Hinduismus:

Rituální instalace života (6)

Pokusil bych se interpretovat tuto větu. Ztělesnění božstva je pouze nadsázka. Bohové nemají krk, břicho ani ruce. Ztvárnění či vyobrazení božstva odpovídá pouhé představě o božstvu, které není fixováno na nějakou konkrétní podobu nebo tvar. Je třeba si uvědomit, že božstvo jako takové nemá ani nohy ani ruce. Podstatou jsou abstraktní vlastnosti, které jsou popisovány různými způsoby, ale jakýkoliv lidský způsob popisu nevystihuje "realitu" či "nazírání pravdy" (jak by jistě řekl nějaký jogín). Nelze žádnými slovy, ani obrazy přesně vystihnout to, oč běží, když se mysl "probudí" to tzv. stavu samádhi. Abstraktním pojmům se přiřazují určité slovní popisy jako "soucit" či "pokoj", jedná se však jen o abstraktní pojmy. Rozdíl mezi viděním a "viděním jako" může být ten, že sledujete-li obraz božstva, nesledujete božstvo samotné ani nezažíváte jeho přítomnost. Sledujete-li představu božstva ve své mysli, stále to není božstvo. Je to dualita mezi pozorujícím a objektem, kterým je představa, která to božstvo zastupuje. Pro samotnou praxi není ani tak důležité jak si toto božstvo představujete, ale, jak již bylo vylíčeno v předchozích dílech, podstatné je samotné uctívání představy, neboli - rozhodující je právě proces vizualizace, kdy obrazu či představě přisuzujete nějaký jiný význam, než jaký ve skutečnosti má - nebo ještě obecněji - jádrem uctívání je samotná činnost vizualizace, už to že ji provádíte a věnujete ji svůj čas. Pokud byste nevěnovali svou pozornost něčemu, co za to nestojí, nebude to modlářství. Jakmile svůj čas ale věnujete něčemu takovému a ztotožňujete se s myšlenkou, že daná praktika funguje, věřit v její účinek a tím se dopouštíte modlářství. Vezměte si jak funguje filosofie P.P. Quimbyho, případně základní pravidlo hnutí New Thought, kteří věří, že pozitivním myšlením přitáhnete dobro, a negativním myšlením přitáhnete zlo. Jmenuje se to Zákon přitažlivosti a v magii zase existuje Zákon podobnosti. Oba zákony, obě víry jsou založené na stejném principu, ale z křesťanského hlediska, pokud si myslíme, že Boha můžeme k něčemu přimět - třeba, aby s námi komunikoval, vedl nás nebo nám něco dopřál - jen na základě našich skutků, ať už jsou ritualizované jako v magii, nebo jsou prosty opakování, pak se dopouštíme buďto přímo čarodějnictví nebo obecně modlářství, neboť spoléháme na to, že svými skutky můžeme něco získat od Boha, ať už je to nadpřirozená moc využitá v náš prospěch nebo jen dotek Boží přítomnosti a potřeba jeho lásky. A v tomto také spočívá rozdíl mezi běžnou upřímnou modlitbou jakožto komunikaci s Bohem, plus případným čtením bible jakožto Božího slova, které slouží k tomu, abychom se mohli Bohu přiblížit a poznat jej, a vizualizací, která je naopak postavena na naší víře v účinnost této praktiky, že nás přiblíží k Bohu a tak se stává vlastně naší vědomou činností o které se domníváme, že nám dokáže Boha zprostředkovat. To je omyl. Jediné co potřebujeme je Boží slovo, modlitba a poslušnost jeho slovu. Vizualizace jde přesně proti tomu, protože nepotřebuje ani modlitbu - naše ze srdce míněná slova k Pánu - ani čtení bible, natož rozumové pochopení obsahu Božích slov.

Porozumění procesu zhmotňování abstraktních aspektů božstva.

"Termíny používané k popisu představ jsou dostatečné pro zdůraznění ústředních aspektů vizualizace." (str. 7)

Jinými slovy nejde o ty popisy či termíny, ale o ty aspekty samotné, jak jsem naznačil výše.

