Tvorba věty v hebrejštině (pro laiky)

Neboť slunce a štít (je) Hospodin Bůh milosti a slávy. Nedá snad Hospodin dobro těm, kdo chodí vzpříměne? Nic jim neodepře." Tamtéž, vlastní překlad, nebo lépe: "Neboť sluncem a štítem je Hospodin Bůh; milost a slávu dá těm, kdo chodí vzpřímeně; dobro jim neodepře." Ale to také znamená, že ten kdo chodí vzpříměně prokazuje laskavost či milosrdenství (חֵ֣ן - chén) druhým lidem a v tom důsledku je na něm Boží sláva. Vzor: král David.

Hebrejský text Žalmu 84:12

כִּי שֶׁמֶשׁ וּמָגֵן יְהוָה אֱלֹהִים חֵן וְכָבוֹד יִתֵּן יְהוָה לֹא יִמְנַע־טוֹב לַהֹלְכִים בְּתָמִים 

Hebrejská výslovnost

kí šemeš úmágén Adonaj elóhím chén wexávód jittén Adonaj ló jimna'-tóv lahóləxím betámím

Anglický doslovný překlad NASB

For a_sun and_shield Yahweh God_[is] grace and_glory will_give Jahweh no he_will_withold good from_those_who_walk uprightly.

Pár gramatických faktů

1. Hebrejština nemá čárky, středníky, tečky, dvojtečky ani otazníky a vykřičníky. Díky tomu lze některé věty chápat různými způsoby. Jak tedy poznáme kde věta končí a kde začíná?

2. tvorba spojek v hebrejštině se tvoří písmenem waw, které se přidá na začátek věty. Waw tedy znamená, že věta fakticky nekončí ale pokračuje. Podobně jako v češtině nebo angličtině je možné použít spojku "a"/"and" na začátku věty: "I have seen God. And I think I will die now." "Uviděl jsem Boha. A myslím, že teď zemřu." Nebo: "I have seen God and I think I will die now." "Uviděl jsem Boha a myslím, že teď zemřu."

Písmeno waw na začátku věty se vyslovuje buď to jako [w~] nebo [we] nebo jako [ú]. V tomto případě: úmágén znamená: "a slunce"; wechavód znamená: "a sláva". Do angličtiny a češtiny při doslovném překladu vkládám podtržítko, aby bylo znát, že jde o jedno slovo v hebrejštině.

3. zápor se vytváří buďto slovem ló nebo al, zde: ló jimna' znamená "neodepře" a je psáno dvěmy slovy, ne jako v češtině.

4. V hebrejštině se obejvují spojovací čáry ( kterým se říká maqqef), které spojují dvě slova jako v případě: ló jimna'-tov. To se překládá: neodepře dobro. Tato čára spojuje dvě slova dohromady a to za prvé během čtení a za druhé když jsou ty dvě slova takto spojeny, tak je jasné, že ty slova patří k sobě a nejedná o části dvou různých vět. Nelze to slovo ani přiřadit k jinému slovu, takže zde přísudkem je jimna' a předmětem je tov (anglická výslovnost je pak [thov]).

5. Podobně jako v angličtině se někdy tvoří přídavná jména tím, že za sebou následuje několik podstatných jmén, přitom to poslední je čteno jako podstatné jméno, dá se i v hebrejštině chápat Elohim Kavód jako Bůh slávy a Elohim Tcevaót jako Bůh zástupů. V hebrejštině se spíš setkáváme přímo s přídavnými jmény jako qadóš - svatý: Elohim Qadóš znamená Bůh Svatý, Šabat Šabatón Qodéš znamená Šabat, Svatý Šabat... Nebo zde v Ex 16:23 je to v opačném pořadí: Dibber Adonaj Šabatón Šabbat-Qodéš LaAdonaj - to znamená: Hospodin řekl: Pro Hospodina je Šabat Svatý Šabat ... nebo: Hospodin Řekl: Šabat, Svatý Šabat Hospodinu.

6. Sloveso "být" v hebrejštině sice existuje, ale používá se zřídka. Slovo "je" nebo "byl" či "bude" si většinou doplňujeme.

7. Pády se tvoří pomocí předpony la (dativ - 3. pád - komu čemu) nebo ba/va (v kom/čem) nebo mi (od koho čeho). betámím znamená doslova "ve zdravém" protože támím je plural (množné číslo) od adjektiva (přídavného jména), které znamená zdravý, úplný, celý nebo také: nerozdělený, plný zdraví, nevinný a popisuje stav, kdy člověk jedná v souladu s pravdou a jedná podle toho co je dobře známo (fakta). Řeč je tu samozřejmě o Božím slově, protože pro židy je směrodatné co říká Tóra a Tóra je Boží slovo a Pravda.

8. Některé slovní tvary jako 7. pád "kým/čím": sluncem, štítem, apod. v hebrejštině nemají změnu na podstatném jménu, předpona se tam nedává. Stejně tak u 4. pádu "koho/čeho": milost, slávu hebrejština zachová podstatné jméno bez změny.

Český překlad

Proč jsem si pro český překlad vybral právě toto pořadí slov?

"Neboť sluncem a štítem je Hospodin Bůh; milost a slávu dá těm, kdo chodí vzpřímeně; dobro jim neodepře."

Neboť sluncem a štítem je Hospodin Bůh;

kí šemeš úmágén Adonaj elóhím;

For a_sun and_shield Yahweh God;

V hebrejštině se slova Adonaj a Elohim (Hospodin a Bůh) velmi často vyskytují spolu bez rozdělení a tak jsem zvolil tento překlad. Slovo Adonaj často zakončuje větu nebo část věty. 

Milost a slávu dá Hospodin ...

chén wexávód jittén Adonaj 

grace and_glory will_give Jahweh  ... (translate: Jahweh will give grace and glory ...)

Když je na konci sloveso následované podstatným jménem Adonaj, respektive jde o podmět a přísudek. Máme tedy přísudek jitén (dá) a podnět Adonaj (Hospodin). Tím je zakončena druhá věta.

Třetí věta je záporná

ló jimna'-tóv lahóləxím betámím

no he_will_withold good from_those_who_walk uprightly 

lahóləxím - "těm kdo chodí" dativ od holechím, což je participium plural "chodící" (muži)

bettámím - vyjadřuje příslovce: jak chodí ... v pravdě, vzpřímeně, následují pravdu... čili jednají čestně a upřímně. Viz  תָּמִים.

Závěr věty tedy tvoří příslovečné určení (češtinu moc neovládám, tak snad to píšu správně).

Překlad: Neodepře nic (dobrého) těm, kdo chodí v pravdě.

Co s tou druhou větou?

Jistě jste si všimli, že ta druhá věta (prostřední část verše) není dokončená. Není tam napsáné komu dá dobro. Verš je však nutné chápat v kontextu. Biblické hebrejské verše jsou psány tak, že spojka často rozděluje věty na dvě nebo více částí, které opakují již to co bylo řečené v předchozí části věty. To je často vidět v Žalmech. Prakticky neustále. Tak i tady hraje kontext roli. Třetí část věty nám říká, že cílem Hospodinova dobra jsou ti kdo chodí v pravdě. Proto se toto vztahuje i na tu prostřední část. Proto volím ten překlad jak jsem napsal. Prostě jsem ten "cíl" přesunul z poslední části do třetí a tam jsem dal "jim" protože význam je v obou částech věty ekvivalentní.