1. List Korinťanům (Korintským) 

Rozlišování při večeři Páně (8.)

Apoštol Pavel církvi Boží

Mluvím jako k rozumným ; sami posuďte, co říkám." 1 Kor 10:15

Když už jsme u té řečtiny, tak pro slovo rozumný Pavel použil φρονίμοις [fronimojs], od φρόνιμος [fronimos] (inteligentní, rozumný, prozíravý, moudrý, pozorný). Pro slovo soudit máme výraz κρίνατε[krinate] G2919. Kromě souzení ve smyslu soudního nebo soukromého sporu, J. Thayer poznamenává, že "správný význam 2919 [krinó] je vybrat si pomocí oddělování. Krinó ("rozlišovat, soudit") typicky znamená dělat rozlišení mezi správnou věcí a špatnou věcí (vinou a nevinou), zejména na rovině úřední. Přesně soudíme jen inteligentním porovnáním a kontrastováním založeném na Božím slovu, jinými slovy: uznat, schválit (upřednostnit) co je správné a odmítnout co je nekvalitní, druhořadé (špatné).

Thayer's Greek Lexicon nabízí ještě mnoho jiných významů jako: hodnotit, myslet, vybrat si, považovat, určit, vyřešit, rozsoudit ale toto je základní. Také vládnout.

Takže podle mě nejstručnější a nejtrefnější definice pro praktické použití by mohla být: vybrat si na základě rozumového srovnání s Božím slovem.

Takovýto soud vždy znamená, že si musíme jednu možnost vybrat jako správnou, na té pak stojíme a tou se pevně řídíme. Všechny další rozhodnutí vychází z tohoto rozsouzení. Ostatní možnosti pak jsou zavrženy a nejsou pro nás směrodatné, ignorujeme je a odělíme se od nich, aby nás nemátli. Doslova ty věci, které nepovažujeme za správné vyjmeme z našeho zorného pole a více se jimi nezabýváme, abychom se mohli soustředit na náš prvořadý cíl - na naši misi, na naše poslání. Držíme se té správné cesty. Nepaběrkujeme kolem a nefilozofujeme o dalších možnostech, když jsme se jednou rozhodli, věřit této pravdě, která byla jasně určená podle Božího slova.

V 10. kapitole Pavel naznačuje Korintským, že mají rozlišovat smilstvo, modlářství a jiné věci již zmíněné jako nepřípustný hřích. Již v 5. kapitole psal, že cílem jeho dopisu, je abyse nesměšovali se smilníky: "Napsal jsem vám v dopisu, abyste se nesměšovali se smilníky, ..." 1 K 5:9 a v 11. kapitole nyní se vrací k tématice večeře Páně a k tomu, že pokud někdo hřeší závažnějším způsobem (smilní), smilní vůči Bohu a to má své důsledky.

Sekty, hereze, štěpení v církvi

Především slyším, že když se scházíte v církvi, jsou mezi vámi roztržky, a zčásti tomu věřím. Musí totiž mezi vámi být i sekty, aby se ukázali ti, kdo jsou mezi vámi vskutku osvědčení." 1 Kor 11:18-19

Řecké slovo σχίσματα [schizmata] znamená rozdělení nebo rozbroje. Slovo αἱρέσεις ['ajresejs] pak znamená 1. vlastní volbu 2. náboženskou nebo filosofickou sektu 3. neshodu, nesoulad, spor. Tím druhým slovem Pavel pravděpodobně ukazuje na vznikající skupinky uvnitř církve, které každá zastávala svůj odlišný názor. Pavlovy se zde podle mého názoru nelíbila protichůdnost smýšlení, rozdělení v církvi. Umím si to životě představit v dnešní době mezi církvemi, kdy různí vyznavači různých teologických směrů a denominací se přou o názory, což jde dobře sledovat na internetu. Ovšem, tady byla jiná situace, protože Pavel nemluví o různých sborech, ale jmenovitě o té Korintské církvi. Pravda, je však, že nevím jestli Korintská církev nebyla rosdělená na více sborů, pak by vznik takových frakcí byl velmi snadno představitelný. Na začátku dopisu Pavel zmiňuje rozdělení způsobené tím, že se vytvářeli skupinky podle toho kdo ke komu patří (3. kapitola). Stejně tak spory mohly vzniknout bojem o moc, jak je vidět z Pavlovy obhajoby svého apoštolství a nároku na Korintskou církev. 

