Autorita a kompetence

K tomu bych ještě dodal, že vkládání rukou by mělo být vyhrazeno starším v Kristu, nikoliv nováčkům ve víře. V otázce zda ženy smí či nesmí vkládat ruce - nikde v bibli jsem to neviděl, ale pokud má být dodržen nějaký řád i v tomto a trváme-li na uplatnění této možnosti, pak by podle mého názoru mohl být zachován minimálně tento řád: ať starší ženy smí vkládat ruce na mladší; žádná žena, ale ať nevkládá ruce na muže (z řad věřících), snad kromě výjimky svého vlastního manžela. Ze stejného důvodu by žena neměla dávat ruce svému muži na hlavu za účelem žehnání, muž má mít autoritu a není poddaný ženě. Muž si musí udržet svou autoritu a není poddán autoritám z jiných církví, ostatně ani žena ne.

A v tomto je ten chaos, který přišel ze světa, pod vlivem cizích učení a světských duchů, že se různé církve s různými odlišnými učení mísí a snaží dosáhnout falešné jednoty a usilují o falešnou lásku. Žádná láska, která toleruje odlišná a falešná učení nebo praktiky, jež jsou v rozporu s písmem, není pravá. Největší chaos se snadno odehrává na různých charismatických konferencích, kde se sjedou různé církve s odlišnými teologiemi a modlí se tam všichni za všechny, cizí lidi za cizí lidi z jiných církví. I v tom žehnání je strašný chaos. Je to strašlivě nezodpovědné. Lidé ztrácejí kontrolu nad sebou samými. Je to vidět i na videích z církve Bethel, kde je porušena tato Boží zásada, kdy cizí muž nechá cizí ženu vložit ruce na svou hlavu a pak tam dochází k těm přesunům duchovních energií, které jsou vydávány za "požehnání" a "pomazání". To jsou ty nejviditelnější situace. Já jsem byl kdysi tohoto světa součástí tady u nás, jenže to jsem ještě nebyl dostatečně znalý Božího slova, na to abych si uvědomil jak je to celé špatně, protože Boží řád je třeba dodržovat. Je to pro naší vlastní bezpečnost.

* Příběh o té paní nejspíš dopovím jindy...

Nebezpečí skrytých vlivů

Nakonec bych chtěl mluvit o těch situacích, kdy už nejde o to vkládání rukou, ale o komunikaci mezi lidmi z odlišných denominací nebo z odlišných církví. Je to podobné jako u toho sloupce výše, ale méně nápadné. Jedná se o situace, kdy cizí člověk, který je ovlivněn nějakým falešným učením přijde k vám a začne vám předávát svoje rady, prorocké slovo, slovo poznání apod. Je to poněkud rizikové, protože v dnešní době kdy se v letničních církvích promíchávají tyto duchovní síly, když neznáte pořádně souvislosti, kdo se s kým stýká, jaké má učení, co poslouchá za kazatele a koho má za svůj duchovní vzor, můžete se nechat snadno ovlivnit něčím co není z Boha. A to přitom klidně může být váš přítel, kamarád, nebo dokonce bratr ze stejné církve, kterého sice znáte od vidění, znáte ze skupinek, ale nevíte nic bližšího o jeho minulosti, a hlavně o té teologické minulosti. Zkrátka, pokud nemáte dostatečnou znalost Božího slova (nabít ho trvá roky) a také trochu teologický rozhled ohledně učení jiných denominací a církví, může být docela těžké rozpoznat nezdravé učení a nezdravý vliv. V této době je leckdy těžko rozlišovat co je z Ducha Svatého a co je duch ze světa, protože s nedostatkem znalostí, ať už myslíme deficit teologického rozhledu nebo Božího slova, to vlastně rozpoznat nejde. Nelze argumentovat tím, že nám stačí Duch Svatý, protože Jan napsal "nevěřte každému duchu, ale zkoušejte duchy, zda jsou z Boha, neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků" (1 J 4:1). Zkoušet duchy lze, ale jen pomocí znalosti, tedy pomocí vlastního rozumu. Když se nemůžete spolehnout na svůj vlastní rozum a zkušenost, pak se musíte spolehnout na starší vašeho sboru. Pokud ale ani oni nemají ten potřebný racionální rozhled, pak máte problém, protože to nedokáže nikdo spolehlivě rozlišit. Duchy nemůžete zkoušet jinak než s Božím slovem a vlastním rozumem (obojí je třeba zapojit). Je dobré, pokud nás Duch Svatý varuje a něco v nás volá "Pozor! Dej si bacha!" nebo: "Nečti to!", "Otoč se! Nedívej se! Odejdi!". 

