Láska - agapé

V novém zákoně existuje slovo αγαπη [agapé], které se překládá jako láska. V antické řečtině je tento termín velmi ojedinělý a specifický pro křesťanství. Pohanská literatura tento termín nezná a používá místo něho termín φιλια [filia] , který vyjadřuje vzájemnou lásku mezi přáteli, to že člověk má někoho nebo něco v oblibě. Kromě toho v řečtině existuje také slovo στοργή [storgé], které vyjadřuje příbuzenskou náklonnost a dále ερως [erós] je láska dychtící po neušlechtilých věcech.

Zamilovanost a láska smyslná

Na wikipedii jsem našel tvrzení, že slovo agapé má být překladem hebrejského slova אַהֲבָה [ahavá], avšak s tímto tvrzením nesouhlasím. Hebrejské slovo ahavá má širší význam, mezi něhož je zahrnuta také zamilovanost a erotická láska, jak naznačuje Píseň písní 5:8 - "jsem nemocna láskou", 2:4 "Jeho prapor nade mnou je láska" - kde je řeč "o milém". Kontext písně je láska mezi mužem a ženou, láska s erotickým nádechem, kterou lze řecky charakterizovat jako φιλια [filia]. V 2:5 "Jsem nemocná láskou". V tomto úseku se mluví o uspokojování tělesných tužeb: "Občerstvěte mě koláči hroznovými, osvěžte mě jablky" a 2:3:  "Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech." Slovo žádostivě v hebrejském originále je חִמַּ֣דְתִּי [chimadtí] a znamená "velmi jsem toužila". Text jednoznačně mluví o zamilovanosti do partnera nebo o erotické touze. Věta, která říká "Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny." a "jeho ovoce mi sládne na rtech." podle všeho znamená, že se ti dva líbali. Nyní bych tedy rád věděl, kde v tomto textu je zmínka o Bohu nebo o morální pevnosti charakteru?

Připomeňme si, že Píseň písní je sbírka různých textů, které s největší pravděpodobností nebyly původně židovské, ale byli převzaty od původních obyvatel. Slovo Hospodin se v této sbírce ve skutečnosti vůbec objevuje. Není tedy pochyb o tom, že slovo אַהֲבָה  [ahava], zde nevyjadřuje morální lásku, tak jak ji v nové smlouvě vysvětluje apoštol Pavel. 

Jediný výskyt slova Hospodin v překladu bible ekumenické je zde:

Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její - žár ohně, plamen Hospodinův." Píseň písní 8:6 

Avšak v hebrejském textu není slovo JHWH ani Hospodin, ani Bůh.

Přečtěme si co říká B21:

Kdopak to z pouště přichází, se svým miláčkem v objetí? Pod jabloní jsem tě vzbudila, tam, kde tě počala matka tvá, tam, kde počala tvá rodička. (6) Jak pečeť na srdce si mě vtiskni, jak pečeť, co nosíš na paži. Láska je silná jako smrt, vášeň neúprosná jako hrob. Její plameny šlehají žárem nejprudším. (7) Lásku neuhasí spousty vod, neodplaví ji říční proud. Kdo by lásku chtěl za celé jmění pořídit, jedině by se zesměšnil! (8) Sestřičku malou máme, ještě je bez prsou. Co s naší sestrou uděláme, až námluvy jí započnou? (9) Je-li hradbou, cimbuří stříbrné na ní postavíme, je-li však branou, zatarasíme ji deskou cedrovou! (10) Já hradbou jsem a prsy mé jsou věže. Očima až na mně spočine, bude spokojen."  Píseň písní 8:5-10 

