Kontemplativní modlitba
Tento článek je shrnutím seriálu o Kontemplativní modlitbě od autorky Marcie Montenegro. Původní článek jsem překládal z angličtiny. Původní článek je odborný a četně ozdrojovaný. Komu se nechce číst všechny články včetně mých komentářů, které jsem k nim přidal, může si přečíst tyto vygenerované obsahy, které shrnují podstatu jednotlivých dílů.
1. Pro stručné shrnutí tohoto článku klikněte na tento odkaz.
2. Meditace ve ztišení
Marcia Montenegro je renomovanou odbornicí a kritičkou meditace ve ztišení a kontemplativní modlitby, která se zabývá jejich nebiblickými aspekty. V její analýze těchto praktik zdůrazňuje, že nejsou v souladu s křesťanskou vírou a biblickým učením.
Montenegrová se zaměřuje na původ těchto praktik a argumentuje, že jsou odvozeny z náboženských tradic, jako je hinduismus a buddhismus. Poukazuje na to, že meditace ve ztišení a kontemplativní modlitba mají své kořeny v mystických a ezoterických proudech, které mohou být nekompatibilní s křesťanským náboženstvím. Podle Montenegrové tato nesouladnost vyplývá ze základních rozdílů ve světonázorech a teologiích, které tyto praktiky podporují.
Dále Montenegrová upozorňuje na potenciální rizika spojená s meditací ve ztišení a kontemplativní modlitbou. Varuje před otevřením dveří k duchovním zkušenostem, které mohou být nebezpečné a vést k ovlivňování myšlení a uvědomění si duchovních entit. Podle ní může praxe těchto forem meditace vyvolat zmatenost a představovat riziko pro zdravý duchovní život.
Montenegrová vyzývá k opatrnosti při praktikování meditace ve ztišení a kontemplativní modlitby a zdůrazňuje důležitost biblického základu pro duchovní praxi křesťanů. Navrhuje, aby křesťané získávali své duchovní vedení a inspiraci z biblických pramenů a zůstávali pevně zakotveni v křesťanském učení. Montenegrová také podporuje rozvoj kritického myšlení a schopnost rozpoznávat a vyhodnocovat duchovní praktiky z hlediska biblických zásad.
Celkově lze říci, že Montenegrová je kritickým hlasem v diskusi o meditaci ve ztišení a kontemplativní modlitbě, která varuje před nebiblickými prvky těchto praktik a zdůrazňuje význam zachování křesťanského základu pro duchovní život.
3. Buddhistické propojení
Existuje spojení mezi hnutím charismatické obnovy a kontemplativní modlitbou, která je také známá jako Modlitba souhlasu nebo Naslouchající modlitba. Kontemplativní modlitba byla vyučována nejen v rámci křesťanského kontemplativního dědictví, ale také buddhistickými a hinduistickými duchovními učiteli. Někteří zakladatelé hnutí charismatické obnovy, jako Thomas Merton, Thomas Keating, Basil Pennington a Richard Foster, podporují a vyučují kontemplativní modlitbu.
Kontemplativní modlitba zdůrazňuje ticho, mimo slova a myšlenky, a podporuje transformaci vědomí a probuzení. Některé doporučované techniky zahrnují dechová cvičení, vizualizace, opakování slov nebo frází a odtržení od myšlení. Existuje vliv buddhismu a hinduismu na kontemplativní modlitbu, což je patrné z použití termínů spojených s těmito tradicemi, jako je "prázdnota", "osvícení" a "probuzení".
Je důležité si uvědomit, že kontemplativní modlitba je prezentována jako křesťanská praxe, ale její kořeny a vliv zahrnují i jiné náboženské tradice. Někteří kritici poukazují na to, že toto spojení s buddhismem a hinduismem může vést k narušení křesťanských základů a filosofie.
Celkově lze říci, že existuje určité spojení mezi charismatickou obnovou a kontemplativní modlitbou, ale jak tato spojení probíhají v praxi a jak jsou interpretována, závisí na konkrétních jednotlivcích a skupinách v rámci hnutí charismatické obnovy.
4. Je to vůbec modlitba?
Bez přemýšlení
Tato představa modlitby je v rozporu s křesťanskou teorií a praxí. V Bibli není meditace o Bohu nebo o Božích slovech představována jako cvičení bez přemýšlení. Slova, která jsou přeložena jako "meditace" v Bibli, mají význam přemýšlení, uvažování, vyslovení nebo vydání zvuku. Žalmista v žalmech chválí Boží přikázání a slova a vyzývá k jejich pamatování, přemýšlení a řízení se jimi.
Autor článku také upozorňuje na spojení kontemplativní modlitby s východními meditacemi a New Age praktikami. V těchto praktikách je cílem překročení hranic mysli a dosažení jiného stavu vědomí. Toto chápání meditace není součástí biblického učení o modlitbě.
