Letniční církev

Seznam faktorů, který vám může pomoci při hledání církve, pokud se rozhodnete, že se chcete přidat k nějaké církevní organizaci, řízenou člověkem.

Proč ano - faktory platné pro všechny církevní organizace

Získáte přátelé. Pokud ale nejste společenský typ, ve velkých sborech s více než 80 členy to pro vás může být obzvlášť těžké. V každém sboru to může být jiné, záleží jací jsou tam lidé.
Ve většině (?) sborů či na farách se organizují církevní dovolené, společné výlety, setkání sester, bratrů nebo mládeže, na kterých se hraje hudba a posilují vztahy. Hudba ve formě uctívání při těchto setkáních umocňuje Boží blízkost.
Získáte vedení, ale ne vždy - ve zdravém sboru by měly být lidi, kteří vás budou vést v začátcích. Ne vždy tomu tak je.
Získáte učitele, kteří vám pomůžou s interpretací bible. Ne vždy jsou interpretace správné.
Získáte možnost se zapojit do služby a najít pro sebe využítí. Ne vždy to jde, záleží na tom jaké služby sbor nabízí a jaké jsou vaše možnosti ohledně dopravy do sboru nebo vašeho vytížení v zaměstnání.
Získáte možnost duchovně růst, ne vždy se to ale povede. Záleží na stavu církve.
Získáte možnost "investovat" vaše peníze, otázka pak je jakým způsobem je sbor využije. Kladl bych si hlavně otázku, jestli je ve sboru misijní, evangelizační nebo charitativní služba. Evangelizační za účelem evangelizace přímo v místě bydliště, misijní za účelem výjezdu misijních teamů do vzdálenějších míst a charitativní na pomoc bezdomovcům nebo lidem v sociální nouzi apod.
Získáte možnost vstupovat do chval kolektivně (kolektivní zpěv je lepší)

Proč ano - faktory letničních církví

Během chval je uvolněnější atmosféra. Podle bible, zejména podle žalmů, mají chvály (bohoslužby) probíhat tak, že máme Hospodina oslavovat hlasitě, halasně, zvučně a s velkým jásotem. Někdy se to ale neděje ani v těch letničních sborech.
Máte zde znaky charakteristické pro první církev. Ježíš řekl, že znamením těch, kdo uvěřili (a přijali Ducha Svatého) je, že budou mluvit v jazycích.
Vymítají démony. Je to znak první církve. Ve větší či menší míře, ne všude se to děje. Díky tomu můžete dojít duchovnímu vysvobození, kterému se vám nemusí v konzervativní církvi dostat ani po desítkách let. Vyhnání démonů z člověka, který byl obtížen hříchy nebo kletbami je naprosto klíčové k vítězství nad hříchem (a tím pádem taky k tomu, aby byl konečně spasen) a mohl být naplněn duchem Svatým (tj. křest Duchem Svatým).
Provádí křest Duchem Svatým, který se provádí vkládáním rukou a modlitbou. Ducha Svatého má přijmout každý křesťan. Bez toho nelze vítězit nad hříchem neboť Pavel z Tarsu řekl: "Duchem choďte a nevykonáte žádost těla!" Gal5:16. Jak ale budou chodit ti, kdo Ducha Svatého nepřijali? Duch Svatý je utěšitel a pomocník a vede nás při modlitbách. Pro každého učedníka, který chce nést hojné ovoce je to naprostá nezbytnost. Zaplní prázdnotu v srdci a oživuje náš vztah s Bohem, abychom nevyhořeli a neodpadli od Boha.
Bývá zde slovo poznání a prorocké obdarování, ale ne ve všech sborech či církvích. Tam kde panuje atmosféra sektářského ducha (osobní termín) s důrazem na řád, strukturu a udržení kontroly či moci tam panuje obava z toho, že kdyby se atmosféra duchovně uvolnila, církevní představitelé by mohli ztratit kontrolu nad situací. Slovo poznání je přitom klíčové při povzbuzování členů sboru ale i při odhalování nepravosti, pro rozpoznání duchovních potřeb, ale uplatnilo by se i při vedení sboru, nebo při evangelizaci. Díky slovu poznání je možné mluvit do života nevěřících lidí aby snadněji uvěžili v Ježíše Krista. Vůbec si neumím představit jak můžou některé letniční sbory fungovat bez toho daru nebo jen ve velmi omezené míře. Mělo by se uplatňovat častěji.

Proč ne - faktory platné pro všechny církevní organizace

Účastníte se náboženského systému, který má hierarchální strukturu. Moc se akumuluje v horních patrech pyramidy.
Riskujete, že vaše peníze nebudou využity efektivně. Sbor, který potřebuje pronajímat prostory a platit energie investuje peníze svých členů tímto směrem a je pak omezován ve výdajích na charitu a evangelizaci. Peníze se také často investují do nákupu hudebních nástrojů, ozvučovací techniky, což není levná záležitost.
Sbory se uzavírají do sebe. Většina sborů a církví nefunguje tak, že by byli otevřeni k pravidelným evangelizacím nebo bohoslužbám přímo na ulici. Lidi se stydí vyjít ze svých ulit. Mají rádi svoji komfortní zónu. Bojí se o svou pověst nebo o zaměstnání.
Mají vysoké nároky na vzdělání svých členů, aby mohli například začít kázat nebo modlit se za nemocné. Podobné omezení platí i ohledně evangelizací.
Je možné, že na vás budou vyvíjet nátlak, abyste platili desátky a obhajovat citáty z bible, které budou vytrženy z kontextu. Desátky ve skutečnosti pro Nový zákon nejsou stanoveny a pro starý zákon se týkají jen hospodářů, majitelů stád a zemědělských pozemků, zkrátka těch kdo produkují potraviny ve velkém (ne pro svoji základní domácí spotřebu). Desátky v SZ se navíc platí v naturáliích, nikoliv v penězích nebo stříbru! Pokud jde o příspěvky na provoz budovy, energie a církve mělo by se to jmenovat jinak než desátky...
Chtějí vás řídit a kontrolovat. Pravděpodobně budou omezovat vaši vlastní iniciativu (ať už je to evangelizace či něco jiného, nelíbí se jim když spolupracujete s jinými členy nebo členy jiných církví bez jejich vědomí).
Každá církev má svoji neměnnou doktrínu. Zejména ty registrované církve, mají svoji ústavu. Jakmile je doktrína jednou nalajnovaná, už se těžko mění. Tohle je systém, proti kterému Ježíš bojoval. První církev totiž byla velmi přizpůsobivá. V první církvi nic takového neexistovalo.
Církve nejsou flexibilní. Každá církev/sbor má svoje ustálené zvyky, které se těžko mění. Jakmile se ty zvyky vytvoří, předávají se z generaci na generaci a je pak těžké přijít s něčím novým. Je potom těžké získat členy pro nějakou novou myšlenku nebo vaší iniciativu. Obzvlášť starší členové nemají rádi změny.
Je těžké získat vůdčí roli. Vaše vlastní iniciativa, pokud se vám ji podaří prosadit, bude osekána nebo omezena, kvůli potřebě kontroly staršími. Nebude to mít tu sílu a potenciál, jako byste ho měli, kdybyste na popud Ducha Svatého vytvořili např. malý misijní team o počtu 2-4 členů. V případě, že musíte vše složitě konzultovat s "nadřízenými" nemáte volné ruce.
Stáváte se snadným cílem manipulace. Manipulaci nemusí být snadné rozpoznat, může být i nevědomá. Pyramidové schéma církve prosazuje myšlenky a názory jednotlivce nebo několika málo jedinců, kteří se mohou cítit být vedeni Duchem Svatým, ale do značné míry jsou omezeni svými vlastními chybami jak ve výkladu písma (pokud však nemají šestiletou teologickou školu se znalostí řečtiny a hebrejštiny, takže si dovedou přečíst písmo v originále a navíc znají historický a kulturní pozadí a kontext toho o čem chtějí kázat) tak ve vedení lidí pod sebou. Starší rádi nabývají dojmu, že jenom oni mají pravdu a jenom oni jsou schopni správně interpretovat bibli. Svoje vlastní přesvědčení ať už je krátkozraké a omezené nebo moudré a prospěšné vám pak můžou vnucovat (moje zkušenost).
Možná se setkáte s názorem, že byste měl číst pravidelně bibli a pokud ji náhodou celou neznáte, budou se na vás dívat jako na neposlušné hříšníky (moje zkušenost).
Možná se setkáte s názorem, že každý člen musí pravidelně chodit do sboru. Dokonce, po vás pastor či kazatel může chtít omluvenku předem!
Nejspíš se setkáte s názorem, že pokud nechodíte do žádného sboru nebo opustíte církve odpadli jste od Boha a přišli jste o spasení. To nemusí být pravda, pokud si udržíte svou víru a vztahy s jinými křesťany.
