Rozbor:  Spása dcery Sijonské - Hospodinovy nevěsty

Možná to není patrné přímo z tohoto textu, ale z kontextu celé bible ano, neboť Božím dětem byla dána zaslíbení. Boží lid neboli Boží děti, to je svatý lid, který je v duchu dědicem Božího království. Nejsme dědici toho pozemského Jeruzaléma, ale nebeského. Toto slovo platí nejen o Jeruzalému (nejspíš o tom nebeském, ale snad se dá stáhnout i na ten pozemský) ale především o církvi. To slovo se již naplnilo. Hradby Jeruzaléma jsou hradby církve, stejně tak jako můžeme říct že hradby jsou obrazem každého jednotlivce, který chrání Hospodin a Duch Svatý. Hradby jsou Boží nadpozemskou ochranou, jež sami pomáháme udržovat funkční tím, že dovnitř města nevpouštíme "cizince". Hradby představují naše nastavení, to čemu se bráníme, co odmítáme, před čím se chráníme. Hradby pomáhají chránit se před destruktivními účinky působení zlých sil - ať už mluvíme o duchovních silách, o lidech působícím proti nám nebo o hříchu. Každý si musí chránit své hradby, aby do svého "Jeruzaléma", tj. do své duše nevpustil hřích. Bůh totiž nazval jeho lid svatý. Bůh oddělil svůj lid. Pokud se člověk neoddělí pro Boha, nemůže být nazván svatý. Svatí jsou jen ti, kdo přijali ten úděl, být oddělený, tj. posvěcený pro něj.

Izajáš 62:1-12
1 Kvůli Sijónu nebudu zticha, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočinku, dokud jako záře nevzejde jeho spravedlnost, dokud jako pochodeň nevzplane jeho spása.
2 Pronárody spatří tvoji spravedlnost a všichni králové tvou slávu. Nazvou tě novým jménem, jež určila Hospodinova ústa.
3 Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce a královským turbanem v dlaních svého Boha.
4 Už nikdy o tobě neřeknou: "Opuštěná". A nikdy o tvé zemi neřeknou: "Zpustošená". Budou tě nazývat: "Oblíbená" a tvou zemi: "Vdaná", protože si tě Hospodin oblíbil a tvá země se vdala.
5 Jako se mladík žení s pannou, tak se tví synové ožení s tebou. A jako se ženich veselí z nevěsty, tak se tvůj Bůh bude veselit z tebe.
6 Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce; po celý den a po celou noc ať nikdy nejsou zticha. Vy, kteří připomínáte Hospodina, nedopřávejte si klidu!
7 Nedopřávejte mu klidu, dokud nepostaví Jeruzalém, dokud mu nevrátí v zemi chvalozpěv.
8 Hospodin přisáhl svou pravicí, svou mocnou paží: "Už nikdy nedám tvé obilí za pokrm nepřátelům, už nikdy nebudou pít synové ciziny tvůj mošt, pro který jsi namáhavě pracovala.
9 Co kdo sklidí, bude též jíst a bude chválit Hospodina, a kdo budou sbírat hrozny, budou z nich pít víno na mých svatých nádvořích."
10 Projděte, projděte branami! Připravte lidu cestu! Vyrovnejte, vyrovnejte silnici! Odstraňte kamení! Zvedněte korouhev nad národy!
11 Hle, Hospodin dává slyšet až do dálav země výzvu: "Vyřiďte dceři sijónské: Hle, přichází tvá spása!" Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.
12 Nazvou je "Lid svatý", "Hospodinovi vykoupení". A tebe nazvou "Vyhledávaná", "Město neopuštěné".