Nebezpečí zjevných vlivů

Ale existují ještě jiné možnosti jak rozpoznat působení zlého v našem životě a to je, když vám někdo řekne něco, vy to přijmete, necháte se tím ovlivnit a pak zjistíte, že to ve vašem životě napáchalo škodu. Na vás. Já už vím, že satan je žalobce (Zj 12:10 - žalobce naších bratří). Satan donáší a najde si skulinku, jak vás zničit a zdeptat. Je dobré, když nás Duch Svatý usvědčuje z hříchu; proč by to ale měl dělat ještě někdo jiný, kdo není kompetentní toto dělat? Například člověk z jiné církve, z jiného sboru - ten vás nezná. Toto je třeba se naučit rozlišovat. Když působí Duch Svatý a vede nás k pokání, má to dobré ovoce: Modlíme se a prohlubuje se náš vztah s Bohem. Přibližuje nás to k Bohu. Když ale přichází satan, aby žaloval, tak nás to co ten dotyčný řekl, odděluje, přichází duchovní útoky, které trvají nezdravě dlouho. Nezdravé trápení na duši podle mě je, když nějaká trýzeň trvá déle než hodinu, dvě... Prostě pokud spáchám hřích, měl by pocit hanby a lítosti zmizet, když se modlíme, vyznáváme hříchy nebo napravíme danou situaci. To je podle situace. Pokud se ale nic neděje a my ještě po šesti hodinách stále cítíme vinu a cítíme se k ničemu a myslíme furt na to, jak jsem ten zlý ... přijal jsem cizí identitu, cizí představu o sobě. Nenechme se soudit lidmi, kteří nás neznají, nic o nás neví, i když si někdy myslí, že nás znají ale jsou od nás daleko. Nežijí s námi. Dneska v době covidové, když jsou církve zavřené a mnoho lidí komunikuje jen přes internet, někdy přes telefon, neudržují se vztahy tak často a tak blízko jak by bylo třeba. A člověk, který si myslí, že vás poznal z jedné schůzky, nebo z několika setkání si o vás může myslet, že vás zná a že má právo vám něco říkat do života. Můžete se setkat s někým kdo si o sobě myslí, že je prorok, nebo že k němu mluví Bůh. Může to myslet upřímně a chtít vám pomoct. Proto bude mluvit o lásce a o Bohu... Tomu se pak dobře (snadno) naslouchá... Ale vzhledem k těm hnutím, ve kterých se to jen hemží démony a falešnými proroky, jejichž proroctví se nesplnila, bych si dal na takové věci opravdu pozor. Můžete být zrovna ten člověk, co se chce nechat vést a učit, ale je třeba si položit otázku, zda právě člověk z jiné církve nebo jiného sboru je kompetentní vám říkat takové věci. Uvědomte si prosím, že ty hnutí nevznikají samy o sobě, ale stojí za nimi lidi. Třeba takový NAR: jsou v nich velké nadnárodní organizace, které jsou řízeny vlivnými lidmi, kteří jednak staví na učení svých předchůdců, duchovních učitelů a také pak pokračují systematicky na tom, aby ovlivňovali celé generace. Mají to naplánované. Jedna z těch nadnárodních organizací je Empowered 21. Mají dobře připravenou strategii, takže to co se děje není nic náhodného, ale plánovaného.

Proč nedůvěřovat hnutím typu NAR & HV

Také ty jejich zjevení, které přijímají jsou značně pochybná protože jak jsem řekl, mnohé prorocké věci se nesplnily a jejich vize, jsou vize které jsou v rozporu s Božím slovem, protože jejich záměry vedou k tomu k čemu jsme nebyli jako Ježíšovi učedníci povolaní. Konkrétně ten NAR reprezentuje dominionismus, který se snaží ovládnout 7 světských sfér včetně politiky, aby tito vyznavači dosáhli transformace světa. Jenže praví křesťané nebyli povoláni transformovat svět, protože svět není naším Božím královstvím. Svět je pro nás cizí. Ježíš nepřišel, aby se ucházel o politickou funkci a získal světskou moc ve světě, nebo aby vládl nad lidmi a byl nad nimi soudcem. Apoštolové zůstali v Ježíšově učení a to znamenalo neucházet se o politickou moc. NAR usiluje o přesný opak toho co je v bibli. Také usilují o probuzení, když ani v Nové smlouvě nic o probuzení není (dobře jediný verš: Ef 5:14). NAR si hraje na prorocké hnutí - je ale falešné. Stojí na světských filosofiích, světském cíli transformovat svět. Člověk má tendenci říct, že stojí na humanistických tendencích, ale to by nebylo přesné, protože zatímco humanismus je sekulární směr, dominionismus se nás snaží přesvědčit, že Bůh nás povolal k tomu, abychom dobili svět pro Boha. Což samo o sobě je šílené, protože to nikde v bibli není. Dominionismus klade důraz na cvičení duchovních bojovníků, kteří chtějí vést duchovní válku proti zlu, aby dobyli zemi pro Ježíše Krista. Ani toto v bibli nevidíme s takovým důrazem jako se to učí v organizacích s NARem spojených. Tyhle falešné hnutí však často vytrhávají biblické verše z kontextu a přidávají hodně alegorické výklady. Používají i světské zdroje jako Píseň písní, v domnění že se jedná o Boží slovo, ačkoliv se jedná vskutku o pohanské texty, které nelze používat k vyučování Božího slova nebo k budování církve. Sekty a kulty však dokážou používat bibli způsobem, že dokáží obhájit jakoukoliv herezi. Problém NARu je obecně v tom, že duchovním zjevením přikládají příliš velký důraz a to až do takové míry, že nechávají Boží slovo vykládat prostřednictvím zjevení, místo aby zjevení podrobili zkoušce Božím slovem totiž biblí (bez alegorického výkladu a bez vytrhávání veršů z kontextu!).

Kromě těchto sekt, jsou tu ještě sekty, před kterými varuje expert na regligionistiku a nové sekty v Česku, teolog Zdeněk Vojtíšek - např. Učednické hnutí, do kterého můžeme zařadit např. KAM, sekta Integrity life, Pražské společenství Kristovo - součást Mezinárodních církví Kristových aj. Z. Vojtíšek varuje jmenovitě před tím posledním. Před KAMem varuje Aleš Franc a jiní.