Popis Jeruzaléma dle Josepha Flavia

Prohlášení

V tomto článku se zamýšlím nad popisem historika Josepha Flavia o poloze chrámu. Tento popis zohledňuje dva zdroje: 1) popis tohoto spolehlivého historika 2) bible.

Josephus Flavius, Válka židovská, díl II.

Překlad: Jaroslav Havelka, Jaroslav Šonka 1965

Citace ze strany 104, kapitola 4. jsou doplněny o komentáře.

Kontext:

Flavius nejdříve na str. 103 popisuje, kde se rozložil Titus se svým vojskem. Titus přitáhl na západní stranu Jeruzaléma (tj. k západní zdi - zřejmě severně od věže Hippicus/Hippikos, mapa zde; naproti věži Psephinos/Pséfinos - není zakresleno na mapě).

Trojnásobná zeď na západě

136) Město bylo opevněno trojnásobnou zdí, na těch stranách, kde nebylo obklíčeno neschůdnými roklemi. Nad roklemi totiž bylo ohrazení jednoduché. Město bylo založeno na dvou pahorcích, které stojí proti sobě a od sebe odděluje údolí*, u kterého končily husté řady domů.

* - angl. "tyropoeon valley", ale Flavius ho nazývá Sýrařským, pozn.

Z popisu verše 136) vyplývá, že tronásobná zeď byla na západní straně, tj. západní zeď. Je to zakresleno na mapě a je to poblíž toho Herodova paláce. Tam se sbíhají tři stěny. Mapa níže je vytočená - sever je vpravo, západ nahoře.

Na výše uvedené mapě jsem žlutou a červenou barvou nakreslil špatně schůdná místa, která jsou velmi strmé. Zelená a červená barva jsou místa, kde údajně podle jiných historiků měly stát hradby města. Zda to bylo ale v těchto místech dnes asi nikdo neví, protože Jeruzalém se mnohokrát přestavoval a původní hradby byly kompletně zničeny, jak píše Flavius. Zelená barva je na západní straně, kde je terén schůdný a tak byl i pro obléhací stroje římského vojska příhodný. Ještě jedna mapa ze stránky zde. Tato mapa je zase otočená normálně: sever nahoře.

Tmavá místa jsou špatně schůdná a světlá jsou příhodné. Anglický popis "old city" znamená Staré město. Zřejmě právě tuto plochu Falavius označil za Horní město. Ale nevím, myslel celou horu Sijón nebo jen tu plochu s kótou 757?

HORNÍ MĚSTO - SIJÓN - DAVIDOVO MĚSTO

Z dalších Flaviových veršů vyplývá, že hora Sijón je ta nejvyšší hora, právě tu David nazval nedobytným hradem:

137) Z pahorků ten, na kterém bylo horní město byl mnohem vyšší a protáhlejší. Král David, otec Šalamounův**, prvního to zakladatel chrámu, jej nazval pro nedobytnost hradem***. My jej nazýváme, horním tržištěm. Druhý pahorek, nazvaný Akra, na němž je dolní město, má tvar neplného měsíce*.

* - Akra je vypouklá (αμφικυρτος), zakřivená po obou stranách.

** - zřejmě se jedná o překladatelskou chybu, Šalamoun byl Davidův syn.

Dozvěděli jsme se tedy, že Horní město bylo v nejvyšší poloze a bylo mnohem větší. Dolní město bylo v poloze nižší, ale třetí pahorek, který později zanikl, byl o něco nižší a na něm byl postaven chrám. Horní město mělo být podle Flavia a 2 Samuelovi 5:7 nazváno skalní pevností Sijón.

*** - "Ale David dobyl skalní pevnost Sijón, to je Město Davidovo." 2 Sam 5:7

Sýrařské údolí

138) Proti němu byl třetí pahorek, přirozenou polohou nižší nežli Akra, a kdysi od ní oddělený jiným plochým údolím. 139) Později však, za časů své vlády, dali Hašmónajovci údolí zasypat, protože chtěli město spojit s chrámem, a vrcholek Akry dali odstranit a snížit, aby chrámový okrsek i nad ní vynikal.

Široké údolí a poloha chrámu

Nejsem si jistý kde přesně mohlo ležet ono ploché (široké) údolí. Historici tvrdí, že na kótě 743 (hora Moria) byl chrám, jenže to Flaviusův popis popírá. Zdá se, že jedinou možnou lokalitou pak byla nižší poloha - kóta 690. V místě kde je 705 pak snad bylo toto údolí, které bylo zasypáno. Na Moria ležet nemohla, protože Moria = Akra. Byla snad Akra na kótě 750 a na 743 (Moria) měl být chrám? Pak by mezi 750 a 743 muselo být údolí, ale to taky není možné, nemohlo tam být údolí, protože v tomto místě je (myslím) skála. Mimochodem, nejvyšší bod hory Moria je 768m. Muslimská mešita stojí na vrstevnici 740 (jiná mapa).

Akra = dnešní mr Moriah/Moria. Jižně, mírně na západ, ve výšce 680 (vedle červené kóty 690) leží hora Ophel/Ofel (dnešní název této lokace..

Pramen Siloám

140) Údolí zvané Sýrařské, o němž jsme pravili, že odděluje Horní město od dolního pahorku, táhne se až k Siloám. Tak jsme totiž nazývali pramen sladký a vydatný. Z vnější strany pak oba městské pahorky byly obklíčeny hlubokými údolími.

141) Z vnější strany pak oba městské pahorky byly obklíčeny hlubokými údolími a pro příkré svahy ze všech stran nebyly odnikud přístupné.

142) Z trojí hradby stará byla nedobytná pro hluboké údolí a pro vrch nad nimi, na kterém byla postavena****.

**** K té trojité stěně na západě se nedalo přitáhnout s velkým vojskem, protože kvůli hoře tam není prostor pro velkou armádu.

Práva k obrázkům

Na této stránce byly použity dva obrázky s vrstevnicema, které nesmíte z této stránky kopírovat, ale můžete si je stáhnout ze stránky freebibleimages.org.