Slovesné tvary a časy v hebrejštině
Pár termínů na úvod
waw je spojka, která nás v tomto článku zajímá kvůli bližšímu určení perfekta a imperativu slovesa.
konsekutivní
Jdoucí v řadě za sebou.
konjunktivní
Společný nebo spojený. Waw se používá jako spojka, která spojuje dva verše nebo podmiňuje činnost jiného slovesa nebo označuje sloveso, které je závislé na jiném slovesu.Perfekt
Perfekt je dokonavý tvar, v hebrejštině obecně chápán jako čas minulý, pokud není kontextem verše určen jiný čas.
Imperfekt
Imperfekt je nedokonavý tvar, v hebrejštině obecně chápán jako čas budoucí pokud není kontextem verše určen jiný čas.
Konsekutivní = relativní waw
Konsekutivní waw je tradiční pojem pro relativní waw. Jinak je nazýván také konverzivním waw. Běžně se vyslovuje jako we nebo w~ a připojuje se k němu něco, čemu se v angličtině říká suffix conjugation, prostě sloveso, které následuje za spojkou waw. Typicky se nachází na začátku věty.
Konsekutivní waw má dvě funkce: 1. přepínací, kdy mění čas slovesa 2. podmiňovací, způsobující závislost - podmiňuje činnost či událost jinou činností/událostí.
Konsekutivní perfekt (Perfectum consecutivum)
Vyjadřuje akci (či událost nebo podmínky) dokonavé, které následují po akci (či událost nebo podmínky), která ji podmiňuje. Např. Čekal jsem na Hospodina a vyslyšel mě.
Určování času perfekta a imperfekta
Dominantní sloveso
Ve vztahu ke konsekutivnímu waw nás zajímá první nebo hlavní sloveso věty, které může (podle Drivera) být v jednom z následujících tvarů: jusiv, frekventativ, subjunktiv. Je-li pak ve větě perfekt (pozn. rozumím waw+sloveso_v_nedokonovaném_tvaru), má toto sloveso stejnou nuanci, jelikož akce, kterou označuje je vykonávána za stejných podmínek. Díky této konstrukci waw+perfekt, sloveso ztrácí svou samostatnost, nemá samostatnou pozici a spadá pod kontrolu slovesa, ke kterému má vztah.
Imperfekt nebo Imperativ (způsob rozkazovací)
Ale podle An Introduction to Biblical Hebrew (Caroll O'Connor), existují vyjímky kdy konsektutivní perfekt vyjadřuje akci, která následuje sloveso ve tvaru imperfekta(imp.) nebo imperativu (imp!) (nominální tvar s ekvalentní hodnotou). Pokud imperfektum naznačuje opakovanou nebo přetrvávající činnost či událost v současném nebo budoucím čase, pak waw-perfektum má také tento význam.
Níže uvádím tuto problematiku ještě jinými slovy, protože pro sepsání tohoto článku jsem použil více zdrojů. Více zdrojů, tedy více pohledů na věc.
Konsekutivní waw: kons. waw s imperfektem vyjadřuje budoucí čas v souběhu s předchozí činností vyjádřenou předchozím slovesem (nebo jiný čas, pokud tento vyplývá z předchozí části věty). Proč se kons. waw používá? Aby zůstal zachován důraz na to, že činnost má pokračování nebo se opakuje.
Relativní waw s perfektem
Dt 20:2 začíná slovesem wehájá (a_byl). Slovesa použité v této větě používají jen perfekt, takže se zdá, že se činnost odehrála. Jenže předchozí verš Dt 20:1 hned na začátku má sloveso tésé (půjdeš - imp.). Z kontextu tedy vyplývá, že konsekutivní waw na začátku Dt 20:2 vyjadřuje budoucí čas a celý 2. verš je takto chápán. Větu tedy začínáme "A_stane se"...
U kons. perfektu je situace odlišná, viz zde, 2. odstavec.
Relativní waw ve tvaru wa(j)- -> ke konsekutivnímu waw: No ale asi to není tak jednoduché, protože teď čtu ještě článek o relativním waw, kde se spojka vyslovuje jako "wa-" (waw+patach + sloveso ve tvaru imperfekta) . Např. wajjavdíl. Zde se píše, že "wa" je tam, kde jde o důsledek nějaké akce. Např. v Žalmu 40:2-4 se četně opakuje "waj-" což vypovídá o tom, že Hospodin odpověděl na Davidovo čekání (CEP ani B21 tam spojky "a" nevkládají). Pokud to správně chápu, tak ty slovesa jsou ve tvaru imperativ a překládají se jako imperfekt, v tomto čase - tedy budoucím.
