Chceš-li vstoupit do života, dodržuj přikázání

Dialog mezi Ježíšem a neznámým mužem, pravděpodobně židem:

Mt 19:16-17 A hle, přišel k němu jeden muž a řekl mu: "Dobrý mistře, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?" On mu však řekl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný - Bůh. Chceš-li ale vstoupit do života, dodržuj přikázání."
18-19 Zeptal se ho: "Která?" Ježíš řekl: "`Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti svého otce i matku´ a `budeš milovat svého bližního jako sám sebe.´"
20-21 Ten mladík mu řekl: "To všechno jsem dodržoval odmalička. Co mi ještě schází?"
Ježíš mu řekl: "Pokud chceš být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, dej ho chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mě."
22-23 Když ale mladík uslyšel tu řeč, smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku. Ježíš tedy řekl svým učedníkům: "Amen, říkám vám, že pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království.

Kontext

Starý Zákon neboli Tóra (v překladu: instrukce, směr, zákon, atd.) mluví o "věčném království" (např. záznam krále Nabukadnesara v knize Daniel 3:33 CEP nebo 4:3 v heb. a angl. bibli použil aramejský obrat "malchuté maluchut alam" - tj. "jeho království je království věčné.", stejně tak Daniel 7:27) a o věčném životě. Zmínka v knize Daniel:

V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize.  Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze. Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy." Daniel 12:1-3

Všimněte si jak Bůh prostřednictvím Daniele definoval popis spravedlnosti. Zde je popsána podstata lásky k bližnímu i podstata Tóry. Tóra není jen o dodržování přikázání, Bůh vlastně od člověka očekává také něco víc. K tomu člověk potřebuje od Boha milost, potřebuje sám zažívat Boží blízkost a náklonnost, aby se vše neredukovalo jen na návyk dodržování příkazů. Ti kdo nekonají spravedlnost nevstoupí do Božího království, do věčného života, o kterém Daniel píše. Mimoto tóra mluví o zemi živých viz Jób 29:13, Ž 27:13, 52:7, 116:9, 142:6, 142:6, Izajáš 38:11, 53:8, Jeremiáš 11:19, Ezechiel 26:20, 32:23-32. Protikladem země živých je še'ol, podsvětí, říše stínů, říše zapomnění Iz 38:11. O lásce a milosrdenství si můžete přečíst Izajáše 58 kapitolu, kde Bůh dopodrobna vysvětluje co od člověka doopravdy očekává. Ne prázdné náboženství, ale milosrdenství v konkrétní podobbě. Toto se perfektně shoduje s učením Ježíše Krista.

Nesprávný předpoklad ke spasení

Přišel za ním cizí muž, který o sobě předpokládá, že dělá dobré skutky. Předpokládá o sobě, že je dobrým člověkem. Už zde srovnává sám sebe s Ježíšem, protože ho jako Syna člověka, jako Mesiáše, ale pouhého "dobrého" člověka jako je on sám. To je hrozné zjištění, když si uvědomíte, jakým způsobem tento člověk uvažoval. Přišel si pro radu, protože nebyl spokojen ve svém životě. Dodržoval Mojžíšův Zákon a přesto nebyl naplněn a uspokojen. Tento věřící totiž nebyl jako král David, který by byl milosrdný a velkorysí, ale bál se o svůj majetek. Tóra ale popisuje nejen desatero přikázání, ale mnohem více. Mimoto Bůh říká, že máme milovat bližního svého jako sami sebe a být milosrdní. Předpoklad lásky a milosrdenství je stěžejním prvkem Tóry, protože spojuje vše dohromady jako malta kameny či cihly budovy, aby tvořily pevnou zeď.

Onen bohatý člověk sice říká, že dodržuje přikázání, opravdu však dodržoval přikázání "milovat bližního jako sebe"? Ježíš ho nejdříve opravil v jeho nesprávném smýšlení. Řekl mu, že člověk není dobrý, ale Bůh ano. Ale odpověděl mu také na jeho otázku a řekl, že má dodržovat přikázání. Na první pohled se zdá, že mu neřekl nic nového.

Poté co Ježíš odpověděl by se už muž nemusel na nic ptát, ale mi vidíme, že očekával něco víc a tak pokračuje a přesvědčuje sám sebe o tom, že je dobrý. Jakoby Ježíšova odpověď, že žádný člověk není dobrý nestačila. Ptá se ho znova, která přikázání má dodržovat, jakoby neznal Mojžíšův Zákon. Je to protimluv k tomu, co řekl dále. Ježíš mu tedy vyjmenoval přikázání, ale ne všechny.