Myslím, že z textu je více než jasné, že je řeč o lásce erotické, plné zamilovanosti, sexuální přitažlivosti a vášně. Dokonce je tam přímo odkaz na sex a plození dětí ve verši 5. Tento druh lásky však nemá nic společného s láskou agapé, jak je popisována v Nové smlouvě! V Písni písní se nepíše ani o Bohu, ani o Hospodinu, ani zde nejsou mravné poučky a já osobně zde nevidím nic co by připomínalo text vhodný k zařazení do biblického kánonu. Domnívám se tedy, že tato kniha byla do kánonu přidána z důvodu židovské tradice - byla součástí židovského kánonu, který tam nejspíš měli rabíni. Ekumenická bible o Písni písní má uvedenou tuto informaci: "Píseň je sbírkou písní z různých dob. Některé pocházejí patrně z 5.-3. st.př.l. kdežto jiné snad až z doby Šalomounovy. Ještě po její kánonizaci r. 90 po Kr. byly o ní vedeny spory a bývala oblíbenou písní při různých nevázaných zábavách. Koncem 1. století po Kr. musel se ji proto rozhodným způsobem zastat rabbí Akíba... Od 5. stol. po Kr. je četba Písně doložena jako svatební četba o židovských velikonocích." Rabínská tradice však nemá nic společného s křesťanstvím. Ve skutečnosti Ježíš se dost ostře vyjadřoval proti lidské tradici, kterou zavedli židovští náboženští vůdcové, kteří se odklonili od Tóry a Božích přikázání a zavedli vlastní tradice a vlastní výklady Božího slova. Boží slovo se přestalo vyučovat a nahradil ho talmud. Tak vzniklo zcela nové náboženství: judaismus, které nemá s původním židovským náboženstvím nic společného. Proto fakt, že se ho zastává rabín nepovažuji za dostatečně vypovídající o tom, že by tato kniha měla nějakou duchovní hodnotu jako Boží slovo.

Ahavá jako Boží láska k člověku

Kromě zamilovanosti a smyslné lásky ahava se používá na několika místech jako láska starající se, láska ve spojení se soucitem, péčí nebo záchranou.

V každém jejich soužení měl soužení i on. Anděl jeho přítomnosti je zachraňoval. On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedal je a nosil je po všechny dávné dny." Izajáš 63:9 ČSP

To je Boží láska k člověku a v tomto smyslu lze chápat i lásku agapé.

Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje. Rozjásá se nad tebou radostně, obnoví tě svou láskou, zaplesá nad tebou s výskáním." Sofonjáš 3:17 ČSP

Poslední verš hebrejsky: "Adonaj 'elóhajix beqirbéx gibór jóší'a jásís 'álajix besimchá jacharíš be'ahavátó jágíl 'álajix berinná!"

Brown-Driver-Briggs uvádí tyto verše spolu s Ozeáš 11:4 a Jeremiáš 31:3, četně pak Přísloví a Píseň písní.

Morální druh lásky

Vykreslení lásky ahavá...

Přísloví 10:11-13 naznačuje, že láska ahavá zde je obrazem morální spravedlnosti a moudrosti:

Ústa spravedlivého jsou pramenem života, ale ústa ničemů přikrývají násilí. Nenávist podněcuje sváry, ale láska přikrývá všechna přestoupení. Na rtech rozumného se nalézá moudrost, ale hůl je na záda toho, komu chybí rozum.

Širší kontext ukazuje, že slovo ahavá je používáno ve vztahu s mravním standardem určeným Bohem - spravedlností a výchovou ke spravedlnosti. A tak je slovo ahavá neoddělitelně spjato s moudrostí a poznáním Božích zákonů ať už ve formě litery nebo ve formě lásky k bližnímu.


V Žalmu 109 se David zmiňuje o jeho lásce k nepřátelům ve verši, kde definice je: láska = dobro. Obdobně pak platí nenávist = zlo. Je snad láska jenom o citu? Pokud manžel říká, že miluje svou ženu, ale přitom ji bije, tak to není láska! Láska není jen o pocitech!

Za dobro mi připravují zlo a za mou lásku nenávist." Žalmy 109:5

Láska agapé je tedy prokazování dobra, ne jenom příjemné pocity nebo oblíbenost ve společnosti. To druhé se jmenuje popularita. Ve světě, ve kterém se rozhojnilo zlo, zlo vládne a převažuje, proto je láska ve světě vzácná. Zlo má mnoho podob, ve formě klamů a bludů, ve formě toho, že lidé za lásku vydávají to co láska není. Například vydírání. Ale ano, láska má pravidla, protože správná výchova vede ke spravedlnosti. Takže pomocí pravidel jsou děti vychovávány k tomu, aby si vážili věcí a získávali užitečné zvyky, jako například dělat si pořádek a umět s o sebe postarat. Člověk by totiž mohl říct - když řeknu: "Když uděláš tohle, budeš moci dělat tohle. Když to neuděláš, nebudeš moci..." Nebo "Za odměnu dostaneš tohle..." Ano, dá se to snadno přenést k vydírání nebo obchodování. Ženy mohou snadno vydírat muže pomocí krásy, svodů a manipulace a za dárky a opečovávání jim nabídnou své rozkoše, ale to není láska, to je obchod či prospěšnost nebo užitečnost. A některé hodně mladé ženy, které touží po lásce se domnívají, že když nabídnou rozkoš zadarmo, že tím vlastně prokazují lásku, protože nic za to nechtějí a dělají to z lásky, tedy nesobecky. Ale to také není láska agapé, to je láska erós. A někdo to dokonce udělá ze soucitu a to je φιλια [filia], ne agapé.

