Počátek inkvizice

Texty zde uvedené jsou převzaté a nejsem jejich autorem, dovolil jsem si je ale výjmečně zkopírovat na svou stránku, protože jsou výjmečně dobře napsané a klíčové pro pochopení duchovního zla, které stojí za katolickou církví (není to jen o lidech, je to o duchovním zlu v nebesích - není se ale co divit, že katolíci sami to nedokáží vidět, je těžké se vymanit ze sociálního a kulturního vlivu prostředí, ve kterém vyrostli)...

Čtu stránku: https://www.peengel.cz/inkvizice.htm a chci sem dát pár vynikajicích citací z této stránky.

Pokračování.

Albínští

Inkvizice začala během válek proti albigenským (1209 - 1229). Hnutí albigenských vzniklo v 11. století v jižní Francii. Albínští získali své pojmenování podle města Albi. Nevěřili v to že Ježíš byl Bůh, hlásali ale návrat k prvotnímu křesťanství, tj. k askezi a chudobě. Albigenští požadovali od církve, aby se zřekla svých majetků a oddělila se od světské moci. Inkvizice se nejdříve snažila vyšetřovat v rámci biskupů ne příliš efektivně, později pomocí papeže, mluvím o inkvizici papežské:

"Papež Inocens III. se nejprve pokusil, pomocí svých legátů, zakročit proti albigenským silou duchovní. Brzy však pochopil, že nemůže po jihofrancouzských biskupech, aby účinně bojovali proti kacířům, které podporuje i nejvyšší šlechta. Připravil křížovou výpravu a burcoval křižáky z celé Evropy, aby se vydali na jih Francie a tam bezbožníky vyhlazovali "všemi prostředky, které Vám Bůh zjeví." Jeho výzva vyvolala u mnohých rozpaky, protože to byla první křížová výprava namířená proti souvěrcům, byť chybujícím. Inocens dokonce přislíbil křižákům odměnu v podobě království nebeského pro všechny, kdož položí život za víru. Tato expedice byla tak brutální, že otřásla i středověkým veřejným míněním. Vydrancovaná a vypálená města, znásilněné ženy, povražděné děti, rozčtvrcení muži, to byly obrazy, které bojovníci s křížem na prsou nabídli západoevropskému křesťanstvu. Na jihu Francie se v rámci této drsné "převýchovy" objevily stovky hranic, na nichž byla plamenům všanc vydána těla kacířů. Jedna z nejbohatších oblastí Francie byla zdevastována tak, že se ze šrámů vzpamatovávala několik dalších staletí."

Není pochyb o tom, že katolická církev se rozhodla likvitovat věřící z vlastních řad, jejichž víra nebyla v souladu s oficiální dogmatikou církve. Aktivně se přičinila o to, aby se na vyhlazování kacířů podílela světská moc, protože jejich vyhlazení bylo jejich cílem. Šlo o pakt katolické církve se světskou mocí.

První inkvizitoři se objevili v roce 1233 kdy papež Řehoř IX. pověřil dominikánský a později františkánský řád pátráním po kacířích. Šlo o to, že inkvizitor měla být osoba, která není závislá na biskupovi. Proti jejich rozsudkům bylo možné se odvolat jen v Římě. Mimořádně aktivní byla inkvizice římská, která působila ve Itálii, Německu a Francii. V Anglii se o vyhlazování kacířů starál samotný král Jindřich II. Císař Fridrich II. a král Ludvík IX. podporovali tažení proti kacířům. Ve 13. století už bylo povinností každého křesťana bojovat proti kacířům, v opačném případě mohl být vyloučen z církve.

"Úkolem inkvizice je vyhubit kacířství. Kacířství nemůže být zničeno, nebudou-li zničení kacíři. Kacíři nemohou být zničeni, nebudou-li zničení spolu s nimi ti, kdo je ukrývají, sympatizují s nimi a hájí je."

Moc světská a církevní si svoje kompetence a úkoly rozdělili. Inkvizitoři dostali na starost odhalování, vyšetřování a souzení kacířů. Vykonání trestu pak bylo v kompetenci moci světské.

(...) v roce 1209 Františkáni měli na první pohled k inkviziční mentalitě hodně daleko. Za hlavní ctnosti pokládali pokoru, trpělivost a nezištnou pomoc chudým a potřebným. Svým důrazem na návrat k ideálům prvotního křesťanství se františkáni nápadně podobali katarům a valdenským. Někteří reformně naladění františkáni pak byli nakonec pronásledováni s podobnou tvrdostí jako kacířští kataři.

Zhodnocení autorova Hodnocení:

Z pohledu tehdejší doby je třeba si uvědomit, že ona doba neznala pojem tolerance, ale herezi pokládala nikoliv za svobodomyslné hnutí, ale za narušení jednoty společnosti. Pokud by toto hnutí zvítězilo a nastolilo svoji představu o společnosti, žádný jiný názor by nepřipustilo. Stát a církev byly tak úzce propojeny, že útok proti církvi byl chápán také jako útok proti státu.

