Srovnání
meditačních a kontemplačních technik
s Quimbyho učením (r.~1840-1885)
1. KONTEXT:
Výtažek z Quimbyho učení
Quimbyho učení připomíná buddhismus nebo hinduismus
Hinduismus a buddhismus učí, že v člověku je božství zvané brahman - označuje zcela nepopsatelný základ všeho. V hinduismu je brahman neměnná, nekonečná a neprojevená realita božské podstaty bytí, hmoty, energie, času a prostoru v tomto vesmíru. V hinduismu je neprobuzená duše átman, ale její podstatou je božství brahman.
"... smysly jsou jako světlo - univerzální látka, atribut Boží, který používáme (stejně jako při zobrazování původní moudrosti se podílíme na samotné podstatě této moudrosti, která překračuje veškerou definici."
Quimby mluví o tom, co by jazykem současných kultů bylo nazváno např. kosmické vědomí, univerzální inteligence či Vyšší já.
Quimbyho vnímání reality
"Často hovořil o člověku jako o hmotě, což samozřejmě znamená mysl, kterou lze změnit."
"'Opravdový člověk'
neboli 'smysly'
mohou být zotročeny světonázory (...) Quimby se snažil osvobodit smysly od jejich zajetí hmotou*" (angl. "free the senses from their bondage to matter"), - "nebo jeho smysly mohou být připoutány k Moudrosti, která je nadřazená hmotě a názoru. V každém případě, kdekoli je myšlenka nebo vědomí soustředěno, tam jsou smysly připojeny." (*I v tomto ohledu je Quimbyho učení dokonale synchronizováno s buddhismem či hinduismem, které svými meditacemi chtějí dospět k tomuto stavu: odtržení vědomí od hmoty, která je jen iluzí a zaměřit se na vnitřní pokoj (brahman), pozn. překl.)
"Je zajímavé, že v současné době mnoho studentů psychické* vědy dosahuje stejného závěru," (je řeč o "vědě" 19. století) "zčásti, kterého Dr. Quimby dosáhl tak dávno; jmenovitě skutečnost, že fakta jasnovidnosti, jasnovidectví, telepatie a schopnosti duševně se uzdravovat na dálku, dokazují existenci identity, která může žít a jednat nezávisle na hmotě."
(*angl. slovo "psychic" znamená nejen duševní či psychický, ale také spiritualistický, paranormální, nadpřirozený a jasnovidecký, když se mluví o tzv. mentálních schopnostech)
Všimněte si, že Quimby zařazuje schopnosti duchovního vnímání či duchovní realitu do přirozené povahy člověka, ale přitom platí, že tyto schopnosti není možné běžně využívat bez toho, aniž by se člověk uchýlil k technikám, které tyto schopnosti "otevírají" či "probouzí" - řečeno spirituálně či mysticky - Quimby by nejspíše mluvil o probuzení do reality či prohlédnutí klamu, podobně jako tomu je u hinduistických a buddhistických meditačních praktik, které usilují o totéž; a podobně jako je tomu i u mystických kontemplativních praktik, které otevírají duchovní svět způsobem, který je Bohem zakázaný, neboť jak víme: toto učení je v rozporu s biblí, neboť člověku nepřísluší z vlastní vůle tyto věci probouzet, neboť prostřednictvím meditací a kontemplací, člověk ztrácí kontrolu nad svou myslí a nad svým duchem a vydává se pod vliv duchovních mocností, které nejsou od Boha. V těch spisech, které pojednávají o Quimbyho učení je tedy jasný důkaz o tom, že duchovní svět a duchovní síly existují, ale jelikož tyto nebyly dány od Boha jakožto výsledek života v pokorném podřízení Božím nařízením a výsledek vztahu s ním, tyto síly jsou ty zlé. Ačkoliv se tyto síly a duchovní schopnosti zprvu jeví jako přínosné a pro člověka užitečné, užívání těchto praktik odděluje člověka od Boha a stává se z něj nepřítel Boží.
Quimbyho spojení s Hnutím víry
Vidíme už z Quimbyho filosofie, že onen muž nepotřeboval Boha a odkazuje se na prastarou Satanovu lež, že člověk může disponovat stejnými schopnostmi jako Bůh: že může znát dobré i zlé a Boha k tomu nepotřebuje. Stejnou nebo velmi podobnou charakteristiku učení vidíme napříč celým hnutí New Thought až po učení a praktiky Hnutí víry, které spoléhá na svou vlastní víru, na svou vlastní sílu, na pozitivní myšlení, stejně jako Quimby, jen celé je to zabaleno do náboženského pláštíku, aby se to lépe prodávalo, s křesťanskou terminologií, protože o terminologii tady vážně nejde. Jde o to, že Quimby se doznal k nadpřirozeným schopnostem, že onen muž byl otevřený těmto duchovním silám, ovládal jimi podobně jako spiritisté. Podobně i John Alexander Dowie, který snad ani nebyl přímým žákem Quimbyho neboť jeho schopnosti nepřijal, ale hledal je jak víme z jeho dopisů ve spiritistických kruzích, na seancích a sám byl jejich aktivním praktikantem a mistrem. To z obou mužů činí původce moderního duchovního hnutí: pentakostálního hnutí. Oni byli na počátku a předali tyto duchovní síly dál, všem kdo se jim otevřeli. Tím se spustila lavina bludného duchovního učení, které se šíří až dodnes.
Co tedy řekneme o pozitivním myšlení a pozitivních afirmacích/proklamacích? Jsou zdrojem bludného myšlení, které nevychází z podřízení se Bohu, ale z pýchy, která usiluje o bohorovnost a je vzpourou proti Bohu. Staví na první místo lidské (tj. egocentrické) úsilí a lidskou snahu, před důvěrným spoléháním na Pána a krále Králů Ježíše Krista, který všechno může, je věrný a je schopen nás před vším ochránit. Kult, který se zrodil z tohoto původce, je kultem který odmítá utrpení a pokorné snášení zkoušek víry, které působí vytrvalost, odmítá poslušnost Bohu a hledání jeho vůle. Všimněte si, že v některých křesťanských učeních došlo k perverzi modliteb smícháním technik, které pracují se sugescí a podmaněním mysli (Quimby o tom mluví jako o tvarování mysli či látky).
2. SROVNÁNÍ:
Techniky meditace a kontemplace
Podle Quimbyho: "Pocit přicházející z hmoty, podle jeho názoru neobsahuje žádnou inteligenci, ale inteligence je v nás". Jinak řečeno: Nemáme přemýšlet nad pocitem přicházejícím z "falešného přesvědčení" či "klamu" zasetého lékařem nebo křesťanským kazatelem - nemáme přemýšlet nad tím co se děje, jen se snažit zaměřit na naše "vnitřní já", na "božství" v nás či podle Quimbyho "vyšší inteligenci" a tím se oprostit od iluze. To učení je tak v souladu s neduálním hinduismem, který vyznává monismus, čili-že "vše je jedno; jeden je ve všem.", "Hmotná realita je iluze a je podřadná vůči duchovní realitě." Technik k probuzení vědomí božství v nás je celá řada. Je jich celá řada, mají ale společný základ: práce s myslí, která je založena na tom, že člověk vypne racionální mysl. Člověk provádí různé zklidňující techniky a usiluje o to, aby na nic nemyslel. Toho se v hinduismu dosahuje pomocí hudby, v buddhismu pomocí meditací a opakování manter, v New Age a v mystickém křesťanství pomocí vizualizace a v katolictví pomocí modlitby růžence. Přitom mantry a modlitby růžence jsou jedno a to samé. V křesťanství se také používá kontemplativní modlitba, která podobným způsobem používá úryvek z bible, velmi obdobně jako u manter. Cílem je neuvažovat o Božím slově, ale nechat vyslovené Boží slovo působit*.
