Falešní duchové v církvi
Dnešní článek se bude týkat především letničně zaměřených církví, tj. takové církve, které uplatňují tzv. dary Ducha Svatého. Pokud jste Svědek Jehovův nebo pocházíte z esoterického prostředí, tak předem upozorňuji, že jako křesťan Duchem Svatým rozumím osobu, nikoliv energii. Bible říká, že Duch Svatý je osoba, protože je to utěšitel, rádce a disponuje podobnými schopnostmi jako člověk (Duch Svatý sestoupil z nebe na ty kdo ho přijali, Duch Svatý se zarmucuje, pokud jeho lid hřeší Ef 4:30).
V době kdy je mezi pohany hojně rozšířená esoterika, tajné nauky a různé duchovní praktiky pocházející z Orientu se do církve dostaly některé věci, z tohoto okultního vlivu. Jedná se o tzv. falešné duchy. Tyto duchové se projevují některými konkrétními příznaky o kterých se budu zmiňovat v tomto článku. Naučit se rozpoznávat tyto příznaky je velmi důležité, abyste byli schopni nejen rozpoznat některé zlé duchy, ale také rozpoznat falešné učení, která se do církví také vetřela. Po přečtení tohoto článku s největší pravděpodobností, někteří lidé už nebudou tuto stránku dál číst, protože si oblíbili svoje duchovní vůdce a učitele, kteří lechtají jejich sluch, to je právě moje oblíbená fráze z Pavlova listu
2 Timoteovi 4:3 "Neboť nastane čas, kdy nebudou snášet zdravé učení, ale budou si podle vlastních chutí shromažďovat učitele lechtající jejich sluch."
Současně upozorňuji, že takové církve někdy není snadné rozeznat, protože na první zdání jejich jednání působí velice zbožně a jejich víra je velmi horlivá a zapálená a rozhodně je myšlena upřímně! Proto jsou takoví křesťanští kazatelé a evangelisti v křesťanských kruzích velmi oblíbení. Proto počítám s tím, že mnoho z vás pojme tento článek jako útok, ačkoliv se jedná jen o nastavení zrcadla k tomu co říká písmo o falešných duchách a falešných učeních.
Než začnu rozebírat samotné příznaky duchovního posednutí, které bývá mylně ztotožňováno s duchovními dary, chci zmínit ještě jedno důležité vodítko, které nám pomůže identifikovat nezdravé křesťanské prostředí a sice takové prostředí, kde se vyskytuje manipulace a neschopnost naslouchat druhým. Pokud se setkáte s takovým prostředím, se objevují lidi se zaslepenou vírou provázenou předpojatostí a předsudky, dejte si pozor, je to signál, že něco není v pořádku. Neříkám, že v daném prostředí bude všech 100% účastníků trpět předpojatostí, bude to třeba jen malé množství z těch se kterými stihnete ten den mluvit, ale je to jeden ze signálů, jeden z příznaků zaslepené fanatické víry: členové této skupiny pak možná budou považovat tento křesťanský směr za jediný pravý a nebudou uznávat samostatné vedení Ježíšem na vaší cestě za Bohem (řeknou, že to bible a Ježíš nestačí - musíte mít ještě nějakého lidského učitele a vůdce). Budou vám tvrdit, že k tomu potřebujete zkušené náboženské vůdce, jejichž víra je tak mocná, že je to vidět na mocných a odvážných skutcích, které dělají.