Považuji za absurdní tvrdit, co by jaké hnutí nepřipustilo kdyby. To je jako kdybychom obhajovali komunismus se slovy: kdyby zvítězila demokracie, zakázali by komunismus. Prostě nemůžeme vědět jak by to dopadlo. U nás demokracie zvítězila a komunisté zakázaní nebyli, ačkoliv to bylo prokazatelně zločinecké hnutí, které ve 20 století v Evropě páchalo teroristické útoky, únosy, vraždění (asi nejen v Evropě, ale Asie mě moc nezajímá, takže tu rozebírat nebudu).

Tu druhou větu, ale považuji za hodnotnou: "Stát a církev byly tak úzce propojeny, že útok proti církvi byl chápán také jako útok proti státu." Protože právě díky tomu víme, že oddělování katolické církve a světské moci je neodpoctatněné (děje se tak ze strany obhájců katolické církve, které se ji snaží vykreslit v pozitivním světle; při tom pochopitelně dochází k zamplčování historických faktů a mlžení). Zatvrzelí obhájci katolické církev tvrdí, že ona vlastně nevraždila, dělala to světská moc. O tom, že to byla katolická církev, která právě tuto moc ovládala se mlčí! Celá společnost byla katolická a byla řízena církví, dokonce i ti králové se museli podřídit papeži. Samozřejmě, že ne všichni vladaři vycházeli církvi vstříc, jenže kolik jich bylo? Nejsem odborník na historii, a není podstatné kolik jich bylo, podstatné je, že to vměšování církve do chodu státu se opravdu dělo. Náboženští činitelé si myslí, že je to správné, jenže v novozákonní bibli nenajdeme jedinou zmínku o tom, že by Ježíš říkal, že přišel ustanovit politické království či politickou moc. Království o kterém mluvil Ježíš, bylo království nebeské a projevovalo se sebezapřením a nezájmem o světské věci (tedy i o věci politické, vladařské).

V bibli ve starém zákoně existuje příběh, který můžeme vzít jako výchozí měřítko k odsouzení katolické církve, nejen jejich středověkých náboženských představitelů, ale celé katolické církve, jakožto instituce, která bude zákonitě i nadále plodit zlo. Víme totiž, že nic z toho co se stalo nebyla náhoda a nebylo to jen dílo člověka, ale dílo satana. Víme, že za vším stojí temná duchovní mocnost, která ovládá lidi, ovládá náboženský svět. Tato duchovní mocnost, má jméno Satan. Tato temná mocnost usiluje o zničení pravověrných věřících a o získání moci ve světě, což se ve středověku opravdu povedlo. Díky tomu, že satan "zvítězil" ve světě a zlikvidoval ty, kdo věřili Pravdě a nezapřeli Ježíše Krista, ani při mučení a během jejich zabíjení, víme že nezůstal žádný odpůrce. Láska a víra byla zlikvidována a v katolické církvi tak nezůstal nikdo, kdo by mohl dále hlásat Pravdu, Lásku, pravého Krista. To byl přelom pro ni i pro nás, protože díky tomu dokážeme spolehlivě rozpoznat, že katolická církev sloužila anti-Kristovi... Sloužila a slouží dodnes. Ano, satan se převlíká do pláštíku náboženskosti a tváří se jako anděl světla... Ale pohleďte, copak by pravá Kristova církev, která hlásá lásku, mohla někdy zabíjet své vlastní věřící? Byď pomílené? Vždyť je jen jedna církev, jedna pravda a to je tělo Ježíšovo. A Boží vůle je a bude tato:

Jan 6:37 "Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. Sestoupil jsem totiž z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. A toto je vůle Otce, který mě poslal - abych nic z toho, co mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den. Neboť toto je vůle Toho, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den."

V katolických kruzích dokonce existují lidé, kteří schvalují a obhajují inkvizici a uvítali by ji i dnes. Ale Boží slovo se staví proti tomu a mluví o tom, že Bůh svěřil Ježíši ovce a nemá z nich být ztracena ani jedna. Jsem si vědom toho, že tito lidé jsou pomatení a neovládá je nic jiného než duch temnoty, démoni, kteří s nimi manipulují. Oni těmto démonům slouží. Jejich povahu však nedokáží rozpoznat neboť když někdo propadl modlářství a duchovnímu smilství, není schopen rozpoznat pravdu od lži. Jediné co nám zbývá se modlit za konkrétní lidi, konkrétní oběti katolické církve. Za tu katolickou církev se však nemodlete, je to antikristova organizace a pozor, mohlo by se vám to šeredně vymstít, ďábel totiž chodí jako řvoucí lev a hledá na koho by mohl zaútočit (mluvím o duchovních silách a démonech, ne o konkrétních lidech). Nebojujeme přeci proti krvi a tělu, ale proti duchovních silách temnoty v nebesích.

A nyní ona slíbená paralela: Král David byl také uznán vinným ze zabití Urijáše - zosnoval plán na jeho zabití, kvůli tomu, aby získal jeho manželku. Prorok Nátan vyřkl nad králem Davidem kvůli jeho osnování tento soud:

Odsouzení Katolické církve za její hříchy je nevyhnutelné, viz bible