Nevíra u věřících lidí
Tento článek bude o nevíře, se kterou jsem se setkal u konkrétních lidí a bude se to týkat biblické kritiky. Většina běžných věřících spoléhá na překlady, spoléhá na překladatele a teology, že zvládnou správně přeložit text. Ovšem toto spoléhání může být někdy nebezpečné (Například v případě Svědků Jehovových nebo jiných nebezpečných učení podobným těm křesťanským). Existuje obor biblické kritiky, který se mimo jiné zabývá původními řeckými texty, z něhož jsem zde použil Papyrus P75 (podle univerzity Münster, v niž jsem tento papyrus našel je datován 175-225 n.l. Uprostřed obrázku vidíte frázi "Theon údejs pópote 'eoraken, 'o monogenés Theos 'o ón eis ton kolpon-tú patros ekeinos exégésato" Jan 1:18. Barevně jsem vám to zvýraznil, aby pro vás bylo snadnější to přečíst. Víte, ona řečtina vůbec není tak těžká jak se zdá, protože dneska už existují moderní nástroje přímo na internetu jako je např. stránka biblehub.com kde si můžete daný verš najít. Vyžaduje to však umět anglicky. Pokud si řeckou abecedu nepamatujete ze školy, naučit se ji zabere tak dva-tři dny a pak už stačí jen číst co potřebujete. Pokud neumíte anglicky i moje stránka vám může zprostředkovat výuku řečtiny a to formou učení se řeckých veršů z Janova evangelia nazpaměť. Toto je podle mě nejrychlejší a nejefektivnější způsob jak se naučit solidně rozumět řecky - tím, že dané verše budete jako řádně praktikující křesťan používat v každodenním životě. Nepočítejte, že vám lidé budou rozumět, znalost písma v původním jazyce slouží k vašemu budování, k lepšímu pochopení písma. Nepotřebujete pak, aby vám písmo objasňovali lidé, kteří doopravdy nerozumí původnímu textu a sami si vlastně nechávají písmo vyložit od druhých (totiž od překladatelů písma - kteří jsou někteří méně věruhodní jiní více, jak jsem již nastínil překlad PNS) a nejsou ochotni snést racionální argument a konfrontaci s pravým Slovem Božím. Jistě, Ježíš i Pavel vyzývají k víře: Ježíš pokáral nevěřícího Tomáše slovy "nebuď nevěřící, ale věřící" a Pavel zase "Bez víry je však nemožné se mu zalíbit, neboť ten, kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je". Jenže každý křesťan se musí řídit Božím slovem a ověřovat co slovo Boží je a co ne. V tomto je dobré jít do hloubky pokud je to nutné. Věřte nebo ne, ale k tomuto verši mě přivedl Bůh. Jednou jsem sednul k počítači a najednou mi hlavou proběhne myšlenka - jakobych slyšel nějaké "sato", "sato", já cože? Víc naslouchám a slyším "exegésato". Napsal jsem si to slovíčko v řečtině, jak se to píše a vyhledal internetem v korkondanci a vyjel mi asi jediný verš v bibli Jan 1:18. Následně jsem si ho tedy přečetl a byl jsem opravdu šokován, že překlady uvádějí jiný text, než je uveden na biblehubu, kde je místo slova Syn uvedeno slovíčko 2316. Tato část verše se pak překládá doslovně: "Bůh jsoucí v náručí Otce". Existuje snad nějaký jasnější důkaz o tom, že Ježíš, který sídlí v náručí Otce, je Bůh? Samozřejmě jsem to zkoumal dále, našel jsem si nejstarší svitky na zmíněné univerzitě a zjistil jsem, že je to skutečně tak. Svitky P75 a P66 uvádějí slovo 2316 - theos. Ale to mi nestačilo, dále jsem hledal internetem a našel jsem odbornější zodpovězení této otázky zde: "Should John 1:18 read 'the only begotten God'?" Problematika je tam jasně vysvětlená, ale uvádí se, že nejstarší texty opravdu uváděly slovo