Ježíš zkrátil přikázání, znamená to, že máme dodržovat jen šest přikázání?

Jistě že ne! Ježíšova první odpověď přece byla: "Dodržuj přikázání", čímž myslel dodržování Mojžíšova zákona. Jak jsme si už vyjasnili v části s podkapitolou "Kontext", podstata Tóry spočívá v konání lásky a spravedlnosti. Když tedy Ježíš říká dodržuj přikázání, říká vlastně: Jednej spravedlivě, podle toho jak to popisuje Mojžíšův Zákon, abys vešel do věčného života.

Boháč se brání jakoby si v srdci říkal: "Vždyť celý život konám dobré skutky podle Mojžíšova Zákona, proč tedy nemám pokoj v duši?" a sám sebe dále považuje za dobrého. Boháč stále není spokojen, stále cítí jakýsi nedostatek. Ačkoliv odpověď dostal již dvakrát, vynucuje si třetí odpověď. Jakoby řekl "nalož mi ještě víc, co dalšího mám dělat, abych se dostal do věčného života?". A tak mu Ježíš řekl co víc má dělat: že má rozdat všechen svůj majetek chudým a má ho následovat. Zde se domnívám, že Ježíš chtěl poukázat na příčinu toho co způsobovalo boháčovu nespokojenost: na příčinu hříchů v jeho životě, které ho oddělovali od věčného života. Láska k bohatství, penězům a především pocit bezpečí a materiální jistoty, který v člověku posiluje pocit, že starosti druhých lidí se ho netýkají. Je to důvěrně známé téma dnešního konzumního člověka, který je oklamán dostatkem a materiálním blahem, takže necítí potřebu spoléhat na Boha. Místo toho se spoléhá na svůj majetek, na své vzdělání, schopnosti, na svou kariéru a pověst ve společnosti, na to, že druhý den může přijít do práce, za měsíc dostane výplatu, ze které zaplatí nájem, energie, jídlo a vše ostatní co potřebuje a tak nemá v ničem nedostatek. Ale právě tato přesycenost materiálními jistotami člověka okrádá o potřebu hledat Boha a projevovat mu vděčnost. Člověk pak má tendenci více žít pro sebe, místo aby se zajímal o druhé. I když sám sebe nemusíš považovat za bohatého, pokud si ve všem materiálním dobře zabezpečen/a a nezažíváš pocit materiální nejistoty či materiálního nedostatku, pak tě může potkat problém...

Co si z toho můžeš odnést pro sebe?

Dnes v době kdy se světem šíří pandemie koronaviru, která bere lidem materiální jistoty, jsou lidi takto nuceni zamyslet se nad svým životem. Co když si dnes Bůh vyžádá tvůj život. Spoléháš více na materiální jistoty nebo na Boha? A pokud máš pocit, že dnes můžeš přijít o práci, jaký bude rozdíl mezi tím když o ni přijdeš a když o ni nepřijdeš? Pokud o ní nepřijdeš, budeš hledat Boha a prokazovat milosrdenství chudým a potřebným nebo se budeš zajímat jen o své každodenní starosti a naplnění tvého každodenního plánu? V tom druhém případě hrozí, že nesplníš Ježíšův požadavek na to, aby si mohl/a vstoupit do věčného života. Ale pokud zažíváš pocit nedostatku a vede tě to k tomu, aby si hledal Boha, pak Ježíš říká:

Tehdy pozvedl oči na své učedníky a řekl: "Blaze vám chudým, neboť vám patří Boží království. Blaze vám, kteří teď hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kteří teď pláčete, neboť se budete smát. Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka. Radujte a veselte se v ten den, neboť hle, vaše odplata v nebi je veliká. Totéž přece dělali jejich otcové prorokům. Ale běda vám bohatým, neboť vy už máte své potěšení. Běda vám, kteří jste nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se teď smějete, neboť budete truchlit a plakat. Běda vám, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře. Totéž přece dělali jejich otcové falešným prorokům." Lukáš 6:20-26

Závěr

Závěrem je třeba dodat, že Boží přikázání se nelimitují na pouhých šest, ani deset. Mojžíšův Zákon máme nadále dodržovat v rozsahu přijatelném, především však máme zachovávat přikázání milovat Boha celým svým srdcem a vší silou a milovat bližního svého jako sám sebe. Znamená to být schopen odpouštět, konat spravedlnosti i milosrdenství a nevyhledávat konzumní způsob života. I když nám Bůh dává nedostatek je to proto, aby se posilnila naše víra a spravedlnost, abychom neupadali do sebeklamů, soběstřednosti a samolibosti.