Pod slovem 'ajreseis si taky můžeme představit i menší názorové odchylky od původního učení za které by Pavel jistě nekáral a jsou způsobeny tím, že když nově obrácení lidé přijdou do sboru, nemají ve všem jasno a potřebují se teprve učit. Učení nově obráceného člověka má probíhat formou porovnávání otázek a odpovědí s biblí, s Tórou, případně s dopisy církevních autorit, v případě prvních církví. Otázky je třeba pořádně vysvětlit a to s krotkostí a úctou (1 P 3:15). Pokud zodpovědné osoby nechtějí komunikovat a vysvětlit důležitou tématiku, pak takové chování může být znakem sekty. Ovšem, také se domnívám, že tento závazek existuje především vůči členům sboru, ne vůči kandidátům, i když logicky, pokud církev má zájem o získání nových členů, měla by mít zájem s nimi transparentně komunikovat. Myslím si, že v dnešní době je transparentnost velmi důležitá, protože sekt, které učí hereze je velká řada a nikdo nechce padnout do nastražené léčky jen kvůli tomu, že by se nechal zmanipulovat, oklamat. Já patřím k lidem, kteří si všechno porádně prostudují a rozváží, takže pokud hledám a zvažuji církev, dívám se na její oficiální vyznání, ale krom toho se elektronicky ptám pastora na další detaily, které některé církve nedávají veřejně. Zkrátka mi nestačí jen vágní definice víry, protože herezí je opravdu mnoho a nevidím důvod proč bych měl jít někam, kde nejsou transparentní informace. Je dobré znát historii církve, kdo ji založil, jaká církev, s jakými církvemi spolupracují a pokud nespolupracují tak proč! Můžete mít celý dlouhý seznam otázek, přijedete do sboru a pastor nebude mít na vás čas. Takže nevidím důvod proč by na otázky nemohl odpovědět elektronicky, pokud je církev transparentní. Pokud zrovna hledáte církev, tak vás může zajímat tato sekce, kde jsem některé otázky pokryl. Myslím, že je dobré mít nějaký obecný přehled, než se vydám hledat církev. Případně můžete nahlédnout také do sekce Zachraňte se, kde je celá řada směrů, které se vyznačují nebiblickým učením. Pravda jsou tam i nekřesťanské směry jako New Thought, New Age a hinduismus a tyto tam jsou z toho důvodu, že dneska se některé křesťanské církve namixovali s jejich praktikami.

Jídlo a tělesné chování ve sboru

Když se tedy spolu scházíte, není to k tomu, abyste jedli Pánovu večeři; vždyť každý si při jídle bere nejdříve svou večeři, a tak jeden hladoví a jiný je opilý. Cožpak nemáte domy, abyste v nich jedli a pili? Anebo pohrdáte Boží církví a zahanbujete ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás pochválit? Za toto vás nechválím!" 1 Kor 11:20-22

Slovíčko καταφρονεῖτε [karafronejte] také znamená opovrhujete, ignorujete, urážíte, nemáte v úctě, poškozujete. Slovíčko καταισχύνετε [karaischynete] také znamená neprokazovat přízeň, přivést někoho do rozpaků, uvést někoho do zmatení nebo frustrace. 

Je zde očividně řeč o tom, že si nemáme do sboru nosit vlastní jídlo z domu, abychom nepohoršovali ty, kdo nemají nic k jídlu. Apoštol o tom psal už v 6. kapitole:

"A takoví jste někteří byli, ale jste omyti, nadto posvěceni, ano, ospravedlněni jménem Pána Ježíše a Duchem našeho Boha! Všechno smím, ale ne všechno je prospěšné. Všechno smím, ale já se ničím z toho nedám ovládnout. Pokrmy patří břichu a břicho pokrmům; Bůh pak jedno i druhé obrátí vniveč. Tělo však nepatří smilstvu, ale Pánu a Pán tělu." 1 Kor 6:11-13

Jinými slovy Pavel řekl, že takové chování je tělesné, církev je k tomu, abychom se tam scházeli za účelem zbožného jednání, oslavování Boha, modlení, uctívání Boha v duchu a v Pravdě. Je však jasné, že jakékoliv tělesné chování, jako křik, urážky, pohrdání, to v církvi nemá být a je to odsouditelné. Viz další verše.

Večeře Páně

Neboť já jsem přijal od Pána to, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, a když vzdal díky, rozlomil jej a řekl: 'Vezměte, jezte, toto je mé tělo, které se láme za vás. Toto čiňte na mou památku.' Stejně tak i kalich, když povečeřel, se slovy: 'Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. Toto čiňte, kdykoli byste jej pili, na moji památku.' Neboť kdykoli byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde. A proto, kdokoli by jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodně, bude vinen tělem a krví Pána." 1 Kor 11:23-27

Již dříve v 1. listu Korintským Pavel instruoval, aby Korinťané odstranili starý kvas: "Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus." 1 Kor 5:7. Kvas pochopitelně představuje hřích. Pokud se kvas, tedy hřích neodstraní, bude kypět a s novým těstem se rozhojní. Je to připomínka slavnosti z "Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován." Ex 12:15, také nařízení z Lv 23:6 "Patnáctého dne téhož měsíce začne Hospodinova slavnost nekvašených chlebů; po sedm dní budete jíst nekvašené chleby."

Ježíš povolával své učedníky z řad rozhodných lidí, kteří byli ochotni zanechat vše a následovat ho. Bohatého muže instuoval k tomu, že má prodat všechen svůj majetek, neboť pro bohaté je nemožné, aby vstoupili do Božího království. Ježíš přece řekl: Mt 19:23-24 "... Amen, říkám vám, že pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království. A říkám vám znovu: Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království." Jeden muž, který ho chtěl následovat a byl nerozhodný, a ptal se Ježíše nechť se smí nejprve zůčastnit náboženského rituálu ukládání kostí svého otce (Mt 8:21). Ježíš mu na to odpověděl, že tento ceremoniál provádějí mrtví lidé a že se ho nemá účastnit: "Pojď za mnou a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé." ... Rozumíte tomu, že Ježíš nezakázal pomazání ani pohřebení těla, ale lidské tradice, které jsou spojené s kultem uctívání kostí? Každopádně z tohoto příběhu je vidět určitá radikalita, ovšem smysluplná. Je smysluplné, že kdo chce následovat Ježíše, měl by spoléhat na Boha a ne na svůj majetek, a neměl by se zajímat bezduchými náboženskými obřady, které vymysleli lidé a ne Bůh. A s tímto souvisí další Ježíšovo napomenutí: "Farizeji, ty slepče, vyčisti nejdříve vnitřek kalicha a mísy, aby mohly být čisté i zvenčí." Matouš 23:26. Je zřejmé, že Ježíš se "radikálně" (čtěte "rozhodně") zastával pravdy a spravedlnosti a díky této rozhodnosti dokázal obstát před náboženskými vůdci, kteří ho chtěli zabít. Ježíš důrazně varoval všechny, kdo se chtějí uchýlit k prázdným náboženským tradicím, zachovat si vnější vzhled zbožnosti a spravedlnosti, ale skrytě páchají nepravost. Právě do této situace se dostali Korintští, když slavili večeři Páně nehodně, bez rozlišování a rozsuzování svých hříchů.  S kalichem je to stejně jako s hostinou. Nepodáte hostům, špinavý kalich a nádobí než začnete stolovat. Kdo chce jít za Ježíšem musí vydat všechno co má, aby získal věčný život. Ježíš byl radikální, rozhodní a stejnou rozhodnost a radikalitu očekává o každého upřímně věřícího člověka, který chce vejít do Božího království. Kdo chce následovat Ježíše musí rozhodně následovat volání Ducha Svatého. Slavnost nekvašených chlebů přináší povinnost odstranění starého kvasu, tedy ukončení hříšného jednání. Je to pokání, které je nutné - toto jednání však má v každém člověku vyvoláno na základě jeho vlastního svědomí. Připomeňme si 1 Kor 10:29b "... Vždyť proč má být moje svoboda souzena svědomím někoho jiného?" . Logicky - každý je souzen svým vlastním svědomím. U Korintských však byl problém v tom, že se oddali světské činnosti v církvi a hříchu, ať už skrytému či nikoliv, a takto chtěli pojmout večeři Páně nehodně. Jejich svědomí tedy bylo potlačeno a nebylo napraveno v souladu s písmem.

Ať tedy člověk prověří sám sebe a takto ať jí z toho chleba a pije z toho kalichu. (29) Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sám sobě odsouzení, jelikož nerozsuzuje Pánovo tělo. (30) Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a nemocní a mnozí usínají. (31)  Kdybychom se totiž rozsuzovali sami, nebyli bychom souzeni. (32) Když jsme však souzeni, býváme Pánem vychováváni, abychom nebyli odsouzeni se světem." 1 Kor 11:28-32

...

"Jako spolupracovníci vás však také napomínáme, abyste nepřijímali Boží milost nadarmo." 2 Kor 6:1 + v. 2 až 10 dává za vzor jak má žít Boží služebník: "V ničem nedáváme žádnou příležitost k pohoršení, aby naší službě nebylo co vytknout, ale ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci..."

Tématické video

https://www.youtube.com/watch?v=3MkHWgTMPwo