Nejspíš se setkáte s názorem, že pokud nechodíte do žádného sboru nebo opustíte církev nemůžete být užitečným služebníkem pro Boží království. Není to pravda, jen následujte Boha celým svým srdcem. Pro službu nezávisle na církvi, potřebujete být pokorní a vnímaví vůči vedeni Duchem Svatým: Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a on, pravil Pán. Efektivnější je ale pracovat minimálně ve dvojících (například manželé).
Dříve nebo později narazíte na pokrytectví a souzení v duchu Mt 7:4. Nejhorší je když se člověk dopouští souzení druhých podle sebe (např. "Já to dokážu, tak to musí/š dokázat taky"; "Já jsem nikdy nezažil duchovní útok, to že si ho zažil/a je důkaz tvého hříchu!" Toto je pyšný postoj jako v Lk 18:11, ale vlastní chyby většinou nevidíme, musí nás někdo upozornit a trám z oka nám vytáhnout.).
Církve bývají často egocentrické, hlavně staršovstvo viz další bod. Egocentrismus také spočívá v tom, že se zaměřují hlavně na budování svého sboru a posilují závislost svých členů (tento egocentrismus se mi dost těžko popisuje, ale je působen sektářským duchem, což je můj osobní termín, který je znát v systematizovaných církvích). Setkal jsem se i s arogancí a předsudkami na nejvyšších místech a s osobním útokem (u hlavního pastora církve, který reagoval s despektem). Neříkám, že toto je všude, ale že to existuje.
Staršovstvo si na vás bude dělat nárok (udržet vás ve svém sboru či církvi), zvlášť pokud jste v této církvi byli pokřtěni. Pamatujte: Pravá láska neomezuje a nesvazuje. Bylo psáno, že muž a žena se stanou jedním tělem a opustí své rodiče a tak by to mělo fungovat i ve zdravé církvi (pastor či starší jsou ti rodiče a vy děti).
Vaše možnosti pro duchovní růst směrem ke zralosti a dospělosti v Kristu jsou velmi omezené a jsou předprogramované, předem naplánované podle schématu sboru v němž se nacházíte. Ale čím menší je sbor (například 10 - 15 členů), tím větší je vaše šance, že se vám takového zdravého růstu dostane - pokud tam ovšem máte takového dobrého vůdce, který vás motivuje a povzbuzuje.
Vaše vize a duchovní dary, které do vás vložil Bůh nebo i Boží plány jsou omezeny systémem té církevní organizace v níž se nacházíte. Vy své vize nemůžete realizovat pokud jsou v rozporu s vizí církve.
Čím větší církev, tím těžší je získat kvalitní vztahy, tak abyste se důvěrně znali a mohli se navzájem povzbuzovat nebo utěšovat, tak jak by to mělo fungovat ve skutečné rodině (mluvíme o vztazích bratr-sestra, sestra-sestra, bratr-bratr, otec->syn, syn->otec, dcera->otec, otec->dcera, matka->dcera, dcera->matka, syn->matka, matka->syn. Je tolik variant duchovní vztahů a všechny jsou třeba! Tyto vztahy jsou nutné pro duchovní růst a mají být základem církve. Většina (spíš všichni) lidí potřebuje Boží lásku zprostředkovávat skrze konkrétní vztahy skrze konkrétní vztahy, takže v nefunkčních, povrchních či předstíraných vztazích tu lásku nenajdete.
Hudba v každém sboru má svůj specifický style, který se zdá být neměnný. Je to dáno tím, že hudební skupiny jsou sehrané. To se někomu může stát překážkou, pokud mu daná hudba nevyhovuje a nezažívá alternativu.
Většina sborů, ne-li všechny postrádají prvek uvolněnosti a nedokáží se při chvalách uvolnit například tak, aby začali tančit jak to třeba můžete vidět v Izraeli nebo v Afrických sborech. Bible, zejména žalmy přitom vyzívají k hlasité chvále s výkřiky a bláznivým (nekontrolovaným) tancem. Tohle je přesně to, co se v církvích omezuje a kontroluje, takže tam doopravdy nemůže Pána chválit bezostyšně a celým srdcem. V církvích existují předsudky a zaběhlé představy o tom, jak by měla vypadat chvála i průběh bohoslužby, protože to odpovídá návykům, o kterých jsem psal výše.

Proč ne - faktory letničních církví

Ve vyjímečných případech se může stát, že v některých církvích se můžou objevit spirituální praktiky nebo praktiky spojené s herezí jako Hnutí víry v Americe, konkrétně chlápek jménem Benny Hinn (videa najdete na youtube). Hlavním rozpoznávacím rysem toho, že jde o sektu je že se bohoslužba úplně vymkne kontrole v následujícím smyslu: lidé se jen válí po zemi a nekontrolovaně smějí - tento smích ale není od Ducha Svatého jedná se buď o hyperventilaci nebo o nečistého ducha. Neučí se tam Boží slovo, protože kdykoliv se o to někdo pokusí, začnou se smát. Káže se tam evangelium prosperity což je vlastně pozitivní myšlení, nikoliv víra v Boha. Lidi tam nemají osobní vztah s Bohem a jsou zaměřeni na sebe místo na službu bližním. Je to katastrofa a totální šílenství. Takové sekty jsou nebezpečné, ale horší je, když lidé nedokážou rozpoznat zdravou letniční církev nebo manifestace démonů - nekontrolované záškuby těla, nekontrolované kmitání končetin, nekontrolované kmitání hlavy apod. Toto není o skutečné svobodě, jako lidé zažívají v letničních církvích, kdy člověk může například tančit nebo klidně stát, ale zvedá při tom ruce, hýbe se ale je v klidu a má vnitřní pokoj. Často tečou slzy, když se Duch Svatý dotýká srdcí. Pokud jde o démona, projeví se to nekontrolovaným výkřikem nebo nečekanými násilnickými projevy jako házení židlí a nastane chaos v celé místnosti/hale. 1 Kor 14:33 "... Bůh není Bohem nepořádku/zmatku, ale pokoje, jako ve všech sborech svatých."
Pozor: To co jsem psal výše se netýkalo všech církví, které jsou ve hnutí víry. Zjistil jsem, že i u nás jsou spolky, které vykazují podobné myšlení a že lidí, kteří jsou nějakým způsobem napojeni na toto hnutí je neskutečné množství (nemluvím ale o tradičních církvích). U nás bych situaci popsal takto: Je to směs učení, která se opírá o učení bible ale místy jsou některé věci nesprávně interpretovány. Zdá se, že lidé zde taky mýlně považují některé duchovní projevy, které se projevují tělem, za projevy Ducha Svatého nebo duchovní dary. Na toto téma jsem napsal článek falešní duchové v církvi.

Jakou církev bych si vybral já

Byl jsem v různých církvích a nebyl jsem všude, sborů je hodně. Za sebe bych si určitě vybral církev, kde je uvolněná atmosféra. Byla by to letniční církev, kde se hodně zpívá, tančí, uctívání trvá minimálně hodinu v kuse. Jsou tam dobrá kvalitní kázání a pastor je citlivý na Ducha Svatého. Během uctívání dostává slovo poznání. Evangelizace na ulici provádí minimálně 2 do měsíce (i když ideální by pro mě bylo jednou týdně). Takovouto církví je pro mě Slovo Života Pardubice. Je to taky o vztazích, takže člověk musí zjistit jací tam jsou lidé a to by ve finále rozhodlo jestli ano nebo ne.