Tak co je vlastně agapé?

Agapé je morální moudrost a spravedlnost, která se řídí Božím standardem, podle Božího slova. Agapé je úcta k Bohu i k člověku, ale k Bohu na prvním místě. Agapé je respekt a bázeň ke Stvořiteli. Agapé respektuje Boží pravidla, Boží svrchovanost a Boží řády. Iniciuje také dodržování těchto pravidel. Agapé není lhostejná k bezpráví a nespravedlnosti a neměla by nečinně přihlížet, ale zasáhnout, je-li to v možnosti a síle člověka, aby se zastala utištěného.

Zplodí-li však syna, který uvidí všechny hříchy svého otce, jichž se dopouští, a ulekne se, nebude se jich dopouštět, (15) nebude jíst na horách a pozvedat oči k hnusným modlám izraelského domu, nebude poskvrňovat ženu svého bližního, (16) nebude nikoho utiskovat, neponechá si zástavu a nikoho nebude odírat, bude dávat hladovému svůj chléb a nahého přikrývat rouchem, (17) neodtáhne svou ruku od utištěného, nevezme lichvu ani úrok, nýbrž bude jednat podle mých řádů a řídit se mými nařízeními, ten pro nepravost svého otce nezemře, jistě bude žít." Ezechiel 18:14-17

Agapé je založená na víře v Boha a na lásce k Bohu, ne na víře lásce v člověka nebo na lásce k člověku sama o sobě, neboť je to Bůh kdo dává obojí: Dává nadpřirozenou víru a lásku těm, kdo ji nemají. Bůh je ten kdo přichází jako první, slitovává se nad nevěrnými, aby poznali jeho lásku agapé, a když na základě této milosti poslechnou a odvrátí se od svých nepravostí, tehdy od Boha poznají ještě větší milosrdenství a lásku. Lásku ani víru nelze přikázat slovem, nelze ji ani přitáhnout tím, že si pustím relaxační nebo meditační hudbu a budu o slově meditovat. Agapé je o konkrétních skutcích.


Někdo ale řekne: "Ty máš víru a já mám skutky." Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. (19) Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. I démoni tomu věří - a třesou se! (20) Chceš však poznat, ó marný člověče, že víra bez skutků je mrtvá? (21) Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl na oltář svého syna Izáka? (22) Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že díky těm skutkům došla víra k dokonalosti? (23) Tak se naplnilo Písmo, které říká: "Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počteno za spravedlnost" a byl nazván Božím přítelem. (24) Vidíte tedy, že člověk je ospravedlňován ze skutků a ne jen z víry." Jakubův 2:18-24

Věřící člověk je vázán závazkem vůči svému Bohu, neboť čím více milosrdenství a moudrosti se mu dostalo, tím obtížněji může najít výmluvu pro neposlušnost (Židům 10:29).


Agapé je o moudrosti, o poznání, protože Bůh se dal sám nalézt těm, kdo ho nehledali - zoufalým a ztraceným se dal nalézt, když o pomoc volali.

Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. (18) Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. (19) Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc, a zachrání je. (20) Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje." Žalmy 145:17-20 ČEP

Ž 145:20 hebrejsky: "Šómér Adonaj et-kól-óháváw we'et-kól-há'reša'ím jašmíd" (hifíl).


Z verše 19 si také můžeme odnést ponaučení: Bůh je milosrdný a vyplňuje přání těch, kteří se ho bojí a vlastně za to nic nechce! Neboť toto je odměna za poslušnost, věrnost, lásku a spravedlnost, není to naopak, že za dodržování pravidel něco dostaneme. Ten druhý případ však učí některé křesťanské směry, které jsou založené na principu pozitivního myšlení, na zákonitostech tohoto světa, ne na lásce k Bohu. Následovníkům takových směrů pak je vtloukáno do hlavy, že musí mít víru, aby od Boha něco dostali; a pokud se jim děje jakékoliv zlo nebo příkoří, tak se to děje údajně proto, že nemají víru nebo žijí v hříchu. Ale toto bible - Boží slovo doopravdy nevyučuje. Boží slovo naopak vyučuje, že člověk má k Bohu volat s upřímným a opravdovým srdcem, tak aby člověk zcela připustil svou ztracenou a bídnou existenci, že bez Boha jsme zcela ztraceni. Nestačíme na spasení z vlastních sil, ani na to abychom z vlastní víry naplnili Boží očekávání a splnili Boží standardy. Víra je zadarmo a je to Boží dar.

Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným" Žalmy 9:10 ČEP

Hospodin slyší modlitbu zdeptaných a milostivě s nimi nakládá:

Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!" Žalmy 51:19 ČEP

To je Boží láska Agapé k člověku.


1. pilíř agapé - moudrost

Řekl bych, že pilířem agapé je poznání Hospodina, Boží moudrosti. Člověk potřebuje pochopit a poznat Boží vůli a k tomu potřebuje číst bibli. Agapé je moudrost od Boha. Moudrost se osvědčuje jen díky pravdě a zkušenosti. Díky tomu, že víme, že se na bibli - Boží slovo můžeme vždy spolehnout, máme jistotu, že tato moudrost je opravdu od Boha! Předmětem této moudrosti je poslušnost, jak čteme v Příslovích:

Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti, (2) dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty." Přísloví 5:1-2

Zde konkrétně je doporučeno, aby se muž vyhýbal ženě, kterou nezná, která se může tvářit přívětivě, laskavě nebo působit svůdně. I když se může zdát, že nabízí snadno přístupné a sladké ovoce, není to samo samou, a muž dychtící po fyzické rozkoši může snadno ztratit rozum a ostražitost a nechat se oklamat a využít. Zdá se vám, že tyto rady nemají nic společného s láskou? Ale láska je právě v moudré výchově, která má člověka ochránit před nezodpovědným chováním a životním neštěstím. Nastolením moudrých pravidel a tím, že si jimi řídíme se osvědčuje spravedlivý charakter, víra i vytrvalost. Vytrvalost pak přináší dobré ovoce, požehnání i moudrost. Dodržováním Božích pravidel navíc člověk získává zkušenost s Božím slovem, s dobrem i Bohem samotným, protože Bůh spravedlivým žehná. 


Když člověk pročítá "knihu moudrosti" - knihu Přísloví, těžko lze vybrat jeden verš, protože mnohdy verše souvisí jeden s druhým. Ale zde jsem například našel dva verše o pravdě:

(17) Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest. (19)  Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik." (Př 12:17,19)

Agapé je moudrost spočívající ve spravedlnosti. Je to dobro a moudrost k spravedlivému jednání.

Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. (9) Hospodinova přikázání jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. (10) Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády* jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, (11) nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. (12) Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou." Žalmy 19:8-12 ČEP

Text úryvku říká, že má smysl se řídit Tórou a dodržovat Boží nařízení. A protože smyslem Zákona je láska k Bohu a k člověku, můžeme říct, že kdo tyto věci plní, ten má lásku Agapé!

2. pilíř agapé - rozumné rozhodování

* Žalm 19:10b je možné přesněji přeložit takto: "Hospodinovo Právo (také: soud, rozhodování) je Pravda, je spravedlivé a jsou jedno" (tj. Právo a Pravda jsou spolu v neoddělitelné jednotě - jedno bez druhého nemůže existovat).

Je to právě poznání Pravdy, která přináší člověku spravedlnost, pokud se jí řídí! Takže pokud máme odvahu jednat podle naší víry v Boží slovo = spravedlnost, pak můžeme mluvit o tom, že jsme poznali Boží lásku agapé, potažmo, že jsme nabili Boží moudrosti. Je tedy vidět, že k pravdě můžeme dojít jen na základě učení se Božího slova. Získávání lásky Agapé je tedy vlastně intelektuální proces. Řídíme se rozumem, zvažujeme každé rozhodnutí a provádíme to čemu se říká soud (* hebr. mišpat). Bereme do rukou Písmo a srovnáváme Boží doktrínu, Boží standard s tím co chceme v životě dělat. Na základě toho si osvojujeme Agapé.

3. pilíř agapé - schopnost konat dobro

Schopnost konat dobro by měla přicházet na základě poznání Boží pravdy, Božích zákonů, Božího slova. Díky víře v jeho slovo a jeho milosrdenství, které spočívá nejen v tom, že nám odpouští naše hříchy, ale že nám také dává milost k porozumění pravdě, jsme schopni řídit se tím, čemu jsme porozuměli (pokud jsme porozuměli správně). 

On odpouští všechny tvé viny, on uzdravuje všechny tvé nemoci. (4) On vykupuje z jámy tvůj život, korunuje tě milosrdenstvím a slitováním. (5) On napájí tvé trvání dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla. (6) Hospodin zjednává spravedlnost, zjednává právo všem utlačovaným." Žalm 103:3-7

Soucitný a milostivý je Hospodin, pomalý k hněvu a velkého milosrdenství. (9) Nebude se pořád přít a nebude se hněvat věčně. (10) Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám podle našich provinění. (11) Vždyť jak vysoko jsou nebesa nad zemí, tak mocné je jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí. (12) Jak daleko je východ od západu, tak od nás vzdálil naše přestoupení. (13) Jako má otec soucit se svými syny, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. (14) On přece ví, jak jsme utvořeni, pamatuje, že jsme prach." Žalm 103:8  -14

Je dobré si uvědomit, že Bůh ví, že naše schopnost pochopit a zapamatovat si Boží slovo je omezená. Proto je omezená i naše schopnost cele se jím řídit.

Završení Boží lásky k člověku

Pochopitelně, že Tóra není jen Zákon, není to jen 5 knih Mojžíšových, je to celá bible, přinejmenším ten hebrejský kanón (kromě Písně Písní - ta žádné přikázání neobsahuje!). Tóra jsou i proroci a vlastně i evangelium, protože Kristus je završením (dokončením) Zákona (Římanům 10:4). Ale celá Tóra je shrnuta do deseti přikázání, respektive do dvou - Budeš milovat Boha a Budeš milovat člověka.

Kristova smrt na kříži byla největší možnou obětí, když Boží syn sebe vydal, abychom my mohli žít a mít svobodu od hříchu. Je to nejvyšší forma lásky Boha k člověku. Vyšší oběti už nebude. Nikdo nemůže říct, že Bůh je sobecký, když obětoval svého jediného syna, ani krutý, když to udělal pro dobro všech lidí, kteří v něho věří (Jan 3:15-16). 

Takže evangelium zaslíbené v Tóře v Izajáši 52:7 je završením Tóry a je zaslíbenou novou smlouvou z Jeremijáše 31:31-34, která neruší Tóru, ale ruší nepřátelství Mojžíšova Zákona, aby bylo možné dojít k naplnění neboli uskutečnění Tóry, jak jinak než tím, že se jí řídíme, neboť Bůh nám ji dal do srdce, abychom se jí řídili (Ez 11:19-20 + 36:26-27). Toto je tedy ta tajemná moudrost, že Bůh poslal svého syna, nejen, aby ho ukřižoval, ale aby vyučil svůj lid a řekl jim, že celé desatero (tedy Tóra) se má dodržovat a že to stále platí! Mk 10:17-19. Ačkoliv je to řečeno veřejně, stejně je to tajemná moudrost, neboť Bůh dal milost jen několika málo vyvoleným, aby to pochopili a uvěřili.

Hlupák počítá s Bohem pro vlastní prospěch a obohacení, jeho srdce, ale není před Bohem přímé. Hlupák říká, že Hospodinův Zákon je starý a není třeba se jím řídit, a tak ruší Boží věčná ustanovení a jedná proti Jeho řádu. Hlupák si myslí, že svým vlastním slovem může změnit realitu a přikazovat něco Bohu, je pyšný na svou víru a na svou moudrost, přitom nepochopil nic, protože nepřijal to pravé evangelium, které učil Kristus. Podstata evangelia je jsem již řekl: Žalmy 9:10 a 51:19 - tj. upřímný postoj před Bohem, kdy si nehrajeme na bohatýry víry, ale usilujeme o pokoru a pravost před Bohem. A ti kdo se nechali obalamutit, jejich dům se zřítí, protože je postavený na písku. Proč říkám, že tito lidé jsou hlupáci? Protože odmítli poučení, vybrali si tu těžší cestu, nechali se svést a oklamat, a kniha moudrosti je prostě nazývá hlupáky. A můžete teď říct, že to není láska, ale láska nebere ohled na vaše pocit, láska vám prostě sdělí pravdu, ať se vám to líbí nebo ne. A o tom to je, to je ta tajemná moudrost, kterou většina lidí pohrdla a ještě pohrne. Pravda není o tom, že by se mohla líbit lidem, kteří jsou z velké části ovlivněni populistickým vyučováním a moderními trendy. Boží láska agapé nespočívá v hlásání líbezných řečí, kompromisů s hříchem. Boží láska není o rozvíjení tolerance k hříchu a klamům. Tento svět si zamiloval zlo a falešnou formu náboženství spočívající ve falešné toleranci a smířlivosti a proto nenávidí pravdu.

Diskuse na Facebooku

Křesťanská láska agapé = dobro a Boží moudrost


© 2019-2021 Křesťanské stránky
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky