O nevíře dnešních věřících

Dnes ráno mi zas Bůh něco ukázal. Bylo to takové uvědomění, jako když člověk prozře. Uvědomil jsem si, jak je to vlastně dneska s křesťany, že drtivá většina křesťanů a to i ta co navštěvuje nějakou církev, vykládá bibli svým vlastním rozumem. Ale přesně to dělají i pohané. Jak jsem psal, že Bůh řekl, že se máme oddělit a být svatí, tak nevíra je přesně to pohanské, ten pohanský zvyk, který křesťané převzali. Sám jsem v takové nevíře chodil přes 15 let, kdy jsem si bibli vykládal svým vlastním rozumem bez Božího ducha a bez víry. Je to podobné jako kdyby si nevěřila svému milému. Na jednu stranu se ti mohou líbit jeho básně (Žalmy nebo Píseň písní), pak ale když půjde o jinou věc mu nebudeš věřit vůbec. Stejný je to i ve vztahu s Bohem, buď mu zcela věříš a následuješ ho, nebo tvá láska je taková mělká, ani ne polovičatá, možná jen pětinová nebo desetinová, ale nemáš v tom vztahu své srdce. Což může znít krutě, když to člověk řekne někomu, kdo tvrdí že Boha miluje, ale zároveň nevěří v obsah bible, protože bible je vlastně takový milostný dopis od Boha k člověku, akorát je tam těch knih trochu víc. Jádro dnešního prozření spočívá v tom, že křesťané k bibli nepřistupují se zamilovaností a dětskou důvěrou, jakou od nás očekává náš partner - Bůh. Takový plochý přístup - Bůh si dá práci, posílá desítky svých věrných služebníků, kteří jsou pronásledováni, trpí hlady, žízní, strachem, je jim vyhrožováno smrtí, jsou mučeni, zavíráni do vězení, týráni a zabíjeni a my k tomu co nám zanechali přistupujeme laxně. Řekneme si, dneska je jiná doba. Ale Bůh to tak nevidí, pro něj je Boží slovo věčné a mocné, ale jen pokud mu doopravdy věříš.

"Oddanost" je ta správná definice víry, kterou od nás Bůh doopravdy žádá

Taková víra zcela postrádá logiku a je mocně posilována Duchem Svatým, kterého věřící musí nejprve přijmout skrze křest Duchem Svatým poté co byl pokřtěn ponořením do vody. Je to víra, kdy veškeré argumenty rozumu jdou stranou. Okolí vám například může nenápadně podstrkávat určitý životní styl a vy se ho rozhodnete přijmout, ačkoliv tito lidé jsou pohané a Boha neznají. Jelikož to jsou lidé, kteří spoléhají na sebe, na vědu a lékaře, neznají Boha. Spoléhají jen na to co je vidět a jejich pohodlný život, který nevyžaduje oddanou víru v Boha a žádnou oběť Bohu nemusí přinášet. A neříkám, že to musí být zlí lidé, jen vám například doporučí, abyste se svou nemocí zašli k doktorovi, místo abyste se vroucně dnem a nocí modlili k Bohu. A už v tom se projevuje ona neochota věřit Bohu, přichází výmluvy a protiargumenty, nevědouc, že tyto lži do mysli zasévá a podstrkává ďábel a mi mu nasloucháme stejně jako Adam s Evou naslouchali hadovi v zahradě Eden, když je svedl, aby jedli ze stromu poznání dobrého a zlého, aby zhřešili a zemřeli, ačkoliv věděl, že Bůh to zakázal. Takto Satan překrucuje Boží slovo a křesťané v tomto směru pokračují až dodnes. Tato neochota trpět pro víru kvůli nevíře ostatních je zřejmá od počátku. Lidé totiž obvykle dávají přednost tomu, co si myslí ostatní, proto jsou zmítáni jak plevy ve větru. Jejich vášně, to nejsou jen vášně hříchu viditelného, ale hříchu, který se zakořenil v jejich mysli, totiž hříchu, že raději než Bohu budou věřit lidem. Raději než věřit v Boha se rozhodují věřit v materiální jistoty a v peníze, bez ochoty podstoupit materiální riziko a ztrátu. Jejich nevíra se každý den hmatatelně projevuje jejich myšlenkami a starostmi o budoucnost, jako by Kristus nikdy neřekl:

Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život, co byste jedli a co pili, ani o své tělo, co byste si oblékali. Není snad život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na ptáky na nebi. Nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? Kdo z vás může pečlivým staráním přidat ke své výšce jediný loket?" Matouš 6:25

A jestli řekl, kde je ta důvěra a proč mají obavy a musí furt plánovat a budoucnost svou připravovat? Proč se rozhodují podle sebe a Boha se neptají, na Boha tiše nečekají? Proč spoléhají sami na sebe? Protože Boží vedení nemají a chtějí mít svůj život pevně v rukou, tak aby byli pány svého vlastního života. Nikdo však nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu Mt 6:24.

Ježíš byl ve své víře tak radikální. Znamená to, že máme být stejně radikální, jak to Ježíš učil, jinak jeho učení už není jeho, ale naše:

Nemyslete si, že jsem přišel na zem přinést pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti její matce a snachu proti její tchyni. A nepřátelé člověka budou ti z jeho vlastní rodiny. Kdo má rád otce nebo matku více nežli mne, není mě hoden, a kdo má rád syna nebo dceru více nežli mne, není mě hoden. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mne, není mě hoden. Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne." Matouš 10:34

Proč křesťané dělají z jeho učení lidské učení? Když Ježíš řekl, že je třeba vše opustit, křesťan řekne: dnes to není třeba... Když Ježíš řekl "Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než, aby boháč vešel do Božího království," zase si každý křesťan namluví, že bohatý není. Proč? Protože se srovnává s ostatními lidmi, s tím jak žijí pohané a nevěřící, ale nesrovnává se s Bohem. Jako by Bůh nikdy neřekl: oddělte se od nevěřících (pohanských národů) a buďte svatí. Proč se máme oddělit? Protože nesmíme uvažovat stejně jako oni. Pohan či ateista spoléhá na svůj vlastní rozum. Ale Boží slovo říka:

Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Přísloví 3:5

A opět:

Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne zlému." Přísloví 28:26

A co znamená žít moudře, než dodržovat jeho svatou tóru? Jeho přikázání, které bylo dáno nejen židům, ale i křesťanům? A křesťan zase pod vlivem nevěřícího ducha řekne: Co kdysi platilo, dnes neplatí. To platí jen pro židy. Jakoby neplatilo to slovo: "Člověk, který dělá tyto věci, bude jimi živ." (Ř 10:5) o čemž přece mluví Přísloví 28:26. Jakoby Ježíš nikdy neřekl: "Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit." (Mt 5:17) a toto slovo naplnit v hebrejském jazyce znamená uskutečnit...

Jakoby Bůh nikdy neřekl svému lidu:

Ezechiel 36:23 Opět posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi pronárody, jméno, které jste vy uprostřed nich znesvětili. I poznají pronárody, že já jsem Hospodin, je výrok Panovníka Hospodina, až na vás ukáži před jejich očima svou svatost. Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země. Poleju vás čistou vodou a budete očištěni; očistím vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model. A DÁM VÁM NOVÉ SRDCE a do nitra vám VLOŽÍM NOVÉHO DUCHA. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a DÁM VÁM SRDCE Z MASA. Vložím vám do nitra svého ducha; UČINÍM, že SE BUDETE ŘÍDIT MÝMI NAŘÍZENÍMI, ZACHOVÁVAT MOJE ŘÁDY a JEDNAT PODLE NICH.

Tady Bůh jednoznačně mluvil ústy proroka o Mojžíšově zákoně a přikázáních, které máme dodržovat. Neboť věrní dodržují jeho přikázání... Slova Ježíše Krista (kterému tyto slova vložil do úst nebeský Otec): "Kdo má moje přikázání a zachovává je, to je ten, který mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe." Jan 14:21 ... Přitom právě tento tvar v pluralu (podstatné jméno v množném čísle) se v Tóře objevuje vždy jako odkaz na Tóru. V češtině to tak ale nevyzní, protože Čech o tom přemýšlí bez znalosti kontextu a tak co slyší má vytrženo z kontextu. Nechápe, že je řeč o Mojžíšově Zákoně!

Jan 14:24 "Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova; a slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo." Takže zde Ježíš opět potvrdil, že máme dodržovat jeho slovo. O tom slově totiž mluvil, protože Ježíš i učedníci byli židé, mluvili tedy nejen o tom slově, které říkal, když byl s nimi, ale i o Tóře, jejích platnost nepřišel zrušit, ale uskutečnit. Nevěřící tedy nemají ani zájem o Boží slovo, o milostné dopisy Boha k lidem, ale ani se neřídí jeho přikázáními. Toto je definice víry: Boží dítě je ten, kdo činí Boží vůli přesně podle toho, jak to on požaduje po nás. Nikdo kdo nečte bibli nemá výmluvu, protože ta situace je stejná jako když by si nečetla dopisy a přikázáními od svého manžela.

Další z věcí, kterou křesťané tak často porušují je svrchovanost či autorita manžela nad manželkou. Toto je jedna oblast, kdy manželka má být poslušná svému manželovy a poslouchat jeho rad. O tom není jen jedna řádka v bibli, ale celá bible takto vykresluje vztah muže a ženy. Muž je ten, kdo vede a žena se nechá vést. Žena, která si neotevře manželovy dopisy je nevěrná, protože se nezajímá o to co ji Bůh vlastně nařizuje. Nepřečte si ani doporučení a směrování v době jeho nepřítomnosti. Toto srovnání je zcela na místě, neboť opravdu věřící člověk (a církev) je biblí popsán jako nevěsta a Ježíš jako ženich. Jen v případě, že se manžel nezajímá o bibli a nebere ji vážně ani se jí neřídí, pak dává smysl, aby se manželka nepřizpůsobovala manželovým radám, protože nemohou být z Boha, když nevyhledává Boží slovo. Ale pokud ho vyhledává a pilně studuje a bere vážně, pak Bůh jedná skrze něj.

Ještě jednou Ezechiel, tentokrát 11:19-21:

Ezechiel 11:19-21 A DÁM JIM JEDNO SRDCE a VLOŽÍM do jejich nitra NOVÉHO DUCHA, odstraním z jejich těla srdce kamenné a DÁM JIM SRDCE Z MASA,

A TEĎ POZOR!

ABY ---- LEMA'AN - ZA TÍM ÚČELEM - ABY!!!! --- SE ŘÍDILI MÝMI NAŘÍZENÍMI, ZACHOVÁVALI MOJE ŘÁDY A JEDNALI PODLE NICH. I budou mým lidem a já jim budu Bohem. Ale cestu těch, jejichž srdce se drží ohyzdných a ohavných model, uvalím na jejich hlavu, je výrok Panovníka Hospodina."

Teprve pak je dovětek: a budou mým lidem a já jim budu Bohem (stejně jako říká Jeremiáš 31:33 - řeč je o stejné věci).

Nová smlouva vlastně není nová a neznamená zrušení té staré, jen se změnila forma vykonávání, že již není třeba obětovat beránky, není třeba zabíjet zvířata, protože byl zabit ten Boží beránek bez viny. On je tím nejvyšším knězem podle melkítcedekova* řádu (* - což znamená Spravedlnost je mým králem).

Jeremiáš pak v 31:33 nechal zapsat, že Bůh řekl: "Dám svou tóru do jejich srdce". Je tam slovo Tóra, což je odkaz na židovský Mojžíšův zákon (dnes se ale slovo Tóra používá i k označení celé bible). Mít Tóru v srdci zanamená, že ji chceme studovat, chápat a aplikovat Boží přikázání popsaná v Tóře do svého života.

Důležité upozornění na závěr

Netvrdím, že je třeba dodržovat všechny Boží přikázání (celou Tóru), protože některá nařízení nám nebyly dány. Některé byly dány jen židům (například povinnost obřezávat své potomky, aby opětovně stvrzovali svou smlouvu s Bohem). Některé přikázání byly dány jen židovským kněžím v době, kdy se obětovali zvířata za hřích lidu. Nařízení ohledně kněžské služby a způsobu oblékání kněží nás moc zajímat nemusí, protože my křesťané už nepotřebujeme ani oltář, ani kněze, neboť máme nejvyššího kněze Ježíše Krista, který za nás oroduje před Otcem. Stejně tak nikomu neříkám, co konkrétně by měl dodržovat. Ale každý by měl zpytovat své svědomí, pokud čte přikázání tóry a vlastně to nechává plavat, aniž by aspoň vyzkoušel něco z toho aplikovat ve svém životě. A co teprve, pokud čtete žalmy, kde se král David vyznává jak si zamiloval Boží přikázání, tedy Mojžíšův Zákon. Jak se člověk může ztotožnit s veršem v bibli, když ho osobně nevyznává jako pravdu, kterou sám žije? Každý by měl mít v srdci touhu usilovat o dodržování Božích zákonů, pokud ji nemá, pak je až příliš ovlivněn náboženským duchem, uchlácholen církevním stereotypem a církevními doktrínami a potřebuje změnu. Nejlépe všechno opustit a jít celým srdcem za Ježíšem. Zároveň je tu ale nebezpečí, že někdo moje slova pojme jako výzvu k obřezání a následování židovského způsobu života. To v žádném případě! Apoštol Pavel v několika svých dopisech vysvětluje, že se křesťané nemají nechat zotročit Mojžíšovým Zákonem. Zejména se věřící nesmí nechat zotročit lidskými příkazy a nařízeními, ale nechat se vést Božím duchem. Stejně tak, kdo se nechá obřezat, je povinen dodržovat celý Zákon a tím se z něj stal otrok staré smlouvy. V Ježíši Kristu máme svobodu, takže se můžeme svobodně rozhodnout co chceme dodržovat. Určitě stojí za zmínku i to, že Ježíš sice nekázal zakazování šabatu, protože byl žid, ale zároveň neříkal, že máme šabat dodržovat. Neučil nic čím by mohl jít proti židům, ale zároveň ze starého Zákona zdůraznil jen desatero a nezmínil šabat. A proto chci říct, že když dva dělají totéž nemusí to být totéž. Jeden dodržuje sobotu, aby měl odpočinek a čas na Boha, ale druhý může dělat totéž s nesprávnou motivací, aby se zalíbil Bohu nebo ho potěšil, ač právě o to Bůh nestojí - a to je nepochybně svod, který hrozí nábožensky založeným lidem, kteří nežijou z milosti, ale z pocitu povinnosti. Jejich nutkáním je pocit, že musí. Nejsem žid a neusiluji o to abych se jím stal. Proto nepotřebuji obřízku, ani dodržovat judaistické náboženské rituály. Více na toto téma: Pavlův postoj k Mojžíšovu Zákonu.

Poznámky k textu

Matouš 10:34 - Ježíš mluví o rozdělení rodiny, protože rodina v židovském pojetí je vyjádřena slovem "dům" (heb. bét či vét) a stejným slovem je popisována i církev. Církev je společenství lidí, kteří mají mít bratrské a sesterské vztahy, je tedy domem a má být domem Božím. Ti, kdo nepatří Bohu však nedokáží existovat na stejné vlně s člověkem věrně následujícím Boží přikázání a oddaně sloužícímu Bohu ve spravedlnosti a pokoře a ve věrnosti a poslušnosti Božímu Slovu. Ti lidé žijí ve tmě a proto nenávidí světlo, protože světlo odhaluje jejich nepravosti. Z toho důvodu lidé nevěřící nenávidí Ježíšovy učedníky a dělají vše pro to, aby je zničili. Tak například homosexuálové z duše nenávidí křesťany a dělají vše pro to, aby je zničili nebo jakkoliv jim zabránili šířit Boží slovo a Boží myšlenky. Podobně satanisté, ti snad svou nenávist nedávají tak okatě najevo, ale podporují vše co je proti Bohu, zejména tam kde jde o zabíjení nevinných duší a dětí. Takže homosexuálové se organizují do mocných skupin, které pak bojují proti jednotlivým kazatelům Božího slova, stejně tak to mají satanisti, kteří se organizují proti kazatelům života (tj. proti potratům) a pak jsou zase křesťanské církve, které pronásledují křesťanské misionáře a kazatele. Takže toto rozdělení je patrné. Ale děje se i v práci i v rodinách s nevěřícími, všude tam, kde člověk naráží na neochotu podřídit se Božímu slovu, všude tam kde vládne hřích je i démonský vliv a zlo se šíří světem. My však kdo nejsme ze světa, jsme posilování Božím duchem, abychom obstáli v každé zkoušce a nenechali se ovládnout nenávistí a hněvem.

Ezechiel 36:26

https://biblehub.com/text/ezekiel/36-26.htm

Ezechiel 11:19-21

https://biblehub.com/text/ezekiel/11-19.htm

https://biblehub.com/text/ezekiel/11-20.htm

bude předmětem výuky hebrejštiny jen co se k nim dostanu