Rozhodni se pro křest ponořením

Editace: 22.1.2020 proběhla podstatná editace kvůli opravě teologie "křtu Duchem Svatým" a teologie ve smyslu "spasený člověk je svatý a proto nemůže hřešit". Jsem si vědom, že tyto teologické chyby v mých starých článkách je třeba opravit, ale jejich vyhledání není lehké. V případě, že tuto chybu někde zaregistujete, dejte mi prosím vědět.

V tomto článku se nechci moc opakovat, protože jinde jsem už o křtu psal. S tématikou křtu souvisí a je důležité duchovní znovuzrození, které se děje křtem, ale není jeho jedinou součástí! Jelikož jsem už o křtu psal, toto bude stručnější. Pokud jsi křesťan, ale byl si pokřtěn jen jako novorozeně, potřebuješ vědět, že křest novorozeňat je součástí falešné doktríny, která ve skutečnosti není součástí bible, nedělal ho Ježíš, apoštolové ani nikdo v první církvi. Toto falešné učení se dostalo do církve zřejmě až od 2-3 století. Později byla tato mylná představa, že křest dětí je správný a potřebný ještě víc upevněna. Jedná se o fatálně mylnou nauku, která má zásadní vliv na kvalitu duchovního stavu a vývoje křesťana.

Podle záznamů z nového zákona se křest dělal ponořením nebo rituální omytím celého těla ve vodě. Nešlo tedy při tom o polití či pokropení hlavy, ale ani o křest novorozenců. To v prvních staletích teprve zavedla odpadající katolická církev. Zcela chápu, že tato zpráva pro některé z vás bude vnímána negativně, ale je třeba, abyste si uvědomili, že pravý křest ponořením, spolu s pokáním a vydáním svého života do služby Bohu je zcela zásadní, protože představuje bod, ve kterém se člověk navrací k Bohu.

Duch Svatý působí obrácení věřícího člověka a také ho vede, ke křtu ponořením, jako vyjádření svého rozhodnosti následovat Ježíše. Je to Duch Svatý, který člověka zmocňuje k tomu, aby zvítězil nad hříchem, ovšem je to práce na celý život. Duch Svatý nás motivuje k tomu, abychom bojovali s hříchem a pomáhá nám vidět naše chyby, totiž chyby v našem jednání. Mě osobně v tom trochu pomáhá i psychologie (tj. nauka o lidském chování), kterou považuji za pomůcku k tomu jak tyto vlastní chyby odhalit. Nakonec po takovém uvědomění přichází vlastní rozhodnutí na sobě pracovat a s pomocí Ducha Svatého se nám to také daří. Takže nově uvěřivší křesťan potřebuje dvě-tři věci: (číst) bibli, vyučování od starších v Kristu a přijmout křest.

Dokud se člověk nenechá pokřtít, tak to v podstatě znamená, že mu uniklo něco podstatného a je stále oklamán satanem. Je to jakoby člověk stále byl v moci království temna a je úplně jedno jak moc miluje Boha nebo Ježíše; praví Ježíšovi učedníci jsou ti, kdo uctívají Boha v Duchu a pravdě a s tím souvisí i toto dobrovolné vydání svého života Bohu a ponor do vody, který uskutečňuje jiný pravověrný člověk, který sám byl pokřtěn ve vodě tímto způsobem. Boží slovo je jediný spolehlivý základ pro nás věřící a jen na něj se spoléhám a nedávám mu symbolické výklady, abych si ospravedlnil své vlastní hříchy a svou vlastní nevíru. Ježíš řekl a říká to i vám: "Nebuď nevěřící, ale věřící." Věřte bibli a jednejte v souladu s tím co říká. Ježíš řekl:

Jan 3:5-8 Ježíš odpověděl: "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit. Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."

Pro pochopení tohoto verše je třeba porozumět také tomu, že Ježíš jinde říká, že Jan Křtitel křtil křest pokání. Jan křtil lidi, kteří se rozhodli takto vydat život Bohu. Jan byl kazatel a prorok poslaný od Boha:

Ježíš o něm řekl: Mt 11:10 "Toto je ten, o kterém je napsáno: `Hle, já před tvou tváří posílám svého posla, jenž připraví tvou cestu před tebou.` Amen, říkám vám, že mezi těmi, kdo se narodili z žen, nepovstal větší než Jan Křtitel, ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on."

A v Izajáši je o něm napsáno:

Izajáš 40:3 "Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha!"

