Bůh ohlašuje předem co se stane

Když mám strach tak si najdu něco z Izajáše, ono se tam vždycky něco najde. Jeden ze zvýrazněných úseků bych vám nyní chtěl poslat. Ne že by mě to teď napadlo. Hledal jsem nějaký verš v bibli a asi jsem měl špatný odkaz, že mi vyjelo něco jiného:

Izajáš 44:1-8 "A nyní slyš, Jákobe, můj služebníku, Izraeli, jehož jsem vyvolil. Toto praví Hospodin, který tě učinil, který tě vytvořil v životě matky a pomáhá ti: Neboj se, Jákobe, můj služebníku, Ješurúne, jehož jsem vyvolil. Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou. Porostou jak mezi trávou, budou jako topoly při tekoucích vodách. Onen řekne: »Já jsem Hospodinův« a jiný se nazve jménem Jákobovým, další si napíše na ruku: »Jsem Hospodinův« a dá si čestné jméno Izrael." Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: "Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není. Kdo je jako já? Jen ať se ozve! Ať to oznámí, ať mi to předloží! Od chvíle, kdy jsem navěky ustavil svůj lid, kdo mu oznamuje, co přijde a co má nastat? Nestrachujte se! Nebuďte zmateni. Což jsem ti vše neohlašoval a neoznamoval už předem? Vy jste moji svědkové. Což je Bůh kromě mne? Jiné skály není, já o žádné nevím."

K tomu je důležité říct, že Bůh sice mluví přímo k Jákobovým potomkům - k Izraelitům podle těla, ale zároveň, k těm kdo chodí po cestách spravedlnosti a věří v Boha, tj. protože Bůh je jen jeden a jiného Boha není. Především z jiných částí Starého Zákona (např. Ezechiel) víme, že Bůh dá lidem, kteří v něho věří nové srdce a že Spasení není určeno jen pro židy, ale pro všechny národy, které přijdou uctívat Hospodina do Izraele, či do Jeruzaléma. Zajímavá je také zmínka o tom, že jsme Bohu svědky. Když se rozhodneme Bohu věřit, zařídíme se podle poznání, které nám zprostředkoval a naše víra se promění v činy. Bez víry je nemožné, abychom vydali svědectví o Bohu. Jen díky tomu, že jsme mu uvěřili se něco v našem životě změnilo nebo změní. Tato změna pak bude dosvědčovat, že jsme jeho děti. Všimněte si, že z tohoto textu, podobně jako z textu o víře Abrahama a o víře Noeho vyplývá, že víra je o vztahu nebo o spolupráci dvou osob. Boha a nás. Bůh přišel k Noemovi a něco mu zjevil. Noe pak poslechl Boha a konal. Pak se stalo něco co Bůh předem slíbil a Bůh Noeho zachránil díky toho, že ho Noe poslechl. Poslušnost Bohu je tedy ve víře naprosto klíčová. Podobně to bylo i s Abrahamem. Bůh mu něco zjevil, Abraham to udělal a pak se mu zase zjevil a řekl co má dělat dál. Abraham procestoval celou zemi zaslíbenou a pak se mu zase Bůh zjevil.

Další zajímavost je, že potomstvem se nemyslí jen potomstvo fyzické, ale duchovní. Pamatujete jak Jan Křtitel řekl farizejům:

"A nemyslete, že si můžete říkat: Abrahama máme za otce. Říkám vám totiž, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení." Mt 3:9

A Ježíš řekl farizejům:

... Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahama, dělali byste Abrahamovy skutky." Jan 8:39

Abrahamovým či Jákobovým potomstvem nejsou děti podle těla, ale podle ducha. Kdo Bohu věří a poslouchá co Bůh říká, ten je Boží dítě. Podobně:

"Ale všem, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, totiž těm, kteří věří v jeho jméno, kteří jsou zrozeni ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha." Jan 1:12-13

A tak zde vidíme stejný princip, že Boží děti nejsou ti kdo Bohu nevěří, ale ti kdo Boha uctívají v duchu a pravdě. A stejné je to i s potomky Abrahama a Jákoba. Existují i další verše, které dokazují tuto pravdu:

On však tomu, kdo mu to řekl, odpověděl: "Kdo je má matka? A kdo jsou moji bratři?" Ukázal rukou na své učedníky a řekl: "Pohleď, toto je má matka a moji bratři. Kdokoli totiž koná vůli mého nebeského Otce, ten je můj bratr a sestra a matka."Mt 12:48-50

Dokonce ještě když umíral na kříži, řekl Janovi: Hle tvá matka a své matce: Hle tvůj syn.

Z toho tedy vyplývá, že zaslíbení daná Jákobovi platí i pro nás, pokud zachováváme Ježíšovo přikázání a jsme jeho učedníky. Kdo uctívá Boha v duchu a v pravdě, je jeho učedník, je Božím dítětem. Není možné být Ježíšovým učedníkem, dítětem Božím a nebýt svědectvím o Bohu. Izraelitům Bůh totiž řekl, ať se oddělí od nevěřících, ať se neposkvrňují zvyklostmi těch pohanských národů, ale ať jsou svatí jako Bůh je svatý. A to samé platí pro nás. Vše co je čisté a neposkvrněné svět odmítá. Ježíš řekl: "Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto." Mt 5:14. Kdo věří Bohu a nechá se jím proměnit, stane se pro druhým světlem. To světlo pak hříšné usvědčuje lidi z hříchu, ale zároveň ukazuje cestu ke spasení, k záchraně a vysvobození. I když nyní nemusíme vidět svou budoucnost, Bůh předem všechno oznámil, řekl že nás vyvede z temnoty do světla. Bůh věrné zachraňuje, nepravé pak trestá a zachovává ke dni soudu.