Žalm 103 - Chvalozpěv

לְדָוִד בָּרֲכִי נַפְשִׁי אֶת־יְהוָה וְכָל־קְרָבַי אֶת־שֵׁם קָדְשׁוֹ׃

בָּרֲכִי נַפְשִׁי אֶת־יְהוָה וְאַל־תִּשְׁכְּחִי כָּל־גְּמוּלָיו׃

הַסֹּלֵחַ לְכָל־עֲוֺנֵכִי הָרֹפֵא לְכָל־תַּחֲלֻאָיְכִי׃

הַגּוֹאֵל מִשַּׁחַת חַיָּיְכִי הַמְעַטְּרֵכִי חֶסֶד וְרַחֲמִים׃

הַמַּשְׂבִּיַע בַּטּוֹב עֶדְיֵךְ תִּתְחַדֵּשׁ כַּנֶּשֶׁר נְעוּרָיְכִי׃

עֹשֵׂה צְדָקוֹת יְהוָה וּמִשְׁפָּטִים לְכָל־עֲשׁוּקִים׃

יוֹדִיעַ דְּרָכָיו לְמֹשֶׁה לִבְנֵי יִשְׂרָאֵל עֲלִילוֹתָיו׃

רַחוּם וְחַנּוּן יְהוָה אֶרֶךְ אַפַּיִם וְרַב־חָסֶד׃

לֹא־לָנֶצַח יָרִיב וְלֹא לְעוֹלָם יִטּוֹר׃

לֹא כַחֲטָאֵינוּ עָשָׂה לָנוּ וְלֹא כַעֲוֺנֹתֵינוּ גָּמַל עָלֵינוּ׃

כִּי כִגְבֹהַּ שָׁמַיִם עַל־הָאָרֶץ גָּבַר חַסְדּוֹ עַל־יְרֵאָיו׃

כִּרְחֹק מִזְרָח מִמַּעֲרָב הִרְחִיק מִמֶּנּוּ אֶת־פְּשָׁעֵינוּ׃

כְּרַחֵם אָב עַל־בָּנִים רִחַם יְהוָה עַל־יְרֵאָיו׃

כִּי־הוּא יָדַע יִצְרֵנוּ זָכוּר כִּי־עָפָר אֲנָחְנוּ׃

אֱנוֹשׁ כֶּחָצִיר יָמָיו כְּצִיץ הַשָּׂדֶה כֵּן יָצִיץ׃

כִּי רוּחַ עָבְרָה־בּוֹ וְאֵינֶנּוּ וְלֹא־יַכִּירֶנּוּ עוֹד מְקוֹמוֹ׃

וְחֶסֶד יְהוָה מֵעוֹלָם וְעַד־עוֹלָם עַל־יְרֵאָיו וְצִדְקָתוֹ לִבְנֵי בָנִים׃

לְשֹׁמְרֵי בְרִיתוֹ וּלְזֹכְרֵי פִקֻּדָיו לַעֲשׂוֹתָם׃

יְהוָה בַּשָּׁמַיִם הֵכִין כִּסְאוֹ וּמַלְכוּתוֹ בַּכֹּל מָשָׁלָה׃

בָּרֲכוּ יְהוָה מַלְאָכָיו גִּבֹּרֵי כֹחַ עֹשֵׂי דְבָרוֹ לִשְׁמֹעַ בְּקוֹל דְּבָרוֹ׃

בָּרֲכוּ יְהוָה כָּל־צְבָאָיו מְשָׁרְתָיו עֹשֵׂי רְצוֹנוֹ׃

בָּרֲכוּ יְהוָה כָּל־מַעֲשָׂיו בְּכָל־מְקֹמוֹת מֶמְשַׁלְתּוֹ בָּרֲכִי נַפְשִׁי אֶת־יְהוָה

Mizmór quf gimal - ledáwid. 

bár[ea]xí nafší et-Adonaj wexól-qerávaj (m.pl.con.) et-šém qódšó

bár[ea]xí (piel imp.) nafší et-Adonaj we'al-tiškechí (imp.) kól-gemúláw (m.pl.con.)

hassóléach (part.) lexól-'awónéxí -hárófé (part.) lexól-tachalu'ájxí

haggó'él (part.) miššachat chajjájexí -ham'atteréxí (piel. part.) chesed werachamím

hammasbija battóv 'edjéx -titchaddéš kannešer ne'[óú]rájxí

ósé (part.) tcedáqót Adonaj úmišpátím lexól-'ašúqím (pas.part.)