Dalším varovným signálem pro vás může být velice dobře výrazný, když vás budou srovnávat podle sebe nebo podle druhých. Nikdy nesrovnávej a nehodnoť druhého podle sebe. Apoštol Jakub ve svém listu upozorňuje:
"Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí. Kdyby totiž do vašeho shromáždění přišel muž se zlatým prstenem a v nádherném šatu a přišel by také chudák ve špinavých šatech a vy byste věnovali pozornost tomu, který má nádherné šaty, a řekli byste mu: "Ty se posaď pohodlně sem," ale tomu chudákovi byste řekli: "Ty se postav tamhle, nebo si sedni sem pod moji podnož," neučinili jste pak mezi sebou rozdíl a nestali se z vás soudci se špatnými úmysly? Slyšte, moji milovaní bratři: Nevyvolil Bůh chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, které zaslíbil těm, kdo ho milují? Vy jste však toho chudáka zneuctili. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni k soudům?" (Jakubův 2:1-7)
Jakub sice psal o předpojatosti způsobené porovnáváním člověka podle jeho sociálního postavení a bohatství, stejná pravda však platí i v jiných směrech, například v duchovních darech nebo ve skutcích víry či skutcích šíření evangelia mezi nevěřícími nebo v charitativních skutcích. Toto se opravdu může stát velice snadno svodem. Na první pohled se totiž zdá, že ten člověk je velice zbožný a pak je snadné uvěřit tomu, že vše co řekne je pravda. My však musíme střežit (čili zachovat) svou mysl tím, že budeme Boží slovo studovat nezávisle a pečlivě pročítat každé slovo, pokud možno i v originále. Někteří totiž si tvoří své vlastní překlady, které se občas výrazně odlišují od původního řeckého textu (víte, že jsem na těchto stránkách již dával text z nejstarších rukopisů Janova evangelia z roku ~200 n.l. pod jménem P66 a P75; já si opravdu texty prověřuju a nestačí mi umět jazyk jen ploše, ale chci umět Boží slovo v původním jazyce; kéž by takovou ochotu zkoumat pravdu měli všichni a nespoléhali jen na ostatní, že jim bibli správně přeloží) a to nepovažuji za šťastné. Hrozné a velice smutné však je, že někteří opravdu nemají zájem poznat pravdu a raději budou i nadále číst vadné překlady například PNS (Překlad Nového Světa od Svědků Jehovových - aniž by byli schopni rozlišovat které části byli překrouceny, a které naopak jsou validní (to říkám proto, že čas od času, některé slovní spojení PNS má přeloženo velice správně, jiné však jsou silně manipulativní a význam otáčí o 180°. Problém však nespočívá v tom, že zda se například ekumenický překlad či slovenský překlad lehce odlišují v jednom či dvou slovíčkách, ale v tom, že lidé nevěří, když jim řeknu, že v tom původním (řeckém nebo hebrejském) textu je to jinak, že jsem ho četl, dokonce ani když ho umím nazpaměť. S takovou mírou nevíry se setkávám nejen u Svědků Jehovových, ale bohužel i u velmi zapálených služebníků, jejichž víra je však natolik fanatická, že nechtějí věřit v racionální argumenty nebo je dále ověřovat. Kdo nevěří, ať prověřuje. To je má rada.
Ještě k tomu textu z Jakubova dopisu. Všimněte si, že Jakub zmiňuje že chudáci, kteří jsou sice chudáci protože nemají mnoho majetku mohou být bohatí ve víře. Majetek tedy není měřítkem pravé víry. Pokud nějaká křesťanská skupina má majetek (prosperitu/blahobyt) jako měřítko (úspěšnosti) víry berte to jako varovné znamení. Ježíš a apoštolové nevlastnili domy, neměli téměř nic a přesto sloužili v moci Ducha. Dělali pokornou, ale mocnou službu. K tomu navíc o Pavlovi víme, že pracoval, ačkoliv nemusel, pracoval aby si vydělal a nebyl nikomu nic dlužen. Lukáš 10 popisuje, že Pán poslal 70 evangelistů, aby kázali evangelium, ale neměli si nic brát, měli být jako hosté. Tzn. tito evangelisté, byli plně zapojeni do své misijní služby, ale přitom nebrali žádný plat, spoléhali plně na Boha, že Bůh jim pošle do cesty ty správné lidi, kteří je ubytují a pohostí. Tito praví učedníci nebyli závislí na práci, i když Pavel píše, že ještě pracoval, aby nebyl nikomu nic dlužen. Podobnou službu učí a snaží se praktikovat Poslední reformace (na youtube kanál The Last Reformation). Má-li tedy někdo majetek, zaměstnání a sociální postavení za měřítko úspěšnosti ve víře, pak to považuji za třetí varovný signál, který ukazuje na falešné učení.
