Svědectví: 

Byla jsem médium a jasnovidec, nyní patřím Ježíši.

Tento článek je překladem videa v angličtině umístěného na youtube na kanálu "Andy & Julie Frame", Původní název: "From New Age Psychic Medium to Jesus - My Testimony". Rozhodl jsem se toto svědectví přeložit, protože je výjmečné v tom, že Julie popisuje jak její služba komunikace s "anděly" nebo s duch "zemřelých lidí" a jasnozřivost skutečně fungovala. Julie nějak vysloveně nedává varování a upozornění o škodlivosti těchto praktik, ale z příběhu je zřejmé, že v momentě kdy uvěřila bibli a přikázání, že nemáme komunikovat s duchy zemřelých, vzala to vážně a to ji změnilo život, tak že poznala Boží lásku.

Ahoj!

Já jsem Julie. Jen jsem si chtěla udělat čas a podělit se s vámi o svůj příběh. Vyrostla jsem v náboženské rodině, kde jsem měla velmi dobré povědomí o Bohu; věděla jsem, kdo to je a věděla jsem, kdo je jeho syn Ježíš, Duch svatý, ale nebyla jsem ve vztahu s ním. Právě tak jako bych věděla, kdo je prezident Spojených států, ale nevečeřím s ním a nevím jaký je jako člověk. Bylo mnoho různých obtíží, kterým jsem čelila když jsem vyrůstala a řekla bych, že místo abych se obrátila k Bohu, protože jsem opravdu necítila, že bych s ním měla vztah, obrátila jsem se k jiným věcem, abych zaplnila díru, kterou jsem cítila jakoby byla uvnitř mě. Vždycky jsem měla pocit, že ve mně byla díra. Typicky bych tyto věci naplnila nezdravými návyky. Udělala jsem si vlastní medicínu, použila jsem alkohol ke ztlumení bolesti a další věci a to mě vedlo po velmi temné ošklivé cestě. Prozkoumala jsem jiná náboženství. Šla jsem do kostela a dalších církví, měla jsem přátele, kteří byli židovského původu a buddhistu a všechny druhy různých učitelů ze všech různých druhů vyznání a to pro mě bylo velmi zajímavé, ale nikdy jsem neměla pocit, že by mi to dalo odpověď na mé otázky pro mě osobně. 

Tak jsem nakonec začala zkoumat celý směr New Age. Moc se mi líbil koncept božské lásky a líbila se mi myšlenka jednoty a líbila se mi myšlenka tohoto vědomí. Byla jsem si vědoma, že existuje nadpřirozená duchovní říše. Můj zájem o tu věc začal růst a vnímala jsem to jakoby to bylo relativně neškodné, protože jsme se neustále bavili o lásce. Neustále jsme se bavili o jednotě a míru, o všech těch věcech a představách, ve které věřím a chci je pro svůj život a pro svou rodinu. Stále mě velmi zajímalo, kdo je Bůh a jak s ním komunikovat a jak se s ním spojit. Věděla jsem, že jsou andělé, protože jsem o tom četla v Bibli, takže jsem chtěla vědět více o andělech. Abyste to pochopili, vlastně jsem používala andělské karty, abych se pokusila dostat do kontaktu s tou duchovní říší, která se do toho zapojuje, a to se vyvinulo v tarotové karty. Myslela jsem si, že to používání tarotových karet, je docela neškodné. Nevěděla jsem, že by ve Starém zákoně o nich byla nějaká zmínka. Četla jsem, že tyto věci snad nebyly dobré nebo přijatelné, ale poněkud jsem to zahodila, protože jsem měla pocit, že Starý zákon se na mě nutně nevztahuje. Tyto nástroje jsem nadále používala, abych se pokusila duchovně růst. Opakuji, myslela jsem si, že jsou neškodné, měla jsem co bych nazvala andělské průvodce. Věděla jsem, že máme anděly, protože o tom mluví Bible. Pak jsem také prozkoumala duchovní průvodce. Také jsem opravdu nevěděla, co se stane poté, co zemřeme. Nebylo mi to úplně jasné, i když jsem strávila mnoho let vychovaná v náboženství, které o tom učilo různé věci, z nějakého důvodu jsem se prostě dostala do pocitu, že naši blízcí jsou možná v nebi a dívají se na nás, a že s nimi můžeme komunikovat a že bychom s nimi měli komunikovat. To by lidem přineslo útěchu. A začala jsem mít víc zájem to studovat a dozvědět se o tom.

Začala jsem mívat zkušenosti, které jsem považovala za dobré zkušenosti - cítila jsem jako bych byla ve spojení s anděly. Cítila jsem se jako bych komunikovala s mrtvými blízkých, kteří byli v nebi a chtěli poslat zprávu lidem, které milovali. Začala jsem tedy dostávat zprávy; ve skutečnosti jsem začala navštěvovat lekce a na krátký čas jsem začala dělat spiritistické seance. A mívala jsem s někým sezení a sedávala jsem tam a ve své mysli jsem duchovně dostávala informace, o kterých jsem se domnívala, že pochází od anděla nebo duchovního průvodce. A ten druh informací se pohyboval od názvu, přesného jména, data narození, věku, dostávala jsem veškeré informace o tom, kdo byli, a pak jsem předávala zprávy, o kterých jsem si myslela, že jsem je přijala a toto jsem dělala po nějakou dobu. Byla jsem v šoku z toho, že jsem si s tímto člověkem sedla a věděla jsem všechno o jejich mrtvém milovaném. A nikdy jsem o tom neuvažovala jinak než, že jsou v duchovní říši a já jsem ve fyzické říši a že přijímám ty informace a předávám to této osobě a snad jim to pomáhá a tak jsem si myslela, že je to opravdu dobrá věc.