jódí'a (hif.imp.) deráxáw lemóšé livné jisrá'él 'alílótáw (f.)

rachúm wechannún Adonaj - 'erex appajim werav-chásed

ló'-lánetcach járív (imp.) - weló le'ólám jittór  (imp.)

ló xachatá'énú ásá lánú - weló xa'awónóténú gámal álénú

kí xigvóah šámajim 'al-há'áretc -gávar chasdó al-jeré'áw (m.pl.con.)

kirchóq mizrách mimma'aráv -hirchíq (hifíl perf.) mimmennú et-pešá'énú (m.pl.con.)

kerachém (piel inf.) áv al-báním - richam (piel perf.)  Adonaj al-jeré'áw (adj. m.pl.con.)

kí-hú jáda (perf.) jitcrénú (N) - záxúr (pas.part.) kí-'áfár anáchnú

enóš kechátcír jámáw ketcítc hassádé kén játcítc (imp.)

kí rúach áverá(h)(perf.f.)-vó we'énennú (m.pl.) - weló'- jakkírennú(hifíl imp.) ód meqómó

wechesed (con.) Adonaj .. mé'ólám we'ad-'ólám al-jeré'áw (con.) -wetcidqátó livné váním

lešómré (PC) vrító - úlzóxré (PC) [pf]iqqudáw la'asótám (inf.)

Adonaj baššámajim héxín (hif.perf.) kis'ó -úmalxútó bakkól mášálá(h)(perf.f.)

bár[ea]xú (piel imp.) Adonaj mal'áxáw (PC) -gibóré (PC) xóach ósé (part.PC) deváró .. lišmó'a (inf.) beqól deváró

bár[ea]xú Adonaj kól-tcevá'áw (com. PC) -mešáretáw (piel part. PC) ósé (part. PC) retcónó (con.)

bár[ea]xú Adonaj kól-ma'asáw - bexól-meqómót memšaltó - bár[ea]xí nafší et-Adonaj

Žalm 103 Davidův. 

1 Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a celé mé nitro jeho svatému jménu!

2 Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomínej, na jeho dobrodiní.

3 On odpouští všechny tvé viny, on uzdravuje všechny tvé nemoci (tachalú=nemoc).

4 On vykupuje z jámy/hrobu/zkázy tvůj život, tě korunuje milující_laskavostí/dobrotou a slitováním/ soucitem. 5 On naplňuje/ uspokojuje tvou duši(?) dobrem, tvé mládí se obnovuje jako orel. 6 Hospodin činí spravedlnost a právo všem utlačovaným.

7 Dal poznat své cesty Mojžíšovi a synům Izraele své činy.

8 Soucitný a vlídný je Hospodin, pomalý k hněvu a velké laskavosti.

9 Nebude se pořád přít a nebude držet(hněv) věčně.

10 Podle našich hříchů nejednal s námi, a podle našich nepravostí nevypořádal se s námi.

11 Protože jak vysoko je nad zemí nebe, tak mocná/silná je jeho laskavost směrem k těm, kdo se ho bojí.

12 Jak daleko (רָחַק) je východ od západu, tak vzdálil (רָחַק) od nás naše přestoupení/ prohřešky. 13 Jako má otec soucit se svými syny, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. 14 Protože on ví, že jsme jak hlíněné nádoby (zná účel ke kterému nás stvořil / zformoval), pamatuje, že prach jsme. 15 Člověk je jako tráva/ bylina, jeho dny jako kvítí polní tak kvete/svítí. 16 Protože vítr (se) přežene / projde / překročí a je po něm (dosl. nic), a (člověk) nepovšime/ nepamatuje si více místa_jeho(nebo místp jako podmět). 17 Ale laskavost/dobrota Hospodinova je od věků a na vždy na/d těch/mi, kteří se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny jeho synů, 18 k těm, kdo zachovávají jeho smlouvu a pamatují na jeho přikázání, aby je činili. 19 Hospodin na nebi upevnil svůj trůn a jeho kralování / svrchovanost všemu vládne. 20 Žehnejte/ klaňte se Hospodinu andělé jeho, vy mocní/silní, kteří dbáte/poslušně_činíte slovo jeho, poslušní hlasu slova jeho! 21 Dobrořečte Hospodinu všechny jeho zástupy, vy, kdo mu sloužíte a činíte, v čem má zalíbení.

22 Dobrořečte Hospodinu všechny jeho skutky -- na všech místech jeho vlády!¶ Dobrořeč, má duše, Hospodinu!¶