Rozbor biblických zaslíbení nové smlouvy 

&

Výklad Římanům 10:6-11

Na této stránce je detailní rozpracování hlavních textů souvisejících s Římanům 10:6-11. Nevhodné pro zařízení s malým displayem. Je to v dvousloupcovém rozvržení! Apoštol Pavel když psal tyto slova předpokládal, že církev v Římě je dobře seznámená s Tórou a tyto věci dále vysvětlí. Zdánlivě jednoduchý text, se neobejde bez odborného výkladu člověkem dobře znalého Tóry a není určen k laickému výkladu, neboť při neodborném výkladu dochází k vytrhávání veršů nebo části veršů mimo kontext celé bible. Nelze ignorovat základ Tóry, protože Pavel jasně řekl, že veškeré, opakuji, veškeré Písmo, "je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu." 2 Ti 3:16-17. Z níže uvedených odkazů vyplývá, že není možné aplikovat text Římanům 10:9-10 bez seznámení s Božími přikázáními a následného pokání vedoucí k poslušnosti a věrnosti Bohu. Toto je smrtelná rána pro herezi antinomianismu, která věří ve spasení skrze předurčení: "jednou spasen, provždy spasen". Není spasení bez poslušnosti a věrnosti Bohu, neboť Bůh zaslíbil novou smlouvu těm, kdo Boha milují celým srdcem a celou duší. Kdo tvrdí opak očividně nepochopil doktrínu "spasení zadarmo", bez skutků Zákona.

Je libo číst článek v kratší formě?

Bez výkladu:

1. Biblické zaslíbení nové smlouvy - Deuteronomium 4 & 30 + Jeremiáš 29-31 (delší verze)

2. Výběr veršů: Biblické zaslíbení nové smlouvy - Deuteronomium 4 & 30 + Jeremiáš 29-31

3. Výběr veršů: Dt 4 & 30 + Jr 29-31 - Rozbor: biblických zaslíbení nové smlouvy & Výklad Římanům 10:6-11

Poznámka (26.10.2020 6:38)

Článek jsem myslím nedodělal, takže tu chybí ten výklad podle Římanům. Ale pokud ho potřebujete tak mě kontaktujte na moji emailovku nebo přes facebook a já se vám pokusím zodpovědět vaše otázky, pokud něco nechápete nebo nevidíte souvislost s tou 10. kapitolou Římanům.


Zaslíbení daná Izraeli

Dt 4, Jr 29:12-32

Deuteronimium 4

(1)  Nyní tedy, Izraeli, slyš nařízení a práva, která vás učím dodržovat, abyste zůstali naživu a mohli obsadit zemi, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců. (2) K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, které vám udílím. (3) Na vlastní oči jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Baal-peórovi, že každého muže, který chodil za Baal-peórem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu. (4)  Ale vy, kteří jste se přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi. (5) Hleď, učil jsem vás nařízením a právům, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh, abyste je dodržovali v zemi, kterou přicházíte obsadit. (6) Bedlivě je dodržujte. To bude vaše moudrost a rozumnost před zraky lidských pokolení. Když uslyší všechna tato nařízení, řeknou: "Jak moudrý a rozumný lid je tento veliký národ!" (7) Což se najde jiný veliký národ, jemuž je* jeho Bůh* tak blízko, jako je nám Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme? (8) A má jiný veliký národ nařízení a práva tak spravedlivá jako celý tento zákon, který vám dnes předkládám? (9) Jenom si dej pozor a velice se střez zapomenout na věci, které jsi viděl na vlastní oči, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky. (10)  Nezapomeň na den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorébu, kdy mi řekl Hospodin: "Shromáždi mi lid a dám jim slyšet svá slova, aby se mě naučili bát po všechny dny svého života na zemi a učili tomu i své syny." (11) Tenkrát jste se přiblížili a stáli pod horou. Hora planula ohněm až do samých nebes a kolem byla tma, oblak a mrákota. (12) I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas. (13) Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání, a napsal je na dvě kamenné desky. (14) A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit. (15) V den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu zprostředku ohně, jste neviděli žádnou podobu; velice se tedy střezte, (16) abyste se nezvrhli a neudělali si tesanou sochu, žádné sochařské zpodobení: zobrazení mužství nebo ženství, (17) zobrazení jakéhokoli zvířete, které je na zemi, zobrazení jakéhokoli okřídleného ptáka, který létá po nebi, (18)  zobrazení jakéhokoli plaza, který se plazí po zemi, zobrazení jakékoli ryby, která je ve vodách pod zemí; (19) abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu, co dal Hospodin, tvůj Bůh, jako podíl všem národům pod celým nebem. (20) Ale vás Hospodin vzal a vyvedl z tavicí pece, z Egypta, abyste byli jeho dědičným lidem, jak tomu je dnes. (21) Na mne se však Hospodin kvůli vám rozhněval a přísahal, že nepřejdu Jordán a že nevstoupím do té dobré země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví. (22) Umřu v této zemi, nepřejdu Jordán, ale vy jej přejdete a tu dobrou zemi obsadíte. (23) Dávejte si pozor, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a neudělali si tesanou sochu, zpodobení čehokoli, co ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal, (24) neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň sžírající, Bůh žárlivě milující.(25) Budeš plodit syny a vnuky a dožijete se v té zemi stáří; zvrhnete-li se však a uděláte si tesanou sochu, zpodobení čehokoli, a dopustíte se toho, co je zlé v očích Hospodina, tvého Boha, co ho uráží, (26) beru si dnes proti vám za svědky nebe i zemi, že v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili, rychle a nadobro vyhynete. Nebudete v ní dlouho živi, ale budete vyhlazeni. (27)  Hospodin vás rozptýlí mezi kdejaký lid, že z vás v pronárodech, kam vás Hospodin zavede, zbude jen malý počet. (28) Tam budete sloužit bohům vyrobeným lidskýma rukama, bohům ze dřeva a z kamene, kteří nevidí a neslyší, nejedí a nečichají. (29) Odtamtud budete hledat Hospodina, svého Boha; nalezneš ho, budeš-li ho opravdu hledat celým svým srdcem a celou svou duší(30) Ve svém soužení, až tě v posledních dnech toto všechno stihne, navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a budeš ho poslouchat. (31) Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh milosrdný, nenechá tě klesnout a nepřipustí tvou zkázu, nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim stvrdil přísahou. (32) Jen se ptej na dřívější časy, které byly před tebou, od chvíle, kdy Bůh stvořil na zemi člověka. Ptej se od jednoho konce nebes ke druhému, zda se stala tak veliká věc anebo bylo o něčem takovém slýcháno. (33) Zdali kdy slyšel lid hlas Boha mluvícího zprostředku ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu, (34) anebo zdali se pokusil nějaký bůh přijít a vzít pronárod zprostředku jiného pronároda zkouškami, znameními, zázraky a bojem, pevnou rukou a vztaženou paží, velkými hroznými činy, jak to vše s vámi učinil Hospodin, váš Bůh, v Egyptě tobě před očima. (35)  Tobě bylo odhaleno poznání, že Hospodin je Bůh; kromě něho není žádný jiný. (36)  Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě napomenul, na zemi ti dal spatřit svůj veliký oheň a jeho slova jsi slyšel zprostředku ohně. (37) Protože miloval tvé otce, vyvolil po nich i jejich potomstvo a tebe vyvedl svou velikou mocí z Egypta, (38) aby před tebou vyhnal pronárody větší a zdatnější, než jsi ty, a přivedl tě do jejich země a dal ti ji do dědictví, jak tomu je dnes. (39) Proto poznej dnes a vezmi si k srdci, že Hospodin je Bůh nahoře na nebesích i dole na zemi; žádný jiný není. (40) Dbej na jeho nařízení a příkazy, které ti dnes udílím, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě a abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti pro všechny dny dává Hospodin, tvůj Bůh.

Jeremiáše 29

Jeremjáš 29:12 Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším.(13) Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. (14) Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás přestěhoval."

(15) "Říkali jste: »Hospodin nám v Babylóně vzbudil proroky.« (16) Toto praví Hospodin o králi, který sedí na Davidově trůnu, a o všem lidu, který sídlí v tomto městě, o vašich bratřích, kteří s vámi při přesídlení neodešli. (17) Toto praví Hospodin zástupů: Hle, pošlu na ně meč, hlad a mor, naložím s nimi jako s trpkými fíky, které se nedají jíst, jak jsou odporné. (18) Budu je pronásledovat mečem, hladem a morem. Učiním je obrazem hrůzy pro všechna království země, předmětem kletby, úděsu, posměchu a potupy ve všech pronárodech, kam jsem je vyhnal, (19) protože neposlouchali má slova, je výrok Hospodinův, když jsem k nim posílal své služebníky proroky. Posílal jsem je nepřetržitě, ale ani vy jste neposlouchali, je výrok Hospodinův. (20) Vy všichni přesídlenci, které jsem poslal z Jeruzaléma do Babylóna, slyšte Hospodinovo slovo. 

(21) Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o Achabovi, synu Kólajášovu, a o Sidkijášovi, synu Maasejášovu, kteří vám prorokují v mém jménu klam: Hle, vydám je do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského; on je dá před vašima očima zabít. (22) Proto se bude mezi všemi judskými přesídlenci v Babylóně zlořečit slovy: »Ať s tebou Hospodin naloží jako se Sidkijášem a Achabem, které král babylónský pražil na ohni«, (23) protože se dopouštěli v Izraeli hanebnosti, cizoložili s ženami svých bližních, a co mluvili v mém jménu, byl klam, což jsem jim nepřikázal. Já to vím a jsem toho svědkem, je výrok Hospodinův."

(24) Šemajášovi Nechelamskému řekni: (25) "Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Ty jsi posílal svým jménem všemu lidu, který je v Jeruzalémě, a knězi Sefanjášovi, synu Maasejášovu, a všem kněžím dopisy: (26) »Hospodin tě ustanovil knězem místo kněze Jójady, abys byl dohližitelem v domě Hospodinově nad každým potřeštěným, nad tím, kdo vystupuje jako prorok, abys jej mohl dát do klády či do obojku. (27) Proč jsi tedy neokřikl Jeremjáše Anatótského, který u vás vystupuje jako prorok? (28) Vždyť i k nám do Babylóna poslal vzkaz: Bude to dlouho trvat; stavějte domy, bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody«." 

(29) Kněz Sefanjáš přečetl tento dopis proroku Jeremjášovi. (30) I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremjášovi: (31) "Pošli vzkaz všem přesídlencům: Toto praví Hospodin o Šemajášovi Nechaelamském: Že vám Šemajáš prorokoval, ačkoli jsem ho neposlal, a svedl vás ke klamnému doufání, (32) proto praví Hospodin toto: Hle, ztrestám Šemajáše Nechelamského i jeho potomstvo. Nebude mít nikoho, kdo by bydlel uprostřed tohoto lidu, a neuvidí dobré věci, které svému lidu učiním, je výrok Hospodinův, protože scestně mluvil proti Hospodinu."


Vysvětlivky:

Citace jsou převzaty z Českého Ekumenického Překladu.

* - Dt 4:7 - V textu jsem upravil původní znění v množném čísle; hebrejský text používá slovo אֱלֹהִ֖ים  [elohim] (v pluralu) běžně jako Bůh. Jinými slovy: Hospodin není (v té době, kdy slovo vyšlo, ještě před zničením chrámu) žádnému národu tak blízko, jako Izraeli.

Deuteronomium:

Žlutě - označeno proroctví o rozptýlení židů

Purpurovou barvou - zaslíbení Boží přízně na základě pokání

Purpura podtžená - část týkající se srdce (celého); paralelismus k Jr 29:13-14 a Dt 30:2 (níže)

Žlutě tučně - zaslíbení o Boží věrnosti a připomenutí smlouvy.

Modrozeleně - pozn. v. 33 Bůh mluví z prostředku ohně; ve v. 36 je řeč o Jeho ohni, tj. dva verše, které dokazují, že Bůh není ten oheň jako takový, pouze v tom ohni přebývá. Tento text vyvrací teologii uctívačů ohně. Není rovnítko mezi Bůh = oheň, neboť oheň je stvoření, kdežto Bůh je Stvořitel. Ti kdo uctívají oheň, uctívají stvoření místo Stvořitele a tím se dopouštějí modlářství.

Modrozeleně tučně - V této části je jasná podmíněnost Boží požehnání a dodržování přikázání, tedy poslušnosti Bohu. Je zde paralela s Ř 10:4-5. Pavel odkazoval na tyto slova a na Dt 30:8-10 tím, že je ve stručnosti shrnul do dvou veršů.

Zeleně - v. 8-9 svědčí o tom, že "tyto nařízení Tóry jsou spravedlivé stejně jako celá Tóra" [chuqqím úmiěpátím tcadíqím qechó hattórá]; a v. 40 když budeš dbát na nařízení Tóry, bude se ti dobře dařit.

Červeně - jako křesťané můžeme chápat desatero jako základ, jako minimum, které by měli dodržovat věřící z pohanů, kteří jsou bez obřízky podle těla, protože zde v textu je zmíněno. Ovšem, součástí desatera je také povinnost světit Šabat, který se světí od západu slunce do západu slunce. Všiml jsem si, že Bůh ohledně Šabatu uvádí některé podstatné detaily i mimo Mojžíšův Zákon jako: o Sabatu člověk nemá pracovat, vyřizovat své pochůzky, nemá hovět svým zálibám a nemá rozdělávat oheň.

Jeremiáš:

Purpurovou barvou - paralelismus, proroctví a zaslíbení k Dt 4:29-30 a Dt 30:2 (níže)

Další zaslíbení

Dt 30, Jr 30

Deuteronomium 30

(1) Když na tebe toto všechno přijde, požehnání i zlořečení, jež jsem ti předložil, a ty si to vezmeš k srdci, kdekoli budeš ve všech pronárodech, do kterých tě zapudí Hospodin, tvůj Bůh, (2) a navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a budeš ho poslouchat, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší podle všeho, co ti dnes přikazuji, (3) změní Hospodin, tvůj Bůh, tvůj úděl, slituje se nad tebou a shromáždí tě zase ze všech národů, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil.

(4) Kdybys byl zapuzen až na kraj světa, Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud shromáždí a vezme tě odtamtud. (5) Hospodin, tvůj Bůh, tě uvede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a ty ji znovu obsadíš a on ti bude prokazovat dobrodiní a rozmnoží tě víc než tvé otce. (6) Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ. (7) Všechny tyto kletby pak vloží Hospodin, tvůj Bůh, na tvé nepřátele a na ty, kdo tě nenávistně pronásledovali. (8) Ty budeš opět poslouchat Hospodina a dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím. (9) Hospodin, tvůj Bůh, ti dá nadbytek dobrého v každé práci tvých rukou, plodu tvého života a plodu tvého dobytka i plodin tvé role. Hospodin se bude opět nad tebou veselit k tvému dobru, jako se veselil nad tvými otci, (10) budeš-li poslouchat Hospodina, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš-li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší. (11) Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený. (12) Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" (13) Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?"

(14) Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.

(15) Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; (16) když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit.

(17) Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, (18) oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kam přecházíš přes Jordán, abys ji obsadil.

(19) Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo (20) a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

Jeremijáš 30

(2) "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která jsem k tobě mluvil. (3) Neboť hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, že změním úděl svého lidu, Izraele i Judy, praví Hospodin, a přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům. A obsadí ji." (4) Toto jsou slova, která promluvil Hospodin o Izraeli a Judovi.

(5) Toto praví Hospodin: "Slyšeli jsme děsuplný hlas. Strach a nikde pokoj. (6) Jen se ptejte, podívejte se, zda rodí muž. Proč jsem viděl každého muže s rukama na bedrách* jako rodičku, a všechny tváře byly sinalé. (7) Běda, bude to veliký den, bez obdoby, čas soužení pro Jákoba, ale bude z něho zachráněn."

(8) "V onen den, je výrok Hospodina zástupů, zlomím jeho jho na tvé šíji a zpřetrhám tvá pouta. Nebudou už sloužit cizákům, (9) budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a Davidovi, svému králi, kterého jim vzbudím."

(10) "Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, je výrok Hospodinův, neděs se, Izraeli. Hle, já tě zachráním, i když jsi daleko, i tvé potomky, ze země zajetí. Jákob se vrátí a bude žít v míru, bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí. (11) Já budu s tebou, je výrok Hospodinův, a zachráním tě. Učiním konec všem pronárodům, mezi než jsem tě rozprášil, ale s tebou neskončím docela. Potrestám tě ovšem podle práva, bez trestu tě neponechám." (12) Toto praví Hospodin: "Nevyléčitelné je tvé poranění, bolestná je tvá rána. (13) Nikdo nevede tvou při, tvá otevřená rána se nehojí, nezaceluje. (14) Všichni tvoji milenci na tebe zapomněli, nevyhledávají tě. Ranou nepřítele jsem tě ranil, nelítostným pokáráním pro množství tvých nepravostí, pro tvé nesčíslné hříchy. (15) Proč křičíš pro svou těžkou ránu, že je tvá bolest nevyléčitelná? Způsobil jsem ti to pro množství tvých nepravostí, pro tvé nesčíslné hříchy. (16) Avšak všichni, kdo tě požírají, budou pozřeni, všichni tvoji protivníci do jednoho půjdou do zajetí. Kdo tě plení, budou popleněni, všechny, kdo tě loupí, vydám k oloupení. (17) Zahojím a vyléčím tvé rány, je výrok Hospodinův. Nazývali tě zapuzenou: říkali o tobě: »To je ten Sijón, nikdo jej nevyhledává.«" (18) Toto praví Hospodin: "Hle, změním úděl Jákobových stanů, slituji se nad jeho příbytky. Město bude vystavěno na svých sutinách a palác bude obýván podle svého řádu. (19) Zazní jejich děkovná píseň a hlasitý smích. Rozmnožím je, nebude jich ubývat, oslavím je, nebude jich málo. (20) Jeho synů bude jako kdysi, jeho pospolitost přede mnou obstojí. Všechny jeho utlačovatele ztrestám. (21) Jeho vznešený vůdce bude pocházet z něho, jeho vládce vzejde z jeho středu. Dovolím mu přiblížit se a on bude ke mně přistupovat. Kdo by se sám mohl odvážit ke mně přistupovat? je výrok Hospodinův. (22) Budete mým lidem a já vám budu Bohem." (23) Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení. Vichr je tu hostem, stáčí se na hlavu svévolníků. (24) Hospodinův planoucí hněv se neodvrátí, dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce. V posledních dnech to pochopíte.

(31:1) V onen čas, je výrok Hospodinův, budu Bohem všem čeledím Izraele a oni budou mým lidem. (2) Toto praví Hospodin: "Milost na poušti nalezl lid, který vyvázl před mečem. Jdu, abych přinesl mír Izraeli." (3) Hospodin se mi ukázal zdaleka: "Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství. (4) Znovu tě zbuduji a budeš zbudována, panno izraelská. Znovu se ozdobíš bubínky a vyjdeš k tanci s těmi, kdo se smějí.

Vysvětlivky:

Deuteronomium:

Purpurovou barvou - zaslíbení Boží přízně na základě pokání

Purpura podtžená - část týkající se srdce (celého); paralelismus k Jr 29:13-14 a Dt 4:29

V Dt 30:6 zaslibuje stejnou věc - říká, že Bůh obřeže srdce, člověka, který v něj věří, který učinil pokání a ten pak bude milovat Boha celým srdcem a celou duší. K tomu je paralela s Jr 31:33.

Světle modrá tučně - zaslíbení o návratu a shromáždění Izraele.

Tmavě zelená - důraz na poslouchání všech Hospodinových příkazů a nařízení

Tmavě zelená podtržená -  část týkající se srdce

Světle zelená - požehnání, zaslíbení jako důsledek upřímného hledání Boha včetně dodržování jeho příkazů

Oranžová - paralela s 

Oranžová podtržená - paralela s Pavlovým výrokem Ř 10:8 (...) "Blízko tebe je slovo; ve tvých ústech a ve tvém srdci." - to jest to slovo víry, které kážeme:"

Pavel zde nepochybně odkazoval na Dt 30, resp. Dt 30:10-11, neboť v kontextu je řeč o poslušnosti Bohu. Vyznáním tedy Pavel naráží na závazek činit pokání, vyznání hříchu a touhu následovat Boha - když dělá tuto narážku, je jasné, že počítá s tím, že církev v Římě vlastnila Tóru a vyučovala písma z ní. Věřící v Římanech nebyli neznalí Starého Zákona (!) a byli obeznámeni s tímto kontextem, když činili toto ústní vyznání víry (!). O jakém Slovu to tedy Pavel Kázal? Očividně měl na mysli Tóru, totiž přinejmenším desatero Dt 4:13, ale zároveň v novosmluvním pojetí samozřejmě také Krista. Toto není nic nového, totožnost Slova s Tórou, je patrná už z Jana 1:1 a 1:3. Podobně slavný Janův výrok 1 J 2:7 "Bratři, nepíši vám nové přikázání, ale staré přikázání, které jste měli od počátku. To staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli od počátku." Zřejmý paralelismus může ignorovat jen člověk neznalý Zákona nebo totální fanatický zaslepenec, zahleděný jen do nové smlouvy (běžná věc u sektářů jako např. antinomianisté). Takže Jan tady očividně Slovem myslí taktéž Tóru, přikázání, minimálně to desatero, které máme jako křesťané dodržovat. Zároveň odkazuje na Genesis 1:1, což je i název knihy: první slova, která řekl Bůh, že mají být zapsána do knihy: "Berešít" (na počátku).

Verš Dt 30:12 je paralelní s Ř 10:4-7 "Vždyť cílem Zákona je Kristus, k ospravedlnění každého věřícího. (5) Neboť Mojžíš píše o spravedlnosti, která je ze Zákona, toto: "Člověk, který dělá tyto věci, bude jimi živ." (6) Spravedlnost z víry však mluví takto: "Neříkej ve svém srdci: `Kdo vystoupí do nebe?´ - to jest přivést Krista dolů - (7) anebo: `Kdo sestoupí do propasti?´ - to jest vyvést Krista z mrtvých."

Ve verši 5. Pavel znovu potvrzuje návaznost na Tóru, totiž smlouvu s Bohem, viz Dt 30:8-10. Všimněte si, že toto jsou podmínky, které podmiňují veškeré Boží požehnání (zelená barva) i návrat k vybudování Izraele.

Kristus byl zaslíbením Tóry - Jr 30:9 a 30:21, tj. zaslíbení Mesiáše. Bez něj nebylo možné dojít dokonalého ospravelnění.

Dt 30:12 - Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" - Hospodin zde jednoznačně mluví o svých přikázáních a nařízeních, které podmiňují jeho smlouvu a jeho zaslíbení, která se týkají nové smlouvy - protože kontext jak v Deuteronomiu tak v Jeremiášovi dokládá, že Boží zaslíbení přijdou teprve, když Boha následujeme celým srdcem a celou duší, když nám Bůh obřeže srdce a dá nám do něj svou Tóru, abychom se řídili jeho nařízeními a příkazy - znovu to dokazuje také Ezechiel 11:19-20 "A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, aby se řídili mými nařízeními, zachovávali moje řády a jednali podle nich. I budou mým lidem a já jim budu Bohem." Ezechiel to opakuje ještě jednou v 36:26-27 a zdůrazňuje, že zaslíbení "Budou mým lidem a já jim budu Bohem" je spjatá s dodržováním Tóry, ne té litery, ale té, která byla člověku dána do srdce... Kdo však tomu slovu neuvěřil, nepřijal Tóru do srdce, protože ji odmítl a nenastalo u něho naplnění tohoto slova (Jr 31:33 a Ez 11:19, 36:26). Nelze přece useknout část verše a vzít si z toho jenom to co se vám hodí! A "neznalost zákona neomlouvá"!

Dt 30:14 nám objasňuje právý kontext a pravý význam verše z Římanům 10:8. Nejde jenom o to vyznat Ježíše jako Pána. Jde o to, učinit vědomý závazek k poslušnosti, podle přikázání, se kterými má být věřící předem seznámen, aby s nimi mohl souhlasit. Jak chcete přijmout někoho za svého Pána, když nevíte jaká jsou jeho přikázání? Co učí? Jeho přikázání přece nejsou těžká, je jich jen deset.

Poznámka na okraj, spíš mimo téma: Ohledně Zákona, jsem ještě zjistil podivnou věc v Pavlově dopisu Židům 10:1-4, která na jednu stranu říká, že Stará smlouva nebyla dokonalá, na druhou stranu to co se zdá být výhodou se zdá být také velkým závazkem, protože Pavel tímto naznačuje, nebo to z textu vyplývá, že ta nová smlouva nás má přivést k dokonalosti; zatímco ta první smlouva nedokázala způsobit, aby kněží přestali hřešit, od té nové se to logicky očekává, protože je lepší! To je ale protimluv s 1. J 1:10 "Řekneme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není." Podle Jana, všichni hřeší, podle Pavla i on sám (Fil 3:12), ale v Žd 10:2 naznačuje, že by nová smlouva měla představovat definitivní záchranu z hříchů, takže z toho vyvozeno: člověk by už neměl mít potřebu hřešit a mít definitivní vítězství nad hříchem.

Jeremiáš 30:

Modrá - Jr 30:3 je zaslíbení o návratu Boha. Změna údělu je významná v tom, že ten kdo věří celým srdcem, tomu je změněn úděl. S tímto textem také souvisí Ezechiel: Ezechiel 18 a sice 18:21-22 "Kdyby se svévolník odvrátil ode všech svých hříchů, jichž se dopouštěl, a dbal by na všechna má nařízení a jednal podle práva a spravedlnosti, jistě bude žít, nezemře. Žádná jeho nevěrnost, jíž se dopustil, mu nebude připomínána, bude žít pro svou spravedlnost, podle níž jednal."

Fialová - zvláštní proroctví o tom, že poslední dny (těžké časy pro Jákoba, tj. pro člověka věřícího, který celým srdcem hledá Boha) nastanou až muži budou rodit.

* bedra - nevhodný překlad; spíš lůno, jakožto zdroj života.

tmavě modrá - Jr 30:11,13-15, přestože Bůh odpouští hříchy a člověk nezemře, přesto člověk dostává výchovný trest. To je důležité pro rozlišení hereze antinomianismu, protože antinomianisté věří, že Bůh odpouští hříchy zcela a není tedy možné, aby Bůh dál člověka za něco trestal. Zde vidíme, že hříšník, který nadmíru hřešil může být potrestán, protože Bůh je spravedlivý. Bude potrestán nejen pohan, ale i ten, kdo se obrátil, k věřícímu však je Bůh neskonale shovívavější, než k pohanovi, který stále odmítá uznat svou závislost na Bohu a žije ve vzpouře vůči němu.

světle zelená - Jr 30:17, 19, 22 opět požehnání, slíbená věrnému služebníkovi.

Jeremiáš 31:

Jeremjáš 31:1 V onen čas, je výrok Hospodinův, budu Bohem všem čeledím Izraele a oni budou mým lidem. (2) Toto praví Hospodin: "Milost na poušti nalezl lid, který vyvázl před mečem. Jdu, abych přinesl mír Izraeli."

(3) Hospodin se mi ukázal zdaleka: "Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství. (4) Znovu tě zbuduji a budeš zbudována, panno izraelská. Znovu se ozdobíš bubínky a vyjdeš k tanci s těmi, kdo se smějí. (5) Znovu budeš vysazovat vinice na samařských horách. Budou vysazovat, a ti, kteří budou sázet, budou i sklízet. (6) Vždyť už tu je den, kdy zavolají hlídači na Efrajimském pohoří: »Vzhůru, vydejme se na Sijón k Hospodinu, svému Bohu.«"

(7*) Protože toto praví Hospodin: "Vaše ohromná radost nad Jákobem nechť propukne v bouřlivý jásot a křičte veselím, mezi předními z pohanských národů prohlašujte: 'Vzdejte chválu Hospodinu a řekněte: Zachraň Hospodine lid svůj, pozůstatek Izaele'."

(8) Hle, přivedu je ze země severní, shromáždím je z nejodlehlejších koutů země. Bude mezi nimi slepý a kulhavý, těhotná, i ta, jež právě porodila. Vrátí se sem veliké shromáždění. (9) Přijdou s pláčem a s prosbami o smilování, já je povedu. Dovedu je k potokům, jež mají vodu, cestou přímou, na níž neklopýtnou. Budu Izraeli otcem, Efrajim bude můj prvorozený."

(10) Slyšte, pronárody, Hospodinovo slovo, na vzdálených ostrovech oznamte toto: "Ten, který rozmetal Izraele, shromáždí jej, bude jej střežit jako pastýř své stádo." (11) Hospodin zaplatí za Jákoba, vykoupí ho z rukou silnějšího.

(12**) Přijdou a budou vesele křičet na výšině sijónské, budou proudit k Hospodinově dobrotě za obilím, moštem a čerstvým olejem, za mladým bravem a skotem. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada. Už nikdy nebudou tesknit. (13***) Tehdy se bude v tanci radovat panna i jinoši a starci. "Jejich truchlení změním ve jásot, místo strasti jim dám útěchu a radost. (14) Duši kněží zavlažím tukem a můj lid se bude sytit mými dobrými dary, je výrok Hospodinův."

(15) Toto praví Hospodin: "V Rámě je slyšet hlasité bědování, přehořký pláč. Ráchel oplakává své syny, odmítá útěchu, protože její synové už nejsou."

(16) Toto praví Hospodin: "Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala, je výrok Hospodinův, však oni se vrátí z nepřátelské země. (17) Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Hospodinův. Synové se vrátí na své území. 

(18) Zřetelně jsem slyšel Efrajima, jak si stýská: »Potrestal jsi mě a byl jsem ztrestán, býval jsem jak nezkrocený býček. Obrať mě, chci se vrátit, vždyť ty, Hospodine, jsi můj Bůh. (19) Po svém návratu chci činit pokání, po svém poučení budu se bít v prsa, stydět se a hanbit, že nesu potupu svého mládí.« -

(20) Což je mi Efrajim syn tak drahý, dítě mého potěšení? Kdykoli však o něm mluvím, znovu a znovu si ho připomínám. Proto je mé nitro nad ním zneklidněno. Slituji, slituji se nad ním, je výrok Hospodinův."

(21) Postav si milníky, vztyč ukazatele, zamysli se nad cestou upravenou, nad cestou, po níž jsi chodila. Vrať se, izraelská panno, vrať se do těchto svých měst! (22) Jak dlouho budeš pobíhat sem a tam, dcero odpadlice? Hospodin stvoří na zemi novou věc: žena se bude ucházet o muže.

(23) Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Opět budou mluvit toto slovo v zemi judské a v jejích městech, až změním jejich úděl: »Požehnej ti Hospodin, nivo spravedlnosti, horo svatá.« (24) Bude na ní bydlet Juda a zároveň všechna jeho města, oráči i ti, kteří táhnou se stádem. (25) Občerstvím duši znavenou a každou duši tesknící ukojím."

(26) Potom jsem se probudil a prohlédl jsem. Můj spánek mi byl příjemný.

(27) "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy oseji dům izraelský i dům judský lidmi i zvířaty. (28) A jako jsem nad nimi bděl, abych rozvracel a podvracel, bořil a ničil a škodil, tak budu nad nimi bdít, abych budoval a sázel, je výrok Hospodinův. (29) V oněch dnech už nebudou říkat: »Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby«, (30) nýbrž každý zemře pro vlastní nepravost. Každému, kdo jí nezralé hrozny, budou trnout zuby."

(31) "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novu smlouvu. (32) Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův. (33****) Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svou Tóru jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. (34) Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: »Poznávejte Hospodina!« Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat."

(35) Toto praví Hospodin, který dává slunce za světlo ve dne, měsíc a hvězdy za světlo v noci podle svých ustanovení, který vzdouvá moře, takže jeho vlny hučí, jehož jméno je Hospodin zástupů:

(36) "Jestliže přestanou tato ustanovení přede mnou platit, je výrok Hospodinův, také potomstvo Izraele nebude přede mnou už ani pronárodem po všechny dny." (37) Toto praví Hospodin: "Jestliže budou změřena nebesa nahoře a prozkoumány základy země dole, i já zavrhnu všechno potomstvo Izraele, kvůli všemu, čeho se dopustili, je výrok Hospodinův."

(38) "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy toto město bude opět vystavěno pro Hospodina, od věže Chananeelu až k bráně Nárožní. (39) Odtud vyjde měřící šňůra přímo k pahorku Garébu a stočí se do Goje. (40) Celá dolina s mrtvými těly a popelem z obětí i všechna lada až k úvalu Kidrónskému, až k rohu brány Koňské na východě, to vše bude svaté pro Hospodina. Už nikdy to nebude vyvráceno ani zbořeno."

Poznámky:

* Jr 31:7 ČEP: "Radostně plesejte ... (jásejte)" jsem zeditoval za výstižnější obsah: "Vaše ohromná radost nad Jákobem nechť propukne v bouřlivý jásot a křičte veselím" (překlad Křesťanské stránky webnode) viz H7442, רָנּ֤וּ [rannú]. Jedná se zejména o korekci překladu fráze: "רָנּ֤וּ לְיַֽעֲקֹב֙ שִׂמְחָ֔ה וְצַהֲל֖וּ" [ránnú leja'akov simchá wetcahalú]

** Jr 31:12 ČEP "plesat" jsem změnil za přesnější "vesele křičet", neboť slovo וְרִנְּנ֣וּ [verinnenú] popisuje radostné spontánní výkřiky plné radosti a slovo plesat nevyjadřuje plně hlasitost těchto projevů.

*** Jr 31:13 ČEP "veselí" jsem změnil na jásot

Přepis 31:12-13 zelenou barvou tučně: (12) Úva'ú werinnenú vimróm Tcijón (...) wehájetá nafšám kegan ráve we-ló jósífú leda'avá ód. (13) Áz tismach betúlá bemáchól uvachurím úzeqéním jachdáw wehafachtí evlám lesásón wenichamtím wesimmachtím mígónám.

**** - ČEP: "Zákon" - zaměnil jsem za Tóra. Správně by mělo být použito slovo Tóra na většině místech, protože slovo Tóra je tak významné a má mnoho jiných významů než jen Zákon. V případě Jr 31:33 je očividné, že nejde o ručně psaný zákon někde na papíru nebo na desce, ale že jde o lásku k Bohu a touhu po spravedlnosti, kterou do srdce vloží Bůh těm, kdo se opravdově navrátí celým srdcem k Bohu. Ti kdo tak neučinili a neobrátili se celým srdcem Dt 4:29 a Jr 29:13-14 nemohou zakusit toto Boží zaslíbení a jeho projevy v plné míře jak byly popsány v Jr 31:12-14 a jinde. Výše zmíněné části purpurovou barvou zvýrazněné vyjadřují podstatu pokání a opravdový vztah s bohem; lidé s porušenou myslí, nestálí, kteří si nedokáží vybrat mezi světem a Bohem se potácejí a jsou smekáni okolnostmi života, protože nespoléhají plně na Boha. Ježíš řekl, že nikdo nemůže sloužit dvěma pánům a Pavel říká, že se nemáme snažit napodobovat pohany nebo snažit se líbit světu.

Modrá barva - zaslíbení o návratu lidu do zěmě; znovu-vybudování Izraele.

Zelená barva - povzbuzující zaslíbení, které lze dobře vztáhnout i na křesťany

Pururový poddržený tučný text - Jr 31:33 viz poznámka **** výše.

© 2019-2021 Křesťanské stránky
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky