Obléhání Jeruzaléma
Prohlášení
V tomto článku se zamýšlím nad popisem historika Josepha Flavia o dobytí Jeruzaléma Římany v roce 70 n.l. Ačkoliv se snažím vycházet z faktů, místy spekuluji o jiných možnostech, neboť je známo, že Jeruzalém byl po obléhání téměř celý srovnán se zemí nebo vypálen a následně po staletí byl přebudováván. V tomto článku mě zajímá, zda je model Jeruzaléma před rokem 70 věruhodný.
Ježíšovo proroctví o zkáze chrámu a Jeruzaléma
Matouš 23: 37 "Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. 38 Hle, váš dům se vám zanechává pustý. 39 Říkám vám totiž, že od této chvíle mě neuvidíte, dokud neřeknete: `Požehnaný, který přichází v Pánově jménu!´"
Matouš 24:1 A když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel pryč, tu k němu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali chrámové stavby. 2 Ježíš jim však řekl: "Vidíte všechny tyto věci? Říkám vám jistě, že tu nebude ponechán kámen na kameni: všechno bude zbořeno."
Poté co Ježíš dokončil kázání namířené proti farizejúm, měl ještě Ježíš oznámit jak to všechno skončí. Podle mě nic není náhoda a tak Bůh tuto situaci dobře připravil, protože vlastně řekl: důsledkem tohoto jednání bude, že bude zbořen chrám a všechny jeho stavby. Nešlo však jen o chrám co bylo kompletně srovnáno se zemí; z historických záznamů víme, že Davidovo město (Tj. Jeruzalém) přišlo o všechny své hradby během nájezdu Římanů.
Něco o dobytí Jeruzaléma z bakalářky L. Francové
Město bylo vypáleno když na něj přitáhlo 65000 římských legionářů v odvetě za rebélii. Koho zajímá více na toto téma, může si najít Bakalářskou práci "První židovská válka" od "Lenka Francová", str. 7, 33 aj. (Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická). Na str. 36 jsem se dočetl, že židé se mezi sebou masakrovali nevybíravě - hřešili ve velkém jako pohané. Není se tedy co divit, že chrám byl nakonec zničen, protože Bůh odstoupil od Izraele pro jejich hříchy.
Tady je mapa - model antického Jeruzaléma jak historici věří, že vypadal před rokem 70 n.l. Problém je ale v tom, že podle níže uvedeného historického popisu boje Římanů s židy ten model nesedí.
Na str. 39 se píše: "Když Římané pronikli dírou, kterou prorazil Nikánór, opustili Židé hlídky a podařilo se jim první hradbu z části strhnout i část severního města. Titus přeložil tábor dovnitř města, který se nazýval Asyrský tábor. Obsadil celý prostor mezi táborem a městem* Kedrón."
* Kedrón ale není město, nýbrž jiný název pro údolí Kidrón. Na str. 61 je přiložená mapa. Mapa, ale nedává smysl, protože podle popisu na str 41. Římané pak měli před sebou další hradbu. Kdyby 2. hradba dle obr. ze str. 61 byla tak jak je nakreslená, pak ji římané nemuseli překonávat, ale stačilo by ji obejít. Plus k čemu by pak stavěli val na východě, tj. v údolí Kidrón?
Ležení Asyřanů, pokud jsem pochopil správně se mělo nacházet snad severozápadně po prolomení první hradby. Následně Titus obsadil celý severní prostor až po Kedrón - pokud jsem pochopil správně**. Potíž je však v tom, že nechápu, proč by nezaútočil rovnou ze severu, když podle modelu Jeruzaléma tam není zeď (Schéma níže - zelená šipka vpravo). Historik Flavius popisuje, že museli překonat ještě jednu zeď. To nesedí s modelem. Červená šipka pak znázorňuje, že by bylo snadné hradby obejít a zaútočit na Antiochii/Chrámovou horu z Kedronského údolí - jenže Flavius píše, že tam (někde) byla druhá zeď, kterou museli překonat.
Na str. 41 jsem se dočetl, že Římané útočili na Jeruzalém u římské pevnosti Antiochie, kterou vzbouření židé okupovali. Museli tedy postupovat Údolím Kidrón, kde Římané vybudovali val (val byl vlastně kolem celého Jeruzaléma). Postupovali tedy z východu na západ a mluví se tam o dvou hradbách. Když první hradba v noci spadla, Římané byli zděšeni, že existuje ještě druhá hradba (Asi ta od Antiochie alias "Chrámové hory" - píše se tam totiž, že židé útočili z Antiochie, jenže na modelu "Chrámové hory" je Antiochie umístěna vzadu, takže z ní není možné útočit, poznámka Kř. stránky).
On je celkově problém s tím, že před vzpourou židů měli Římané na té hoře za hradbami lokalizováno 6000 legionářů a další pomocnou posádku o počtu 4000. Do té malinké pevnůstky, která je na modelu Jeruzaléma by se tito vojáci nemohli vejít. Odhad činí, že by se tam vešlo jen několik set vojáků.