Je jedna věc, které jsem si všimla, že většina lidí odcházela z tohoto sezení a chtěli víc. Chtěli víc komunikace a nebyli opravdu spokojeni. Nenaplňovalo je to opravdově. Bylo to o tom, že byli vděční, a možná to pro ně byla nějaká útěcha, ale to nebyl konec. Bylo to jen jako náplast. Tak jsem po nějakou dobu pokračovala touto cestou a skončila jsem na obědě s velice dobrou kamarádkou a jejím duchovním učitelem, který by se myslím nazval guruem - zeptala se mě bezprostředně: "Julie, víš s kým komunikuješ?" Řekla jsem: "No víš, cítím velmi silně jako bych komunikovala se svými duchovními průvodci nebo anděly a mám pocit, že mi pomáhají." A ona řekla : "Podle mé víry je mnoho druhů duchovních bytostí, které existují v duchovní říši nebo na duchovní úrovni."

A to mě přivedlo k tomu, že jsem začala přemýšlet: Měla jsem na mysli všechny ty otázky o tom, proč dělám to, co dělám. Takže já si vzpomínám, že jsem přišla domů a vlastně jsem se rozhodla, že se chci podívat zpět do Písma, co jsem četla o médiích. A když jsem se znovu podívala do knihy, myslím, že to bylo Deuteronomium, a hledala jsem v písmu a našla jsem to. Písmo říká: "nesmíte se radit s médii". Vím, že Bible říká, že Satan se může vydávat za anděla světla a byla jsem znepokojena tím, že to může být ten případ. Nechtěla jsem lidem nabídnout falešnou naději. Chtěla jsem také vědět, co přesně se stane, když zemřeš. Jistě by to Bůh měl vědět jestliže nás stvořil a já jsem se začala na to dívat. Chtěla jsem vědět co to mělo být a o čem to celé je. Přišla jsem domů a řekla jsem svému manželovi: Musím přestat dělat to co dělám. Musím přestat s tímto hnutím New Age. Musím přestat s těmito okultními věcmi. Měla jsem ten pocit, že je to špatné, že bych to už neměla dělat. Vzpomínám si, že jsem měla webové stránky a klienty a já jsem úplně vypnula ty webové stránky. Lidé mě kontaktovali, že chtějí více sezení a abych jim to dělala. A myslím si, že jsem nějakou dobu uvažovala, ale pořád jsem chtěla vědět o Bohu. Stále jsem ho hledala a jen jsem se začala modlit. Jen jsem to chtěla vědět. Chtěla jsem jen vědět, kde je a kdo je a jak bych ho mohla najít.

Takže toto se skutečně odehrávalo v mé mysli na začátku léta, a bylo to v polovině léta, kdy jsem měla neuvěřitelné setkání s Boží láskou. Jednou ráno jsem šla parkem a promluvil ke mně zcela neznámý muž: byl na lavičce u cesty, po které jsem šla, a řekl: "Víte, že je dneska opravdu pěkný den?" A já jsem řekla: "Ano, asi ano." Měla jsem tíhu světa na svých bedrech a hodně věcí se mi honilo hlavou. Právě jsem prošla mnoha věcmi a cítila jsem tíhu života a on se zastavil a znovu se na mě podíval a řekl: "Pán vás miluje." Položila jsem hlavu do rukou a začala jsem nekontrolovaně plakat, styděla jsem se, ale také jsem si ulevila, protože jsem uvěřila tomu, co mi říká. Vstal a šel se mnou a sloužil mně a řekl: "Nevím, čím jste si prošla nebo čím si procházíte, ale Pán vás miluje a on vás vždycky miloval." Pokračovali jsme v chůzi. Stále jsem plakala. Nakonec jsme se zastavili a řekl: "Mohu se za vás pomodlit?" a já řekla: "Ano, můžete." Když jsme si potřásli rukama a já jsem odešla, plakala jsem celou cestu zpět k autu a vrátila jsem se domů a řekla jsem svému manželovi o všem, co se stalo.

Po několika krátkých týdnech jsem si sedla u jídelního stolu a všem kolem jídelního stolu jsem řekla: "Chtěla bych opravdu zajít do kostela. Mohli bychom jít zítra v neděli?" a zeptali se: "A kde?" Řekla jsem: " Tady je kostel přímo přes ulici kousek od našeho domu, jdeme tam." A udělali jsme to. V ten den udělali to, čemu se říká předvolání k oltáři, kde jste vyzváni, abyste se odevzdali Ježíši. V tu chvíli jsem vstala a byla jsem připravena. Byla jsem připravena dát svůj život Kristu - byl jsem připravena se odevzdat. Ten okamžik mi vše změnil. O několik krátkých týdnů později, že jsem byla pokřtěna. A moje rodina mě pak následovala. Můj život už nikdy nebyl stejný. V dobrém smyslu. Bůh pro mě udělal více, než jsem si kdy dovedla představit, že by mohl udělat. A jsem vděčná za ten okamžik v parku, který jsem měla s tím neznámým mužem. Jsem tak vděčná, že tam byl Pán s ním - mluvil skrze toho muže k mému srdci - dal mi vědět, že mě miluje. Nevzdal to se mnou. Jen jsem ti chtěla dnes říci, Pán tě miluje, vždycky tě miloval.