Na západu je k tomuto účelu (změny stavu mysli) používaná relaxační hudba nebo drogy, v 60. letech hudba zvaná psychodelia a v křesťanských kruzích zase jiný druh hudby lze dobře použít v kombinaci s davovou sugescí.
* - "Nechat vyslovené Boží slovo působit" ve smyslu duchovního zasévání do půdy univerzálni kosmické mysli, čímž se má podle této víry měnit realita. Stoupenci této víry totiž věří v nebiblické učení, že to co děláme ve fyzickém světě (rituály, mantry, modlitby, zaříkávadla, nošení amuletů) má moc ovlivnit duchovní svět a pomocí duchovních sil pak ovlivnit fyzickou realitu na jiném místě. Jinými slovy jedná se o používání fyzických úkonů na základě víry v nadpřirozenou moc (tedy nikoliv osobního Boha) a to je čarodějnictví a okultismus! Všimněte si prosím, že myšlenka "nechat vyslovené Boží slovo působit" zní velmi křesťansky, velmi lákavě a je oblíbená mezi stoupenci hnutí víry; ti však typickou svou víru orientují na "svou víru" a "své schopnosti", podobně jako v okultismu; mohla by být oblíbená také mezi katolíky, kteří pro množství svých slov vyslovených během modlitby růžence také spoléhají na působení vysloveného slova. Tato praktika se ale Bohu nelíbí: "Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jim tedy podobní, protože váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte." Mt 6:7-8. V pravé křesťanské víře jde o budování vztahu a důvěry k Bohu, ne o spoléhání na magické obřadní či liturgické rituály.
Quimby dosahuje podobného výsledku pomocí toho, že si u pacienta získá respekt díky svým jasnovideckým schopnostem, které získal z praktikování spiritismu (neboť mesmerismus je vlastně spiritismus, když mysl dosahuje stejného stavu). Quimby použil mesmerismus či sugesci na člověka, který důvěřuje a naslouchá. Autorita, kterou uplatnil Quimby k tomu, aby ovlivnil mysl druhých lidí by sama o sobě nestačila k dosažení nadpřirozených výsledků. Nadpřirozeno, duchovní síly stojící za spiritismem, buddhismem, hinduismem, jógou i mesmerismem jsou stejně tak reálné, jako je reálný Bůh Otec, Syn a Duch Svatý, přesto je řeč o dvou zcela odlišných entitách.
Duchovní síly, o kterých je řeč se vydávají za světlo, ale světlem nejsou. Bible nás učí, že ďábel na sebe bere podobu anděla světla. Všechny zmíněné meditační praktiky, mají za cíl přivést mysl člověka do stavu, kdy je schopen tyto duchovní stavy vnímat; v New Age a v moderním křesťanství se k tomu ale navíc přidávají "duchovní průvodci" a andělé nebo tzv. duchové mrtvých, což všechno jsou duchové padlých andělů, nikoliv zemřelých lidí. Tito jsou pak zdrojem všelijakých duchovních poselství, někdy se také pokoušejí o biblické výklady písma, aby přidali věruhodnost svému poselství a tak vznikají mnohá učení nebo knihy přímo pod vedením těchto duchovních bytostí. Taková literatura pak často používá křesťanství podobné pojmy, jako u nás kniha "Rozhovory s Bohem" a dovedou odvést mnoho křesťanů od pravého učení Ježíše Krista a jeho apoštolů. U nás je velmi oblíbený autor, který komunikuje podobným způsobem, jmenuje se Rick Joyner. Kdo se řídí instrukcemi těchto duchovních bytostí nebo těchto knih nebo jiných instruktážních návodů od těchto bytostí pocházejících v sobě může různé nadpřirozené schopnosti, jako například schopnost vidět auru (energie kolem člověka). Tyto schopnost však nejsou od Boha, nejedná se o schopnost Ducha Svatého. Rozlišujeme to také podle toho, že tyto duchovní schopnosti mají lidé jako léčitelé a praktikanti Rei-ki, kteří Ježíše Krista jako spasitele vůbec nevyznávají a nevěří v jeho oběť za naše hříchy.