Je tedy důležité rozlišovat mezi biblickou modlitbou, která zahrnuje přemýšlení, dialog s Bohem a porozumění Božímu slovu, a kontemplativní modlitbou, která se zaměřuje na vyprázdnění mysli a dosažení jiného stavu vědomí.
Montenegro upozorňuje na podobnost těchto myšlenek s buddhismem, hinduismem a Quimbyho filosofií. V těchto učeních se také mluví o odstranění falešného já a spojení s vyšší realitou, ačkoli v křesťanství se tyto myšlenky nepodporují a jsou v rozporu s biblickým učením. Kontemplativní modlitba se snaží přiblížit stavu ne-duality, který je přítomný v hinduismu a buddhismu.
Montenegro dále cituje dalšího spisovatele, který píše o mysticismu a tvrdí, že nejvyšší mystický stav je dosažen pouze tehdy, když je sobectví úplně zničeno a člověk vstoupí do tiché temnoty, do nicoty, do cesty nevedoucí nikam. Tento pohled na mystické stavy je gnostický a zastává názor, že tyto stavy jsou stavy poznání.
Montenegro poukazuje na rozdíl mezi biblickým učením a učením kontemplativní modlitby. Biblické učení se zaměřuje na obnovení ducha a znovuzrození Duchem svatým, zatímco kontemplativní modlitba hovoří o falešném a pravém já a snaží se dosáhnout mystických stavů. Podle Montenegro jsou tyto koncepty matoucí a zavádějící, ačkoli Merton a Keating v některých svých knihách uznávají důležitost obnovy Duchem svatým.
Článek také cituje další zdroje, které podporují učení o falešném a pravém já v kontemplativní modlitbě, ale Montenegrová zde vyjadřuje své výhrady vůči těmto učením a poukazuje na to, že takové pojmy a koncepty jsou spíše východního původu a mohou být matoucí a zavádějící v křesťanském kontextu.
Je důležité si uvědomit, že kontemplativní modlitba, jak ji prezentují někteří autoři a učitelé, se odlišuje od tradiční křesťanské modlitby. Zahrnuje prvky meditace a techniky zaměřeného myšlení, které mají za cíl dosáhnout vnitřního klidu a sjednocení s Božím přítomným vědomím. Tyto prvky vycházejí z duchovních tradic východních náboženství, jako je buddhismus a hinduismus.
Kritici kontemplativní modlitby tvrdí, že tato praxe může vést k synkretismu, tj. smíšení náboženských prvků a nauk různých tradic, což je v rozporu s křesťanským učením. Upozorňují také na potenciální rizika manipulace mysli, ztráty identity a odvrácení od biblického učení.
Je důležité, aby každý křesťan pečlivě zvážil a zkoumal jakoukoli duchovní praxi, včetně kontemplativní modlitby, a porovnal ji s biblickými principy. Je vhodné se poradit s duchovním vůdcem nebo kazatelem, kteří mají hlubší znalost Bible a křesťanské tradice.
Závěrem je třeba zdůraznit, že existují různé názory na kontemplativní modlitbu a její místo v křesťanském životě. Je důležité být obezřetný a pečlivý při zkoumání těchto témat a vždy se řídit biblickými principy a Božím vedením.
6. Speciální duchovní techniky
Richard Foster, který je často citován učiteli kontemplativní modlitby, zmiňuje problematická tvrzení, jako je postoj experimentování k duchovní realitě a zaměření na dosažení výsledků pomocí vizualizační techniky během modlitby. Tímto se přibližuje k používání technik, které mají kořeny v východních náboženských praktikách.
Autorka článku upozorňuje, že zaměření na relaxaci, opakování slova nebo fráze, soustředění na dech a snaha vynechat uvažování by měly vzbuzovat znepokojení. I přes to, že křesťané jsou obýváni Duchem svatým, nejsou imunní vůči podvodům a klamům. Autorita Bible opakovaně varuje před podvody a falešnými učiteli.
Křesťané se přibližují k Bohu skrze Krista, nikoli pomocí technik. Setrvání v Kristu spočívá v následování Jeho přikázání a projevování lásky k sobě navzájem.
Tento díl seriálu o kontemplativní modlitbě zahrnoval také odkazy na zdroje, které autorka cituje. Patří sem knihy a články od Basila Penningtona, Thomase Keatinga, Thomasa Mertona a Richarda Fostera. Tyto autory často cituje a doporučuje v kontextu kontemplativní modlitby. Je důležité si uvědomit, že jejich přístup a techniky jsou často ovlivněny východními náboženskými praktikami, jak jsem zmínil v předchozích částech článku.
V kontemplativní modlitbě jsou často používány techniky jako opakování slova nebo fráze, soustředění na dech, relaxace a odpoutání se od myšlení. Tyto techniky jsou podobné technikám východních náboženství a New Age, jako je meditace, mantry a vizualizace.
