Světili první křesťané Šabat?
Fakta
1. V Nové smlouvě nejsou důkazy o tom, že by křesťané slavili šabat
2. V Nové smlouvě nejsou důkazy, že by první křesťané neslavili šabat
Co je nadto je pouhá spekulace!
Úvod
Tento článek je ve své první fázi čistě spekulativní a má sloužit k zamyšelení. Nekladu si nárok na neomylnost, tento článek je pro mě jen biblické cvičení.
První setkání učedníků
V bibli jsou známá dvě setkání učedníků. Poté co byl Ježíš ukřižován, v neděli prvního dne v týdnu byl vzkříšen z mrtvých (Matouš 28:1, Marek 16:9, Jan 20:1).
Někteří tento text Jan 20:19 berou jako argument, že Ježíšovi učedníci se scházeli v neděli. Text ale popisuje něco jiného. Text nemluví o pravidelném scházení, že by se učedníci scházeli v neděli. Důvod, proč se autor zmiňuje o této události je, že Ježíš vstal z mrtvých a mluvil s učedníky. Tím důvodem není , aby vysvětlil kdy se učedníci scházeli. Argumentace že se učedníci scházeli v neděli zde nemá reálný základ. Takové tvrzení jsou tendenční a manipulativní. Pokud nás zajímá Šabat, musíme se zeptat, co dělali učedníci v Sobotu.A když byl večer téhož dne, toho prvního dne týdne, a tam, kde se učedníci shromáždili, byly zavřené dveře kvůli strachu před Židy, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: "Pokoj vám." Jan 20:19
O učednících víme, že dodržovali přikázání Tóry a to i v době, kdy byl Ježíš ukřižován. Tak je to Ježíš naučil!
Když se pak vrátily, připravily vonné látky a masti, ale o šabatu podle přikázání zachovaly klid." Lukáš 23:56 (o ženách)
Podle přikázání jsou ženy podřízeny mužské autoritě: manželovi nebo otci a starším. Z toho lze logicky vyvodit, že když ženy odpočívaly, odpočívali také muži! Dále z této logiky lze snadno vyvodit, že když dodržovali velký Šabat, dodržovaly také Šabat Šabatón Kódeš - "sobotní" šabat.
Odbočka k Šabatu po ukřižování Ježíše
* - Jak víme, že nešlo o Šabat sobotní? Protože kdyby se jednalo o sobotní Šabat, tak by tělo Pána Ježíše bylo v hrobě jen jeden den a jednu noc, ale Ježíš předpověděl, že bude tři noci a tři dny v zemi (Mt 12:40 ), tedy 72 hodin. Mezi pátkem a nedělí není 72 hodin. To je doufám jasné. L 23:54 Popisuje, že Josef (se svými lidmi) sňal tělo Ježíše z Kříže, dopravil ho do hrobu, který koupil, do vytesané hrobky. Tam bylo tělo pochováno. Text dále pokračuje v. 55 je napsáno. A byl den připravování a Šabat. Slovo "a" (kaj) na začátku věty ukazuje na to, že příběh pokračuje, nejde o rozdělenou větu. To je důležitý detail, které některé české překlady vypouštějí. Konkrétně to dohledám ve svitku P75 (3. století n.l.), ID10075 DOCID 590(42v) dokládám fotkou:
![ΚΑΙ ΗΜΕΡΑ - [kaj émera] - a den L 23:54](https://ef01c5a16e.cbaul-cdnwnd.com/8a49b6381d4640dbf3caaebe1f6e2e9f/200000429-4075f40762/Luke%2023-54%20kaj%20emera.webp?ph=ef01c5a16e)
Takže na obrázku vidíme část verš L23:53 a část 54 se spojkou "a" podtržené červeně. Takže není to tak, jakože: "ve které nebyl ještě nikdo pochován." ale: "ve které nebyl ještě nikdo pochován; a byl den připravování a šabatu." To vše je ve větě, která říká, že Josef sňal tělo, jak si tedy někdo může myslet, že se celá věc odehrávala v sobotu? Ekumenický, B21, ČSP i KMS jasně vypustili spojku "a", která spojuje větu. Jasně, řeknete si že je to nepodstatný detail, ale tady je vidět, že se snažili odtrhnout větu o Šabatu, aby se jim snáze ospravedlnilo tvrzení, že se to dělo v pátek, den před Šabatem. Všechny tyto překlady přitom používají slovo sobota. Pak ale překlad nedává vůbec smysl, protože vám vyjde, že Ježíš podle jejich podání musel být v hrobě jen 1 den a 1 noc! Verš L 56 jasně sděluje, že když se ženy vrátily od těla Ježíše (v. 55) (tedy v den pohřbu), připravily hned masti. Jenže nemohly stihnout Ježíše pomazat, protože začal Šabat (Velký Šabat - středa nebo čtvrtek, nejspíš středa, ale rozhodně ne pátek). Pisatelé se nejspíš snažili toto pozměnit tak, aby zahladili rozpor s Mk 16:1 jde se píše: "Když pak skončil šabat, nakoupily Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome vonné masti, aby mohly jít pomazat Ježíše." Takže podle Marka, tyto ženy přišly po Šabatu a ne před Šabatem. Takže buď ty ženy z Galileje byly jiné ženy než v Markovi, nebo si z nás někdo utahuje.
Fakta
1. V Nové smlouvě nejsou důkazy o tom, že by křesťané slavili šabat
2. V Nové smlouvě nejsou důkazy, že by první křesťané neslavili šabat
Co je nadto je pouhá spekulace!
Úvod
Tento článek je ve své první fázi čistě spekulativní a má sloužit k zamyšelení. Nekladu si nárok na neomylnost, tento článek je pro mě jen biblické cvičení.
První setkání učedníků
V bibli jsou známá dvě setkání učedníků. Poté co byl Ježíš ukřižován, v neděli prvního dne v týdnu byl vzkříšen z mrtvých (Matouš 28:1, Marek 16:9, Jan 20:1).
Někteří tento text Jan 20:19 berou jako argument, že Ježíšovi učedníci se scházeli v neděli. Text ale popisuje něco jiného. Text nemluví o pravidelném scházení, že by se učedníci scházeli v neděli. Důvod, proč se autor zmiňuje o této události je, že Ježíš vstal z mrtvých a mluvil s učedníky. Tím důvodem není , aby vysvětlil kdy se učedníci scházeli. Argumentace že se učedníci scházeli v neděli zde nemá reálný základ. Takové tvrzení jsou tendenční a manipulativní. Pokud nás zajímá Šabat, musíme se zeptat, co dělali učedníci v Sobotu.A když byl večer téhož dne, toho prvního dne týdne, a tam, kde se učedníci shromáždili, byly zavřené dveře kvůli strachu před Židy, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: "Pokoj vám." Jan 20:19
O učednících víme, že dodržovali přikázání Tóry a to i v době, kdy byl Ježíš ukřižován. Tak je to Ježíš naučil!
Když se pak vrátily, připravily vonné látky a masti, ale o šabatu podle přikázání zachovaly klid." Lukáš 23:56 (o ženách)
- Bonus -
Invertovaný obrázek pro vytištění si můžete stáhnout zde.
Ať už čteme v bibli v Mojžíšově Zákoně nebo v Žalmech, velmi častými slovy jsou hebrejské slova mišpat a tcedeq, které obě odkazují na spravedlnost. Spravedlnost vnímáme ve dvou rovinách buďto z pohledu Boha nebo z pohledu člověka jako soubor ustanovení a nařízení daných Bohem, které má člověk dodržovat. Slovo Mišpat představuje hlavně soud a právo. Představte si že staršovstvo či rada města seděli v bráně, kde se setkávali a jednali spolu. V těchto místech se rozhodovalo, vedli se tam soudy a uzavírali obchody. Spravedlivý obchod byl takový, který probíhal podle určitých pravidel. Mišpat také znamená míra, něco podle čeho můžeme měřit a soudit. Slovo tcedeq zase znamená spravedlnost více orientovanou na toho kdo ji vykonává, na spravedlivé činy. Ještě jedno slovíčko bychom se mohli naučit, je to Pravda: Emet. Tóra je Pravda. Cílem Tóry je Chesed - laskavost a milosrdenství, což je v podstatě láska. Tóra (Mišpat a Tcedeq) zajišťuje spravedlnost a snaží se nás vychovat k chesed, k milosrdenství. Tóra je učení na celý život, jehož podstata spočívá v tom, že ji praktikujeme. Mít bibli a číst ji, ale neřídit se jít je pošetilost. Nestačí o ní jen filosofovat nebo ji teoreticky rozebírat na teologickém semináři. Žádný teologický seminář vás nenaučí jak žít bibli, jak žít Tórou a jak zachovávat Boží věrnost. Můžete ji mít nastudovanou do posledního hebrejského slovíčka a hebrejský jazyk ovládat jako historik, ale to vám ještě nedává jistotu, že jste porozuměli Božímu slovu. Boží slovo se musí vykonávat.