jsou obrazy na filmu nebo "sled událostí, procesů"[33] a že musíme objevit naši pravou přirozenost, Buddhovu přirozenost. "Konvenční 'já' nebo 'člověk' (angl. "person",p.p.) je složen především z historie skládající se z vybraných vzpomínek."[34] Jak říká jeden zen-buddhista, "neexistuje žádné ' ty', abys mohl říct 'já.' To, čemu říkáme 'já', jsou pouze dveře "lítačky", které se pohybují (sem a tam), když vdechujeme a vydechujeme... když je vaše mysl dostatečně čistá a klidná, aby sledovala tento pohyb, není nic: žádné "já", žádný svět, žádná mysl ani tělo; pouze lítačky."[35] Já je iluze v hinduismu, taoismu a buddhismu, protože jedinou realitou je Absolutní, Tao nebo Buddhova přirozenost.
Učitelé KM neříkají, že jsme opravdu Bůh, ale představují rozpor mezi falešným a pravým já. Bible mluví o přirozenosti starého hříchu versus "nové stvoření" v Kristu; není to postaveno na "pravém" a "falešném" já, iluzi a pravdě, ale spíše otroctví hříchu a obnovení. Není to otázka míry uvědomění, ale toho, aby se znovu narodili a obnovili Duchem svatým. Merton tento bod uznává v jedné knize,[36] ačkoli stále hovoří o falešných a pravých já, někdy ve freudovských psychologických termínech, někdy v duchovních termínech. Je naše hříšná povaha "falešným já?" Určitě není falešná ve smyslu, že není skutečná. Takové pojmy odrážejí východní koncepty a přinejmenším jsou matoucí a zavádějící.
Pokračování
Část II. Je to vůbec modlitba?
6. Kontemplativní modlitba: Speciální duchovní techniky (4/3) (autor: M. Montenegro)
Zdroje
26 Thomas Merton, New Seeds of Contemplation (Abbey of Gethsemani, Inc., 1961),
7.
27 Thomas Keating, Open Mind, Open Heart (Rockport, MA: Benedict's Monastery, 1992),
74.
28 F. C. Happold, Mysticism: A Study and An Anthology (Baltimore: Penguin Books, 1964), 52.
29 tamtéž, 54.
30 Keating, 127.
31 Thomas Merton, Contemplative Prayer (The Merton Legacy Trust, 1969; Garden City, NY: Image Books Edition, Division of Doubleday & Company, Inc., 1971), 70.
32 Happold, 44.
33 Joseph Goldstein, "Exercise/Eating"
in Jean Smith, ed., Breath Sweeps Mind: A First Guide to Meditation Practice (NY: Riverhead Books, 1998), 184.
34 Alan Watts, The Way of Zen (NY: Pantheon Books, Inc., 11957), 20.
35 Shunryu Suzuki, "The Swinging Door"
in Breath Sweeps Mind: A First Guide to Meditation Practice, 158.
36 Merton, New Seeds of
Contemplation (Abbey of Gethsemani, 1961), xiv, 41. Avšak není prezentováno jasné porozumění pokání; Merton uvádí, že "Bůh chce, aby všechny milosti přicházely k lidem skrze Marii".
168.