Je důležité si uvědomit, že jako křesťané se přibližujeme k Bohu skrze Krista a následováním jeho přikázání. Techniky samy o sobě nás nevedou blíže k Bohu. Biblickým základem pro modlitbu je setrvání v Kristu a projevování lásky k sobě navzájem.
Je třeba být opatrný při používání technik, které jsou podobné praktikám východních náboženství. Křesťanská modlitba by měla být založena na biblických principech a měla by sloužit k prohlubování vztahu s Bohem a posilování víry.
Při studiu a praktikování kontemplativní modlitby je důležité mít na paměti biblickou perspektivu a být obezřetní, abychom se nedopustili klamů a podvodů. Vždy je vhodné zkoumat, jaký je biblický základ a teologické důsledky jakékoli duchovní techniky, kterou zvažujeme.
Všichni tito autoři a učitelé přinesli do křesťanského náboženského prostředí myšlenky a techniky z východních náboženství. Jejich práce však zpochybňuje a deformuje biblickou nauku o modlitbě. Je důležité rozpoznat, že kontemplativní modlitba vychází z jiných zdrojů než křesťanská víra a představuje riziko pro křesťany, kteří se jí zapojují. Je třeba se zaměřit na modlitbu založenou na biblické naučení a vztahu s Bohem, který nám byl zjeven skrze Ježíše Krista.
7. a Krátké shrnutí
Montenegro také zmiňuje, že přečetla brožury o kontemplativní modlitbě, ve kterých byly uvedeny citace z Bible, ale když si sama ověřila tyto citace, zjistila, že se neshodují s původním textem. Zdůrazňuje důležitost zachovávání věrnosti původnímu textu při citování biblických pasáží.
Kritika se zaměřuje na Keatingovo používání výrazů a frází, které naznačují spojení s východními náboženskými tradicemi a synkretismem. Montenegro také poukazuje na to, že Keating zkresluje Ježíšova slova z Matouše 6:6 a nebere v úvahu plné zjevení Krista a dostupnost Božího slova. Kritika směřuje i k používání psychologického žargonu a jungiánských konceptů, které jsou spojovány s New Age myšlením.
Celkově článek přináší kritický pohled na přednášku Thomase Keatinga o kontemplativní modlitbě, poukazuje na možné synkretnické a nebiblické prvky v jeho výkladu a zdůrazňuje důležitost zachovávání věrnosti původnímu textu biblických citací.
7.b Dlouhé shrnutí
Thomas Keating dal instrukce, jak provádět Centering Prayer, kterou nazýval také kontemplativní modlitbou. Účastníci byli vedeni vybrat si "posvátný symbol" nebo "posvátné slovo", které jim pomůže se soustředit. Během meditace měli zůstat v tichu, vyrovnat nohy na podlaze a sedět s rovnou zádí. Pokud se jim objevila myšlenka, měli se vrátit ke svému posvátnému symbolu.
Marcia Montenegro upozorňuje na podobnost těchto instrukcí s východními meditačními technikami, jako je buddhistická meditace nebo transcendentální meditace. Uvádí, že i když se v literatuře tvrdí, že KM není technika a není formou hypnózy, ve skutečnosti má mnoho společných prvků s technikami, které mohou vyvolat stav tranzu nebo pozměněného stavu vědomí.
Poté, co účastníci provedli kontemplativní modlitbu po dobu asi 20 minut, Thomas Keating přečetl modlitbu Otče náš. Během meditace měl podivný hlas a po skončení meditace účastníci mohli otevřít oči.
Marcia Montenegro také popisuje, že se neúčastnila samotného zasedání kontemplativní modlitby, ale četla brožury. V jedné z brožur byl citován údajný výňatek ze Žalmu 78, ale když si sama tento žalm přečetla, zjistila, že se neshoduje s tím, co bylo prezentováno.
Přestože je možné, že úryvek, který jste předložil, není přesným překladem skutečného textu, mohu hodnotit obsah a strukturu toho, co jste poskytl. Na základě poskytnutého úryvku bych mu přidělil známku 4, což znamená nedostatečný.
Důvody pro tuto známku jsou následující:
- Úryvek, který jste předložil, neodpovídá skutečnému znění Žalmu 78. Obsahuje prvky, které se v originálním textu nenacházejí a nepodává věrný obraz obsahu a poselství Žalmu.
- Přestože je úryvek z Žalmu 78 pravděpodobně záměrně upraven nebo pozměněn, aby se v něm vyjádřily některé specifické názory, je důležité zachovávat věrnost původnímu textu při citování biblických pasáží.
- Úryvek nedokáže přesně vyjádřit obsah a poselství Žalmu 78, který se zabývá důležitostí předávání Božích skutků a přikázání našim potomkům.
Je důležité, aby se biblické citace a překlady řídily nejlepšími překladatelskými postupy a zachovávaly věrnost původnímu textu, aby bylo dosaženo správného pochopení biblických pasáží.