"Jsou to murtis neboli manifestní formy abstraktních konceptů; jsou to bimby neboli představy, které zobrazují něco jiného; jedná se o "konstrukce" neboli akrti. Nakonec to jsou napodobeniny neboli anukara. Murti nejen popisuje představu, ale také identifikuje proces poskytování formy něčemu beztvarému. Obraz založený na tomto etymologickém porozumění utváří nebo zhmotňuje abstraktní pojmy do konkrétní podoby. Jak tento termín napovídá, něco co je mimo zorné pole se projeví prostřednictvím představy (murti). V procesu upevňování abstraktů, ať už to jsou emoce, myšlenky nebo obojí, se to, co je ve své elementární podobě jemné, stává hmatatelným."

Zde se opět objevuje základní filosofie magie/okultismu: Zákon podobnosti jak je známe z okultismu: myšlenkami můžeme věci zhmotnit, respektive ty hmotné věci můžete přitáhnout pomocí myšlenek a pomocí víry. Jako příklad uvádím Quimbyho praxi.

"představivost, představa a jejich vztah k transcendenci jsou související pojmy a jsou uloženy v samotném pojetí představy." (str. 7)

Rituální instalace života

"Dalším klíčovým prvkem vizualizace spojeným s rituálním uctíváním představ je rituální instalace života (prána-pratišthá). Po dokončení tohoto rituálu aspiranti reagují na představu jako kdyby byla živá. Tento rituál může být velmi krátký nebo docela dlouhý, může trvat jen několik minut nebo se vyskytovat v průběhu měsíců, v závislosti na tom, jak jsou grafické rituály zamýšleny. Oživení božstva může být vyvoláno a umístěno do jakéhokoli objektu, ať už je to představa, váza nebo geometrický design. V průběhu tohoto umístění dochází k pečlivé až puntičkářské vizualizaci, protože proces zahrnuje vidění končetin božstva a umístění těchto končetin do promítaného prostoru. Aspiranti potom považují představu za živou a jako s takovou s ním také zacházejí. Jak rituál umístění, tak i ty, které následují, jako je koupání nebo krmení božstva, vyžadují pečlivou vizualizaci. Po vyvolání životních sil, aby přišly a sídlili v promítaném prostoru, příležitostně s krátkými mantrami jako je "Ať veškerá prána tady zůstává. Nechť všechna prána se přesune sem. Toto je představa k uctívání,"[9] praktikanti zváží zda dosáhli instalace života. Zásadní pro tento rituál je složitý proces mentální projekce. Spolu s odříkáváním či prozpěvováním zárodkových slabik se na sochu promítá živé tělo kde se smyslové a motorické schopnosti promítaného těla zesílí umístěním manter. Rituály, které oživují představu, jsou v podstatě projektivními úkony fantazie." (str. 7, 4. odstavec)

Myslím, že na tomto případu "krmení božstva" je dobře vidět, do jakých extrémů zachází tato praxe a jak moc je kontrastní s poselstvím bible. Zatímco bible říká, že máme krmit hladové, zde v hinduismu je to krmení svých představ. Jak absurdní! Místo aby lidé věnovali svůj čas a své úsilí do zušlechťování své země, práci, tak mrhají čas na toto. Odrazem marnosti těchto filosofií je stav a chudoba společnosti, ve které se Indie nalézá, alespoň když se podíváme na venkov a do menších měst. Slovo "krmení" se mi ale líbí, protože ve vizualizacích opravdu nejde o nic jiného než o "krmení" svých představ. Ježíš však řekl:

Je napsáno: `Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´" Mt 4:4

Ježíš jim však řekl: "Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit." J 6:35

Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, které dám za život světa." J 6:51

Kdo má moje přikázání a zachovává je, to je ten, který mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe." J 14:21

Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce." J 15:10

Z Ježíšových slov jasně vyplývá, že on je chléb života. A jak je na začátku Janova evangelia nazván slovem, tak také víme, že jeho Slovo, totiž jeho přikázání máme zachovávat a díky tomu jsme syceni. Nepotřebujeme tedy dělat žádné vizualizace, jediné co potřebujeme, abychom ho našli je přijmout jeho za Pána a plně spolehnout na to, že on nás dokáže zachránit od hříchu. To je zcela zadarmo a my k tomu nemůžeme nic přidat, ani pro to nic udělat. Jediná věc, kterou je třeba podstoupit je Křest ponořením do vody v jeho jméno a pak už jen následovat jeho instrukce.