Seznamování,
duševní vztahy
a rozchody
Původně jsem chtěl zřídit samostatnou sekci o vztazích a psychologii. Mám však dojem, že téma vztahů zabývá spíše ženy než muže a nevím zda bych na téma psychologie vůbec měl co psát. A tak tento článek nakonec umísťuji pod sekci článků pro ženy; mám totiž v úmyslu psát o vztazích mezi ženami a muži. Vzhledem k tomu, že jsem svobodný, nepíšu o vztazích mezi manžely a věcech z tohoto zorného úhlu, ale z pohledu čím prochází muž či žena (z toho co jsem vyrozuměl - zda-li jsem vůbec něco porozuměl)... Předně musím říct, a to je důležité, že mé obrácení k Bohu bylo postupné; nenarodil jsem se do křesťanské rodiny a i když jsem uvěřil a byl pokřtěn v roce 2002, neměl jsem řádné vedení jaké by nováček měl mít, vystřídal jsem několik církví... Byl to nejspíš důsledek toho, že církev skrze kterou jsem uvěřil se rozhodla pořádat evangelizační program, ale nedomyslela do důsledku potřebu vedení nově obráceného člověka... Já si tuto potřebu dnes uvědomuji, že nestačí jen připojení mezi ostatní křesťany, do skupinky apod. ale že je třeba individuální péče a směrování, protože i když jedinec může mít otázky, které zodpovězeny jsou, jedinec sám nemá dostatečně široké povědomí o tom co je třeba vědět, zvlášť co se křesťanských konvencí týče. A to se týká i těch duševních vztahů, s kterýmž termínem jsem se za celá dlouhá léta mých pobytů i nepobytů v církvích nesetkal. A proto bych zde chtěl načrtnout tuto problematiku, kterou se mi snažila vysvětlit jistá žena, se kterou jsem se seznamoval, avšak vzhledem k rozdílným způsobům v komunikaci mezi muži a ženami jaksi toto asi nebylo dobře vysvětleno mě, abych to pochopil. A jelikož neumím prohledávat vzkazy Facebooku tak asi nenajdu přesné vysvětlení toho co to vlastně údajně mělo být, jen to co už nyní vím, že to je. Tedy rozdíl je v tom, že my muži většinou potřebujeme jasnou a přesnou komunikaci, nebo alespoň my, kdo jsme technického a racionálního uvažování. Takže nějaké obecné povídání o tom, že duševní vztahy jsou vůbec všechny vztahy mezi mužem a ženou mi asi moc nepovědělo.
Takže já jsem se v poslední době (což je širší časové období) seznamoval s několika ženama... Vždycky k tomu došlo tak nějak spontánně, ale protože nechodím do žádné církve, došlo k tomu přes internet. Mluvím o postupném seznamování, jak šlo v čase za sebou. Problém je, že jsem byl dlouho sám (a můj tehdejší pobyt v církvi to nijak nezměnil). V době, když jsem byl v církvi jsem zjistil, že existují jakési pro mě "nenormální" překážky mezi muži a ženami. Považoval jsem za přirozené, že by se lidi měli mezi sebou bavit a přátelit, ať už jde o ženy nebo muže. A když jsem se později seznámil s jistou ženou, ta mi řekla, že to prý normální není. No a tu byl kořen problému naší komunikace, který později nějak vyústil v nedorozumění, ale o tom asi psát nebudu. Problém je, že pokud lidi mají mezi sebou mít lásku, potřebují mít mezi sebou i přátelství - jinak řečeno lásku Agapé. Jinak nedává smysl mluvit o církvi jako o rodině. Protože sestry a bratři, mají-li být opravdu sestrami a bratry a ne pokrytci, kteří lásku jen předstírají nebo se navzájem úplně "zazdí" (2 Kor 6:6, 1 Petrův 1:22). Čili já od počátku toto vnímal jako novosmluvní ideál, že ty přátelství mezi muži a ženami tam mají být.
