Bůh v Kristově náručí (J 1:18)

now to the Church Fathers, Ehrman emphasizes the early date of υἱός by listing three specific Church Fathers "who were writing before our earliest surviving manuscripts were produced" (Irenaeus, Clement, and Tertullian). Regrettably, he does this without acknowledging any Church Father supporting θεός around the same period (or P66). I, therefore, will equally list three here: Irenaeus, Clement, and Eusebius. One may quickly notice that the same names appear on both sides of the debate. This redundancy, though, reveals the fact that many Fathers (both Greek and Latin) use υἱός as well as θεός in their writings at John 1.18. My point is that their are many names that could be used to support either reading. 

(Wallace, Jesus as Θεὸς, Textual Examination, John 1:18)

Následují čtyři textové varianty (v přepsané řečtině) Jana 1: 18b:

1. ho monogenês (The Only-begotten One)

2. ho monogenês huios (the only-begotten Son)

3. monogenês theos (only begotten, God)

4. ho monogenês theos (the only begotten God)

Následující rukopisy podporují huios (všechny obsahují článek): 

• Greek witnesses
  • Codex A - Alexandrinus (5th C.)
  • Codex C3 - "corrector" of Eprhraemi Rescriptus
  • Codex Θ - Tiflis (9th C.)
  • Codex Ψ - Athos (8/9 C.)
  • 063 = 9th C. Greek uncial
  • f1, 13 - "families" of 18 Greek minuscle mss
  • 𝔐 = majority Byzantine text
• Versions
• Old Latin
• Curetonian Syriac (5th C.)
• Heraclean Syriac (18th C. edition)

Následující text však podporuje μονογενὴς Θεὸς jako správné čtení:

1) LECTIO DIFFICILIOR POTIOR

Copyist má větší šanci změnit "theos" na "huios" než naopak. Ve skutečnosti je μονογενὴς Θεὸς takzvaný hapax legomenon - v NT vzácný výskyt. I kdyby se jednalo o jednoduchou písařskou chybu, náhlý výskyt "obtížného čtení" v rukopisné tradici by se pravděpodobně napravil zpět na normativní text.

2) NENÍ vůbec GNOSTICKÝ PŘEKLAD

Někteří říkají, že jde o gnostickou korupci textu, ale pokud by tomu tak bylo, proč najdeme Starý zákon a Ježíšův původ v samotné MSS? 3) VČASNÁ MSS OSVĚDČUJE JEJÍ VERACITU μονογενὴς Θεὸς je zastoupen ve velkém počtu prvních MSS, je prominentní v MSS, které jsou považovány za obsahující přesné texty, a je to pravděpodobně to, co John ve skutečnosti napsal.

Následující rukopisy podporují Theos. Tento seznam spojuje důkazy těch MSS, které mají článek (ho), a těch bez něj (druhý je text Nestlé-Aland): 

• Greek witnesses
  • Papyrus 66 [Papyrus Bodmer II] A.D. c. 200 (Martin), A.D. 100-150 (Hunger)
  • Papyrus 75 (A.D. 175-225)
  • Codex א - Sinaiticus (c. 330-360)
  • Codex B - Vaticanus (c. 325-350)
  • Codex C* - Eprhraemi Rescriptus (5th C.)
  • Apostolic Constitutions (A.D. 375 -380)
  • Codex L - Regius (A.D 701-800)
• non-Greek witnesses
  • Bohairic Coptic [Codex Bodmer III] (A.D. 300)
  • Diatessaron ("Out of Four") of Titan the Syrian [Arabic version] (c. 160-175)
  • Syriac Peshitta (A.D 150)
  • Adysh manuscript (A.D 897)-Gregordian-Georgian/Iberian version
  • Opiza manuscript (A.D 913)
  • Tbet' manuscript (A.D 995)
• Late Greek
  • Minuscule 423 (A.D 1556)

Irenaeus' (130-202 p.n.l.) 'unigenitus deus' in his Against Heresies IV, 20, 11 is probably a John 1:18 quotation from an Old Latin MSS.

The Coptic versions is one of the earliest versions of the NT where huios is completely absent.

Opět Wallace:

... S rizikem opakování se θεός znovu objeví mimo alexandrijskou tradici (např. Raní otcové latiny v evangeliích jsou západními svědky) 76 s relativně silnou textovou váhou (na Ehrmanovu argumentaci). (tamtéž)
Souhrnně lze říci, že navenek mají obě čtení širokou geografickou distribuci, přestože υἱός je relativně silnější v jiných než alexandrijských formách textu. Obě hodnoty existovaly ve druhém století, ačkoli manuskripty s větší váhou podporují θεός. 
Jako celek se tedy domnívám, že θεός je pravděpodobnější kvůli kvalitě, starověku a transmisní historii výše uvedeného svědka. (tamtéž)

Při zpětném pohledu docházím k závěru, že μονογενὴς θεός je nejlepším čtením vzhledem ke všem důkazům, které máme interně i externě. Ve výsledku je vysoce pravděpodobné, že text Jan 1:18 nazývá Ježíše θεός. (tamtéž) 

4) Citovali to VÝCHODNÍ A ZÁPADNÍ CÍRKEVNÍ OTECI A HERETIKA

Irenaeus, Clement, Eusebius, Basil, Cyril a Origen, Didymus, Epiphanius, Eusebius, Gregory-Nyssa, Heracleon, Hilary, Jerome, Origen, Ps-Ignácius, Ptolemaios, Serapion, Synesius, Tatian, Theodotus, Valentinius a Arius.

5) VHODÍ SE KONTEXTU PROLOGU / JOHANNINE GOSPEL

Jan 1: 1 - pros ton theon / theos

Jan 1: 1 - pros to theon

Jan 1:14 - monogenes

Jan 1:18 - monogenes / theos

Jan 20:28 - Theos 

Všimnete si, jak koherentní je prolog, když Θεὸς je čtení. Toto je interní argument pro autentičnost čtení Θεὸς.

Stylisticky uzavírá θεός inkluzio započaté v 1.1c; případně také poskytnutí paralely s 20.28 (evangelium jako celek). (tamtéž) 

POZNÁMKY

Existují dva možné způsoby, jak přeložit řeckou frázi μονογενὴς Θεὸς: 

přídavné jméno + podstatné jméno = jediný zplozený Bůh 

podstatné jméno + podstatné jméno = jediný zplozený, který je Bůh nebo Bůh jediný zplozený

Μονογενὴς se nejlépe překládá jako "jediný zplozený" (NKJV, NASB) v souladu s rozsahem vztahu mezi rodiči a potomky, ve kterém je toto slovo používáno (srov. Jan 1:18, 1 Jan 4: 9). Plodit znamená, aby někdo měl něčí přirozenost. Slovo μονογενὴς tedy zapouzdřuje myšlenku "jediného dítěte" jako svého primárního sémantického místa. 

Poznámka od Ruminator (Reputace 10 tisíc):

Co říká lexikon Koine, že monogeny znamenají "zplodit", natož že "Zplodit znamená přimět někoho, aby měl něčí přirozenost"? To je "kazatel Řek" - ie: ad hoc.

Odpověď od JLB:

Slovo zplozený se vždy používá v odkazu na děti rodičů v písmu. Je snadné provést jednoduché vyhledávání slov, abyste si to dokázal. Pokud jde o syna boha, znamená to něco jiného? Říkat zplozeného boha znamená, že tento bůh je menší než ten, o kterém se začalo mluvit, a ve skutečnosti z něj jednoduše učinil syna, což je celkovým účelem celého Janova evangelia - říci, že Ježíš je syn boha.