Metafyzika Nové Anglie

(Aleš Franc)

Zdroj:

https://www.apologet.cz/?q=articles/id/229-krize-a-nadeje-letnicniho-a-charismatickeho-hnuti/page/4

Autor: Aleš Franc

Komentář: O Filosofii P. P. Quimbyho jsem napsal několik článků. Pojďme se nyní podívat hlouběji na kořeny hnutí víry a spojitosti mezi moderními charismatickými proudy (tzv. neo-charismatickými proudy) a transcendentalismem (jak kam řadím já tyto učení populární na začátku 19. století; doufám, že zařazeno správně). Jelikož na Aleše France nemám kontakt, dovolil jsem si zveřejnit článek bez jeho souhlasu a v případě, že by tím byl moc pobouřen ho stáhnu (on kontaktovat mě může přes FB stránku Křesťanské stránky webnode). Ale byla by to škoda, protože on umně krátce shrnul to, co já mám tendenci pracně a dlouze komentovat a rozvádět do dlouhatánských pasáží. Článek jsem si dovolil tučně a barveně zformátovat tam, kde jsou pro mě zajimavé a nové informace (vzhledem k mým předchozím článkům na téma Quimby a metafyzické kulty). Zmiňovaný článek, viz zdroj, odkazuje mnoho zajimavých informací např. o Williami Marrion Branhamovi, Asa Alonso Allenovi, Jack Coe, Oral Roberts, což jsou největší postavy a zároveň největší heretici hnutí víry.

Metafyzika Nové Anglie

Paralelně s posvěceneckým hnutím se na přelomu minulého století (19. století, pozn. Křesťanské stránky) v okolí Bostonu formují duchovní proudy, vycházející z nauky mesmerického léčitele P. P. Quimbyho (1802-1866) rozvíjené v podání R. W. Emersona (1803-1882). Quimbyho mesmerismus hledal fyzické uzdravení, ale na rozdíl od letničního učení neviděl jako kořen nemoci hřích, nacházející odpuštění v Kristově krvi, ale především stav lidské mysli. Podle této doktríny existují dva světy, duchovní a hmotný. Hmotný, smyslový svět, je pouhým důsledkem světa duchovního, neviditelného. Neviditelný svět má své pevné zákonitosti a pokud se svým poznáním povzneseme ze světa smyslů do světa duchovního a aplikujeme neviditelné duchovní zákony, docílíme fyzických projevů ve viditelné oblasti.

Tyto myšlenky ovlivnily původně metodistického kazatele E. W. Kenyona (1867-1948), který studoval na Emersonově řečnické koleji (College of Oratory). Škola vycházela z ideje unitářství a učení novodobého mesmerismu rozvíjela na základě "Křesťanské vědy" a hnutí "Nového myšlení". Ačkoliv Kenyon formálně tato hnutí odmítal, McConnell podrobně dokládá vliv těchto nauk na jeho knihy.(4) Uzdravování by se dle Kenyona dalo vystihnout tak, že pokud člověk pevně uvěří, že je zdravý, stane se skutečně zdravým. Pochopení skutečnosti, že člověk již je uzdraven Kristovou "duchovní" smrtí se pak promítne do hmotného světa zmizením fyzických příznaků nemoci.(5) Kenyon měl velký vliv na některé letniční pionýry a otevřeně jej citovali lidé jako W. Branham, T. L. Osborne, F. F. Bosworth, J. Coe a další. McConnell uvádí, že když se F. F. Bosworth "nakrmil u Kenyona", uvedl k němu i uzdravovatele vírou. Přesto Kenyonův vliv na uzdravovací probuzení zůstává nedoceněn.(6)

Související odborné práce

The impact of Emerson's Transcendentalism on the development of the Mew Age movement (An Inquiry into Parallels as a Way to Determine the Influence), Pavlína Rabochová, Karlova Univerzita 2010. (Diplomová práce) - zabývá se vztahem mezi transcendentalismem a esoterikou (hnutím New Age) a zmiňuje právě Emersonovu školu.