theos, dokud to katolická církev nezměnila na 'yos. Důvod změny byl asi ten, že pro ně slovo theos a 'yjos má stejný Božský význam, přesto se však jedná o dvě různá slova. Slovo theos lze lépe použít pokud chcete mluvit o Bohu se svědky Jehovovými. Paradox ovšem je, že sami Svědkové Jehovoví mají toto slovo jako jediní přeložení správně (neznám jiný český, slovenský nebo polský ani anglický překlad, který by uváděl slovo Bůh). Wow, to vypadá na celosvětové spiknutí katolické církve proti Božímu slovu, co? Pro mě osobně to ukazuje na jedno: církve jsou ochotny nekriticky přijímat učení katolické církve. Ekumenické překlady jsou silně ovlivněny tím co katolická církev nabízí, mají spoustu kvalifikovaných pracovníků to ano, ale současně platí, že katolíci mají svůj katechismus a svoji víru, která je odlišná než ta naše - a teď mluvím o nás, kteří se chceme vrátit k tomu co kázal Ježíš a jeho učedníci a žít podle toho v pravdě, odmítáme lidskou tradici stejně jako ji odmítal Kristus a odmítáme falešné učení, falešné duchy, modlářství a smilstvo katolické církve. Odmítám tedy překrucování písma a hlásám, že je nutný návrat k pravému Slovu Božímu. Nespoléhejte na lidské vůdce, že rozumějí písmu správně, raději se sami naučte číst řecky, zabere vám to dva dny a zbytek si dohledejte přes biblehub.com nebo jiné odbornější pomůcky. Nebojte se! Je třeba mít víru, ale je třeba také mít touhu poznat pravdu a vykopat ty zapomenuté studny moudrosti, které jsou v původních textech. Nebojte se, jděte do toho! Protože pokud jste věřící a Bůh vám klade do srdce tuto touhu a to odhodlání udělat to právě teď, s ním dokážete nemožné. S ním nic není těžké. A vše co odhalíte, vám bude sloužit k budování vaší víry, ale i k usvědčování bludů a omylů, které se vmísili do církví a křesťanství podobných sekt. Bylo vám řečeno, že o ostatních církvích a společenstvích je třeba mluvit jen dobře a žehnat jim, bylo vám řečeno, abyste se za ně modlili... Ale to nestačí, občas je třeba se odvážně postavit a ukázat: Ale původní text tvrdí něco jiného, proč nás taháte za nos?
Nevíra u věřících lidí
Konečně se dostávám k pointě. Poté co konečně máte znalost řečtiny nebo hebrejštiny a dokážete spolehlivě určit kde dané učení selhává, už dokážete rozlišit když se nejedná o pravé křesťanské učení, ale o falešné učení, které se vmísilo do církve. Zjistíte, že k překrucování slova dochází běžně ať už kvůli tomu, že lidé nemají základy řečtiny a nedohledali si zdroj, nebo kvůli tomu, že neznají kulturně-historický kontext, kterému zase dobře rozumí mesiánští židé (na netu hledejte Messianic Judaism). Skvělými vykladači písma jsou právě židé, kteří uvěřili v Krista a rozumí hebrejštině i židovským zvykům. Výborní v tom jsou rabíni (kteří jsou logicky v židovských kruzích vyloučeni a zavrženi). Od těch se křesťané mají hodně co učit. Já jsem vlastně chtěl na těchto stránkách také psát o Janu Husovi, protože o tom se také hodně mlží a je to podobné jak s tou biblí. To co se vyučuje je často tak překroucené a vzdálené historii, že je dobré jít do hloubky a zajímat se sám/sama - jak to vlastně doopravdy bylo? Hlubšímu zkoumání se věnuji jednak v sekci Vzdělávání křesťanů a také v sekci Starý Zákon pro křesťany. V těchto sekcí toho najdete více, takže je třeba si rozbalit menu a jednotlivé položky v nabídce jsou rozbalitelné, když klinete na šipku doprava >.
Setkáte se s nevírou a nepochopením
Setkáte se právě s tím s čím jsem se setkal u sekty svědků Jehovových. Je to společný rys všech sekt a je to varovným signálem, který říká, že dotyční lidé mají sektářské myšlení. Nejsou ochotni se vzdělávat, někdo kontroluje jejich myšlení (a Bůh to rozhodně není, protože Bůh nezakazuje vzdělávání a studování v oblasti biblických jazyků, biblické kritiky a pravosti Božího slova, naopak vyzývá ať bibli studujeme). Motivace pro studium bible a biblických jazyků musí být správná: nesmí to být touha dosáhnout společenského postavení nebo uznání lidmi. Hledejte v první řadě Boží slovo, tím se řiďte a aktivně jej konejte, jinak se pro vás stane studium pastí. Rozumějte správně, nikoho nevyzývám ke studiu teologie, teologie je vlastně prázdným náboženstvím, suchou teorií či filosofií o něčem co nežijete a neznáte. Ale Ježíš řekl:
"Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte. Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské?" Jan 3:11-12
Tenhle verš mi krásně nahrál na smeč. Setkáte se s nevírou u lidí, kteří buď nechtějí Bohu dát všechen volný čas a budou pohodlní se tím zabývat, nebo mají příliš moc teologie a duchovní služby, takže na hlubší studium nemají čas, nebo jim prostě někdo kontroluje mysl (případ Svědků Jehovových), takže jejich vedení nechce, aby uvažovali samostatně a vzdělávali se, nebo jsou těmi vůdci, kteří nechtějí, aby pravda byla odhalena a nesnesou odlišný pohled na to, čemu oni sami věří, nesnesou racionální konfrontaci s Božím slovem a fakticky je to ani nezajímá, protože vám prostě nevěří. A zde u posledně jmenovaného jde prostě o nevíru. Tito lidé mohou být navenek velmi zbožní a plní víry, mohou přikazovat větru a dešti, křísit mrtvé a dělat různé zázraky víry takže se zdají být velcí, ale přesto to není ta dětská víra, o které mluvil Ježíš:
Matouš 18:3-7 a řekl: "Amen, říkám vám, že jestli se neobrátíte a nebudete jako malé děti, vůbec do nebeského království nevejdete. A proto kdokoli se poníží a bude jako toto malé dítě, ten je v nebeském království největší. A kdokoli by takové dítě přijal v mém jménu, přijímá mne. Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině. Běda světu kvůli pohoršením! Pohoršení sice musejí přicházet, ale běda člověku, skrze kterého pohoršení přichází."
Slovo maličkých jsem zvýraznil, protože věřím tomu, že Ježíš nemluvil jen o dětech, ale o všech, kdo upřímně věří, jako to slovo použil zde:
"Kdo přijímá proroka jako proroka, dostane odplatu proroka, a kdo přijímá spravedlivého jako spravedlivého, dostane odplatu spravedlivého. A kdokoli by dal jednomu z těchto maličkých k pití jen pohár studené vody, protože je to můj učedník, říkám vám jistě, že rozhodně neztratí svou odplatu." Matouš 10:41-42
Své učedníky tedy nazývá maličkými, protože své učedníky učil, že mají být malí a sloužit druhým, protože to je šlechetnější než když druzí slouží jim. Existuje mnoho velkých duchovních vůdců, pokud ale jen jedno nebo 2% toho co učí představuje falešné evangelium nebo překroucené Slovo Boží a podlehli tak vlivu falešných démonů a šíří toto dál, škodí církvi ale i Bohu a Ježíš varoval, že jim hrozí velké nebezpečí. Tito démoni opravdu existují a jsou přítomni tam kde je falešné učení. Vliv těchto démonů se pak projevuje v tom, že tyto lidi týrá a mučí nebo jim brání v tom, aby mohli bezstarostně přijít k Bohu a čerpat u něj sílu, radost, lásku a vše co kazí záměry toho zlého.
A přesto je třeba prověřovat a rozlišovat
Přestože Ježíš očekává takovouto prostou víru, přesto se potřebujeme vzdělávat a jít do hloubky. Na začátku naší víry je závislost na duchovních vůdcích to je pochopitelné. Pavel předpokládal, že křesťané nebudou věčně závislí na okolních vůdcích, ale poté co obdrželi základy a začali praktikovat svou víru budou růst a osamostatní se ve víře:
"Ačkoli byste totiž po takové době již měli být učiteli, potřebujete, aby vás někdo znovu učil základním principům Božích výroků. Stali jste se těmi, kdo potřebují mléko, a ne hutný pokrm. Kdokoli totiž užívá mléko, není obeznámen se slovem spravedlnosti, neboť je nemluvně. Pro dospělé je však hutný pokrm, to jest pro ty, kdo mají díky zkušenosti smysly vycvičené k rozeznání dobrého a zlého." Židům 5:12-14
Podobně i v Galatským 4:1, kde je sice řeč o otroctví hříchu, stejně to však platí i se samostatností ve víře, která je nutná. Nemůžete být furt závislí na druhých, je třeba více věřit Kristu, aby ten byl tím pravým vůdcem, který vede k samostatnosti ve víře. Tato samostatnost se nakonec projeví i v tom, že rozumíte písmu tak dobře, že vás jen tak někdo nemůže zviklat tím, že použije nesprávně přeložený verš k tomu, aby obhájil falešné učení (například, že Ježíš není Bůh) nebo ve svém výkladu ignoruje historický kontext. Při výkladu písma je třeba mít vždy napaměti, jestli to co tvrdím nebo to k čemu jsem došel je v souladu se Starým Zákonem, s Tórou. Ježíš totiž sám řekl, že nepřišel Boží Zákon zrušit, ale naplnit. V tóře je mnoho pravd, která nikdy nepřestala platit, neboť kdyby přestala platit, znamenalo by to, že Bůh je lhář. Spíše je to tedy křesťanský alibismus, pohodlnost a neochota čelit pravdě, kterou se lidský rozum snaží ospravedlnit modlářské zájmy, které nemají svůj kořen v Bohu. Řeknu to ještě jinak: Když Bůh řekl, že některé přikázání platí na věky, je nemožné, že by ho Bůh někdy změnil, protože Bůh je věrný a Boží slovo je spolehlivé. Na základě toho teď si můžete projít všechny přikázání, která platí navěky a přemýšlet o tom jestli platí i pro vás jako pro křesťana. Já osobně věřím tomu, že Bůh je stále stejný včera, dnes i zítra, od věků na věky. Když Bůh jednou napsal, že jíst vepřové je ohavnost (přesněji "opovržení": Viz Dt 11:9-20, Lv 20:25; Dt 7:26 pak používá stejný termín pro modly jako ohavnost; viz také kletba Iz 66:17), tak věřím že se to nezměnilo a podle toho jednám, protože nechci Boha urážet.
Nebezpečné snahy zotročit mysl lidí
V tomto článku jsem chtěl upozornit, že s nevírou a popírání racionálních argumentů a biblických důkazů jsem se setkal nejen u Svědků Jehovových, ale i mezi křesťanama. Bohužel zdá se že v některých křesťanských kruzích či směrech je to poměrně častý jev a pro mě osobně je to takovýto zaslepený fanatismus varovným signálem, že by mohlo jít o sektu. Bible sice vyzývá k jednotě ve víře, zároveň však vyzývá k tomu, abychom dospěli do dospělosti a k samostatnému jednání, k samostatnému přemýšlení a rozlišování. Každý věřící potřebuje získat dobrou rozlišovací schopnost, rozpoznávat co je pravda a co falešné učení, co je pravý duch a co falešný. S falešnými učeními jsou spjati démoni, protože je šíří démonické mocnosti. Satan je otec lži. I když se některé křesťanské směry tváří jako andělské a plné víry, jsou svodem pro mnohé a bude se tak dít i v nadcházejících časech, neboť o tom již prorokoval Ježíš i Pavel.
"Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené." Matouš 24:24
Mnohá falešná učení však nejsou snadno rozpoznatelná a představují jen kapku, avšak jen kapka močůvky v kalichu dobrého a lahodného vína, je něco co byste nechtěli pít, vědouc o tom, že vám to tam někdo přidal!
"Takoví falešní apoštolové, lstiví dělníci, vydávající se za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla. Proto není nic zvláštního, jestliže se také jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude podle jejich skutků."2 Korintským 11:13-15
Zajímavá zmínka o falešných bratrech je také v Galatským 2:4, týká se to obřízky, nicméně již zde je jasně vidět duch či tendence zotročovat lidi (respektive zotročit jejich mysl). Pavel však na to: Galatským 2:4 "totiž kvůli těm záludným falešným bratrům, kteří se vloudili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili. Těm jsme ani na chvíli neustoupili a nepoddali se, aby při vás zůstala pravda evangelia. A od těch, kteří se zdají něčím být (čímkoli kdy byli, pro mne to nic neznamená; Bůh nestraní nikomu), mně tedy ti, kteří se zdají něčím být, nic nepřidali."
"Ať vás nikdo, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství, nepřipraví o vítěznou odměnu. Takový se vydává do věcí, jež neviděl, prázdně se nadýmá svou tělesnou myslí (...) všechny ty věci se zakládají na příkazech a učeních lidí a jejich zneužívání vede ke zkáze. Svou strojenou nábožností, falešnou pokorou a nešetřením těla sice působí zdáním moudrosti, ale nemají žádnou cenu, jedině k uspokojení těla." Koloským 2:18,22-23
Zde je řeč o tom, že Pavel se snažil ujistit věřící lidi z pohanů, kteří pravděpodobně měli mnoho nováčků a nebyli ještě dostatečně pevní ve víře a znalosti písma, aby nepodlehli náboženskému duchu, duchu kontroly, který se snaží zotročit lidi tím, že jim nařizuje co mají a nesmí dělat. Tento přístup byl znám mezi farizeji, náboženskými vůdci, kteří měli příliš tvrdé srdce a na lid kladli příliš velké nároky, které ani Bůh nenařídil. Ale abych popravdě řekl, tímto výkladem si nejsem zcela jistý, protože Pavel současně mluví o principech světa ve 20. verši, takže nemluví o tóře (Mojžíšově zákoně), ale o věřících z pohanů, kteří byli vytrženi ze světského prostředí (a to bych podtrhl kdyby to šlo). Chci však hlavně upozornit na to, že Bůh nás nepovolal k dalšímu otroctví, ale ke svobodě, kterou máme - ne v tom, že jsme přestupníky Zákona, ale v tom - že díky Ježíši Kristu máme odpuštěny hříchy (vy ho máte však jen pokud jste však podstoupili ponoření pod vodu křtem do Ježíše Krista) a svobodu k tomu, abychom dále nepokračovali v hříšném životě, ze kterého nás Ježíš vysvobodil. K té svobodě ale patří také schopnost přemýšlet o bibli bez omezení a vše co posuzujeme posuzovat podle bible. Bible je naším jediným mantinelem, ale právě díky ní nalézáme tu svobodu. Proto si ji nesmíme nechat znovu ukrást lidmi, kteří nechtějí naslouchat a vidí potřebu kontrolovat. Z jejich strany je to pak také nevíra vůči Bohu, pokud se snaží členy svých církevních organizací hlídat a kontrolovat, místo aby je vedli a vychovávali k samostatnosti ve víře. Taková výchova samozřejmě vyžaduje větší a větší důvěru až dojde k úplnému osamocení a oddělení. Protože pokud církevní organizace má být rodinou, pak její děti musí dospět a opustit hnízdo. Tento pohled je zcela v souladu se Starým Zákonem (Gn 2:24), protože já posuzuji se SZ vše.
"Proroctví přece nikdy nepřišlo z lidské vůle, ale Boží svatí lidé mluvili, jak byli unášeni Duchem Svatým. Mezi lidem však bývali i falešní proroci, tak jako i mezi vámi budou falešní učitelé, kteří pokoutně zavedou zhoubné sekty. Budou zapírat dokonce i Panovníka, který je vykoupil, a tak na sebe přivádějí rychlou záhubu." (2 Petrův 1:21,2:1)
Některé sekty je však těžko rozpoznat od zdánlivě neškodného učení, jsem však toho názoru, že hlavním společným rysem všech sekt je potřeba ovládat lidi, jejich myšlení, kontrolovat co smějí číst a co ne, všude tam kde je hierarchická struktura rozdělení moci a zároveň i kontrola nad členy struktury, kteří jsou v této pyramidě nejníže je i sklon k manipulaci. Je to prostředí ze kterého se dříve nebo později může vyvinout nebezpečná sekta, bez ohledu na to, jestli nad vrcholem pyramidy je postaven Bůh. Bůh totiž povolal každého z nás, abychom s ním měli osobní vztah a aby každý z nás jednal jako Kristus, dospělý a sám za sebe, máme-li tedy nad sebe ještě vychovatele, nejsme svobodní. Především pak v takové církevní struktuře schází jednoznačná důvěra jakou má mít otec k synu nebo matka k dceři a to ve všech rovinách pyramidy. Neboť důvěra se neprojevuje kontrolou!
Více informací
Zdroj: https://krestanske-stranky.webnode.cz/buh-v-otcove-naruci-jan-1-18/