Konjunktivní waw: Konjunktivní imperfekt (Nedokonavá konjugace) se obecně používá k popisu činností, které nejsou dokončeny, nebo činností, které se vyskytují v současnosti nebo v budoucnosti. Nedokonavá konjugace se však také používá k popisu několika dalších druhů činností, podle toho jak je určuje kontext. Patří sem časté (frekventované) nebo trvalé činnosti, negativní příkazy, nepřímé příkazy, potenciální akce a akce více nebo méně žádoucí.
Příklad -waj+imp.
Abram však řekl: "Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer." Gn 15:2
וַיֹּאמֶר אַבְרָם אֲדֹנָי יֱהוִה מַה־תִּתֶּן־לִי וְאָנֹכִי הוֹלֵךְ עֲרִירִי וּבֶן־מֶשֶׁק בֵּיתִי הוּא דַּמֶּשֶׂק אֱלִיעֶזֶר
wajjó'mer avrám adónáj "Adonaj mah-titten-lí we'ánóxí hóléx arírí úven-mešeq bétí hú dammeseq elí'ezer"
Abraham zareagoval na to, že se mu hospodin zjevil. V Gn 15:1 se píše hájá d~var Adonaj (stalo se Hospodinovo slovo)... Víme tedy, že děj se odehrál v minulosti a je dokončen. V 15:2 pak vypravěč pokračuje, že Abraham odpověděl: wajjomer avraham ... Zde je tedy použit imperfekt v kombinaci s waw (biblehub uvádí konjunktivní waw), ale sloveso je konsekutivní imperfekt. Ačkoliv běžně imperfekt vyjadřuje budoucí čas, zde kontext říká: bylo použito minulého času v 15:2. Proto ho překládáme jako čas minulý.
Dále čteme, že Abram řekl Bohu "Co mi dáš?". Zde je titten imperfekt a ten se v čase nemění, zůstává jako budoucí, protože není předcházený waw.
Podobná situace jako v 15:2 se opakuje v 15:5 - wajjótcé čteme jako přinesl, ačkoliv je to imperfekt. Takže opět minulý čas. Waj- na začátku verše říká, že vyprávnějí pokračuje co bylo po tom verši 15:4. Nepřebíráme čas podle 15:4, protože tam mimo citaci s imperfektem není žádné sloveso.
Příklad waj+perf.
Gn 34:15 Začíná imperfektem
ax-bezót né'ót láxem - im tihjú xámónú lehimmól láxem kol-záxár
אַךְ־בְּזֹאת נֵאוֹת לָכֶם אִם תִּהְיוּ כָמֹנוּ לְהִמֹּל לָכֶם כָּל־זָכָר
Slova né'ót a tihjú jsou imperfekt vyjadřující budoucí čas.
V následujícím verši:
wenátannú et-benóténú láxem we'et-benótéxem niqqach-lánú wejášavnú ittexem wehájínú le'am echád
וְנָתַנּוּ אֶת־בְּנֹתֵינוּ לָכֶם וְאֶת־בְּנֹתֵיכֶם נִקַּח־לָנוּ וְיָשַׁבְנוּ אִתְּכֶם וְהָיִינוּ לְעַם אֶחָד
natánnú je perfekt a je k němu připojený konjunktivní waw. Tím se mění význam na imperfekt a to podle předchozího verše na čas budoucí. Místo dali jsme vám se tedy čte, dáme vám. Waw lze přeložit jako "pak" nebo jako "jen tehdy", protože ta činnost je podmíněná podmínkou ím (jestliže) ve verši 15. Ve verši 16 se dále objevuje konjunktivní perfekt sloves wejášavnú a wehájínú s, což je stejná situace, která se překládá jako ... pak budeme bydlet a staneme se.
we'im-ló tišme'ú élénú lehimmól weláqachnú et-bitténú weháláxnú
Na začátku je podmínka "Ale pokud ne uposlechnete ... " - tišme'ú je imperfekt (budoucí čas). lehimmól je infinitiv, weláqachnú je konjunktivní perfekt a překládá se jako "pak vezmeme". Je jasné, že tato akce je důsledek předchozí akce, která je sice imperfekt, ale z perfektu