Dary Ducha svatého
Strávil jsem mnoho let v letniční církvi (nebudu jmenovat, ale jednalo se o známou církev s dobrou pověstí), kde se běžně projevují tzv. dary Ducha Svatého. V tom konkrétním sboru jsem byl v letech 2004-2008. Jen na ujasněnou - nevybavuji si však, že bych se v tom sboru setkal s darem mluvení v jazycích, spíše s jinými dary. Vlastně to není tak dlouho, ale člověku to tak připadá. V letničních církvích se běžně projevují tzv. jazyky, což je taková potřeba mluvit v cizích jazycích slova, kterým mysl nebo vůbec nerozumí, ale tato potřeba pramení z vašeho nitra jak se vám dává Duch Svatý víc a víc poznat. Při prohlašování těchto cizích slov pak Duch Svatý mluví k člověku a posiluje ho vnitřně. Tomuto se říká dar mluvení jazyky nebo dar jazyků. Jsou ještě jiné dary, jako dar uzdravování, který vlastně má každý křesťan, jenomže tak jako je tomu se všemi duchovními dary, křesťan který neuplatňuje dar od Boha neví, že ho má. Když se tedy lidi nemodlí za uzdravování, obvykle se nic neděje. Toto uzdravování se děje skrze vkládání rukou, kdy člověk, který už je znalý Slova Božího a vybudovaný ve víře vkládá ruce na nemocné. V bibli není nikde řečeno, že by čerstvě obrácený, pod vodou pokřtěný křesťan, který přijal Ducha Svatého skrze vkládání rukou, nemohl vkládat ruce na nemocné (ale pokud se pletu tak se omlouvám, Pavel např. říká Timoteovi, že na nikoho nemá vkládat ruce ukvapeně a nemá mít účast na cizích hříších). Mám za to, že právě toto dělali učedníci, když byli vysláni Ježíšem v Lukášově evangeliu 10. kapitole.
Kromě darů jazyků a vkládání rukou za účelem uzdravování, které považuji za bezpečné, se v letničních církvích praktikuje ještě tzv. naplňování Duchem a zde už vidím úskalí. Na této stránce ale nechci zabíhat do detailů...
Rozlišujte Duchy
Prosím, berte to vážně. To co píšu, píšu na základě vlastní zkušenosti na sobě i na druhých a také vycházím z toho co říká bible. Nemusíte podstupovat trýzeň a muka, která jsem podstoupil já! Naučte se rozlišovat Duchy a proste Boha o toto rozlišování. Bůh sám vás pak ochrání. Vy pak jednejte podle této moudrosti od Boha.
Rád bych popsal příznaky, jak se projevují falešní duchové, pokud někdo přijal Ducha, který není z Boha. Takový duch pochopitelně je spjat buďto s nějakým falešným učením v té dané církvi (učení, které se odchyluje od původního Ježíšova učení a učení apoštolů - jako například katechismus) nebo s určitými praktikami, které nejsou biblické a mohou pocházet i z New Age nebo třeba z buddhismu, jógy apod. Buddhismus je z duchovního hlediska velice nebezpečný směr, ale podobně i hinduismus. Všechny tyto orientální směry mají co do činění s duchama, které nejsou od Boha. Říkáme jim falešní duchové. Velice známý je například duch kundalini (čteme "kundalíni"), který pochází právě z jógy. Tento duch se často projevuje takovými nesrozumitelnými zvuky, kterými neumím moc dobře popsat, někdy je to jako pištění. Odkaz asi nemá cenu vkládat, kdo chce najde si to na youtube.