Je tu však určitý problém, na který jsem byl taktéž upozorněn, a ten je logický. Muž má být hlavou své ženy a ona by měla být jím vedená. Pokud tedy vznikne OPRAVDOVÉ UPŘÍMNÉ PŘÁTELSTVÍ mezi vdanou ženou a svobodným mužem, HROZÍ, že když si vyměňují názory na určité věci... Může se žena nechat ovlivnit jiným mužem. A nyní musíme řešit etickou otázku, zda toto je správné, aby se cizí žena nechala takto ovlivňovat někým jiným než svým mužem, nebo případně (DOKONCE!) pastorem! Ano, ano, pastoři byli určeni k vedení stáda, nikoliv však k tomu, aby rozhodovali za ženu v otázkách, ve kterých má rozhodovat její muž. Rozumějte, pokud by ze strany pastora byla potřeba kontroly či projev většího psychického nátlaku či manipulace tak to asi nebude podle
Paste Boží stádo, jež je mezi vámi, a buďte jeho strážci - ne z povinnosti, ale dobrovolně, ne ziskuchtivě, ale ochotně, ne jako byste panovali nad tím, co vám bylo svěřeno, ale buďte stádu příkladem." 1 Petrův 5:2-3
Moc pastora a staršovstva i tak může být značná. Co když muž/manžel vidí, některé věcí úplně jinak než pastor například proto, že bere bibli vážněji a doslovněji a chce vést svou ženu víc podle starosmluvního vzoru vedení rodiny než podle moderní liberálního způsobu? To přece taky může být problém. A nad tím jsem včera právě přemýšlel i ve vztahu k liberálním sborům, kterých je dnes víc než plno. Když si svobodný muž, který se chce držet fundamentálních měřítek (dejme tomu evangelikalismu nebo starosmluvních vzorů vedení rodiny) chce vyhlížet partnerku v liberálním sboru - pak to asi logicky nebude dělat dobře. Protože liberalismus považuji za nebiblický směr, tedy herezi. Prostě, když se někomu nelíbí co říká bible v určitých věcech, rozhodne si dělat to po svém... A to pak není ona poslušnost, o které čteme v 18-ti verších nové smlouvy (je to sedm dopisů). Je to svévole. Jistě, že u mladého člověka, který přišel do církve ze světa, je třeba víc trpělivosti a méně nátlaku, více času na to, aby vše pochopil a nesetkal se se zákonickými postoji. Ale časem, pokud člověk na to přijde sám
nebo je směrován tak, že se chce věrně řídit biblí a jít tímto "vlastní cestou", tj. cestou, která vede mimo liberální sbory, pak už se nejedná o zákonictví, ale o touhu následovat Pána, podle jeho měřítek.
Dovolte, abych se pokusil zodpovědět výše položenou otázku. Myslím, že riziko manipulace je skryto jak u pastorů, staršovstva tak manžela. Nikde není záruka, že ten muž, kterého si žena vezme nebude manipulátor, a že bude chodit počestně a bezúhonně, jak by si každá křesťanka přála. Může se stát, že pod krásným zevnějškem a pod vnějším leskem, že přes veškerou vzdělanost a společenské postavení, narazíte na narcistu. Nedávno jsem slyšel zajímavou věc z úst doktorů (viz video dole na konci článku), že je známo, že přes relativně malé procento výskytu psychopatů ve společnosti, existuje velké procento takových lidí mezi manažery a lidmi s vysokým postavením...
Byly mi dokonce doporučeny dvě knihy na toto téma:
Sociálně úspěšní psychopati aneb vzpoura deprivátů 1996-2020:
Hadi v nebesích aneb psychopat jde do práce:
Myslete na to, až budete příště hledat psychopata ve svém okolí, může to být právě člověk, který působí velmi slušně, společensky a na první pohled možná snad i gentlemansky.