Chrámová hora má rozměr klasické římské pevnosti:
Ve Skutcích apoštolských 23:10-23 se píše, že vězně Pavla nechali odvést do římské pevnosti (tj. Antonie). Proti Pavlovi se spiklo přes 40 židů, kteří byli odhodlaní ho zabít. Když se to velitel pevnosti dozvěděl, okamžitě vyhradil na Pavlovu ochranu dvě stě legionářů, dvě stě lehkooděnců a 70 jezdců. Celkem 470 vojáků, kteří ho měli odvést do Cesareje. Cesarea ležela na pobřeží severovýchodně od Jeruzaléma. Jak by tedy bylo možné, aby velitel pevnosti vyprázdnil pevnost a poslal všechny vojáky pryč a město by zůstalo nehlídané? Z této logiky vyplývá, že model města Jeruzaléma má chyby, zde konkrétně tzv. Chrámová hora s největší pravděpodobností představuje plochu, na které byla umístěná římská pevnost podobná té na obrázku výše. Římané byli vlastníky všech pevností a mohli si je sami umístit kam uznali za vhodné. Není lepšího místa pro pevnost než ji umístit na horu, ale nedávalo by smysl, aby židovský chrám zabíral asi 1/5 až 1/4 plochy a zbytek zůstal nevyužitý jak na nějakém prostorném náměstí. Vojenská pevnost, která by byla rozprostřená jen na okraji hory by nemohla dobře sloužit jako ochrana. Každý dobrý vojevůdce se bude snažit co nejvíce plochy hory využít k obraně, zvlášť když ve městě bylo lokalizováno mnoho vojska. Každá římská legie měla okolo 4.000-6.000 vojáků a to je množství, které se do malinké pevnosti nevejde. Ve skutečnosti římské opevnění vypadalo jako několik měst nahuštěných dohromady. Muselo tam být vše od ubikací, přes stravování, stáje, sklady zásob a zbraní.
Neexistují, žádné důkazy o tom, kde pevnost mohla stát, ale podle písma musela mít kapacitu minimálně pro 470 vojáků, velitele, další personál a vězně. Avšak zkuste se vzít do velitele pevnosti, který má na starost hlídání města. Za předpokladu, že by pevnost měla kapacitu 600 vojáků (víc by se nejspíš do modelu Antiochie nevešlo), kolik vojáků byste poslali jako doprovod vězni, který nespáchal žádný zločin, ale je to občan vašeho státu, ale je pro vás cizí? Myslím, že pokud bych poslal 40 byl bych velice štědrý. Na druhou stranu, když pomyslím na to, že ve městě je třeba udržovat pořádek, možná pro každý případ bych mu dal 20. Podle bible jich velitel dal 470, tj. 23,5x víc než bych dal já. Pevnost tedy byla asi 23,5x větší nebo měla 23,5x více lidí a to mi dává 11045!
S výše uvedeným historickým popisem bych mohl zkusit navrhnout vlastní mapu (edit: na této mapě je problém, že v místě kde jsem nakreslil žluté šipky ve směru od údolí Kidrón je terén, který by obléhací věže nemohli zvládnout vyjet do kopce: dobře to je vymodelované zde - viz "Antonia was a fortress overlooking the Temple.".), která by dávala větší smysl (možná ne historicky přesnou, ale jen pro zamyšlení, jestli by jiná alternativa nebyla logičtější.
Červenou čárou jsem přeškrtl budovy, které jsou nesprávně zobrazeny (tj. Anonia a Herodův Chrám - ten by měl být správně umístěn v Davidově městě nad pramenem Gishon.
Bílé šipky ukazují první vlnu útoků ze severu. Není jasné kde byla třetí zeď, kterou se povedlo prolomit a co zabránilo Římanům dále postupovat ze severu. Růžovou barvou je val vybudovaný v údolí Kidrón, který se měl táhnout až k Malému městu, o kterém se domnívám, že musel být před Davidovým městem v údolí Kidrón. Jinak by snad byla zmínka o tom, že Římané dobyli Davidovo město. Na mapě je totiž Malé město západně - před Davidovo město by museli vojáci projít. Ohledně valu také byla řeč o náhrobcích (tj. n. velekněze Anana + Holubičí skála) a tak si myslím, že náhrobky byly tam jak je Olivová hora nebo ještě jižněji.
Červená poloprůsvitná čára představuje zeď přes, kterou se Římané snažili dostat a proto tam umístili 4 násepy, aby tam dostali obléhací stroje. Přes tuto zeď se nakonec taky dostali. Druhá zeď podle mě byla východní strana Antonie, tedy "Chrámové hory".
Na str. 42 se potrvrzuje, že boje probíhali ze západu. Když vojáci dobyli Antonii a pak ji zase ztratili, rozbořili základy Antonie a pak postavili nové náspy na severozápadní straně. Druhý násep byl proti severní síní (?), další u západního soupořadí a další u severního sloupořadí. Toto vše prozrazuje, že útok byl prováděn ze západu a severu.
Silně matoucí je však pro mě věta: "Židé podnikli další útok proti Římanům na hoře Olivetské, kde se za pomocí Tita podařilo Židy zahnat zpět do údolí." Na mapě je Davidovo město v údolí, byli tedy židé zatlačeni na jih? Z popisu to vypadalo že židé mohli útočit (jen?) skrze Zlatou bránu (tj. východní bránu), spíš ze severu na východ. Nedává smysl proč by měli ustupovat na jih!
Zlatá Brána zevnitř hradeb, zveřejněno se svolením BibleWalks.
Další podivnost na str. 43: "Titus rozkázal, aby byli berani přisunuti k západní síni vnějšího obvodu." Copak západní síň neležela na "chrámové hoře"? Jak tedy mohl dopravit berany nahoru?
"Když Židé nabrali síly, zaútočili východní branou na stráž. Když Titus viděl jak je vojsko proti povstalcům slabé, vyjel jim na pomoc. Podařilo se jim po dlouhém boji až do ranních hodit zahnat Židy do chrámového obvodu." tamtéž. Posvátný obvod a chrámový obvod je tedy jedno a to samé. Jedná se tedy o prostor kolem chrámu a východní brána je právě jedinou cestou k chrámu.
Z bible jsem se taky dočetl, že Hospodinův dům doopravdy ležel na vyvýšeném místě, neboť kněží "vystupovali" k oltáři v domě Hospodinově (2 Královská 23:9).