Pak jsou je působení náboženského ducha, které má co do činění s pokryteckým náboženstvím u lidí, kteří sice chodí do církve, ale jsou chyceni v pasti těžkých hříchů. To je mrtvé náboženství (člověk sice uctívá Boha, ale dál žije hříšným způsobem; zároveň má pocit, že Boha "musí" poslouchat, a jeho víra je hlavně o pocitu že člověk něco musí, hlavně musí kontrolovat sebe nebo druhé). Všiml jsem si také, že tito jedinci mají problém s nasloucháním. Za snahou vést lidi nebo poučovat nestojí pokorná zkušenost s Bohem, ale spíš se to odvíjí od toho, že člověk potřebuje něco dokázat sobě, druhým nebo Bohu. Velmi dobře za tím může být motivace "být někým" (Galatským 2:6), ale tuto motivaci těžko můžeme vidět, až dokud se nesetkáme se snahou kontrolovat lidi. Chápu tuto kontrolu tak, že dotyčný nevěří tomu, že ti druzí (např. někdo kdo má odlišný názor, nebo nenásleduje stejné učení, nezapojuje se do stejných aktivit, apod.) mají opravdový osobní vztah s Bohem, který je vede nebo může vést. Celkově se tyto tendence v církvích projevují tak, že vzniká větší závislost na vůdcích, místo toho aby se podporovala samostatnost a vůdcovství v každém jednotlivci, který je členem celku. Z psychologického hlediska by se dalo ještě dlouho psát o různých varovných signálech, se kterými jistě máte bohaté zkušenosti. Snad i představa, že všechno znám, všechno vím, může být nebezpečná, stejně tak jako představa, že jedině slepým následováním "duchovně vyspělých" jedinců, člověk najde tu správnou cestu. Je třeba jít střední cestou, nikoliv extrémem. Potřebujeme mít jediného vůdce Ježíše Krista, ale zároveň potřebujeme i vztahy s lidmi, kteří chtějí jít za Bohem, a můžeme se od nich čas od času něčemu přiučit.
Příznaky
Signály v chování jsou jen jedním aspektem celé té záležitosti s duchy. Hlavními příznaky jsou nekontrolovatelné záškuby těla nebo padání na zem. V tuto chvíli jsem určitě pobouřil spoustu křesťanů. Byly časy, kdy bych sám byl pobouřen. V těch letech co jsem byl ve zmíněné církvi jsem to zažíval také. Vlastně už v roce 2002-2003 jsem to zažil ještě v jiném sboru, brzo po svém obrácení. V těch sborech, ovlivněných amerikanismem, se považuje za normální to, když křesťan spadne na zem a nechaj ho tak ležet. Myslí si, že Bůh s tím člověkem jedná. Jediné dvě zmínky v nové smlouvě o padání na zem, kterou jsem našel byly, když přišli vojáci (pohané) zatknout Ježíše, ti padli na zem, protože se objevili před svatým člověkem a Bohem v jehož přítomnosti každý, zlý démon musí padnout. Druhá zmínka je ve skutcích, když Pavel z Tarsu pronásledoval Ježíšovu církev a na cestě do Damašku ho z koně srazil Bůh tím, že splašil koně. Pavel se tam setkal s Bohem - Ježíšem Kristem. Nikde nečteme nic o tom, že by při sestoupení Ducha Svatého na letnicích lidé padali na zem. Nikoliv. Nejednalo se o pohany, ale o židy uvěřivší v Ježíše, kteří přebývali v pokojném obecenství a modlili se k Bohu. Když Duch Svatý přišel, lidé se začali modlit v jazycích a Petr byl naplněn Duchem Svatým k tomu, aby pronesl svou řeč. Tím to ještě nekončilo, moc Ducha Svatého se pak šířila během kázání a šíření evangelia, během uzdravování a zázraků, které apoštolové udělali. Nikde při tom není záznam, že by kdokoliv z věřících upadl na zem. Z biblického hlediska tedy víme, že nečistý člověk a démoni před Bohem padají na zem. Z Ježíšovy služby víme, že lidé s nečistými duchy padali na zem a zmítali se. A toto je přesně to co se děje v letničních církvích! V té době jsem to považoval za normální, ale nevěděl jsem že duševní muka, která jsem prožíval byli částečně spojené s těmito domnělými projevy Ducha svatého. Rozumějte, tomu správně. Nestalo se mi často, že bych upadl na zem, ale stalo se mi to dvakrát v soukromí, když jsme se modlili, jednou na shromáždění když jsem jen tak šel na výzvu dopředu a pak se mi to stalo ještě jednou během