Nicméně bible neuvádí manipulaci či narcismu jako důvod k rozchodu... Přesto v takové situaci se může ženě hodit rada dobrého přítele, který ji pomůže tuto manipulaci rozkrýt. A zde je jeden dobrý důvod proč je dobré mít dobrého přítele. Samozřejmě je tu také riziko: Co když ten "dobrý přítel" bude také manipulátor? Pak hrozí, že i on může zneužít vaší důvěry a svést vás... Začít manipulovat vašima citama. To by nebylo pěkné. Nezbývá než mít moudrost od Boha a modlit se, abychom případnou manipulaci byli schopni rozkrýt (spíš ženy, takže: byly schopny...).
Zvažme ještě jinou situaci. Dejme tomu, že jste ve vztahu s mužem, který uvázl v sektě, ale jelikož jste se s ním nechala ovlivnit i vy, nedokážete rozpoznat falešné učení, omyly té církve. Chcete zůstat až do smrti v pasti falešného nebiblického učení až dokud ten muž nezemře, a možná až do smrti? Apoštol Pavel řekl:
Falešné nauky lze odkrýt, pokud potkáte někoho kdo vám správně vyloží bibli a ukáže na rozporuplnost, když vám vyloží písmo v kontextu. Sekty a překrucovači bible totiž většinou vytrhávají buďto část verše, nebo celý verš z kontextu celé kapitoly, celého dopisu nebo celé bible. Proto je tak důležité vše co se vykládá v nové smlouvě znovu ověřovat ve staré smlouvě - s novou smlouvou si nevystačíte napořád. Existuje například hereze modalismu, kde uvízlo mnoho nepoučených lidí, kteří málo čtou nebo čtou jen bibli a tak nemají jak rozpoznat tyto bludy. Vedeni svůdci je jejich mysl zmatená, že nedokáže vidět co text bible doopravdy říká. Je to navíc i duchovní problém, ne jen problém nedostatku literatury. Ne, že by literatura nebyla, ale v sektách to chodí tak, že vám buďto zakáží číst určitou literaturu, nebo vás hlídají a dohlížejí nezdravým způsobem, abyste nemohli jinou literaturu číst...Jiné evangelium není, ale jsou někteří, kteří vás zneklidňují a chtějí převrátit evangelium Kristovo. Ale i kdybychom vám my anebo anděl z nebe kázali jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet! Jak jsme již řekli, tak to nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo káže jiné evangelium než to, které jste přijali, ať je proklet!" Galatským 1:7-9
Takže, ačkoliv se v církvích tvrdí, že duševní vztahy (přátelství mezi muži a ženami) nejsou dobré, přesto mohou být prospěšné. Navíc bible fakticky nezakazuje takové přátelství. Víme, že Ježíš se bavil se samařskou ženou u studny, nehleděl na konvence a normálně ji řekl, evangelium... Ona uvěřila a díky tomu byla spasena nejen ona, ale nakonec i mnoho dalších lidí z toho města či vesnice. Nelze tedy tak přísně vše zakazovat, neboť i taková kontrola by dobře mohla sloužit manipulaci. Spíš máme věřit v dobro, pěstovat důvěru, ale mít i zdravou schopnost rozlišení v tom, co už může nabourávat vztah, důvěru či intimitu mezi manželi.