V hebrejštině však zní text trochu jinak. Je použito slova pannú ve tvaru pi'el znamenající

"otočit zpět (to turn away), odstranit z cesty (put out of the way, vyčistit (make clear), clear away"

Vidět za tímto veršem jen odstranění kamenů a zarovnání děr, moc nedává smysl. Proč by Bůh měl chtít vyrovnávat cestu prorokovy? Jaký by to mělo význam? Což pro Boha není důležitější, aby se lidé navrátili k Bohu?

Ve světle toho, jak tehdejší židé chápali slovo cesta, lze odvodit, že verš lze vykládat i jinak.

V kumránském svitku  1QS 1:12-13,15,24,2:12,3:6-7(pokání),3:10 se dozvídáme, jak Essenští židé (proroci) rozuměli tomuto slovu. V tomto smyslu pak "cesty Hospodinovy" jsou totožné s cestami, po kterých se ubírají lidé/muži/synové/děti světla, tj. ti, kdo poslouchají Boha. V tomto poznání, očištění nebo odstranění překážky z cesty, může mít ten význam, že hříšný člověk má odstranit hřích ze svého života a následovat cestu Hospodinovu.

To byl tedy hlas Jana Křtitele, který ohlašoval "čiňte pokání":

Matouš 3:1 V těch dnech přišel Jan Křtitel a kázal v judské poušti. Říkal: "Čiňte pokání, protože nebeské království se přiblížilo!" To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal: "Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Napřimujte jeho stezky!"

V původním smyslu, tedy pokání znamená zavržení hříchu, člověk má přestat hřešit, a toto své rozhodnutí potvrzuje křtem. To byl Janův křest. Navíc Jan ještě upozorňuje farizeje:

Matouš 3:7-11 Když však uviděl mnohé z farizeů a saduceů, jak jdou k jeho křtu, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéci před přicházejícím hněvem? Proto začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání. A nemyslete, že si můžete říkat: Abrahama máme za otce. Říkám vám totiž, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení. Sekera je již přiložena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, tedy bude vyťat a vhozen do ohně. Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Já nejsem hoden ani nosit jeho obuv. On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm."

Toto sdělení je vážně důležité, protože:

1. Říká, že křtem je člověk doslova zachráněn před hříchem,  tj. spasen od hříchu. Vězte, že v hebrejštině slovo zachránit, spasit, utéct mají ekvivalentní význam.
2. Spasení (od hříchu) nelze realizovat skrze příbuzenské vztahy, ale skrze pokání jednotlivce.
3. Toto pokání musí být stvrzeno křtem. Nejprve je pokání a pak křest.
4. Pokud nenesete dobré ovoce, ale plodíte hřích, pak vás čeká Boží trest v podobně ohně. Budete vykořeněni, vyschnete a shoříte. Podobně mluví Ježíš v ev. Jan 15. Velmi důležité!!! Jan 15:6 "Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest a uschne; a budou sebrány a hozeny na oheň a shoří."
   

Zejména podle bodu 4) můžeme posuzovat jestli jste byli opravdu spaseni od hříchu. Jelikož Ježíš a Bůh jasně očekává definitivní konec hříchu ve vašem životě, pokud vás hřích ovládá, nejste svobodní od hříchu: Jan 8:34 "Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo dělá hřích, je otrokem hříchu. A otrok nezůstává v domě navěky, syn zůstává navěky. Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní." Nenalezli jste dosud svobodu? Zde je odpověď. Potřebujete učinit pravé pokání, opravdové rozhodnutí, které bude následováno skutkem. Dokud nemáte za sebou takového pokání a křest, nemáte uzavřenou smlouvu s Bohem. To je přece ta smlouva, o které čtete v nové smlouvě. Protože zatímco židé potřebovali obřízku, aby uzavřeli smlouvu s Bohem podle Mojžíšova Zákona, křesťané potřebují ponoření do vody ve jméno Ježíše Krista: Toho jediného vykupitele a dokonalého obětního beránka, takže není třeba již dalších obětí a bohoslužebných rituálů u oltáře!

Poznámka k rituálnímu očišťování židů dle Tóry

"S poměrně vekou přesností můžeme říct, že z přibližně 1000 archeologických mikvót (či mikvaót - bazénků pro koupel), které jsou dnes známy, ani jeden příklad nepředchází Hasmanovu dobu (cca. 140-63 p.n.l.)" zdroj. Tóra neudává, že by židé museli provádět očišťovací rituální omytí celého těla, kromě vyjímek v Lv 15:16,18;22:4-6;Dt 23:11-12.