chval o mnoho mnoho let později. To však bylo naposled, protože brzo na to jsem se setkal s učením Torbena Søndergaarda z Poslední reformace ("The Last Reformation"), který tyto věci hlouběji vysvětloval. Zažil jsem vysvobození z duchovního útlaku v jedné letniční církvi, která je známá tím, že s okolními církvemi nespolupracuje (důvod je právě ten, že ví o těchto falešných duchách v církvích a dávají si na ně pozor.). Musím uznat, že věřící v tomto sboru byli opravdu jako armáda Božích vojáků zšikovaní do jedné řady, kteří sloužili Bohu a postavili se tomu útlaku, o kterém jsem nevěděl! A nebyl to jeden démon, bylo jich asi pět, ale v té době se nepovedlo vyhnat všechny, jen asi jednoho. Já měl pak brzo schůzku s jejich pastorem, ale Bůh mi do té doby ukázal ten zbytek, takže jsem věděl co jsou ti démoni zač a dokázal jsem se jim s pastorem v modlitbě postavit. Řídíc se heslem "Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás" Jakubův 4:7 jsem se mu vzepřel a on musel odejít. Ale nebyl jsem na to sám, bylo to právě s pastorem. Po této modlitbě a vysvobození se můj duchovní život otočil o 180°, protože jsem najednou dokázal přicházet k Bohu, což předtím nešlo, neboť to bylo takové "vynucené" a byla tam vnitřní překážka (člověk chce, ale nejde to). Dokud je člověk v zajetí (hříchů i démonů) není svobodný. Když ale poznáme Pravdu, Pravda nás osvobodí, nesmíme se ale bát Pravdu následovat a přijít ke Světlu, aby nám Světlo dalo tu svobodu.
Bohužel jsem se setkal i s nevírou od lidí, kteří mi nevěřili, že učení od Torbena Søndergaarda je plně biblické a v pořádku. Setkal jsem se naopak s mocným duchem katolicismu, který hnán touhou škodit, krást zabíjet a ničit, útočí kde se dá. Proč křesťané nevidí tuto zhoubnost a nedokáží rozpoznat falešné duchy? Kdo má co do činění s těmito duchy, byť jen jako jedinec stojící na Boží straně, já bych doporučoval se tomu vyhnout. Ten duchovní útlak co přichází, pokud za sebou nemáte celou armádu Božích bojovníků, nestojí za to. Musíme se naučit rozlišovat co je Pánova vůle v ten daný čas.
Ještě k těm příznakům. Setkal jsem se také s tím, že se lidé na shromáždění při bohoslužbě bezdůvodně smějí a nedokážou to zastavit. Nejviditelnější to je, když se směje jen jeden člověk a ostatní to začne rušit nebo neví co si o tom má myslet. Pokud se smějí všichni a začnou se i smíchy válet po zemi, tak už vím, že na takovém místě démoni mají mejdan. Pryč z takového místa. Osobně nevím jak se tento démon jmenuje, ale viděl jsem na jednom videu, kde se jistá žena, která se také prohlašovala za křesťanku věčně smála jakoby byla pod vlivem marihuany a tvrdila, že Bůh miluje všechny lidi. Byl to ale spíš odstrašující případ a u videa bylo napsáno, že šlo o ducha kundalini. O tom, že drogy otevírají cestu k působení démonů snad nemusím ani mluvit. Pokud jste někdy v životě brali třeba marihuanu, určitě potřebujete nejen činit pokání, ale doporučuju i modlitbu za vysvobození z duchovního útlaku, o kterém sami ani nemusíte vědět, ale v přítomnost Božího ducha, až na vás Boží bojovníci vloží ruce, vám tento útlak může být odhalen.
Související odkazy
Také můžete shlédnout Torbenovo (aktuální) video zde:
https://www.youtube.com/watch?v=pgqgfym67Hg
Torben a jemu blízcí spolupracovníci už varovali v roce 2007.
https://www.youtube.com/watch?v=sgVncKfu3hM
Poslední reformace (TLR) se oficiálně distancuje od všech projevů démonické posedlosti jako je padání pod tzv. Boží mocí a různé záškuby těla, která jejich nositel nemůže mít pod kontrolou. Prosím, pokud takovýmito příznaky disponujete, nevkládejte ruce na účastníky setkání poslední reformace.
Ex-Bethel Student Tells All: Lindsay Davis Testimony
Hodně důležité video o tom, že se v církvích ale i mimo církevní organizace vyučují a prování praktiky New Age:
https://www.youtube.com/watch?v=winCHM9yuY4
Související články: