Hinduismus:

Tantrická vizualizace (10)

Úvod

Cílem tohoto článku je prokázat škodlivost a nebezpečnost vizualizačních a meditačních technik a to zejména s ohledem na křesťanskou věrouku. Veškeré informace v tomto článku jsou interpretovány z pohledu bible, z pohledu fundamentálního křesťanského pohledu. Tento článek se opírá o dílo "Visualization in Hindu Practice", autor Sthaneshwar Timalsina, zveřejněno květen 2017 na academia.edu. Autorem tohoto článku, včetně překladu jsou Křesťanské stránky (lokalizované na webnode.cz a FB: Křesťanské stránky webnode).

V předchozím díle byla řeč o transformaci osobnosti. U toho ještě zůstaneme.

Význam barev

Oranžová tučná v citované části je varující. Červená tučná v citované části je velmi závažné tvrzení, někdy až šokující. Žlutou tučnou barvou jsou věci, které jsou vhodné k zapamatování. Tmavě modrou barvou tučně jsou části, které jsou zajímavé pro pochopení hinduismu, ale pro další studium v souvislosti s meditacemi a vizualizacemi v New Age nebo v křesťanství, už není nutné si je pamatovat.

Vizualizace v tantře

"V tomto procesu se skutečné tělo stává plátnem pro promítané tělo. V důsledku toho mění aspiranti svůj tělesný postoj a somatosenzorické schopnosti kultivované prostřednictvím trvalé vizualizace vlastního těla." (str. 13)

Cílem je vizualizovat:

Tělo, které se skládá z manter (opakovaných zvuků, které vzývají božstvo či modlu).
Božstvo, které vychází ve formě mandaly, tj. obrazu, který reprezentuje božstvo a jeho manifestaci ve světě z pohledu ego-centrického.
Tělo jako chrám.
Tělo a vesmír je jedno a to samé.
Tělo je manifestací blaženosti a vědomí.

"První z nich, tělo složené z manter, je vizualizační praxe společná pro všechny tantrické praktiky. Tato praxe je také nalezena v Smarta hinduismu. Ústředním bodem této praxe je vizualizace, že božstva a jejich mantry jsou totožné a představy božstev vycházejí z manter a vracejí se zpět k posvátným fonémům. V tomto procesu se představa božstva stává reprezentací vnitřního / skutečného těla božstva, které se skládá z manter.[17]" (str. 13)

"Termín murti se v tantrách často používá k označení tohoto zvučného těla božstva." (str. 13)

"V rituálu instalace fonémů a manter po celém těle (nyasa) vizualizátor vizualizuje vybraná písmena v různých končetinách aspirantova těla. Tato projekce údajně přeměňuje fyzické tělo na mantrické tělo, což umožňuje aspirantovi tělesně cítit přítomnost božstva. Kromě instalace odlišných písmen vrcholí rituál grafickou instalací slov a úplných manter. Stejně jako jedno tělo v tomto vyobrazení je soubor různých manter, stejně tak je i s božstvem. Tato rituální korelace božstva se specifickými slabikami, barvami a částmi těla vede ke složitým představám, a představa božstva zastupuje různé božství, z nichž každá sestává z různých uspořádání manter." (str. 13-14)

Červeně zvýrazněná věta nám říká, že mantry v hinduismu chápány jako božstvo. Nicméně uctívání božstev v hinduismu pomocí zvuku se neváže jen na mantry, protože mantry jsou jen harmonické zvuky. Hinduismus má specifickou hudbu, která má mít podobně transcendentální účinky. Pro nás křesťany to znamená, že tak jako u manter potřebujeme znát jejich smysl, potřebujeme znát také smysl hudby, jaké božstvo uctívá, protože pokud hudba uctívá jiné božstvo než našeho boha Otce a Ježíše Krista, tak takovou hudbou pak vzdáváme chválu jinému bohu a to už je modlářství. Opět doporučuji ke shlédnutí film - dokument Yoga uncoiled (anglicky).

Žlutě zvýrazněná věta nás upozorňuje na fakt, že také v New Age se během meditací nebo relaxací používá vizualizace ve spojení s barvami a různými částmi těla. V New Age se této praktice říká kreativní vizualizace a škodlivost je stejná jako v případě hinduistických vizualizací. Kromě toho svoji roli při uctívání božstev hrají specifické vůně, kadidla, apod. které si člověk může vizualizovat nebo je opravdově zapojit při uctívání... I to je modlářství.

"Druhá vizualizace na mandalách je stejně všudypřítomná pro tantrické praktiky. Základní struktury mandaly jsou tak staré jako védské rituály, i když tantry se rozšiřují o raný koncept a dávají vznik komplexním představám mandaly. Mandaly také poskytují plán obětního oltáře, chrámu nebo domu." (str. 14)

Mandala obsahuje různé symboly, které mají svůj náboženský význam, všechny ale směřují k uctívání jiného Božstva, než Hospodina. Způsob jakým máme uctívat Hospodina je pevně daný v bibli, kromě přesně určených náboženských rituálů, které byli používány v době, kdy stál svatostánek, existují i předem vymezené postupy na uctívání pomocí hudby a zpěvů, pomocí díkuvzdání, ale také pomocí dobrých skutků a milosrdenství. Bible neorientuje uctívání Boha na člověka, čili na sebe či dovnitř sebe, ale vně.

Tělo aspiranta jako oltář

Pointou následující části bude že nejvyšší božstvo je praktikantovo vědomí, čili on sám. Toto vědomí je zapojené s objekty prostřednictvím smyslového kontaktu, ale to oč běží jsou představy o objektech, ne ty hmatatelné objekty jako takové.

V hinduismu existuje souvztažnost mezi tělem jogína a tělem božstva, protože jogín si má uvědomit, že on sám je božstvem, proto si své tělo vizualizuje jako chrám božstva.

"Maharthamahjari (MM) popisuje vztah mezi tělem a oltářem takto: 'Instrumentální božstva pulzují v oltáři, ve vlastním těle, které je totožné s vesmírem. Uprostřed nich pulzuje také nejvyšší Šiva, oceán uvědomění.' (MM 34)" (str. 14)

Tato citace shrnuje podstatu uctívání vlastního těla jako modlářství. Ať už tedy provádíte vizualizace v hinduismu, New Age nebo křesťanství, vizualizací vlastního těla se opět dopouštíte modlářství. Je to filosofie, která má společnou podstatu. Cílem je splynutí (představou) těla praktikujícího s jeho vědomím a vesmírem, tak aby mysl byla oklamána že splynula s Bohem.

"Ve vizualizační praxi nastíněné v MM, která identifikuje tělo s mandalou, jsou smyslové orgány aspiranta srovnávány s 'instrumentálními božstvy' (karana devís), energiemi, které jsou nezbytné pro projevení světa. V tomto systému je nejvyšší božstvo Šiva totožné s vlastním a čistým vědomím." (str. 14)

Tato citace podporuje tvrzení, že hinduismus věří v to, že člověk sám je Bůh: vědomí jedince je Božstvo reprezentované v jedné z miliardy podob. Cílem meditace je uvést člověka do stavu, kdy bude vnímat své vědomí v rozšířené, beztvaré podobě. Je-li jedinec sklenicí ve vodě, pak si má uvědomit, že je vodou, tedy nejen v té jedné sklenici, ale že je propojen se všemi ostatními vodami všude po světě. Tento dojem je pochopitelně jen klam mysli způsobený dlouhým a pečlivým oklamáváním mysli. Tato filosofie osciluje s křesťanskými mystickými naukami převzatými s pohanství, které však nemají nic společného s biblickým učením. Takové mystické nauky či víry, které zdůrazňují jedince jako Boha jsou ve své podstatě modlářské a okultní. Jedinou výjimkou byl Ježíš Kristus, který byl a je Božím synem a Bohem. Pro křesťana je důležité, aby se vzdal této falešné víry, která je v rozporu s Bohem a jakkoliv mystický zážitek kosmického spojení prožil, činit pokání z toho, že se nechal takto oklamat satanem. Díky tomuto pokání a odmítnutí "jiného evangelia" (2 Kor 11:4, Gal 1:7-9) člověk najde opravdový vztah s Bohem a skutečné spasení (jistě, ještě je třeba ho mít potvrzení křtem ve vodě ve jméno Ježíše Krista). Myšlenky podobné těm o vodě a božství v každém člověku (aniž by přijal víru a spasení Ježíše Krista, jediného pravého Krista, který nás vykoupil z hříchů) jsou jiným evangeliem, které se mu stalo prokletím a oddělením od Boha. Je třeba se jich zříct a přijmout víru v pravého Krista a to pravé evangelium. Ne víru v gnostické evangelia, ale víru v biblická evangelia, jak jsou reprezentovány Ježíšem a jeho dvanácti apoštoly. Dokud člověk nezavrhne myšlenky jiných učení jako jsou platonismus, gnosticismus, novoplatonismus, stoicismus, mysticismus, nemůže být opravdu spasen, neboť byl oklamán podvodným učením ďábla, který reprezentuje Boha jinak než jak ho reprezentuje bible.

Velmi otevřeným a jasným modlářstvím vztahujícím se k vlastnímu tělu je popis významu mandaly:

"Termín deví se vztahuje jak na samo-zářící božstva v mandale, tak na auto-reflexní povahu vědomí. Metafora oceánu vyvolává představu, že smysly jsou jako vlny a dotýkají se břehů příslušných objektů. V textu je výslovně uvedeno, že 'samotné tělo je prvotním oltářem'[21], a toto je shodné s názorem, že tělo je mandala, kde střed znamená sebe" (já/self)" a okolní kruhy popisují vnitřní a vnější smysly. Když je tělo pojato jako oltář, somatické funkce jsou identifikovány jako rituální uctívání božstva:"

V tomto pojetí, tělesné funkce slouží k uctívání božstva, které si člověk vytvoří ve své mysli. Je to velmi obecný popis, protože mandala je jen symbol, ale na základě tohoto popisu můžeme najít odůvodnění k tomu, proč jsou veškeré vizualizace, napříč všemi náboženskými směry, modlářstvím, ať už jsou prodávány v čistě obchodním balení, prosty náboženských termínů nebo v křesťanském balení, zabaleny do vznešených pojmů. Nejde výhradně o formu v jaké se vizualizace provádí, jako o onu základní myšlenku: prostou víru v to, že člověk je centrem vesmíru a zároveň božstvím. Ale dokonce, i když člověk tuto víru nemá a přesto tyto věci praktikuje, v jakékoliv formě, tak ho to ovlivní, neboť jak již bylo řečeno v předchozích dílech, výsledek vizualizace je proměna osobní domény praktikujícího člověka. S praktikou tedy přijde změna přesvědčení, které se může změnit ve vědomé uctívání ...