Komunikace je hrozně moc důležitá, dokáže vyřešit nedorozumění
Komunikace přes sociální sítě, emaily, vzkazníky apod. přináší ohromná a často destruktivní rizika. Kvůli absenci hlasu nebo dokonce řeči těla může dojít k tolika problémům. Například při komunikaci s výše zmíněnou ženou jsem byl uveden v omyl, ačkoliv jsem původně vyznával to co jsem napsal v tomto článku, ona mě dokázala přesvědčit o tom, že je to špatné a že to tak nemá být. Muži by se podle ní neměli s ženami vůbec bavit (samozřejmě kromě běžného přátelského pozdravu a optání jak se vám vede... apod. To sklouzává k povrchní komunikaci a povrchním vztahům). Po diskusi se starším sboru jsem byl uklidněn, že jsem tomu rozuměl správně a že mé obavy jsou na místě. Jenže poté co jsem informaci zpracoval do textu a přeposlal, mi bylo řečeno, že se vším souhlasí, jako kdyby nikdy nepsala to co psala (že si nemám psát s vůbec jinými ženami, když se sbližuji s ženou). Toto si ale pamatuji velmi dobře, protože to řekla přes audio, takže si pamatuji její hlas. Tyto stránky vznikají díky mé potřebě zapisovat všechny myšlenky, neboť touto formou zpracovávám informace. Je pro mě důležité abych informace zapsal a následně se k ním v budoucnu mohl zpětně vrátit. Už zpracováním textu si ukládám všechny detaily do paměti a je to něco jiného než text napsaný na vzkazník nebo věta slyšená v telefonu. Zatímco většinu informací sdělovaných jiným způsobem zapomenu, jakmile si to zapíšu do přehledného článku a později se k tomu ještě smím vrátit, pamatuji si vše mnohem lépe. A nejspíš zde byl kořen problému v komunikaci a serii nedorozumění, které později následovali na vzkazníku. Malý zájem vyslechnout či potvrdit co říkám nakonec vedl k velkému rozporu. Jakoby ani jeden nebyl schopen slyšet. Proč to píšu? Protože v komunikaci je třeba velká trpělivost a je třeba mít neustále na paměti, že vzkazník či chat, může všechno zabít. Je lepší alespoň vést tu komunikaci přes audio, kdy se smíte slyšet v reálném nebo téměř reálném čase a tak můžete hned reagovat na to co druhá strana říká a přizpůsobovat tón svého hlasu ke zmírnění napětí apod. S tím souvisí také naprostá nutnost naslouchat jeden druhému, neskákat si do řeči. Někteří lidé, jako třeba muži, kteří jsou více přemýšliví, potřebují více času na odpověď aby si připravili slova v hlavě. Někdo dokonce může zpracovávat emocionální rozrušení a to ztěžuje výběr slov. V rozrušení člověk těžko hledá slova jak správně odpovědět, aby neurazil, nebo nevyhrotil nastalou situaci. Chci říct, že když kvůli nedorozumění vznikne v hovoru napětí, chcete to nějak vyžehlit (vyjasnit), ale když na vás ta druhá strana tlačí, nemusí to být jednoduché. Já kolikrát potřebuju mnoho času na odpověď a potřebuju si řádně rozmyslet co odpovím (někdy k tomu potřebuju i dny, pokud jde o vážné rozhodnutí). Tak snad už asi chápete, jak je pro mě těžké, když po mě někdo chce odpověď hned. Většinou nedokážu přijít se smysluplnou odpovědí, dokud si vše nenechám projít hlavou. Ono to takhle přichází sami, když se večer modlím nebo před spaním či ráno, mi Bůh najednou připomene věci... Něco mě napadne, začnu nad tím přemýšlet a přijdu na to kde je problém, nebo jak se správně vyjádřit. Já komunikuji rád, ale nemám rád stresové situace, kdy je nutné se rozhodnout hned. V takových situacích jsem často paralizován a nevím co dělat... To vše je dobré probrat, ale asi postupně, časem a ne hned. Myslím, že trpělivost je pro vztah hodně důležitá a že k tomu, přispěje, když se dva lidi více poznají a vědí jak reagují na určité situace, slova, apod. Pak je snazší najít trpělivost. Ale toto pro mě platí i v jiných situacích nejen ve vztazích mezi muži a ženami. Napadá mě, že to mám i při komunikaci s muži na Facebooku, kde se obvykle bavíme na nějaké teologické téma, a když dojde k nějakému příkrému teologickému rozdílu, či málem sporu, pomůže mi, když si toho člověka zařadím do nějakého teologického směru. Díky tomu, že ho pochopím, pochopím proč se mnou tak moc nesouhlasí. Když pochopím, že vězí v nějakém teologickém extrému či herezi, je pro mě jasné, že nemá smysl se moc hluboko zabývat daným problémem a zachovám klid neboť už vím, že bavit se o tom víc je zbytečné. Každý má svou hlavu a je přesvědčen o tom svém.
A myslím, že tak nějak to funguje i v tom vztahu s ženou, jen ... zde je třeba pochopit, že má-li žena být vedena mužem - myslím teologicky, pak to znamená, že by měla mít potřebu se nechat vést a přirozený sklon se přizpůsobovat (ne nadarmo, ale s tím že si nechá vysvětlit danou tématiku)...
Jistě pak jsou i ženy nepřizpůsobivé, které se nechtějí nechat vést a mají svou hlavu, možná prostě jsou odkojeny učením svého pastora, své církve a jsou proto nepřizpůsobivé, protože jsou přesvědčeny o tom, že on má pravdu, a muž se tedy musí přizpůsobit. Ale to je nebiblické. Biblický vzor je takový, že má to být žena kdo se vždy přizpůsobuje. Hm... Ale co když, žena byla opravdu obdarována takovým důvtipem a prozřením od Boha, že uvažuje samostatně, tak jak ji Pán vede, jak ji Duch Svatý ukazuje... Jistě to je těžké. Pokud má tak intimní vztah s Bohem a tu jistotu, pokud prostě už studuje bibli tak dlouho a má jistotu v tom, že vše vykládá správně, protože rozumí kontextu, pak s tím asi nic neuděláme. Může mít také pravdu. A muž, je-li opravdu zbožný, v tom případě, nechá-li se poučit, by měl přiznat své omyly. Jasně.
Může věřící žena vést manžela k Bohu?
Dejme tomu, že máme nevěřící pár. Žena se obrátí, chodí do církve je vedena a studuje písmo třeba 10-12 let. Může tato žena přivést k Bohu svého manžela? Proč ne? Může s ním mluvit o některých otázkách, které jako nevěřící má a pokud se rozhodne věřit a následovat Ježíše, pak mu může pomoci na cestě za Bohem. Může to dělat i pastor a staršovstvo toto vedení jistě. Ale někdy je prostě rychlejší a je to praktičtější, když to žena vysvětlí když může. Je tedy dilema ta hranice kdy žena smí učit a kdy ne. Já myslím, že to chce čas, aby ten muž se dostal k Bohu, poznával písmo a v jistý čas to přijde, kdy už bude mít takovou jistotu a bude sám vedený Bohem, neboť mu Bůh sám bude dávat nové objevy, které budou nové i pro tu ženu a tak ji začne vést. Rád to přirovnávám k tanci. Je to jako učit se tančit. Žena ho může naučit základy, ale teprve časem do toho sám pronikne tak, aby si to užíval a byl samostatný a mohl ženu vést. Nemusí to být jen základní společenský tanec, pokud ho to fakt chytne, třeba v tom objeví zálibu. Já se s tím nijak netajím, že rád tančím při chválách a nechávám se při tom vést Duchem Svatým, takže pokud mám dost soukromí nebo důvěrnou atmosféru mezi lidmi, kteří to znají a není to pro ně nic nového, dokážu tahle svobodně tančit a užít si svobodné spontánní taneční kreace. V podstatě mě to nikdo neučil, když pominu svých pár tanečních lekcí a inspiraci na youtube. Dělám to tak jak to mám rád, jak to cítím a prožívám a nikdo mě k tomu nemusí učit. Takže tak nějak to může přijít i s tou biblí, že pokud do toho pronikne a má tu potřebu, Bůh to dá, pokud je cele obrácen. Neboť muži mají vést ženy i v této otázce. Vysvětlení, kdy muž nemá zájem a nechce, je něco jiného. To je pak situace, kdy třeba je furt v práci a nemá čas na studium bible, ale tak to být nemá; to není v souladu s Božím slovem.